| Zárí 2004 |
|---|
Neskáce pes uz pres oves
Jak tenkrát v písnicce skromné,
Vetrícek sice foukal dnes,
Neshodil hrusticku pro mne.
Tak jenom napadlo dneska mi,
Jak jsem si v knízce té cítal.
Cas letel nad temi deskami,
Já roky nepocítal.
Hejtman kraje Vysocina Ing. Frantisek Dohnal navstívil ve ctvrtek 12. 8. 2004 mesto Ledec nad Sázavou. Na místní radnici byl uvítán starostou mesta panem Stanislavem Vrbou a spolecne si pak po lehkém obcerstvení prohlédli investicní akce kraje Vysocina realizované v tomto roce v Ledci nad Sázavou, tj. rekonstrukci komunikace na Husove námestí, rekonstrukci ledecského mostu pres Sázavu a cerstve zahájenou rekonstrukci vozovky v ulici Pivovarská, která byla znicena pri cervnové povodni. Za doprovodu tiskové mluvcí kraje Radky Burketové, místostarosty Ledce nad Sázavou pana Jaroslava Dolezela a novináru si prosli celý úsek 1,2 km poskozené silnice a zároven se seznámili s postupem odstranování povodnových skod na Olesenském potoku, které provedly firmy Povodí Vltavy a správce toku Lesy CR s.p. Starosta Stanislav Vrba seznámil hejtmana téz s postupem mesta pri oprave mestského majetku poskozeného povodní a s výsledkem a rozdelením verejné sbírky na pomoc osobám postizených povodní. V souctu vsech sbírek se v Ledci nad Sázavou podarilo nashromázdit a rozdelit témer 1,2 mil. korun.
Po prohlídce techto akcí následovala beseda hejtmana se starosty mikroregionu Ledecsko v obradní síni mestského úradu. Pan hejtman zde celil kritice starostu z Horní Paseky a Kozlova, kterí poukazovali na nedobrou situaci v dopravní obsluznosti a údrzbe a provozování komunikací. Konkrétne nadnesli prípady "neexistujících" silnic z Koutu do Horní Paseky a silnicní spojky Vrbka Kozlov, které byly v minulosti za prispení státních orgánu postaveny s parametry silnice III. trídy, jsou dodnes ve slusném stavu, hojne vyuzívané jak verejností, tak i autobusovou dopravou, ale kraj Vysocina a Správa a údrzba silnic tyto komunikace odmítá prevzít, resp. udrzovat a ponechává na obcích resení jejich zlegalizování, které samozrejme vázne na potrebe majetkoprávního vyporádání. Statisícové pozadavky vlastníku, mnohdy i státních institucí, nedokází tyto malé obce ze svých rozpoctu pokrýt, nehlede na to, ze necítí zodpovednost za soucasný stav. Poukazují na potrebnost a výhodnost techto komunikací a na nutnost resení jejich údrzby.
Pan hejtman strávil v Ledci nad Sázavou více jak dve hodiny, doprovázel jej i pan Jan Kasal, místopredseda Poslanecké snemovny Parlamentu CR. Spolecne téz dopoledne navstívili Ústav sociální péce ve Zbozí, kde kraj Vysocina chystá behem prístích dvou let rozsáhlou rekonstrukci, a téz se zastavili v obci Cíhost na prohlídku místního kostela. V Cíhosti jednali i se starostou obce panem Jirím Novákem o rozsahu cervnové povodne v obci.
Návstevou Ledecska ctvrtecní program pana hejtmana nekoncil, pokracoval prohlídkou drevozpracujícího podniku v Lukavci na Pelhrimovsku a zahájením výstavy v zidovské synagoze v Tresti. V úporném srpnovém vedru nebylo panu hejtmanovi v jeho klasické vesticce a saku co závidet.
-sv-
Od 1. zárí 2004 zacínáme se systematickým úklidem mesta. Díky institutu Verejne prospesných prací jsme ve spolupráci s Úradem práce vybrali dve party peti nezamestnaných, kterí po dobu trí mesícu jako zamestnanci Mestského úradu v Ledci nad Sázavou budou mít na starosti úklid verejných prostranství. Zarostlé chodníky a obrubníky, spinavá zákoutí, oprýskaná zábradlí se tak po letech dockají údrzby. Dva muze a tri zeny budu osobne úkolovat a rídit za pomoci Technických sluzeb. Ulice po ulici, chodník po chodníku, verejná prostranství i zákoutí postupne uklidíme, aby nase mesto prokouklo a zkrásnelo. Na úhradu mzdových nákladu prispívá Úrad práce 70%. S nápadem na vyuzití této moznosti jsem uspel u nového tajemníka ing. Molína, který ochotne zarídil vse potrebné vcetne výberu pracovníku z dvacítky uchazecu o tuto práci. Verím, ze se institut Verejne prospesných prací osvedcí a budeme jej moci z jara prístího roku zopakovat.
Jaroslav Dolezal
místostarosta mesta
Nová tiskárna v Pelhrimove uvedla v minulých dnech na knizní trh druhé vydání knihy Zelivka nase reka. Vázaná kniha formátu A4 má 279 stran a na sest set padesát fotografií. Popisuje reku od pramene az po soutok s rekou Sázavou. Knihu prodává Informacní centrum na Husove námestí v Ledci nad Sázavou za 500,- Kc.
Pátek 6. srpna navstívil ledecskou radnici poslanec za CSSD Ing. Petr Zgarba. Prijel bez velkých príprav a oficialit v doprovodu svého asistenta Zdenka Chláda. V prátelském rozhovoru s vedením radnice za prítomnosti redaktorky deníku Právo PhDr. Bohumily Krcové se nejprve seznámil s aktuálním dením na radnici, a poté navstívil staveniste zimního stadionu pod nádrazím a objízdné trasy v ulici Sázavská. Zive se zajímal o obe rozestavené akce a besedoval s dodavateli. V místech, kde pred dvema mesíci poklepával hokejkou na základní kámen, stály v té dobe na vybetonovaných základech jiz sloupy a vazníky ocelové konstrukce. Informoval se o prípadném umístení plaveckého bazénu a prislíbil svoji pomoc pri prosazování jeho realizace.
Pred obedem si prohlédl zrekonstruovanou kotelnu firmy ATOS na Stínadlech a seznámil se s novým systémem výroby a dodávky tepla na sídlisti. Ocenil cistotu v kotelne, moderní techniku a prehledný monitorovací systém. S jednatelem firmy ATOS panem Otakarem Duskem a vedením radnice pak zakoncil svoji návstevu spolecným obedem v restauraci Vila Markéta, kde se mu téz velice líbilo. Ing. Petr Zgarba, místopredseda zemedelského výboru Poslanecké snemovny Parlamentu CR, je hlavne prátelský, otevrený a dobrosrdecný clovek. Jako poslanec je svému havlíckobrodskému regionu velice prospesný, dokázal za dva roky svého poslancování jiz pomoci nejen nasemu mestu, ale i v Chotebori, Havlíckove Brode a Svetlé nad Sázavou.
-sv-
Centrum zdravotne postizených Pardubického kraje, detasované pracoviste v Ústí nad Orlicí usporádalo poslední srpnový víkend uz 28. rocník SPORTOVNÍCH HER pro zdravotne postizené obcany a deti.
V obore u Lanskrouna soutezily tríclenné stafety, bylo jich celkem dvacet osm a celkove se soutezí zúcastnilo na sto zdravotne postizených sportovcu. Potesitelné je, ze vítezný pohár ze stafetového závodu putuje do Ledce nad Sázavou, a to díky pánum J. Musilovi, J. Wenemoserovi, Z. Veletovi. I kdyz se místní sportovci snazili získat tuto trofej uz po dvacáté, teprve rok 2004 byl pro ne úspesný. Blahoprejeme a prejeme dalsí úspechy a nejen sportovní.
ok
Z rozhodnutí Zastupitelstva mesta Ledec nad Sázavou zverejnila Rada mesta k 6. 9. 2004 výzvu k verejné obchodní soutezi na prevod spolecnosti Nemocnice Ledec Háj, s.r.o. na jinou právnickou osobu. Do 10. 10. 2004 mohou zájemci o tuto spolecnost podávat nabídky na adresu Mestského úradu v Ledci nad Sázavou. Podmínky výzvy jsou zverejneny na internetových stránkách na adrese : www.ledec-net.cz
Hlavní zásady prevodu spolecnosti:
- Navrhovatel zachová zdravotní péci nejméne v rozsahu soucasného predmetu cinnosti nemocnice a to po dobu 10 let ode dne prevodu.-sv-
Na základe kvetnového rozhodnutí Rady mesta provedla v letních mesících firma FEMIS, stresní krytiny z Vilémovic rekonstrukci strechy telocvicny u Základní skoly v Nádrazní ulici. Nákladem 258 229,- Kc vcetne DPH byla plochá strecha nad telocvicnou vyspravena postupným proríznutím, vysusením a pritavením krytiny, polozením nového podkladního asfaltového pásu s montází tepelné izolace klínovými deskami, to vse v plose 72 m2. Následovalo polození povlakové krytiny s posypem a její pritavení v celé plose, vytazení svislé izolace, výmena podlozek u bleskosvodu, úprava pruniku u ventilace a vpustí, nátery klempírských prvku a náter atiky. Minimální zivotnost krytiny udává výrobce na 30 let, garance na 10 let, zárucní doba na montázní práce ciní 60 mesícu.
Verme, ze nová strecha nám bude po garantovanou dobu bez problému slouzit a ze se jiz nebude stávat místem vandalských "posezení" ledecské omladiny.
Jaroslav Dolezal
místostarosta mesta
Mesto Ledec nad Sázavou je v tomto roce jedno velké staveniste. Z jara se nám podarilo dokoncit práce na Husove námestí a v Kozelské ulici do té fáze, ze lze krajské a mestské komunikace a verejná prostranství bez omezení pouzívat, ale pres prázdniny se cilý stavební ruch prestehoval mimo samotné centrum mesta do ulic Nádrazní a Pivovarská, kde byly zahájeny tri velké investicní akce. Velké co do rozsahu, významu, nákladu i potrebnosti.
Sportovní centrum ledová plocha Ledec nad Sázavou
| Investor : | Mesto Ledec nad Sázavou |
| Generální projektant : | ARCHITEP, s.r.o. Hradec Králové |
| Dodavatel : | ATOS, s.r.o. Ledec nad Sázavou |
| Technický dozor : | VRV, a.s. Praha |
| Termín výstavby : | 19. 5. 31. 12. 2004 |
| Cena díla dle SoD : | 28 487 385,- Kc bez DPH |
| Financování : | 23 000 000,- Kc dotace ze SR |
| 12 000 000,- Kc úver mesta u Ceské sporitelny, a.s. | |
| Provedeno : | Skrývka zeminy, kácení keru a stromu mimo SoD. |
| Prelozka kanalizace mimo SoD. | |
| Prelozka vodovodu mino SoD. | |
| Zemní práce, odkanalizování, základy, príprava podlozí. | |
| Montáz ocelové konstrukce + zastresení. | |
| Betonárské a izolatérské práce v obsluzných místnostech. | |
| Vyzdívání obvodového zdiva obsluzných místností. | |
| Problémy : | Pozdní zahájení akce pro nedoresené majetkové vztahy k pozemkum. |
| Nové umístení stavby a tím i nové územní rízení. | |
| Spatné podlozí vícepráce na zpusobu zakládání stavby. |
Pres tyto problémy se akce realizuje jen s drobným zpozdením oproti harmonogramu. Staví se i o víkendech a za deste. Kontrolní dny stavby probíhají kazdý ctvrtek a letosní Silvestr na plose zimního stadionu muze být veselou realitou.
Rekonstrukce mostu ev.c. 130-009 pres reku Sázavu v Ledci nad Sázavou
| Investor : | Kraj Vysocina |
| Generální projektant : | TRANSCONSULT, s.r.o. Hradec Králové |
| Dodavatel : | D.I.S., spol s r.o. Brno |
| Technický dozor : | ATD, s.r.o. Jihlava |
| Termín výstavby : | 12. 7. 30. 11. 2004 |
| Cena díla dle SoD : | 33 118 511,- Kc |
| Financování : | Dotace z SFDI (státní fond dopravní infrastruktury) |
| Provedeno : | Prelozky kanalizace, prelozky VN, NN a ÚPS kabelu v Sázavské ulici. |
| Montáz verejného osvetlení v ulici Sázavská. | |
| Rozsírení vozovky a polození panelu v ulici Sázavská. | |
| Provizorní premostení Sázavy z ulice Sázavská. | |
| Rekonstrukce vozovky v ulici Sázavská. | |
| Objízdná trasa ulicí Sázavskou. | |
| Diagnostické pruzkumy mostní konstrukce. | |
| Problémy : | Pozdní zahájení stavby pro komplikace s financováním akce. |
| Resení objízdných tras pri rekonstrukci ulice Cechova. | |
| Urcení rozsahu a zpusobu rekonstrukce vlastního telesa mostu. |
Kontrolní dny akce probíhají kazdou druhou stredu na Mestském úrade v Ledci nad Sázavou.
Odstranení skod po prívalových destích - Ledec nad Sázavou, silnice III/01831
| Investor : | Kraj Vysocina |
| Projektant : | M-SILNICE, a.s. Hradec Králové |
| Dodavatel : | M- SILNICE, a.s. Hradec Králové |
| Technický dozor : | SÚS Havlíckuv Brod |
| Termín výstavby : | 9. 8. 17. 10. 2004 |
| Cena díla : | 9 631 837,- Kc |
| Financování : | dotace SFDI + rezerva kraje Vysocina |
| Rozsah akce : | Oprava silnice III/01831 v Pivovarské ulici v úseku 0 - 1 125 m. |
| Provedeno : | Odfrézování povrchu, prelozky kanalizace. |
Kraj Vysocina opraví silnici III/01831 v Pivovarské ulici v dálce 1125 m od krizovatky s ulicí Cechovou smerem na Kozlov. Rozsah a zpusob opravy odpovídá rozsahu poskození.
| Úsek | Popis opravy vozovky |
|---|---|
| 0 15 m | Odstranení dlazby, polození nové krycí vrstvy z ABS. |
| 15 120 m | Odfrézování krytu, vyrovnání + polození nové krycí vrstvy z ABS. |
| 120 270 m | Odstranení stávajících vrstev, polození nové konstrukce + krycí vrstva ABS. |
| 270 365 m | Odfrézování krytu + polození nové krycí vrstvy ABS. |
| 365 430 m | Zesílení vozovky novým krytem ABS. |
| 430 540 m | Odfrézování krytu + polození nové krycí vrstvy ABS. |
| 540 730 m | Bez úprav prípadne zesílení. |
| 730 816 m | Sanace vozovky + nová konstrukce + krycí vrstva ABS. |
| 816 847 m | Odfrézování krytu + polození nové krycí vrstvy ABS. |
| 847 940 m | Sanace vozovky + nová konstrukce + krycí vrstva ABS. |
| 940 1125 m | Bez úprav prípadne zesílení. |
| Úsek | Popis opravy krajnice |
|---|---|
| 0 170 m | Vyrovnání obrubníku, nový vodící prouzek, nové zábradlí na moste c.130-008. |
| 180 210 m | Rozsírení vozovky, nové obruby. |
| 180 1125 m | Zpevnení krajnic sterkodrtí. |
| 440 540 m | Nové obruby. |
| 816 847 m | Rozsírení vozovky. |
| 890 930 m | Operná zed mezi mostky. |
| 940 1030 m | Rozsírení vozovky. |
| 1030 1060 m | Sanace nátrze kraje vozovky, operná zed, osazení napoustecího objektu. |
| 1072 1120 m | Rozsírení vozovky. |
Pred odbockou na Hamry se poskozená operná zed nahradí novou gabionovou konstrukcí.
Veskeré opravy budou provádeny za provozu bez uzavírek, pouze o víkendech 11. 12. 9. bude uzavren úsek pod viaduktem a ve dnech 9. 10. 10. bude uzavren veskerý provoz pri pokládce krycí vrstvy z ABS. Dopolední sobotní provoz v diskontní prodejne nebude omezen.
Prehledové situace staveb a aktualizovaný harmonogram akcí je verejnosti prístupný ve vývesních skrínkách na budove Ceské sporitelny na Husove námestí.
Stanislav Vrba
starosta mesta

V roce 1991 vstoupila do prostredí ceského sportu nová a do té doby neznámá instituce: Nadace ceskoslovenské sportovní reprezentace. Zalozili si ji sportovci sami. Po rozdelení státu dospela az k dnesním názvu Ceská nadace sportovní reprezentace.
"Nadace slouzí spolecensky prospesnému úcelu ceské sportovní reprezentaci. Jejím cílem je pomáhat sportovcum vsestrannou podporou, umoznující jim získání a rozvíjení vysoké sportovní výkonnosti a soucasne zmírnování sociálních dopadu, vyvolaných reprezentacní sportovní cinností v jejím prubehu i po skoncení reprezentacního pusobení. Za 13 let cinnosti Ceská nadace sportovní reprezentace podporovala více nez 700 sportovcu ze 35 sportovních odvetví a vyplatila jim na podporách více nez 21 milionu korun. Dalsích 7 milionu poskytla Nadace v minulosti na aktivní sportovní cinnost zdravotne postizeným spoluobcanum," ríká Bela Hejná, clenka správní rady této Nadace. Dodejme také, ze v letech 1992 a 1994 Nadace zajistila a financovala první televizní prenosy z paralympijských her.
Nadace spolupracovala nebo jeste spolupracuje s takovými osobnostmi ceského sportu jako jsou atleti Ludmila Formanová, Pavla Hamácková, Jaroslav Bába nebo Svatoslav Ton, kanoista Martin Doktor, lyzari Katerina Neumannová, Martin Koukal, Lukás Bauer i Ales Valenta, plavci Ilona Hlavácková, Kvetoslav Svoboda a Daniel Málek, gymnasté Jana Komrsková a Martin Konecný, vodní slalomárka Stepánka Hilgertová, strelci Katerina Kurková a Tomás Caknakis, zdravotne postizení sportovci Jirí Jezek, Michal Stark, Bela Hlavácková, Jana Hoffmanová a dalsí. "Je jen dobre, ze za vedení stojí tak zvucná jména, výrazne to pomáhá její prestizi. Krome toho nekterí dnes slavní k tomu mají pádný duvod. Mnozí z nich se totiz ocitli v dobe svých zacátku na prvních místech ankety Nadace "Juniorský sportovec roku", která je Nadací vyhlasována pravidelne od roku 1996 a tri nejlepsí jsou dotováni vzdy cástkou 110.000,- Kc. Kazdorocne mizí vetsina techto talentu v nenávratnu. Nadace se proto snazí získat prostredky na záchranu techto talentu v nejcitlivejsím veku jejich sportovní kariéry," tvrdí Hejná.
Na olympijských hrách v Aténách reprezentovalo celkem 40 sportovcu, kterí nekdy v minulosti prosli podporou z Nadace. Dalsí budou reprezentovat na paralympijských hrách.
Z bývalých reprezentantu byli od pocátku podporování napríklad hrdinové povídek Oty Pavla kanoista Alfréd Jindra a cyklista Jan Veselý, hokejisté Stanislav Bacílek po neodkladné amputaci obou nohou a motocyklový závodník Frantisek Stastný s váznými problémy zbytkové ledviny. V dalsích letech k nim pribyli gymnasta Jaroslav Stastný po tezké operaci vnitrního ucha, vzperac Hans Zdrazila s prohlubujícími se potízemi s páterí, hokejisté Frantisek Tikal po operaci plic a Vlastimil Bubník po operaci srdce. Podporováni jsou i sánkar Radim Lanca, který utrpel tezké zranení pri príprave na ZOH v Naganu, gymnasta Zdenek Ruzicka, jenz se tezce zranil v príprave na OH v Mnichove a nejstarsí zijící olympijstí vítezové kanoisté Josef Holecek a Frantisek Capek. S návratem ke sportu po dlouhodobém zranení pomohla Nadace plavkyni Ilone Hlaváckové, biatlonistce Eve Hákové, kanoistovi Petru Procházkovi.
Ve skupine podporovaných aktivních reprezentantu se zdravotním postizením patrili mezi nejúspesnejsí slavní paralympijstí vítezové ze Sydney 2000 Jirí Jezek, Bela Hlavácková a Jana Hoffmanová.
Zlaté medaile privezli i dalsí podporovaní sportovci Ivan Karabec z mistrovství Evropy jednotlivcu ve stolním tenisu a Radim Lanca, dlouhodobe podporovaný Nadací, který z Evropského poháru 2003 privezl zlatou medaili ve slalomu monoski (sedících invalidních lyzaru). Stríbrné medaile z mistrovství Evropy vybojovali cyklista Michal Stark a stolní tenistky Jolana Matousková a Michaela Záková.
"Tyto a dalsí úspechy ceských handicapovaných sportovcu mely, stejne jako v predchozích letech, velký vliv na zájem zdravotne postizených spoluobcanu o sport, zejména o plavání. Zádoucí úcinek, tj. príliv nových zdravotne postizených, kterí ve sportu vidí vhodnou nápln svého volného casu i zpusob rehabilitace, se opet zvýsil. Jsem ráda, ze v roce 2003 bylo celkem vyplaceno na podporách zdravotne postizeným sportovcum 1.003.410,- Kc a to jiste není málo," doplnila Hejná.
V roce 2002 se Ceská nadace sportovní reprezentace stala nositelem evropské ceny Fair Play. Cenu udeluje Evropský výbor Fair Play pod patronací Sdruzení evropských olympijských výboru. Cena se udeluje v jediném exemplári za rok.
Kandidátka na Senátorku Dr. Bela Hejná je cestným clenem Nadace od roku 1997. Zlatý diplom cestného clena jí byl udelen za spolupráci a podporu pri resení problému Nadace a jejích sverencu. Dr. Hejná, kandidátka na post senátora v obvodu Kutná Hora, vykonávala v té dobe funkci námestkyne ministra práce a sociálních vecí a velmi se angazovala ve prospech nadací a obecne prospesných spolecností. Nadace sportovní reprezentace pomohla vyresit obtízné problémy péce o dlouhodobe nemocné bývalé reprezentanty, mezi nimi napríklad o nejstarsího zijícího olympijského víteze Frantiska Capka (90), hlavní postavu jedné z povídek Oty Pavla Alfréda Jindru a nejslavnejsí sportovkyni nasí historie Veru Cáslavskou. Za tyto zásluhy byla Dr. Bela Hejná v zárí 1998 spontánne zvolena za clena správní rady Nadace a tuto funkci vykonává dodnes. Ve správní rade vedle ní zasedají takové osobnosti ceského sportu, jako jsou olympijstí vítezové Dana Zátopková, Jirí Raska, Oldrich Svojanovský nebo predseda Ceského olympijského výboru MUDr. Milan Jirásek. Vsichni si velice vází spolupráce Dr. Hejné a její úcasti na dení v Nadaci i v Klubu ceských olympioniku.
Bez její pomoci si uz nikdo neumí cinnost Nadace sportovní reprezentace predstavit. Vsichni také verí, ze jeste spolecne vykonají mnoho dobrých skutku ve prospech ceského sportu a jeho reprezentantu.
Ing. Jan Linger

Dolní nádvorí (13,00 16,30 hod): vstupné: dobrovolné
- propagacní stánek FOKUSu Vysocina a Kontaktního centra (k dispozici budou informacní letáky a brozury s tématikou dusevního zdraví a problematikou drog)Horní nádvorí (17,00 03,00 hod): vstupné: 150,-Kc
- vystoupení kapel:
Tleskac, Insania , Status Praesents, Volant, Traffic Jam, Selfish, Traband, ECHT!, Primitiv Plebs
- ohnová show
- Festival se koná za kazdého pocasí
- Na míste: Hojnost jídla a pití
- Cajovna Kutná Hora
- Prodej: CD, MC, Tricek, Knízek
Fokus Vysocina dekuje sponzorum: ZENTIVA, Metrostav Invest a.s., ATOS spol s.r.o.
Akce se uskutecní za podpory Mesta Ledec nad Sázavou.
Pátecní odpoledne 20. srpna 2004 patrilo v ledecské Sokolovne detem. Za podpory Mesta Ledec nad Sázavou se zde na sklonku prázdnin uskutecnila charitativní akce Úsmev detem. Úsmev a dobrou náladu jim prinesli zpevacka Nikola, elektrick boogie The Robots, DJ Áda a hlavne Michal David. Ráda bych touto cestou podekovala vsem návstevníkum za úcast, vsem sponzorum, bez kterých by neslo zádnou akci uskutecnit a Mestskému úradu v Ledci nad Sázavou za podporu vzniku a zastresení této akce.
Opravdové zivotní umení totiz spocívá v tom, ze ve vsedním dni vidíme treba i zázrak, ze máme nekoho, kdo kdyz uz treba nemuzeme jít dál, podá nám ruku a rekne vstan, tam za tou skálou ceká te stestí.
Jsem stastná, ze mám okolo sebe lidicky, kterí ve svém volném case se mnou porádají a organizují tyto akce.
Muj prítel Ing. Ivan Ivanco, clovek, který toho uz hodne dokázal, má své postavení i moc, presto má i velké a dobré srdce a dusi kluka, se rozhodl pro realizaci této akce spolu se mnou. Zajistil úcast Michala Davida, kterého videl pri vystoupení na charitativní akci v Praze. Toto ho primelo k myslence oslovit Michala Davida, který mu vysel ochotne vstríc a prijal pozvání do naseho mestecka.
Bohuzel behem nekolika hodin nás okolnosti donutily zmenit program i místo konání této akce. Z vázných rodinných duvodu se omluvila skupina Maxim Turbulenc a dést nás ze stadionu zahnal do Sokolovny. Veríme, ze sál Sokolovny i úcinkující, kterí je nahradili, meli úspech.
Pozvání prijal i známý kutnohorský malír ruského puvodu Vladimir Zubov, který této akci venoval jedno ze svých del. Tento obraz byl poté vydrazen za cenu 700 Kc, majitelem vydrazeného obrazu se stal místostarosta Ledce nad Sázavou Jaroslav Dolezal, který ho poté venoval Stacionári Petrklíc.
Výtezek z této akce 17 132,- Kc bude rozdelen následovne:
10 000,- Kc Stacionári Petrklíc v Ledci nad Sázavou
5 000,- Kc na opravu dvora cp. 77 v Cechove ulici
2 132,- Kc vesnicce SOS
Dekuji poradatelum Martine Krajíckové, Pavlíne Matousové, Danielu Horkému, Karlu Skvorovi, Jane Horajsové, Eve Janákové, Radkovi Trnkovi, Martinovi Dufkovi, Jindrovi Vosikovi a kolektivu Petrklíce za jejich ochotu a cas.
Dnes vím, ze vse je pouze v lidech a my lidé si vytváríme nasí spolecnost a zálezí jen na nás, jakou si jí utvoríme.
NAJDI SI CAS KE SNENÍ, PROSTOR K ZIVOTU A NECH SE VÉST SVÝM SRDCEM.
Bc. Petra Krajícková

Jestlize jsme utrhli list kalendáre a objevilo se zárí, pak nemyslitelne zacíná nový skolní rok. Je to neuveritelné, ale v Ledci n. Sáz. jsem sel do první trídy uz pred 68 lety A dodnes si na to pamatuji. Nastrojeného mne vedla do skoly maminka s bratrem, byl krásný teplý a slunecný den. Prisli jsme pred skolu v Komenského ulici, v níz se tehdy nacházela chlapecká obecná skola, dívcí obecná skola a chlapecká mestanská skola. A kdyz jsme prisli do trídy, pak nás tam uvítal muj první ucitel Emil Cech. Byl to dustojný pán se cvikrem na ocích a jak jsem se pozdeji dozvedel, pusobil jako ucitel v Ledci uz od roku 1908. Navíc byl i starostou mesta a byl to vázený pán, který s manzelkou a dcerou bydleli ve vilce vedle posty. Protoze byl zaneprázdnen úredními povinnostmi, tak mel k ruce paní ucitelku Grünwaldovou, která se pak provdala a uz jako paní Pesková, ke skode zácku, neucila. A byl jsem ve skole! Ta první trída se mne tehdy zdála neuveritelne nekonecná, nezli jsme se dostali k prvním prázdninám. Tehdy mela obecná skola volný ctvrtek, ale ucilo se i v sobotu a nikoho ani ve snu nenapadlo, ze nekdy budou volné soboty. Uz si toho moc nepamatuji, jak to vse probíhalo, avsak vím, ze pan ucitel kolikrát pristoupil k paní ucitelce a rekl, at to za nej prevezme, ze musí na radnici. Kazdopádne to byl pedagog príjemný, k nám záckum vstrícný, nikdy nezvýsil hlas. Ale ke kárání nekdy doslo a zacal to asi takto : "Tak jsem se zastavil na mestské stráznici a tam jsem se dozvedel, ze ten ci onen nekde delal nejakou lumpárnicku." A jmenoval viníka, který cmáral krídou nekde po zdi (to by mel videt nynejsí "tvurce" neskutecných mazanic...). "Tak uz to nedelej a bude to v porádku!"
Ve skole tehdy jeste bydlel reditel skoly, a to byl reditel Kulic, dále pak skolník. Ale zakrátko byt uvolnil a pan Kulic uz jako penzista se odstehoval s paní a pejskem pekinézem na námestí. Tehdejsí obecná skola mela rídícího ucitele, kterým byl pan Neudörfel. Na pet tríd mu stacilo pet ucitelu a ucitelstí praktikanti. Tehdy postupne ucil první a druhou trídu jeden ucitel, tretí az pátou také postupne jeden ucitel. V té dobe bylo na skole také nekolik ucitelek. Za monarchie se prý ucitelky musely zavazovat, ze se neprovdají. Nepamatuji zpocátku na jiné, nezli svobodné ucitelky. Na obecné skole ucily mj. paní ucitelky Reitmayerová a Kudrnová.
A jak vypadala skolní budova? Elektrina byla zavedena pouze v reditelne, sborovne a byte reditele a pozdeji v jedné tríde. Jinak trídy byly bez svítidel. Záchody byly tehdy suché, ale voda byla pouze na WC. Topilo se v kamnech uhlím. Ve válce vsak byl nedostatek uhlí, takze nejednou jsme od konce ríjna az do dubna do skoly nechodili. Byly uhelné prázdniny. Kdyz jsme byli okupováni Nemci, zacalo docházet k rade zmen. Museli jsme se prizpusobit rísi, a snad ve vsem. Pamatuji si, ze se zavádela do klasifikace sestka. Takze treba paní ucitelka Pravdová opravdu vynikající ucitelka prohlásila : "Ty nicemo, más stestí, ze to más za petku a ze ti nedám sestku!" Pak se zrusila pátá trída obecné skoly a slo se hned do mestanky prejmenované na hlavní skolu (Hauptschulle). Tak se stalo, ze my jsme sli z páté trídy hned do 2. rocníku hlavní skoly. Navíc byl zaveden ctvrtý rocník, predtím mela mestanka 3. rocníky. Kazdopádne tehdy byla zavedena osmiletá skolní docházka. Ne kazdý se do hlavní skoly dostal a kdyz nekdo neprospíval, pak se mu vyhrozovalo, ze ho poslou zpet na obecnou skolu. A také se pamatuji na jistého záka jménem Fotr, jemuz se to prihodilo. Dá se ríci, ze postoje ucitelu byly vlastenecké a snazili se je predávat zákum.
Na obecné skole mne jeste ucil pan ucitel Eduard Doubek, který se velice zabýval historií a mel vynikající vztah k historii mesta Ledce. Díky tomu jeste dnes jdu v jeho stopách, na nez nás uz tehdy navedl a historie mne zajímá dodnes. Pamatuji se, ze kdyz bylo ráno prítmí a nemohlo se nic delat, tak zaradil dejepis a vypravoval nám treba o husitech. Byly to poutavé hodiny.
Tak vypadali ledecstí skoláci nekdy v letech 1908 1910. Vedle ucitele je tam i katecheta, tehdy dulezitý clen ucitelského sboru. Mezi zácky je i muj otec, nar. 1899 (nad katechetou), je tam i Borík Rutter (2. zleva nahore), Václav Rudl (3. sedící nalevo od ucitele v námornické bluze). Záku bylo ve tríde 45 a na fotografii je patrné, ze oblecky chlapcu byly mnohdy velice ubohé. Ale tak to tehdy bylo! Zdá se, ze fotografie byla porízena u tehdy nové skoly a v oknech jsou patrné záclony, snad je to skolníkuv byt. Kazdopádne uz to je historický snímek bezmála sto let starý

Dr. Vostatek
Kraj Vysocina zahájil dne 4. 8. 2004 otevrené výberové rízení na dodavatele akce "Prístavba telocvicny s ucebnami pro VOS a ISSS Ledec nad Sázavou". Do 10. zárí 2004 bylo mozno podávat nabídky na zhotovení této stavby. V lokalite u "Internátu" na pozemku mesta, který dosud uzívali chovatelé, by mela do 31. 12. 2005 vyrust, dle projektu svetelského sdruzení PROJEKT, hala telocvicny o venkovních rozmerech 45 x 24,6 x 15,3 m (d x s x v) a prístavba se 7 ucebnami, kabinety pro ucitele, sociálním zarízením a zázemím pro telocvicnu. Ta bude obsahovat hrací plochu o rozmerech 40 x 20 x 9 m a tribunu pro 132 lidí v II. nadzemním podlazí. Zde bude i bufet, WC a kabina komentátora. Satny, sprchy, WC, náradovna jsou plánovány v prízemí. Ctyrpodlazní prístavba bude mít rozmery 39 x 9,4 x 18 m a se stávající budovou Domova mládeze bude propojena krytou spojovací chodbou v III. nadzemním podlazí. Z padesáti milionové akce plánoval kraj Vysocina v letosním roce puvodne prostavet 25 mil. Kc, pokud mu to podzimní pocasí dovolí a vybraný dodavatel zvládne.
-sv-
V letosním skolním roce nastoupí do 1. rocníku 75 záku, kterí budou rozdeleni do trí tríd. Trídními uciteli zde budou pí ucitelky Cuchalová Marie, Hniková Janka, Kosprdová Jana.
Vsichni záci 1. rocníku budou mít trídy v budove v Komenského ulici, kde bude umísten celý I. stupen.
Záci II. stupne se budou ucit tak, jako v minulém skolním roce, v budovách v Nádrazní ulici.
Na I. stupni bude pokracovat speciální trída pro záky se specifickými vývojovými poruchami ucení, ve které bude letos oddelení pro záky 5. rocníku a 3. rocníku. Ve skole bude dále pracovat skolní druzina, která bude umístena v budovách v Komenského i Nádrazní ulici. Pro záky, kterí budou navstevovat skolní druzinu, pripravují vychovatelky ve spolupráci s vedením mesta zahradu pro cinnost skolní druziny.
První stupen v lonském skolním roce opustilo 89 záku. Z toho 20 záku smeruje do víceletého gymnázia, ostatní pak na II. stupen nasí ZS. Pocet tríd I. stupne se proti lonskému skolnímu roku snízí o jednu trídu. V roce 2004 2005 bude mít I. stupen 16 tríd a speciální trídu.
Z II. stupne odeslo 103 záku, kterí byli prijati do stredních skol nebo ucebních oboru. Nejvíce záku bylo prijato na gymnázium, VOS, ISS stroj. v Ledci nad Sázavou, celkem 40 záku. Do 6. rocníku prichází z I. stupne, ze ZS Kozlí a ZS Hnevkovice celkem 76 detí. Pocet tríd II. stupne se snízí o jednu.
Ve skolním roce 2004 2005 bude mít ZS Ledec nad Sázavou 33 tríd a 785 záku.
ZS na konci skolního roku 2003 2004 z duvodu poklesu poctu tríd, skoncení pracovní smlouvy, návratu ucitelek po materské dovolené, opoustí pí ucitelka Miroslava Rozkosná, pí ucitelka Jana Stastná, p. ucitel Vladimír Kirchner, p. ucitel Jaroslav Pejchar, p. ucitel Pavel Brázda.
Od nového skolního roku nastoupí p. ucitel Jaroslav Pesek (ucitel II. stupne s aprobací Z-Pr) za ucitelku na materské dovolené a pí ucitelka Dagmar Dubravná (ucitelka I. stupne), která se vrací z materské dovolené.
Tak jako v minulém skolním roce se i letos budeme snazit pro záky nasí skoly, rodice a verejnost pripravit akce, které zákum zpestrí skolní docházku a rodicum a verejnosti více predstaví skolu. V minulém skolním roce to byly predevsím projektové dny "Staroceské vánoce", "Velikonocní vyucování", "Slavnostní akademie" a porádání fotbalového turnaje pro záky ZS z Ledce n.S. a Svetlé n.S.
Skola velice aktivne pracuje v mezinárodním humanitárním hnutí "Na vlastních nohou". V rámci tohoto hnutí pomáhají deti nemocným detem, detem v oblasti válecných konfliktu a prírodních katastrof. Jsme velmi rádi, ze v letosním roce se nám podarilo pro starsí, nemocné obcany a rodiny záku nasí skoly, které byly nejvíce postizeny povodní v Ledci nad Sázavou, získat financní pomoc tohoto hnutí ve výsi 275 000,- Kc.
První z význacných akcí v nasí skole se uskutecní jiz na konci zárí, kdy skolu navstíví zakladatelka hnutí "Na vlastních nohou" paní Bela Gran Jensen, nácelník generálního stábu ceské armády generál Stefka s dalsími význacnými osobnostmi, které tomuto hnutí intenzivne pomáhají.
Preji zákum prvního rocníku, aby se jim na nasí skole líbilo, vsem zákum hezké výsledky ve skolní práci. Skole preji, aby získávala stále vetsí duveru verejnosti a neustále se zlepsovaly vztahy mezi rodici a skolou.
Jaroslav Kosprd
reditel ZS
Nácelník generálního stábu armády CR generálporucík Pavel Stefka priletí 27.zárí do Ledce nad Sázavou. Bude doprovázet zakladatelku hnutí Stonozka paní Belu Gran-Jensen, která si nase mesto a zdejsí Základní skolu vybrala jako nejvhodnejsí místo k podekování armáde CR za spolupráci a k oslave generálových padesátých narozenin. Setkání detí s panem generálem a jeho vojáky probehne podle pocasí bud na stadionu nebo v místní Sokolovne. Hnutí Stonozka, známé svoji humanitární pomocí ve válecných oblastech, se výrazne podílelo svojí financní pomocí i obyvatelum Pivovarského údolí postizených cervnovou povodní. Ze svých prostredku darovalo celkem 275 000,- Kc, které dle vlastního uvázení organizátori rozdelili mezi deset postizených osob. Paní Bela Gran-Jensen v zálezitosti této nezistné pomoci sehrála klícovou úlohu.
Program návstevy a celý její prubeh je v rezii hnutí STONOZKA a Základní skoly Ledec nad Sázavou. Prílet armádního vrtulníku s panem generálem a paní Belou se ocekává v 9.00 hodin dopoledne.
-sv-
MATERSKÁ SKOLA V LEDCI N. S. má za sebou první skolní rok jako právní subjekt. Vsechny tri stávající materské skoly (dále jen MS) se spojily v jeden celek pod vedením pí reditelky Jarmily Dvorákové. Celkový pocet detí v roce 2003/2004 dosáhl 190.
Bezpecnost a vzdelávání detí zajistuje 16 kvalifikovaných pedagogických pracovnic. O úklid vsech zarízení vcetne zahrad se starají 3 skolnice a 3 uklízecky. Ranní svaciny, obedy a odpolední svaciny pripravuje 5 kucharek a vedoucí skolní jídelny. Úcetní a mzdovou agendu provádí ekonomická pracovnice.
Soucástí MS je trída s krestanským zamerením. Výchova zde vychází z obecne platných krestanských principu a promítá se svými základními prvky do vsech cinností v MS. Je otevrena vsem detem, bez ohledu na to, zda jsou rodice verící.
Velmi oblíbená je hra na flétnu, kterou si deti i rodice vybírají dle svého zájmu. Hrou na flétnu rozvíjejí deti nejen své hudební nadání, ale i podporují správné dýchání, coz prispívá k celkovému zdraví.
V MS jsou dve logopedické trídy. Deti pod odborným vedením 5 logopedických asistentek intenzivne zdokonalují svou výslovnost. MS spolupracuje také s klinickým logopedem.
Pracujeme také podle nejnovejsích metod dle Rámcového programu pro predskolní vzdelávání.
Deti si mohou vybrat cinnost, která je zajímavá, stravují se dle svého uvázení, ale i prání rodicu. Odpolední odpocinek je individuální. Rozvoj osobnosti dítete podporují nové hracky, které se prubezne obnovují. Pouzíváme systém LEGO DACTA, který se zabývá rozvojem detské motoriky a myslení.
Predskolní deti se kazdorocne zúcastnují predplavecké výuky, kterou provádí zkusení plavcíci. Navstevujeme kulturní akce urcené detem, které se konají na ZS nebo na gymnáziu. Nasi MS pravidelne navstevuje divadélko z Chotebore. Paní ucitelky pripravují s detmi kazdorocne vystoupení na Mikulásskou nadílku, vánocní besídky a besídky k svátku Matek. Letos mely deti opet nádherné vystoupení pro verejnost v Sokolovne v Ledci nad Sázavou u prílezitosti svátku Matek. Ke DNI DETÍ porádáme souteze v prostorách MS. Na konci roku jezdíme na výlety do okolí naseho mesta. Nejvíce oblíbené jsou výlety vlakem do Stvoridel.
Dekujeme tímto vsem, kterí se podíleli na organizaci a realizaci ruzných akcí. A vsem, kterí prispeli detem sponzorským darem.
Dekujeme rodicum za výbornou spolupráci. Prejeme vsem detem i rodicum hezké vykrocení do nového skolního roku 2004/2005.
Dalsí informace na tel. : 569 726 629, 569 721 695, 569 720 906
Kolektiv MS
Skolní lavice je ochotna poslouchat téz radostná sdelení o láskách studentu a studentek. Kolik jmen vyvolených bylo na hladkých plochách napsáno, rovnez tak byly predvedeny obrázky nepodarených a nepravidelných srdícek s ruznými výroky, jako napr. "Láska", "Jaro", "s Karlem je to príma" az k nápisum vseobecné platnosti: "Byl skolní výlet, byl lásky cas". Tuto kategorii nápisu milostných doplnují kresby krásných dívcích profilu i odvázných aktu. Lavice také hrde nese karikatury ucitelu s poznámkami : "Matykár je vul", "Telákovi praskly trenýrky na hrazde" a podobne. Lavice je také nositelkou záznamu o slavných výkonech sportovních, výsledku ligových, hokejových i mezinárodních utkání. I výrok dejepisného charakteru lze se z lavice dozvedet, jako napr. : "Uz i knezna Libuse ráda husu z Libuse". Je treba vysvetlit, ze Libus je cást Prahy, kde byla výkrmna husí a libusské husy mely velmi dobrou a tradicní povest. Co nám ruzné kresby a nápisy ríkají? Rozhodne tolik, ze pozornost studentu je nespoutatelná a ze mimo vlastní výuku stací vykonat radu dalsí "tvurcí" cinnosti, pozorováno z desky lavice.
Ledecská Sokolovna ozila ve stredu 18. srpna zpevem, hudbou a tancem. Od 10. hodin zde porádali TJ SOKOL, Restaurace "Na Ruzku" a ledecský stacionár Petrklíc akci "KARUZOSOU" soutez ve zpevu pro klienty ústavu sociální péce a ze stacionáru. Souteze se zúcastnilo 27 soutezících z ústavu ze Zbozí, Háje, Slatinan, Skrivan, Krizanova, Bystré a Cerveného Hrádku a stacionáru z Chotebore, Policky a Ledce nad Sázavou. V hodnotící komisi zasedli Ing. Jan Kasal, místopredseda poslanecké snemovny, poradkyne minstra prumyslu a obchodu a kandidátka na senátorku za CSSD PhDr. Bela Hejná, reditelka Oblastní charity Bc. Anna Blazková, pan podnikatel Ing. Libor Joukl z Pribyslavi, starosta mesta Ledec nad Sázavou pan Stanislav Vrba a místostarosta Ledce nad Sázavou pan Jaroslav Dolezal.. Organizátorem zdarilé akce byla vedoucí stacionáre Petrklíc paní Iveta Vrbová a téz pan Karel Hrusa z Ledce nad Sázavou, který spolecne s panem Romanem Vávrou, zamestnancem ledecského stacionáre Petrklíc, se s bravurou zhostili role moderátoru. Vlastní soutez probíhala dve hodiny, byla rozdelena na muzskou a zenskou kategorii. Díky sponzorum akce se podarilo zajistit ceny a obcerstvení pro vsechny soutezící, kterí podali obdivuhodné a bezprostrední výkony. Hodnotící komise to mela opravdu velice tezké, i kdyz viditelne byla soutezí unesena.
V muzské kategorii si vítezství odnesl pan Zdenek Stancl z ÚSP Zbozí za perfektní prednes písní "Zvonky stestí" a "Kdyz jsem sel z Hradistan". V zenské kategorii se o první místo podelily paní Jana Cerná z ÚSP Skrivany s písní Holubí dum a slecna Katerina Novácková z ledecského stacionáre Petrklíc s písní "Sladké mámení". Katerinu doprovázel na klávesy pan Jirí Michelfeit, dobrovolný spolupracovník Petrklíce. Trojice vítezu je zachycena na snímku s diplomy v poradí zleva paní Jana Cerná, pan Zdenek Stancl a slecna Katerina Novácková. Mimo soutez vystoupili i dalsí odvázlivci a bylo jich nekolik. Po obede, který organizátori téz pripravili, po vyhlásení výsledku a ocenení vsech úcinkujících následovala diskotéka, pri které si mohli vsichni dostatecne zadovádet. Mezi sponzory akce, jimz se slusí podekovat, patrili poradatelé : TJ SOKOL, Restaurace "Na Ruzku", Oblastní charita H. Brod, dále prodejna Ovoce a zelenina na Husove námestí, Ovoce a zelenina Krátký Sechov, Spektrum Brozová, Hracky Kunásek, Ceská sporitelna a.s. pobocka Kolín, Ceská podnikatelská pojistovna a.s. Praha a vsichni clenové hodnotící komise jmenovite majitel pribyslavské cukrárny Fontána pan Libor Joukl s dvema sty kusu zákusku. Spontánní a zdarilou akci vsichni úcastníci chválili a tesí se vcetne porotcu na její zopakování v prístím roce. At zije KARUZOSOU 2005!-sv-

Úcta ke knízeti Václavu trvá od pradávna. Její motivací byla vzdy ochrana proti negativnímu jevu.
Za starých casu byl chudý lid odkázán v nejvetsí míre na mouku, kroupy a turín, z nichz se upravovala hlavní strava. V dobe neúrody nastal v zemi hlad, nemoci i mor. Krajícek chleba mel cenu zlata. V nouzi bezradný lid se obracel v modlitbách k Bohu, knízeti Václavu i jiným církevním predstavitelum. Knízeti Václavu byly vytesávány sochy, z nichz jedna byla napríklad umístena v dulezitém obchodním centru, v horní cásti Václavského námestí, dríve Konského trhu. Socha tam stála az do roku 1879, kdy byla premístena na Vysehrad a nahrazena novou. Symbolický smysl spocíval v tom, ze sochy jako by dohlízely na obchodní nepoctivce, a mely jim být morální zábranou.
Mezi nejvzácnejsí památky svatovítského chrámu patrí prilba knízete Václava. Za starých dob se kazdorocne slavilo ve Svatovítském chrámu prenesení ostatku ceského knízete a tento den byl pro prazský lid velkým svátkem. Prilba byla chápána jako ochrana techto ostatku pred jejich zcizením.
Podle dávných zvyklostí se v Praze zpívaly pred vánocními svátky staroceské roráty ve Svatováclavské kapli. Hodiny na svatovítské vezi odbily pátou hodinu ranní. Do Svatováclavské kaple pricházeli na ceské roráty ceské sluzky v chudých odevech a prostých sátcích, drobní remeslníci z domu od purkrabství, ramenatí kocí, belovlasé starenky a sedovlasí starci, prostí lidé z nejblizsích ulicek Malé Strany a Nového Mesta prazského. Staroceské roráty bývaly vzdy oslavou a chválou ceské reci, a tak se vsechen drobný lid bez rozdílu víry scházel ke svým zpevum jako k velikému svátku. Prisel vsak také cas, kdy ceská rec byla vystavena opovrzení a útisku a staroceské zpevy upadaly, az do zapomenutí. Teprve v konci 18. stol. se objevila snaha o vzkrísení dávného krásného zvyku, který byl v pravde vlastenecko buditelským pocinem.
Svatováclavská tradice ochrany ceského lidu a jeho reci pretrvala veky. Je zivou minulostí naseho národa
Není sporu o tom, ze pametníci na tento strasný válecný konflikt v zacátku 20. století uz prakticky nejsou mezi námi. Navíc mladé generaci se tato válka jeví tak vzdálená, jako byla válka tricetiletá. Není tedy na skodu se o ní zmínit, kdyz si 28. cervence pripomínáme 90. výrocí vypuknutí války. Uz pred lety se mne dostal do rukou denícek tehdy devatenáctiletého vojáka od Chrudime, který si jako prostý venkovský mládenec zapisoval strucne události, které se kolem nej valily a doléhaly na nej hruznými poznatky. Protoze tam je i zmínka o vojákovi z Ledecska, pak lze predpokládat, ze tam nebyl jako jediný a tedy popisované události odrázejí i válecné zázitky, jez zazívali lidé z naseho regionu. Syn vojína Hrstky, jak se autor zápisku jmenoval, byl vlastníkem denícku. Uz také není dlouhá léta mezi námi a obtízne lze dnes ríci, kde je zápiskum jeho otce konec
23. 7. 1915 ve Lvove : Nezapomenu na cestu do Lvova. Celé tri dny jsme nedostali zádnou mináz. Polní kuchyne jsme nemeli. Nebylo v cem varit. Koupit nás nic nenechali. V Halici vse rozbito. Zalostný pohled se nám naskytl. Polonahé deti navrácených uprchlíku sly tesne pri vlaku a úpenlive prosily o kousek chleba. Lec my jsme jej sami nemeli. Jeli jsme pomalu pres rozborený most. Kdo mel jeste kousek chleba, tak ho ubozákum hodil. Ouzko bylo podívat, jak se o nej prali
Vlak nemohl dále, nebyla volná trat. Tu nám dovolili vystoupit z vlaku. Kazdý padal slabostí. Shromázdili jsme se pod rozbitými duby, kolem sachet a lezeli v chládku. V zaludku nám krucelo, k jídlu nebylo nic V první sachte bylo 188 padlých, v druhé 267. Vsude stopy po prudkém boji.
25. 7. 1915 : 7 hod. ráno odjezd. Písi si stanice neznámé nádrazí (rozbité), neznámá stanice (mnoho zákopu, sachet i osamelých hrobu), Premysl (spáleno, rozbito, dekunky) Mjechov (spáleno nádrazí, zde bylo vylito za milión rublu koralky)
28. 8. 1915 : mel jsem se utopit. Zivot mi zachránil J. Jakl ze Strojetic, okr. Ledec n. S., p.p. Krivsoudov. Jiz v posledním tazení me vytáhl
29. 9. 1915 : Proszowice padlí vojíni od 9. Infanterie Regimentu, 2. regimentu, 13. reg., sachty, pres 600 muzu a asi 200 muzu. U Srzeniavy sachta se 310 muzi
21. 1. 1916 : Sli jsme jen o cisté káve do Premyslu, kazdý pro 10 kg slámy. Tam jsme stáli, zimou se trásli a cekali jsme, az pro nás nekdo prijde. Kdyz jsme vymrzli a jeste více vyhladoveli, sli jsme v 10 hod. domu. Tam bylo slámy dost, neb ji privezli autem. Hloupost lidská nevymizí. V poledne cistá polévka, vecer cistá káva. Stále hlad a nikde se nic nekoupí. Je zde samý dekunk, zákop a spousta drátených prekázek, príkopu Hlad nás stále trápí. Hadry máme rozbitý a boty taky. Jsme jak hadrári. Ach, ty vzpomínky. Ekzecírujeme kol padlých hrdinu, kde jich lezí v sachte nekolik set od 14. reg., téz od landsturmu Máme stále hlad, 2 3 dny jsme bez chleba.
27. 3. 1916 : odchod z Kraplji pres Tonaj do Abveru, 4 a pul denní marsibunk (pochodové cvicení) Práve ostrelovali za den trikrát aeroplán.
11. 5. 1916 : marsibunk pres Tonaj, Dotovlji, Kroplji do Terstu. Okolo drátené prekázky.
26. 5. 1916 : zase marsibunk, ráno ve 4 se slo a v 11 jsme v noci prisli, tuze nám otekla ramena od rancu. Tuze bylo zízne. Az na místo bez rastu (odpocinku).
15. 6. 1916 : Hrozná kanonáda, která trvala az do rána. V 7 hod. vecer spadly 3 granáty nase do nasich zákopu. Omrácily mne, ze jsem pak musel odejít. Ocekáváme, co se bude díti. Na pomoc prisel 25. reg., neb jsme prorídli. Ráno jsem byl zase na míste. Nase dela strílela prímo do italských zákopu. Vse je hrozné. Jsme na 40 50 kroku od sebe.
16. 6. 1916 : Hrozná vrava, samý útok, dela rvala celý den a noc, samá mina a granát rucní. Je tu ouzko, co je ranených kamarádu, kamarád jeden za druhým nás opoustejí
4. 7. 1916 : Jsme v rezerve. V noci jsme sli do zákopu. Je to hrozné, pred haldy mrtvol.
5. 7. 1916 : Vyvázl jsem zivotem. Ohnul jsem se a vtom prilétl granát. Ten obraz, co jsem videl, se nedá vypsati, chodili jsme pres haldy mrtvol.
23. 7. 1916 : Loucíme se s Itálií a jedeme na Rusko s 23. Landwehr Inf. Reg., 106. divize (Zemebranecký pluk posádkou v Neusandez). Odjízdíme vlakem ráno ze Stanjelu na Skopo St. Peter Lublan Maribor St. Hradec Semmering Vídenské Nové Mesto.
24. 7. 1916 : Vecer Víden, v noci jsme jeli na Znojmo, Brno, Prerov.
25. 7. 1916 : Moravská Ostrava Petrovice Osviencim Krakov Bochnia Tarnov Premysl Lvov.
26. 7. 1916 : Krásné Busk, Konty, Brody vylézáme z vlaku a jdeme do lesa za mesto, kdez jsme byli az do vecera a vecer sli do pozice.
27. 7. 1916 : V noci nás zabrali Rusové u Brodu v lese borovém
Tolik strucne z denícku prostého vojína z monarchie. Bezesporu ti, kterí neustále vykládají, ze bylo nedopatrením rozbíjet monarchii a vytváret svobodné Ceskoslovensko a bylo to k nasí skode, bezesporu nezazili hruzné okamziky, které jste si práve precetli. A navíc nasi krajané umírali a trpeli za nám naprosto cizí cíle. Dodnes pomnícky v mestech i obcích vypovídají, kolik vojáku se nevrátilo do kruhu svých rodin. Byly to desetitisíce mladých lidí, kterí pozdeji chybeli nejen rodinám, ale i národu. Jen v Ledci n. Sáz. zil za mých mladých let válecný slepec, jinému chybela ruka, dalsí mel poskozené zdraví. Byly jich desítky. I muj otec byl válecným invalidou z války, do níz musel narukovat jako sedmnáctiletý mladík k vozatajum do Josefova a pozdeji prevelen do Trutnova. I on slouzil v Halici jako voják.
Nezapomínejme na tyto události a nenechávejme se opíjet rohlíkem populistických povídacek. Takto se to stalo, takto to videl i prostý ceský mladický voják z malé vesnice.
Dr. Miroslav Vostatek
Nastestí to bylo vojsko prátelské. Konaly se tu totiz velké manévry, kterých se tehdy mel zúcastnit i prezident T. G. Masaryk, bohuzel mu v tom zabránila nemoc. I tak se tu v onom roce 1934 sesla rada významných osobností. Dochovalo se nekolik vzácne zachovalých fotografií, kterým zel scházejí popisky, tudíz rada lidí na nich pro nás zustává v anonymite (privítám kazdou pomoc pri jejich identifikaci). S pomocí pana dr. Vostatka jsme fotografii nahore "precetli" zleva následovne: 1-predseda vlády Jan Malypetr, 2-zrejme okresní hejtman dr. Jelen, 3-Josef Fenik (otec Josefa Fenika cukráre), 4-starosta mesta Emil Cech, 5-Bohumil Sobek reditel skol. Dalsí snímky ukazují armádu mezi válkami i velký ohlas manévru mezi obcany naseho mesta.
Prectete si tedy dobový záznam kronikáre o této velké události tricátých let v Ledci.
ok

Dne 24. srpna. Mestská rada. Zemské vojenské velitelství v Brne oznámilo, ze hodlá zvoliti mesto Ledec n. Sáz. za sídlo dohodový vojenských velitelu na dobu as peti dnu pri záverecných vojenských cviceních. Navrhlo, aby byla ucinena opatrení dle pokynu k ubytování velitelu a hostu.
Dne 5. zárí. Podle informací získaných starostou mesta a okresním hejtmanem u ministerstva Národní obrany a u zemského úradu v Praze, budou záverecná cvicení konána ve dnech 19. az 23. zárí tohoto roku. Mají býti provedeny úpravy ulic a zlepseny komunikace za príspevku ministerstva Národní obrany a zemského úradu. Mestská rada v dusledku toho dala ihned uválcovati a upraviti ulici Habrckou k okresnímu úradu, silnici na nábrezí pod zámkem. Nábrezí potoka pilského v Pivarské ulici, bylo opatreno zábradlím. Provedeno cistení ulic a potoku. K obyvatelstvu vydána výzva, aby domy byly upraveny a ve dnech záverecných cvicení ozdobeny prapory. Na moste zavedeno zarízení pro elektrické osvetlení.
Po provedení techto úprav ocekávána pak vzácná návsteva vojenských a vládních hostu.
V druhé polovici mesíce zárí byly zahájeny manévry vojska na ceskomoravské vysocine, v meste jest neobycejne mnoho letních hostu a tak blízí se dny záverecných vojenských cvicení.
Konecne dne 19. zárí dostavili se do mesta první vojenstí a vládní hodnostári. V prístích dnech následovali dalsí. Vsichni byli srdecne uvítáni zástupci mesta, jakoz i zástupci státních úradu a místních korporací. Mesto bylo bohate vyzdobeno prapory, vecer pak osvetlením. Obyvatelstvo bylo po vsechny dny záverecných cvicení ve slavnostní nálade a sledovalo je se zájmem. Kazdý vecer byl na námestí koncert vojenské hudby.
Záverecných vojenských cvicení zúcastnili se mezi jinými vynikajícími hodnostári také predseda vlády Malypetr v zastoupení nemocného prezidenta republiky T. G. Masaryka. Byl ubytován v dome Karla Muchy, obchodníka, na námestí, kde stála cestná vojenská stráz. Dále byli v Ledci n. Sáz. prítomni armádní generál Wojcechovski, zemský vojenský velitel v Brne a Dr. Stanislav Bukovský, starosta ceské obce sokolské z Prahy, ministr Národní obrany Bradác, zemský prezident moravskoslezský Cerný a celá rada vysokých dustojníku a vládních cinitelu, kterí se v upomínku na tato záverecná vojenská cvicení podepsali do této pametní knihy. Po skoncení techto cvicení nastal pak opet obvyklý ráz zivota v nasem meste.
Dne 1. ríjna. Mestská rada. Nácelník hlavního stábu armádní generál Krejcí, podekoval dopisy mestské rade a starostovi mesta, za veskerou péci a pozornost, jez venovalo mesto hostum, stábu, armáde a jemu pri záverecných vojenských cviceních. Veskerá vydání spojená s úpravou komunikací, zábradlí u pilského potoka a s osvetlením pro vojenská záverecná vojenská cvicení, uhradilo ministerstvo Národní obrany, se zemským úradem.

Obec Jedlá lezí ve výsce 515 metru nad morem. Název vesnice zrejme pochází od stromu jedle. Po starocesku se tento strom nazýval "jedla". Dá se tak soudit, ze ves byla zalozena uprostred lesu, v nichz byla jedle dominantne zastoupena.
V deskách zemských se uvádí jediný známý zeman Pribík z Jedle (Prizbik de Gedle), a to v roce 1388. Dalsí zprávy jsou az ze sestnáctého století. Roku 1546 do obnovených desek zemských vlozila Markéta Ledecská z Rícan záznam o svém majetku. Mezi jinými se zde uvádí i ves Jedlá. Ke vsi patrila i osada Dobrá Voda a samota Horecky. Pocet obyvatel v této lokalite za posledních sto let trvale klesá. V roce 1890 se tu uvádí 24 domu a 154 ceských obyvatel. V roce 1930 to bylo jedenatricet domu se sto devatenácti obyvateli.
Ke konci roku 1884 si Jedelstí postavili na návsi litinový kríz, vedle nej stával drevený sloup se zvonem. Teprve v roce 1913 zde byla postavena vetsí kaplicka s vezickou, v níz byl umísten zvon, o nejz vsak prisli o ctyri roky pozdeji, kdy byl odebrán pro válecné úcely. To se opakovalo jeste v roce 1942. Dnes je zvon opet tam, kam patrí.
Deti docházely do skoly v Chrenovicích. Obec si vsak vymohla vlastní jednotrídní expozituru skoly v roce 1908. Ta se pak v roce 1914 stala skolou samostatnou. Vyucovalo se v pronajaté chalupe cp. 1. Nová skola byla pro obec postavena a slavnostne otevrena 6. 2. 1926. V celé rade kantoru se stal nezapomenutelným Václav Zvoník. Ten zde zalozil knihovnu, hrálo se tu divadlo, porádal ve vsi stromkové slavnosti, pri nichz se ve vsi a okolí vysazovaly nové stromky. V jedelské skole se vyucovalo do roku 1973 a potom deti zacaly dojízdet do skoly v Ledci.
Lidé se zde vzdy zivili prevázne zemedelstvím. Ostatne dodnes místní zemedelské druzstvo zamestnává radu zdejsích obcanu, kterí by jinak museli práci hledat a dojízdet za ní do okolí. Zemedelství prodelávalo v minulých desetiletích dramatické zmeny, od rozsáhlého slucování sirokého okolí, az opet k soucasnému stavu místního zemedelského podniku. Stejne významné byly správní zmeny az k soucasnému stavu, který tak kopíruje historické usporádání. Silnice do Ledce, kde také obcané techto vesnic nacházejí práci a kam jejich deti jezdí do skol, byla postavena pred 115 lety.
Druhým rokem zde pracuje nové zastupitelstvo, které je ve slození: Jirí Broz starosta, Frantisek Simek zástupce starosty, clenové Milan Hroch, Ladislav Kranda, Frantisek Kakácek.V obcích tu zije na sedmdesát obyvatel, ale je nutné, stejne jako v mnoha jiných vesnicích, pocítat s tím, ze jen padesát procent obyvatel je trvale bydlících. Obce se potýkají s obtízemi, z nichz na prvním míste je jak jinak nedostatek financních prostredku. V posledních letech se tu podarilo opravit skolu v Jedlé. I kdyz budova neslouzí uz léta svému úcelu, byla opravena strecha a budova dostala i nový kabát v podobe omítek. Momentálne je tu jeden byt, ostatní prostory zejí prázdnotou. Byl tu také nemalými náklady celkove zrekonstruován rybník, který slouzí jako pozární nádrz. Úpravou prosly také místní komunikace. Nejblizsí velkou akcí bude budování vodovodu v Dobré Vode, coz je naplánováno na prístí rok.
Prestoze je v obcích polovina chalupáru, kterí by si jiste rádi o víkendech "povyrazili", nemají tu ani místní momentálne k dispozici hospodu, stejne jako obchod s potravinami, a tak veskerou kulturu predstavují vlastne jen dobrovolní hasici (zalozeno roku 1958), kterí se víceméne pravidelne scházejí a úcastní se oblastních hasicských soutezí. Místní obyvatelé samozrejme dodrzují tradicní svátecní dny jako je pout, která se zde drzí nedeli po sv. Janu Krtiteli. Posvícení je jedno z posledních v roce a pripadá na první nedeli po Dusickách.
Kronika je v obci vedena uz celých sedmdesát let, ale po smrti posledního kronikáre (pana Kohoutka) chybí zápisy za poslední tri roky. Bylo by dobré, aby se nasel nekdo, kdo bude udrzovat záznamy o obci i pro prístí generace. Obce s tak hlubokými koreny jakými se obce Jedlá i Dobrá Voda mohou chlubit, si takovou pozornost jiste zaslouzí.Jirí Broz

Pred rokem vyhlásilo ministerstvo kultury v Ledci mestskou památkovou zónu. Jedná se jiste o chvályhodný pocin, prispívající k ochrane naseho kulturního dedictví, presto mám k nemu jednu zásadní výhradu. Týká se vymezení památkové zóny, které povazuji za neprílis stastné. Zóna zabírá prílis velkou cást území mesta a spadá do ní napr. rada domu postavených az v sedmdesátých letech minulého století.
To podle mého názoru znamená jednak urcité znehodnocení zámeru památkové ochrany, ale predevsím to prinásí problémy nasim obcanum vlastníkum domu. Ty potrebují ve vetsine prípadu rekonstrukci, která se v dusledku pozadavku památkáru znacne prodrazuje (nekdy natolik, ze majitel radeji nechá objekt dál chátrat). Navíc dochází k nerovnomerným podmínkám pro jednotlivé vlastníky. Príkladem muze být Haskova ulice, kde stejné dvoubytové domy ve velmi spatném stavu vyzadují rozdílné náklady na rekonstrukci jen proto, ze kazdý stojí na jiné strane ulice jeden v zóne a druhý jiz mimo ni. A to uz vubec nemluvím o tom, jaké casové i financní nároky pro obcany Ledce znamenají jednání na MeÚ ve Svetlé, který je povereným úradem s potrebnými kompetencemi.
Vsechny uvedené duvody me vedou k nutnosti upravit hranice mestské památkové zóny. Budu iniciovat jednání v této zálezitosti a na nich usilovat o takové zmeny, aby v zóne zustaly pouze skutecné památky jako Husovo námestí, kostel, hrad, zidovská synagoga atd. Verím, ze i verejnost moji snahu podporí.
Jaroslav Dolezal
STYLOVÁ PIVNICE v Ledci nad Sázavou, která má své sídlo v atraktivní lokalite u mostu, na námestí Svobody, má za sebou uz ctvrtrok existence a také svuj okruh "stamgastu", kterí se rekrutují hlavne z rad, rekneme víceméne aktivních i pasivních sportovcu, kterí v této restauraci mají opravdový ráj. Hned tri televizní obrazovky, z toho jedna velkoplosná, poskytují návstevníkum opravdový komfort ve sledování predevsím sportovních prenosu. Ti kterí si zde dopráli sportovní hody jakými byly EURO v kopané nebo práve skoncená olympiáda, jiste nelitovali. Kdyz k tomu pripocteme rízné pivko (Plzen 12°, Gambrinus 10°, cerný Kozel) a nejakou tu místní "mnamku", treba domácí uzeninu na prkénku, je jasné, ze tu muzete trávit opravdu príjemné chvíle.
Majitelé nabízejí svým hostum i dalsí sluzby, jakými jsou treba sezení pro uzavrenou spolecnost, moznost promítání vlastních videozáznamu na velkoplosné obrazovce, rezervace stolu a dalsí sluzby. Hosté jiste také ocení posezení na terase nad rekou Sázavou, kde se naskýtá jedinecný pohled na dominantu mesta ledecský hrad, historické jádro Ledce i na frekventované místní "mostecké korzo".
Otevírací doba v této Stylové pivnici je denne od 10 do 22 hodin, o víkendech se provozní doba prodluzuje do 24 hodin.
Kontakt na prípadná vase prání : Tel.: 569 72 14 87
Majitelé pivnice Vás srdecne zvou k návsteve, tesí se, ze zde budete spolecne sledovat na obrazovkách hokejové bitvy nebo se na terase kochat pohledem na barevný podzim v Ledci nad Sázavou.
Nejenom obradní sín mestského úradu ci chrámová sín kostela jsou místem svatebních obradu. V uplynulém mesíci se uskutecnily dve netradicní svatby pod sirým nebem.
V úterý 17. srpna 2004 predstoupil starosta mesta pan Stanislav Vrba v dzínách a se státním znakem na krku pred totem na louce skautského tábora v Horkách pod Zdeslavicemi. V 11 hodin zaznela z foukací harmoniky ústrední melodie z filmu Tenkrát na západe a pred pana starostu si v cerném fraku a cylindru pan Pavel Nulícek z Ledce nad Sázavou privedl svoji snoubenkou slecnu Barborou Holatovou z Koutu v krásných stylových bledemodrých satech a kloboucku. Cistý zpev Petry Ochové na úvod obradu ocenili nejen snoubenci, svedci a jejich rodice, ale i desítky prihlízejících prátel svatebcanu a téz kuchari pripravující pasíka a berana na rozni, císnice za výcepním pultem a spousta neposedných a zvedavých detí. Paní matrikárka snoubence predstavila a pan starosta téz netradicním zpusobem prednesl snoubencum svoji rec a neopomenul je vyzvat k onomu zavazujícímu sluvku "ano", které zákony nasí zeme vyzadují. Zenich i nevesta tak rádi a dobrovolne ucinili. Cekalo na ne tradicní hodování ze spolecného talíre v kruhu rodinném, svatební prípitek a spousta svatebních dárku, kde nejvetsím prekvapením bylo krásné modré dvojkolo. K poslechu a tanci vyhrávalo country trio promovaných inzenýru Banýr-Krikava-Pipek. Bylo co pít, bylo co jíst, bylo se na co dívat a bylo co závidet.
V sobotu 4. zárí 2004 odpoledne se matricní úrad s panem starostou dostavil do tábora TJ Bohemians, kde je ocekávali snoubenci dychtiví snatku. K prekvapení vsech se vsak na scéne objevila dvojice neznámých snoubencu, která se domáhala téz svatebního obradu pro zmenu na ledecském hrade a hodlala starostu mesta i s paní matrikárkou unést. V nastalém zmatku se vse vysvetlilo, ale samozrejme to ty pravé snoubence neco stálo. Jízda velorexem s vodáckými pádly, zapomenuté klícky od auta na druhém brehu Sázavy, spousta smíchu, kriku a veselí provázelo zdarilou svatební taskarici. Nakonec doslo i na vlastní svatební obrad - pravý zenich té své jediné vyvolené slíbil lásku a vernost krátkým a výstizným sluvkem "ano". Rozechvelá nevesta se ráda pripojila. Starosta i paní matrikárka legraci nezkazili a vsichni svatebcané se dobre pobavili, neco poté pojedli a popili.
Tento zpusob léta bez práva první noci zdá se mi ponekud nestastný i kdyz veselý, nápaditý a hodný následování.
-sv-

V konci srpna, a to 24., se slaví posvícení bartolomejské. V tu dobu bývaly zne ukonceny, a to byl duvod k podekování za úrodu a oslave.
Nejvetsím posvícením nasich krajin bylo a je posvícení svatováclavské, které pripadá na 28. zárí. V tu dobu jsou vsechny sochy sv. Václava, patrona zeme ceské, nálezite ozdobeny a slouzí k jubilejní václavské mse v katedrále sv. Víta. Navstevuje se malá rotunda ve Staré Boleslavi, kde byl kníze Václav svým bratrem zavrazden v okamziku, kdy rukou dosáhl na kruhovou závoru rotundy, v níz se chtel pred bratrem skrýt.
V mesíci ríjnu, a to 16., slaví se posvícení havelské. V tu dobu bývali ve stredoveku i v dobách pozdeji propláceny celedíni za celorocní práci na slechtických a církevních statcích. Mzdu dostávali jak v naturáliích, i odevy, místní také cástecne v penezích.
Posledním posvícením v nejsirsím slova smyslu, to je s pecenou husou, zverinou, posvícenskými kolácky a dobrým pitím, se slavilo na sv. Martina 11. listopadu. Vzdy byla lákavá václavská a martinská posvícenská husa domácky vykrmená. Chléb se podával zpravidla doma pecený, máslo doma stloukané, pití z domácí poctivé výroby, posvícenské kolácky makové, tvarohové, povidlové s bohatou máslovou drobenkou.
Sv. Martinem koncila doba posvícení a poutí. Zábavy jako takové byly jeste dve, konané jako vecerní veselí. Bylo konané cecilské veselí 22. listopadu a jeste katerinské 25. listopadu. Poté se jiz netancovalo, nebot nadcházel adventní cas.
Tak se u nás jiz zilo po celá staletí v souladu s prírodou a v bázni bozí. Sousedi se vzájemne znali, nezávideli si, pomáhali, spolecne sdíleli radost i bolest. Posvícenské a poutové spolecenské akce lidi vzájemne sblizovaly s zasluhují si nasí pozornosti, abychom mladým generacím i vnukum dovedli ríci, jak nasi predkové zili, jak se bavili a cím se tesili.
Na motokrosovém závodisti v Ledci nad Sázavou budou opet burácet motory motokrosových a trialových motocyklu - 24. ríjna se pojede paralelní závod do strmého vrchu !
Po dva roky se tradicní motokros na atraktivním závodisti v Ledci nad Sázavou nekoná, protoze kvuli nedohode s vlastníky pozemku pod cástí trati není mozno vyuzívat prední cást trati, kde byl tradicne start závodu.
Clenové AMK tento "pust" tezce nesou, a proto pripravují podívanou, která dosud v Ledci n. S. nebyla - závod do strmého vrchu. Samozrejme, ze se vyuzije známého kopce "Amerika" a pojede se zde I. rocník závodu do strmého vrchu pod názvem "Ledecská Amerika" v kategoriích motokros/enduro a trial. Závod je organizován podle Vseobecného sportovního rádu FMS Automotoklubu Ceské republiky a pod zástitou SMS Holice. Meli bychom tedy videt prední jezdce CR a predpokládáme, ze závod navstíví i Ceská televize.
Zpusob závodu bude pritazlivý jak pro jezdce, tak i pro diváky : pojede se jako paralelní závod dvojic a to vylucovacím zpusobem. Krome zajímavé a napínavé podívané, bude pri tomto typu závodu minimalizováno, mezi jezdci tolik obávané, nebezpecí poskození motocyklu pády, jako je tomu u klasických závodu do strmého vrchu.
V Ledci nad Sázavou se tedy zakládá tradice v nové motoristické discipline, jejíz místo bude i vedle motokrosu, které, jak pevne veríme, se brzy opet budou jezdit, i kdyz mozná na upravené trati.
Zkusení a zapálení clenové AMK urcite pripraví hodnotný závod a zajímavou podívanou na celou nedeli - dopoledne od 10 hodin zacíná trénink a velmi dulezitá merená kvalifikace, odpoledne od 12.30 hodin pak start závodu. Zajisteno je samozrejme i obcerstvení pro diváky. Prijdte se podívat a být u prvního rocníku!
Ing. Vladimír Krivánek

Dne 29. srpna jsme se dozvedeli smutnou zprávu opustil nás pan Miroslav Hradecký. Zpráva bolestne zasáhla nejen nás ucitele ZUS, jeho kolegy, ale celou muzikantskou verejnost Ledecska. Uz jen ve vzpomínkách zustane jeho zákum, kterých za témer ctvrt století svého pusobení ve zdejsí základní umelecké skole vychoval celou radu, z nichz mnozí podobne jeho on sám, se stali aktivními hráci na dechové nástroje. Do srdcí detí, které prosly jeho výuku se zapsal svým citelným prístupem, laskavostí, trpelivostí a vzdy dobrou náladou. Umel si získat kazdou detskou dusi.
Pana Hradeckého znali snad vsichni ledecáci jako vynikajícího muzikanta a dlouhodobého kapelníka. Dechová hudba, kterou vedl 40 let, nemela pod jeho vedením siroko daleko konkurenci. S jeho odchodem ztrácíme vsichni dobrého cloveka, který rozdával radost a lásku k hudbe celým svým sirokým srdcem.
Na kapelníka, ucitele pana Miroslava Hradeckého budeme vsichni vzdy s úctou a láskou vzpomínat.
Cest jeho památce.
Ucitelé ZUS Ledec nad Sázavou

Na sklonku letních prázdnin se na ledecskou verejnost dostala velmi smutná zpráva. Nedlouho po zavrsení sedmdesátého roku zivota zemrel pan Vlastimil FIALA.
Tento dlouholetý predseda Telovýchovné jednoty Kovofinis Ledec n. S., hrác a dobrá duse místního volejbalu, zanechal v nasem meste významné stopy na poli sportu a telovýchovy.
Mírná a prátelská povaha predurcovala pana Fialu rodáka ze Sázavky, aby byl respektovaným a oblíbeným muzem, který snad nikdy nikoho neurazil a nezklamal. S panem Fialou odesel hodný clovek a skvelý kamarád, na kterého se nezapomíná.
ok
Omlouvám se panu Petru HOSKOVCOVI, ze u príspevku Kapela Vysocina (LN srpen) bylo chybne uvedeno jeho jméno. Verím, ze vsichni príznivci muziky v tomto kraji beztak vedeli o koho se jedná, muzikantská rodina Hoskovcu je dostatecne známá.
Také fotografie na poslední strane zminovaného vydání LN mela správne nést oznacení Karel Boudník.
ok
70. narozeniny oslaví
15. 9. Brodil Frantisek, Na Rámech 636
24. 9. Vadinský Václav, Hutní 635
75. narozeniny oslaví
14. 9. Franclová Drahoslava, Stínadla 1044
16. 9. Panský Václav, Melechovská 282
23. 9. Dolezalová Daniela, Havlíckova 840
80. narozeniny oslaví
17. 9. Vydrová Ludmila, Husovo nám. 59
85. narozeniny oslaví
17. 9. Kopecký Karel, Havlíckova 807K Vasemu Zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Daniel Hroch
Pavel Broz
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
Svatby
Gabriela Novotná & Ales NovákNovomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
Zemreli
Marek Oldrich
Vanásková Marie
Viktorová Anna
Vankátová Jaroslava
Jelínek Jaroslav
Hradecký Miroslav
Ota Nozír
Kdyz jsem dne 18. 6. 2004 sledoval CT2, tak pred jedním ze zápasu v Portugalsku vysílali medailonek natocený v roce 2001 na pamet slavného brankáre Frantiska Plánicky. A tam jsem s velikým potesením mohl sledovat, ze jedním z Plánickových spoluhrácu ze Slavie a i pametníku byl Ota Nozír. Jsem si jistý, ze asi o nem v Ledci n. Sáz. ví jen hrstka lidí, i kdyz to byl zatím snad jediný ledecský rodák, jenz hrál v dobách 1. republiky ligový fotbal za Slavii. A muselo to být nekdy na prelomu 20. a 30. let. A Ota Nozír s prosedivelým krátkým muzným vousem a s ne moc vlasy na hlave mile povídal a vzpomínal.
Ze pocházel z Ledce, to jsem vedel uz dávno a jiste by bylo uzitecné, kdyby nekdo o nem mohl ríci více. A nepochybuji, ze v Ledci nekdo takový je. Ota urcite hrál fotbal za Ledec, a to v zacátcích fotbalové éry v meste. Prý byl príbuzným s rodinou Hnykových, kterí bydleli u Pivovarského potoka. Ale pamatuji si bezpecne, ze O. Nozír do Ledce obcas zajel. Bylo to asi v roce 1940, kdy v léte prijel i s manzelkou a v jednom nedelním prátelském zápase nastoupil v dresu S. K. Ledec. A co nejvíce ohromilo diváky, kdyz vedle neho v útoku hrála i jeho paní! A to v dobe, kdy o zenském fotbale nebylo ani potuchy. Uz nevím, s kým se to tehdy hrálo, ale vyhráli jsme a oba byli autory nekolika gólu. Ona byla paní urostlá a atletické postavy a samozrejme dostávala výborné prihrávky, které dovedla zuzitkovat. Tehdy vsem imponovalo, ze mela pro fotbal "bunky" a ránu, ze brankar nestacil ani zareagovat. Pochopitelne se o tomto vystoupení v meste hovorilo a vsichni byli pysní na svého rodáka.
Ze Slavie posléze prestoupil O. Nozír do ASO Olomouc a tam také pusobil. Dokonce jsem ho tam jednou potkal. Bohuzel jsem se s ním nekontaktoval a lituji toho. Tezko nyní povedet neco blizsího, ale kazdopádne Ota Nozír byl jedním z ledecských rodáku, kterí se proslavili ve svete. Dá se tedy podekovat CT2, ze s Otou Nozírem porídila tak zajímavý rozhovor o Frantisku Plánickovi. Proto je uzitecné si ho pripomenout.
Dr. Miroslav Vostatek

Ota Nozír, jedna ze slavných osobností fotbalového muzstva Slavie v letech 1938 1947, hrál s Bicanem, Plánickou, Pucem, Kopeckým a dalsími spoluhráci. Ve své kariére byl pro svou chytrou hru znám pod prezdívkou "spekulka". Na postu stredního zálozníka se stal mozkem týmu a v roce 1946 oblékal i reprezentacní dres. V roce 1945 hrál za ASO Olomouc, kde také zakoncil o nekolik let poté svou bohatou kariéru. Pozdeji pusobil jako hrác a trenér muzstva Moravské zelezárny Olomouc.
Jeho manzelka Jirina (rozená Weintrittová) byla skvelá házenkárka a mistryne sportu. Také ona patrila od 2. poloviny tricátých let ke spickovým sportovcum reprezentantum.