| Srpen 2003 |
|---|
Slunícko bozí, dej pozor,
tvuj domek horí, at neshorí.
Tak tuhle ríkanku z Cech, která byla puvodne urcena berusce, bychom klidne mohli ríkat s hlavou otocenou k rozpálenému kotouci Slunce, které o letosním léte tolik potesilo rekreanty a milovníky koupání, ale uz méne zahrádkáre a zemedelce, které uz radu týdnu trápí zeme vyprahlá zárem slunecních paprsku. Jsme lidé nevdecní. Ted si stezujeme na slunecní zár a za mesíc uz budeme hledat jeho prízen zabalení do svetru.
Muzes si sedlácku,
muzes si zadupat,
kdyz prodás psenicky
korecek za dukát.
Tralala, tralala.
Z Cáslavska
I kdyz jeste docela nedávno nebylo na brezích Sázavy louky, kde by behem letních prázdnin nebyl detský tábor, dnes je taková aktivita spíse ojedinelá a dokonce i stálá rekreacní zarízení zejí prázdnotou. Skoda! Pri tom sídlisti mest bloudí skupinky detí, které se evidentne nudí a nezrídka provádejí ruzné lumpárny, které skodí okolí i jim samotným.
Centrum domu detí a mládeze v Ledci jeden takový tábor v druhé polovine cervence "rozbalilo" nedaleko odtud, ve Vlastejovicích - Brezine. Celý týden se tu rekreoval úctyhodný pocet detí - bylo jich pres sto dvacet! Pocasí jim vskutku prálo a tak mohly dosyta vyuzít vsech mozností k radovánkám, které jim krásná posázavská krajina nabízí. A tak tu probíhala lovecká safari, tancilo se, cvicila se bojová umení, nechybela ani tolik oblíbená, ale pro mnohé i obávaná nocní hra. Nastestí se nasel i poklad, který horlivým zlatokopum ukryli vedoucí v hlubokých lesích v podobe "sladkých nugetu" a radost nad tím vsím konáním korunovala dnes tolik oblíbená a nepostradatelná diskotéka.
Nastestí zdravotnice byly bez práce, zato kucharský personál se musel cinit. Nasytit tolik hladových a zádostivých krku není jen tak. U vody a v plném pohybu proste vyhládne a chutná vsechno. I kdyz je treba stejne poznamenat, ze nejvíce bodu dostala "mamincina" svícková, coz zrovna není strava az tak zálesácká a "cundrácká", zato velmi chutná.
Za pekné chvíle letosního léta na tábore ve Vlastejovicích jsou jiste organizátorum vdecní rodice i deti, které si odtud odvázejí jiste spoustu hezkých zázitku i nových prátelství. Kéz by se louky pri Sázave opet o prázdninách plnily stejne spokojenými detmi.
ok
Otevreno : út - ne 9 - 12, 13 - 16 hod., v ríjnu : so - ne 9 - 12, 13 - 16 hod.
Nezachovaly se zádné doklady o návstevách studenta Karla Havlícka u svého strýce Antonína v Losenici. Pravdepodobne to bývaly jen krátké návstevy, které neprinesly zádných dulezitých ci pozitivních jevu. Podobne tak i návstevy u dalsího strýce Václava Havlícka, ucitele v Ledci nad Sázavou, nemají téz zádných písemných ci ústních dokladu. Do pusobení Václava Havlícka v Ledci spadá mnoho divadelních her a hudebních skladeb, které tento významný osvícenec tehdy slozil. Jeho obsáhlá knihovna a v ní korespondence s listy bratru Mateje (otce Karla Havlícka) a Antonína, se dvema dopisy Karla Havlícka ci jinými rodinnými památkami jsou dokladem jeho výrazné obrozenecké cinnosti. Do Ledce byl Václav Havlícek ustanoven v srpnu 1818, kdyz predtím 11 let vyucoval na hlavní skole v Nemeckém Brode. V Ledci vykonával dve reditelské funkce, byl reditelem skoly a chrámové hudby. Ve svém byte doma na brehu Sázavy, v dome za kostelem sv. Petra a Pavla, mel na stenách zaveseny vsechny mozné "instrumenty" a v celé Ledci bylo velmi málo lidí, které by na nekterý nenaucil. Uslechtilý ucitel byl v Ledci oblíbený. Jeden z jeho záku po jeho smrti, která si pro vzdelaného muze prisla 13. cervna 1869, zavzpomínal : "Dedecka Havlícka mám v pameti, kdyz me ucil hrát na housle a klepal mne smyccem na prsty; on byl ctený ode vsech obcanu mesta Ledce. Starí muzi mu líbali ruku, kdyz ho potkali."
Práve jste si precetli cást kapitoly "Havlíckovy prázdniny" z pripravované knihy "Karel Havlícek Borovský na Vysocine", která má vyjít v havlíckobrodských tiskárnách u prílezitosti knizního veletrhu. Kniha ctenárum priblízí zivot naseho slavného novináre a revolucionáre u nás na Vysocine. Dostanete odpovedi na otázky : Co zde vlastne vsechno Karel Havlícek prozil? Kde se vsude pohyboval? Kde si jako díte hrál? Kam chodil do skoly? S kterými kamarády a pozdeji práteli se nejvíce stýkal? Která devcata se mu líbila? Kolik mel sourozencu? Jak byl milován svými rodici? Kam chodil na vycházky a na výlety? Jak probehl jeho nocní únos do Brixenu? atd. atd.
Autor Frantisek Drasner nasbíral pro tuto knihu velké mnozství dokumentu. Navstívil spoustu archívu, vyhledal písemnosti listinného ci novinového typu. Vznikla skoro tristastránková práce doplnená predmluvou Petra Pitharta, predsedy Senátu, a zajímavými ilustracemi Lubose Novotného. Kniha by nemela chybet v zádné knihovne sberatelu a príznivcu regionální literatury.
Vydavatelé
Mestské kino Ledec nad Sázavou upozornuje návstevníky kina, ze od 3. zárí 2003 hraje filmová predstavení pravidelne 2x týdne a to ve stredu a v sobotu vzdy od 19.30 hod. vecer.
Dekujeme za pochopení a doufáme, ze nám zachováte svou prízen.
Jedním z nejbolavejsích míst naseho mesta je bezesporu stav komunikací. O mnohých z nich se nedá ríci nic jiného, nez ze jsou v havarijním stavu. Ovsem komplexní rekonstrukce vsech mestských komunikací by dle odhadu stála cca 100 miliónu korun. To je ale cástka, kterou mesto ani pri rozlození oprav do mnoha let není schopno investovat. Na druhou stranu asi vsechny politické strany, vcetne CSSD, kandidující do mestského zastupitelstva, mely ve svých volebních programech investice do oprav komunikací.
Proto jsem oslovil místní Správu a údrzbu silnic, zda by nezkusili provizorne nekteré ulice opravit, coz jsme následne prednesl i mestské rade. Mnozí z Vás si jiste povsimli, ze v minulých dnech doslo k cástecné oprave ulic Na Sibiri, Hlavácova a 5. kvetna. Jiste, nebyla to zádná super oprava. Doslo pouze k zalepení tech nejkriklavejsích der, aby se nikdo nemusel bát, ze zde urazí kola svého automobilu. Ovsem dle mého názoru je toto jedna z mozných cest, jak alespon cástecne stav komunikací v nasem meste zlepsit. Podobným zpusobem je treba ale pokracovat. Stav ulic Z. M. Kudeje, Melechovská, Hutní a mnohých dalsích po tom prímo volá. Zároven je treba hledat i moznost dotací, aby se mohlo pristoupit ke komplexním rekonstrukcím. Dle prvotních informací by jistá moznost mela být z fondu EU, které pocítají s investicemi do dopravní infrastruktury. Zda na tyto dotace dosáhneme, bude z velké cásti ale zálezet na schopnostech a aktivite clenu mestského zastupitelstva a úredníku naseho mestského úradu.
Záverem bych chtel touto cestou podekovat vedoucímu místní pobocky Správy a údrzby silnic panu Dusátkovi za iniciativní prístup a rychlost, s jakou byla oprava trí výse zmínených ulic provedena. Verím, ze tato kvalitní spolupráce bude pokracovat i do budoucna.
Jaroslav Dolezal
CSSD
Ve stredu 16. 7. 2003 navstívil Ledec nad Sázavou poslanec Parlamentu CR Karel Cerný (CSSD). Po krátkém jednání na mestském úradu si prohlédl rekonstruovanou Lécebnu dlouhodobe nemocných v Hájích a rekonstrukci hasicské zbrojnice. Obe dve rekonstrukce probíhají za plného provozu, náklady v Hájích prozatím ciní 42 mil. Kc a náklady na prestavbu hasicské zbrojnice jsou vycísleny cca na 15 mil. Kc. "Jsem rád, ze se nám spolecnými silami podarilo získat potrebné financní prostredky a jak je videt, jsou pouzity na dobrou vec. V Hájích tak získají pacienti dustojné podmínky k lécení a v nove zrekonstruované hasicské zbrojnici najdou kvalitní zázemí profesionální i dobrovolní hasici," rekl na záver své návstevy poslanec Cerný.
Zleva poslanec Karel Cerný, clen rady Jaroslav Dolezal a starosta Karel Urban.
Slávek Poborský
místostarosta
Celkove nevábné sídliste na Stínadlech, bez zelených zákoutí, lavicek, s auty zaparkovanými i na zbytcích trávníku, dostalo dalsí ránu. Tentokráte snad jen docasnou a ku prospechu vsech obcanu. To co v tyto dny pripomíná stredovýchodní bojiste je staveniste místní firmy ATOS, která tu pristoupila k rozsáhlé rekonstrukci tepelné síte na tomto území mesta a je také investorem. Vlastne uz to není zase az taková novinka, nebot podobná akce probehla na "starém" sídlisti uz pred dvema roky a je nutné dodat, ze k vseobecné spokojenosti.
Puvodní kotelna na Stínadlech (1048) je provozována na pevná paliva, v kotelne je pripravována ekvitermne (v závislosti na venkovní teplote) rízená topná voda a centrálne uzívaná uzitková voda, je napojena na ctyrtrubní tepelnou sít. Obdobne byla provozována i "olejová" kotelna. Minulý cas je tu namíste, nebot tato kotelna bude novými úpravami zrusena a objekty k ní pripojené budou nove napojeny na primární tepelnou sít stínadelské kotelny. Zde bude pripravovaná ekvitermne predregulovaná topná voda výstupní teploty 110 - 70 °C. V kotelne 1048 bude pouzito puvodní akumulace tepelne upravené vody (TUV) pro akumulaci primární topné vody. Toto resení umoznuje plynulost chodu zdroje na pevná paliva a vytvorení zásoby tepla pro potreby rychlého nábehu vytápení po topné prestávce, respektive pokrytí drobných potreb v dobe topné prestávky. Puvodní príprava TUV v této kotelne bude zcela zrusena, príprava TUV pro bytové domy bude zajistována nove v predávacích stanicích.
Verme, ze konecný výsledek celé rozsáhlé akce bude stejne úspesný jako zmínená první etapa, ze tento nejmodernejsí systém centrálního vytápení prinese významné snízení tepelných ztrát, a tím také znacných úspor.
Firma ATOS tak pokracuje v rámci plánu dlouhodobé rekonstrukce centrálního zásobování tepla. Dalsí úpravy jsou pripraveny k resení i prípadné realizaci. Az bude tato etapa dokoncena (firma ATOS slibuje do 15. 9. 2003) a po prvních kontrolách ze zkusebního provozu se k této problematice jeste vrátíme.
Dle podkladových materiálu fy ATOS - ok
Diskuse na stránkách novin nepatrí k mým silným stránkám, znacne zavádející clánek pana Mgr. Radomíra Nulícka - kterého si jinak po pracovní stránce vázím - v cervencovém císle Ledecských novin me vsak donutil reagovat. I tak krátký text totiz obsahuje nepresnosti, dokonce nepravdy:
Skutecne bylo rozhodnuto o sloucení stredních skol v Ledci nad Sázavou v jeden právní subjekt, ale to tak, ze Vyssí a Integrovaná strední skola strojnická má být pripojena ke Gymnáziu Ledec nad Sázavou.
Rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysocina o sloucení stredních skol v Ledci bylo slovy p. Nulícka "jednoznacné" - pokud má na mysli "jednomyslné", pak je treba ríci, ze sloucení bylo schváleno zastupiteli kraje rozdílem jednoho hlasu (!) - pokud má na mysli "platné", pak nechápu, kdo by to zpochybnoval.
"Dlouhodobý zámer rozvoje vzdelávání" v kraji Vysocina vcetne návrhu na integraci celé rady stredních skol byl reditelum skol znám opravdu od 31. brezna 2003 prostrednictvím internetových stránek. Z uvedeného dlouhého seznamu skol vsak slo s tezí vyvozovat vetsí pravdepodobnost sloucení SS v Ledci n. S. nez u jiných mest, pokud ovsem nemeli k dispozici jiné informace z krajského úradu.
Není pravdou, ze reditelum obou skol byl konkrétní zámer integrovat strední skoly v Ledci nad Sázavou sdelen v dubnu - rediteli gymnázia byl tento zámer sdelen az telefonicky ve stredu 28. kvetna 2003 (!), ctyri dny pred postoupením návrhu Rade kraje Vysocina
"Proces slucování SS v kraji Vysocina je"podle p. Nulícka "výsledkem dlouhodobého procesu", protoze "jiz v prosinci minulého roku byl zpracován Dlouhodobý zámer rozvoje vzdelávání a jednomyslne schválen 31. brezna 2003 " ?!
P. Nulícek je presvedcen, ze sloucení ledecských stredních skol je pozitivním krokem. Stejne to jaksi automaticky predpokládají autori uvedeného zámeru, radní a vetsina zastupitelu kraje Vysocina. Na rozdíl od nich jsem presvedcen, ze pri provádení prakticky nevratných zmen v síti skol, které se dotýkají nejen soucasných záku a zamestnancu obou skol, ale i mnoha dalsích generací detí, jejich rodicu a vsech ostatních obyvatel periferního regionu, jakým dnes Ledec nad Sázavou se svým okolím je, by se mely nejdríve odpovedne posoudit vsechny argumenty pro a proti, a v prípade nezbytnosti sloucení skol pripravit pro to podmínky, stanovit pravidla hry a teprve potom skoly sloucit.
Nicméne realitou je rozhodnutí o sloucení stredních skol v Ledci nad Sázavou a tady souhlasím s panem Nulíckem, ze zálezí na obou skolách, aby integrace bylo vyuzito predevsím ku prospechu vsech záku, samozrejmostí dobré spolupráce by vsak melo být i objektivní informování verejnosti!
Jaroslav Stastný
Tato obec lezí deset kilometru severozápadne od Ledce a její historie sahá hluboko do stredoveku. Nevíme sice kolik osadníku tu bylo v onech casech, ale soucasné císlo je presné. Zije zde 188 obyvatel (z toho 46 v Tasicích). A práve tito obyvatelé si na sklonku minulého roku zvolili nové zastupitele, v jejich cele je starosta Pavel Lhotan, místostarostou pak Petr Flekal. Dalsími zastupiteli jsou: Josef Cerný, Jaroslav Choutka, Ales Buchta, Pavel Cerný a Zdenek Kalhotka.
Ani tyto obce nejsou výjimkou a stejne jako ostatní i oni se potýkají s nedostatkem financí. Presto by rádi svou obec zkráslili nebo alespon zastavili nekteré havarijní stavy, které obcím hrozí. Prvoradým úkolem je oprava místních komunikací, rozsírení destové kanalizace, vcetne opravy destových vpustí. Letosního jara se dockaly odborné prorezávky stromy a kere na belské návsi. Ostatne je to také místo castých setkání obcanu, zejména mládeze. Naposledy zde byla velká sláva koncem kvetna letosního roku, kdy místní hasici slavili uz sto let organizace v obci. Oslava to byla dustojná, navíc korunovaná vítezstvím domácích borcu - hasicu, kterí porazili své prátele a kamarády z okolních sboru v hasicských dovednostech. Ostatne hasici jsou sice jediným oficiálním spolkem, zato velmi agilním a pracovitým, který nechybí u zádných akcí konaných v obci. Skoda jen, ze byla porusena tradice tolik populárních a tradicních hasicských plesu v hostinci U Tvrdíku. V soucasné dobe se veskeré kulturní a spolecenské akce konají v restauraci U Kastanu, která je ovsem omezena svou kapacitou. Ale místní si vedí rady i tak a porádají kulturní akce i na návsi ci hristi, a to stejne tak pro malé spoluobcánky i seniory (detský karneval, rybárské závody, zájezdy, setkání duchodcu).
Je ovsem také celá rada problému, které obcany obce obcí suzují. Predevsím je to uzavrení tasické sklárny, kde nacházela rada obcanu pracovní uplatnení a provoz Hute Anna, který je pro obec jiste prínosem, nemuze zatím nahradit pracovní prílezitosti, které se po léta nabízely v Tasicích. Práci nabízí Zemedelské druzstvo Vrcha a.s. a rada obcanu dojízdí za prácí hlavne do Ledce. Obci by byla velmi prospesná víceúcelová obecní budova, která by byla nejen dustojným sídlem úradu, ale také útocistem spoluobcanu pro dalsí aktivity (spolecenská místnost, knihovna, internet, posilovna). Letitým a trvalým problémem je také místní vodovod. Obcané jsou nuceni vyuzívat jen vlastní zdroje pitné vody, které nejsou vzdy uspokojivé. I kdyz se jim snazí obec pomoci financními príspevky ci úhradami za rozbory vody, centrální rozvod by byl nejlepsím resením.
I kdyz ani v Belé a Tasicích se zádná populacní revoluce nekoná, obec stejne nevlastní vhodné pozemky pro rodinnou výstavbu, kam by mohla prilákat prípadné nové "osadníky". A tak tu zustává 63 trvale obydlených domu, 6 bytu a 53 rekreacních objektu (40%!).
Díky dílne a iniciative pana V. Dudáka je tu velmi populární cyklistika. Skupina nadsencu se úcastní významných cyklistických závodu (zejména sjezdových) od privázejí velmi hodnotná a cenná umístení. Nezahálejí ani mícové sporty, a tak se tu hraje rekreacní volejbal, tenis a samozrejme kopaná. Na 1. rocník turnaje v malé kopané(pro zajímavost muzi zen), který se koná 16. srpna v Tasicích, vás poradatelé srdecne zvou, stejne tak na havelské posvícení v polovine ríjna.
Jak je z predchozích rádku patrné, obcané Belé a Tasic zijí pospolite, ale také vedí kde je tlací bota. Jiste i oni si prejí, aby zápisy do jejich kroniky (je vedena od roku 1929 a soucasné zápisy provádí sám pan starosta) byly jen optimistické, aby milníky ve vývoji techto vsí byly jen ku prospechu a zvelebení techto historických sídel.
Z podkladu pana P. Lhotana zpracoval: ok
Casto a nostalgicky vzpomínáme na staré dobré casy, jak se v minulosti zilo v Perle Posázaví. Letní dovolenkové lenosení k takovým predstavám prímo vybízí. Letosní az neskutecne horké a suché léto prímo drázdí nase predstavy o chladných vodách "stríbrité" Sázavy, o procházkách vlhkými a hlubokými lesy, které nás obklopují ze vsech stran, ale také ke spolecenskému ruchu, který je nedílnou soucástí rekreace a dobré pohody, stejne tak jako orosené sklenice dobrých nápoju a vybraných jídel. Prenesme se tedy o zhruba sedmdesát let nazpátek a udelejme si za pomoci dobových novinových zpráv a fotografií z archívu pana F. Plevy predstavu jak vypadalo nase mesto o letních prázdninách.
ok
GRAND HOTEL SMEJKAL, majitel exmistr sveta Joe Smejkal (dnesní gymnázium). Návstevníkum tu bylo k dispozici 30 pokoju s 50 luzky, cepoval se tu Prazdroj a Velkopopovický kozel, nabízela se pense, tanecní sál, spolkové místnosti, kulecník a pianino.
HOTEL ROLNICKÝ DUM (dnesní Ceská sporitelna) mel 6 pokoju a 14 luzek, pivarum nabízeli Prazdroj a Dolnokralovický lezák, a to vse i na terase u reky pro 120 hostu, pensi, kulecník, pianino, prostory navíc vybaveny ústredním topením.
HOTEL SÁZAVA (dnesní stejnojmenné torzo slavného hotelu). I tady bylo 6 pokoju s 12 luzky pro hosty. Nabízeli tu pivo Prazdroj a jako patrioti i Ledecský lezák a samozrejme penzi, kulecník, pianino, spolkové místnosti a také kuzelník.
HOTEL CENTRÁL (stávající) mel v té dobe 3 pokoje s 8 luzky, cepovali tu ceskobudejivické cerné a svetlé pivo, kulecník ve spolkové místnosti.
Klidná, nicím neznecistená hladina reky Sázavy, láká nejen v parných letních mesících, ale i pred a po sezóne kazdého, kdo si prisel do Ledce odpocinout, zotavit se o dovolené. Mestská koupaliste, bezplatne prístupná, jsou vybudována na prostorných trávnících, v místech, kde reka má príjemní píscité dno. Nejen hloubky, dosahující az 5 metru, ale i vyhrazená místa pro deti a neplavce skýtají kazdému bezpecné koupání. Není zapomenuto ani na lodicky, které jsou za mírný poplatek k dispozici. V úseku nad meste, dvaapul kilometru dlouhém, kde je reka siroká 50 az 80 metru a je splavná bez prekázek a melcin, lze provozovati i vodní motorový sport.
Koupaliste nejsou budována nákladne, avsak svojí prostotou jsou tím více puvabnejsí. Rodinné kabiny propujcuje za nepatrný poplatek mestský úrad.
Letním hostum byla dále k dispozici tenisová hriste Lawn Tennis Clubu v Ledci.
Lístky pro rybolov v Sázave i prilehlých potocích jsou za primerený poplatek místním rybárským klubem.
Dále se nabízí fotbal, házená (?), turistika, honitba, lesy - sber hub, jahod. Ale také tanecní parkety, zvukové bio v sokolovne, divadlo na scéne v sokolovne i v Hotelu Smejkal, které provozoval divadelní spolek Tyl. Pro nenárocné návstevníky tu byla turistická ubytovna.
Táboriste automobilistu. Národní autoklub Cech a Moravy vyvolil si letovisko Ledec za své táboriste. Je umísteno v jednom z nejkrásnejsích ledecských zákoutí, na brehu reky Sázavy, východne od mesta, Pod Hájem. Vhodné umístení v bezprostrední blízkosti reky, lesu a mesta, pohodlný príjezd po pekné silnici vedoucí z mesta az na místo, ciní táboriste v Ledci nejvyhledávanejsím vsemi a automobilisty a motoristy. Velké výhody, které letovisko Ledec poskytuje milým a radostne vítaným hostím, stojí za to, aby ledecské táboriste jako soucást dálnicového odpocívadla bylo vyhledáváno i temi vzdálenejsími. Táboriste je budováno a podle nabytých zkuseností bude zdokonalováno a rozsirováno. Lze se v nem nejen pohodlne ubytovati ve stanech a vyváreti si, ale i garázovati bezplatne auta a motocykly na hlídaných parkovistích. Moznost parkování byla i v místních hotelích - tedy v Hotelu Smejkal, Centrálu, Sázave, Rolnickém dome, v restauraci U Pesku, U Chotu (obe na Riegrove nám.), a také u Karla Kremly na Habrecké ulici. Zde byla i autoopravna, stejne jako u Rudolfa Habrady na námestí, kde byl také Service Jawa Jana Ruttera.
Také benzín a oleje byly motoristum k dispozici, a to hned na sesti místech: BZ - Hruska Frantisek, J. S. K. - Spacek Karel, J. S. K. - Zemedelské druzstvo skladistní, Naftaspol - Bondy R. (vsechny na námestí), Excelsior - Svanda Karel (nám. Svobody), Fanto - Krivohlavý V. v Cechove ulici.
Pro letní hosty porádají se casté spolecenské vycházky i výlety auty i vlakem do okolí s odborným výkladem. Delsí výlety jsou do hutí a skláren v okolí, do kamenických dílen a brusíren ve Svetlé n. S., na hrad Lipnici, do klástera v Zelive, na prehradu v Sedlicích aj. Úcastníci odnásejí si dojmy nezapomenutelné. Mestský úrad ochotne organizuje výpravu, obstarává pruvodce i spolecnou dopravu auty nebo autobusy.
Dle dobových novin - ok
Oblastní charita Havlíckuv Brod zahájila pred rokem 13. cervna 2002 v Ledci nad Sázavou provoz denního stacionáre pro deti a mládez s kombinovaným postizením. Za rok existence stacionáre, který dostal do vínku jméno Petrklíc, se pocet klientu více jak zdvojnásobil, nabízené sluzby se rozsírily o kazdodenní svoz detí, rehabilitaci a osobní asistenci.
Handicapovaným detem je ve stacionári venována neustálá pozornost. Tri mladé, kvalifikované a ochotné vychovatelky, rehabilitacní sestra, osobní asistent, uklízecka, stázistky a dobrovolní pracovníci se starají o dvanáct detí ve stárí 4 - 29 let s ruzným stupnem postizení. Formou her, soutezí, spolecných akcí se snazí rozvíjet jejich osobnost v malém rodinném prostredí. Pri systematickém a individuálním prístupu je respektován jejich mentální vek a fyzické moznosti. Kazdodenní výuka je zabezpecena v detasovaném pracovisti Speciální skoly H. Brod, které je umísteno v jedné z místností stacionáre.
Dnesní spontánní a nestrojený projev postizených detí ve stacionári je nejpresvedcivejsím dukazem pokroku, kterých deti díky svému pobytu v Petrklíci dosáhly. Zbavily se tu strachu a ostychu z lidí, v prostredí jim blízkém se nyní projevují jako jedinecné osobnosti zaclenující se do spolecnosti. Nezkrotné deti a hyperaktivní deti se zklidnily a prizpusobily kolektivu, nekomunikativní jedinci se jiz zapojují do spolecných her a akcí, pravidelnost docházky se neustále zlepsuje. Vytratila se i prvotní váhavost a neduvera rodicu, takze samostatný pobyt po celou provozní dobu ve stacionári je dnes jiz beznou zálezitosti. Rodice zde mimo to nacházejí vzdy vlídné prijetí a pomocnou ruku i mimo provozní hodiny. Nabídka sluzeb stacionáre se rozsírila o kazdodenní svoz detí z místa bydliste. Pocet uzivatelu sluzeb Petrklíce se za rok rozrostl z puvodních peti na dnesních dvanáct.
Rocní existence stacionáre Petrklíc je potvrzením skutecnosti, ze ta tam je doba, kdy postizené deti byly odkázány pouze na své blizní, izolovány od spolecnosti ostatních detí, izolovány od okolního sveta. Vzdyt kazdý clovek má potrebu setkávání, sdruzování se, kazdý si zaslouzí pozornost ostatních, kazdý si zaslouzí být milován.
Ku prílezitosti rocního výrocí vzniku Petrklíce usporádali zamestnanci stacionáre výstavu fotografií a prací detí. Pod názvem Rocní Petrklíc byla pro verejnost otevrena v ledecské synagoze od pondelí 23. cervna do 5. cervence.
Nase fotografie, které zde mela ledecská verejnost poprvé zhlédnout, vznikaly spontánne. Kvalita u nich mnohdy pokulhává, dulezitý je vsak jejich obsah. Zachycují kazdodenní cinnost stacionáre, dokumentují nase výlety do blízkého i vzdálenejsího okolí, spolecné akce s práteli z obdobných zarízení. Výstava Rocní Petrklíc byla i podekováním vsem, kterí se o vznik a provoz stacionáre v nasem meste zaslouzili.
Slavnostní vernisáze výstavy Rocní Petrklíc se zúcastnili predstavitelé mesta Ledec n.S., zástupci diecézní charity, vedení oblastní charity, místopredseda poslanecké snemovny pan Kasal, zamestnanci stacionáre a rodice s detmi.
Iveta Vrbová
vedoucí stacionáre
Stacionár Petrklíc v Ledci nad Sázavou zahájil 7. 7. 2003 se souhlasem krajského úradu financní sbírku na akce porádané stacionárem pro deti s tezkým kombinovaným postizením (zájezdy do bazénu, zoologické zahrady, výlety do okolí).
Tri pruhledné zapecetené pokladnicky byly rozmísteny ve trech ledecských prodejnách, proti zcizení byly zabezpeceny lankem uchyceným ke stolu. U pokladnicek je umísten i panel s fotografiemi postizených detí. Sbírka se setkala s prekvapive velkým zájmem obcanu a pokladnicky se utesene plnily. Az do 22. 7. 2003, kdy se z prodejny Sázavanka na ledecském námestí jedna z pokladnicek ztratila. Její obsah mohl dosahovat asi 3000,- Kc, hodnota vlastní pokladnicky je 1000,- Kc. Neznámý poberta si ji z prodejny za zády prodavacek odnesl po prestrihnutí zabezpecovacího lanka. Okradl tak 12 postizených detí o moznost výletu parníkem po Labi a poslapal dobrocinnost mozná dvou stovek obcanu. Kdyby jeho oci upoutaly fotografie na vystaveném panelu a ne hromádka penízku v pruhledné bednicce, nikdy by nemohl tak podlý, drzý a nízký cin spáchat.
Mezi stovky nezistných a solidárních lidí se vkradla hyena. Necht se svojí koristí zalkne!
Stanislav Vrba
V poslední dobe rada médií prinásí informace k výse uvedené investicní akci a pritom se odvolávají na poskytnuté informace od vedení Mesta. Patrne pro neznalost clenení mesta vznikají neustále nesprávné informace a proto povazuji za nutné uvést dosud známá fakta predevsím pro obcany mesta Ledec nad Sázavou a spádového území:
Název stavby:
Rekonstrukce mostu ev.c. 130-009 pres Sázavu vcetne rekonstrukce cásti silnic II/130 a II/339 v centru Ledce
nad Sázavou
Investor:
1) Kraj Vysocina, Zizkova 57, Jihlava
2) Vodovody a kanalizace a.s., Zizkova 832, Havlíckuv Brod
3) Ceský Telecom a.s., Havlíckuv Brod
4) Mesto Ledec nad Sázavou, Husovo námestí 7
Projektant:
Transconsult s.r.o., Nerudova 37, Hradec Králové
Popis úprav:
1) Bude provedeno rozsírení mostního objektu s chodníky síre 1,5 a 2 metry. Soucástí stavebních úprav je rekonstrukce silnice od ulice Pivovarská az po výjezd z Husova námestí na Hnevkovice a úpravy silnice v úseku od ulice Komenského po napojení na Námestí Svo- body. S úpravou komunikací bude souviset také úprava krizovatky na Námestí Svobody, úpravy prilehlých chodníku a parkovacích ploch na námestí a úprava operné zdi pred domem cp. 103. Veskeré povrchy vozovek dle pozadavku památkáru budou z zulových kostek.
2) Kompletní rekonstrukce kanalizacní síte v rekonstruovaném úseku námestí vcetne napojení prilehlých nemovitostí a nutné rekonstrukcní úpravy na vnejsím vodovodu.
3) Celková rekonstrukce telekomunikacních sítí v prostoru celého námestí a v nutném rozsahu v celém dotceném území rekonstrukcí vozovek a mostu.
4) Zádlazby parkovist a chodníku. Odvodnení dotcených území v majetku Mesta a rekonstrukce verejného osvetlení.
Stavební povolení:
Vydáno speciálním stavebním úradem - odborem dopravy Mestského úradu Svetlá nad Sázavou dne 17. 7. 2003.
Stavební povolení stanovuje, ze vzhledem k umístení stavby v centru Ledce nad Sázavou je celá rekonstrukce rozdelena do 9 etap, tak aby byla po celou dobu stavby zachována obsluha okolních objektu i za cenu provizorního prístupu a zároven byla zachována i s urcitým omezením transitní doprava. O uzavírkách a objízdkách dané etapy stavby rozhodne príslusný silnicní správní úrad na základe zádosti podané zhotovitelem stavby. Stavební povolení je vydáno na dobu 11/2005.
Zhotovitel stavby:
Není znám, vzejde z výberového rízení.
Cena stavby:
Není známa, vzejde z výberového rízení.
Termín stavby:
1. etapa: zahájení v zárí 2003, kdy bude stavebne resen prujezd Husovým námestím
vcetne rekonstrukcí inzenýrských sítí a sítí Telecomu. Predpokládaná doba výstavby 1. etapy cca 15. 11. 03.
Dalsí etapy výstavby dle vyjádrení námestka hejtmana Kraje Vysocina pana RNDr. Pospíchala budou pokracovat v roce 2004.
Objízdné trasy:
Budou vymezeny a stanoveny dodavatelem stavby. Projekt resí prevedení
automobilové a jiné dopravy mimo pesí ulicí Sázavskou pres provizorní most na komunikaci Ledec n.S. -
Kovofinis. Tato úprava má vsak prímou souvislost na zahájení hlavních prací v prístím roce. V dobe plné uzávery
mostu projekt pocítá s prechodem reky Sázavy pro pesí po lávce mezi Financním úradem a Sokolovnou.
Urban Karel
starosta mesta
V nedeli 17. srpna 2003 od 18:00 hodin na krytém letním parkete v Keblove vystoupí populární prazská kapela SLAPETO. Cistý výtezek ze vstupného venují poradatelé po dohode se Slapetáky, kterí budou hrát za snízený honorár, na konto Fondu ohrozených detí. Takze neváhejte a prijdte v nedeli 17. srpna na 18. hodinu do Keblova ! Udeláte radost sobe poslechem dobrých ceských písnicek v podání kapely SLAPETO a zároven i mnoha detem, kterým Fond ohrozených detí ze získaných penez pomuze.
Ceská posta, s.p. Ledec nad Sázavou upozornuje obcany, ze posta bude ve stredu 3. 9. 2003 pro verejnost UZAVRENA. Duvodem je zmena operacního systému v pocítacové síti.
Simandlová
vedoucí posty
Situace v jihlavské nemocnici se uklidnila
Predpokládám, ze vývoj situace okolo porízení lineárního urychlovace jihlavskou nemocnicí sledovalo mnoho obcanu z celé Vysociny. Prestoze Ministerstvo zdravotnictví CR v cele se svojí ministryní zatím nadále hraje v této veci roli mrtvého brouka, celou vec se za spolupráce kraje Vysocina a nemocnice darí postupne resit.
Po schválení financních plánu nemocnic 1. cervence 2003 podepsal ve stredu 2. cervence reditel Nemocnice Jihlava nájemní smlouvu s budoucím právem koupe o porízení lineárního urychlovace provozovaného Nemocnicí Jihlava. Smlouva zajistuje, ze lineární urychlovac zacne v nemocnici naplno fungovat v nejblizsím mozném termínu, nejpozdeji od 1. 1. 2004.
Na záver povazuji za potrebné znovu zduraznit, ze porízení - zpocátku pronájem lineárního urychlovace bude zcela hrazen z prostredku Nemocnice Jihlava. Ministerstvo zdravotnictví CR, které nyní i dríve prostrednictvím svých oficiálních vyjádrení potrebnost fungování lineárního urychlovace v Nemocnici Jihlava nekolikrát potvrdilo, a které v soucasné dobe jako jediné disponuje financními prostredky na nákup prístroju a dalsí zdravotnické techniky zatím na jakoukoliv zádost o poskytnutí financních prostredku na lineární urychlovac reagovalo zamítave. Pritom je naprosto zrejmé, ze soucasné príjmy kraje Vysocina a Nemocnice Jihlava neumozní v budoucnu uhradit v plné výsi nákup lineárního urychlovace, jehoz cena je vyssí nez 100 miliónu Kc.
Nepodcenme prípravu projektu
Písi o tom v krátké dobe jiz podruhé. Do konce srpna bude kraj Vysocina zverejnovat formou inzerátu v tisku a na svých webových stránkách výzvy za úcelem vytvorení skupiny tzv. "sberacu" projektu. V inzerátech kraj Vysocina nabízí a bude nabízet obcím, podnikatelum, neziskovým organizacím i jednotlivým obcanum spolupráci v oblasti sberu projektu. Kraj Vysocina prihlásené "sberace" po provedení základního výberu zdarma proskolí. Po proskolení by se "sberaci" meli stát hlavním zdrojem návrhu na realizaci ruzných rozvojových projektu pro ruzné cásti kraje Vysocina (mikroregion, obec, prumyslová zóna, kulturní nebo prírodní památka apod.).
Je proto velmi dulezité, aby kazdá vetsí obec, kazdý mikroregion vyvinul snahu informovat o svých rozvojových zámerech alespon jednoho "sberace" a následne kraj Vysocina. Je zrejmé, ze nejjednodussí a nejspolehlivejsí zpusob informování o svých rozvojových zámerech a nápadech je prostrednictvím "svého sberace" - "svého" krajem proskoleného cloveka.
Vzniklý zásobník nápadu a návrhu zpracovaný do tzv. projektových fisí bude potom posuzován z hlediska moznosti jejich vzájemného propojení a vytvorení vetsích projektu. Samozrejme se pocítá i s prubeznou aktualizací a doplnováním zásobníku novými návrhy.
Pokud chceme - chcete vstoupit úspesne do souteze o "bruselské" peníze, tak oznamuji, ze soutez jiz naostro zacala. Prvním predpokladem úspechu Vysociny je, aby mela pripraven dostatek kvalitních projektu. Nemá cenu si asi zastírat, ze to bude krome práce i o spouste byrokracie a neustálého dohadování a upresnování podmínek. Predpokladem úspechu tedy bude nejen dostatek invence a dobrých nápadu, ale také dostatek znalostí, trpelivosti, presnosti a vytrvalosti. Zvláste dulezité potom bývá nezaspat.
Milos Vystrcil
námestek hejtmana
www.vystrcil.cz
S fotbalem v Ledci se oficiálne zacalo v roce 1924, tj. pred 79lety.I kdyz se podarilo uz v minulosti, aby A muzstvo hrálo krajský prebor, je sezóna 2002/2003 zatím sportovne ze vsech nejúspesnejsí. Nejen díky mladsímu dorostu, ale i B muzstvo poprvé v historii postupuje do krajské I.B trídy a první celek obsadil bronzovou posici v krajském preboru Vysocina.
Ale co dál?
Tuto otázku si sami kladou vsichni, kterí se fotbalu v Ledci venují.
Je jisté, ze hlavním úkolem B muzstva pro novou sezónu je udrzet se v 1.B tríde. Ten, kdo si myslí, ze "ácko" muze za rok hrát divizi (silnou moravskou skupinu), je naivní.
Nemáme materiální zázemí. Satny postavili nasi predchudci v roce 1952, tj. pred více jak padesáti lety. Hriste a zázemí prestalo nebo pomalu prestává odpovídat legislative CMFS (kabiny, sprchy, WC, bezpecnostní zóny atd..)
Doposud není nedoreseno tréninkové hriste!. Areál Na Pláckách nevlastní ani mesto Ledec ani TJ KOVOFINIS (Pozemkový fond). Stávající trávník na jediném hristi, kde muzeme hrát, dozívá (vybudován pred cca 25ti lety v roce 1979) a v nekterých místech pripomíná hriste spís oraniste.
Krytí nákladu na cinnost je kazdým rokem hororem, který nekoncí kolapsem jenom díky prispení jednotlivých vedoucích a trenéru muzstev, clenu výboru a dalsích pomocníku, kterí krome casu mnohdy venují i vlastní financní prostredky. A nebýt nekterých ledecských firem , nemohli bychom muzstva prihlásit do krajských soutezí.
V takové situaci se zdají myslenky na divizi nereálné. Ale hráci, mesto, organizacní pracovníci a sponzori se pokusí o nemozné. O postup do divize nejdéle do ctyr let.
Co proto udeláme?
Urychlene s pomocí radnice musíme vytvorit predpoklady pro vybudování nového sportovního areálu na stávajícím letním stadione ( hriste, kabiny,hala, bazén).Do budoucna nelze podporovat neekonomickou myslenku roztrístenosti sportovist v Ledci.
Doresit s konecnou platností umístení a vybudování náhradního hriste.
Resit organizacní postavení oddílu..
Venovat mimorádnou pozornost zákovským a dorosteneckým muzstvum, aby do ctyr let vznikl kádr vlastních odchovancu, kterí budou mít výkonnostne na divizní soutez. Nejlepsí trenéri musí jít k mládezi! Na velké nákupy hrácu oddíl nemá prostredky.
Nalézt takové sponzory, popr. majitele klubu, kterí by financne zajistili rádný, profesionální chod oddílu.
Jako trenér u "ácka" po trech úspesných letech skoncil Mirek Kouba, drzitel trenérské licence UEFA- A.
Od nové sezóny povedou "ácko" Milan Machala - hlavní trenér, Josef Príhoda - asistent a Jarda Cervenka - vedoucí muzstva. U "bécka" zustávají Jaromír Vágner - trenér a Jirka Masek - vedoucí muzstva.
Pozor zmena!
Dorost jiz nebude hrát predzápasy v nedeli "ácku" , ale v sobotu "bécku".
J. Habásko
| Den | Datum | Zacátek | Odjezd | Utkání |
|---|---|---|---|---|
| So | 9.8. | 16:30 | 15:00 | Havlíckuv Brod - Ledec |
| Ne | 17.8. | 16:30 | Doma | Ledec - Humpolec |
| Ne | 24.8. | 16:30 | 14:00 | Zdár - Ledec |
| Ne | 31.8. | 16:30 | Doma | Ledec - Trebíc "B" |
| So | 8.9. | 16:00 | 13:30 | Zirovnice - Ledec |
| Ne | 14.9. | 16:00 | 14:00 | Pelhrimov - Ledec |
| Ne | 21.9. | 15:30 | Doma | Ledec - Námest |
| Ne | 28.9. | 15:30 | 14:00 | Svetlá - Ledec |
| Ne | 5.10. | 15:00 | Doma | Ledec - Chotebor |
| Ne | 12.10. | 15:00 | 12:30 | Vrchovina - Ledec |
| Ne | 19.10. | 14:30 | Doma | Ledec - Bystrice |
| Ne | 26.10. | 14:30 | 11:15 | Hartvíkovice - Ledec |
| Ne | 2.11. | 14:00 | Doma | Ledec - Bedrichov |
| Den | Datum | Zacátek | Odjezd | Utkání |
|---|---|---|---|---|
| Ne | 10.8. | 17:00 | 15:45 | Okrouhlice - Ledec |
| So | 16.8. | 16:30 | Doma | Ledec - Jirice |
| So | 23.8. | 16:30 | 15:00 | Chotebor "B" - Ledec |
| So | 31.8. | 16:30 | Doma | Ledec - Vrchovina "B" |
| Ne | 7.9. | 16:00 | 14:15 | Herálec (HB) - Ledec |
| So | 13.9. | 16:00 | 14:15 | Lukavec - Ledec |
| So | 20.9. | 15:30 | Doma | Ledec - Lucice |
| Ne | 28.9. | 15:30 | 14:15 | Veselý Zdár - Ledec |
| So | 4.10. | 15:00 | Doma | Ledec - Humpolec "B" |
| Ne | 12.10. | 15:00 | 12:45 | Herálec (ZR) - Ledec |
| So | 18.9. | 14:30 | Doma | Ledec - Cernovice |
| Ne | 26.10. | 14:30 | 11:30 | Radostín - Ledec |
| So | 1.11. | 14:00 | Doma | Ledec - Bohdalov |
Na prahu nové fotbalové sezóny prikládám malou zajímavost, totiz komentár fotbalového zápasu, od kterého nás delí témer osm desítek let a spadá tedy do "praveku" ledecské kopané. Mozná bude inspirací pro výborný Zpravodaj pana Jardy Habáska, jen nedej Boze, aby si zejména z citovaného výsledku, brali príklad soucasní fotbalisté.
S. K. LEDEC - S. K. ZRUC 2 : 7 (1 : 5)
Hráno v pondelí 24. kvetna 1926 na hristi ve Zruci. Muzstvo domácí porazilo svého soupere velmi stastne, dík souhre svého útoku a dobrému strílení, kde zvláste dobre se uplatnilo bodlování, neb jinak se stríleti nedalo pro mocálovitý a rozmoklý terén hriste a zvláste tezký míc, který po tráve klouzal a na který bylo domácí muzstvo zvyklé a proto výsledek pro hosty není zádnou blamází. Domácí muzstvo ukázalo, jak dovede na svém hristi víteziti. Zádné klickování, ve kterém si zvláste libovali hosté, jen beh a strelba dopomohly jim k tak velkému vítezství. U domácích vynikl strední útocník, který strelil více nez polovinu branek, dále pravá spojka a levé krídlo; ostatní se jim nevyrovnali. A nyní se opakuje stále stejná historie. Hosté nastoupili s celou zálozní radou náhradní, která zklamala na celé cáre jak podporováním vlastního útoku, tak i v drzení útoku domácích, této rade se pricítá tak velká prohra. Útok, jako obycejne, nestál za nic a zbytecným klickováním nezmohl se ani na jediný dobrý gól. Dobre se uvedl nove zarazený hrác na pravém krídle, který také vstrelil nejlepsí branku dne pri kopu z rohu. Oba beckové vykonali dobrý kus práce, ac se jim pricítají nekteré branky, ale na terénu a za tak slabou zálohou není se co diviti. Nove zarazený brankár se znamenite osvedcil a zapadne do muzstva. Svým neohrozeným vrháním se pod nohy útocníku, zachránil branku od vetsího nákladu. A nyní soudce: jest kapitolou pro sebe. Stranickým soudcováním poskodil znacne hosty a tím také zdeprimoval, zvláste druhou brankou, kterou odpískal a která vubec nebyla. Dále neuznal hostum dve branky pro domnelé offside, které vubec nebylo. Muzstvo hostí nastoupilo: Hajna, Doubek, Wolf, Sochurek, Hálek, Urban, Jenícek, Vopenka, Lastovicka, Pesek, Minarík. Jest na case, aby se sportovní klub postaral tomuto muzstvu aspon o nejaké místo, kde by toto muzstvo mohlo se venovati tréninku a tím mu byla dána moznost k lepsímu souladu a souhre, které by z nich ucinilo muzstvo dobré výkonnosti. Doufám, ze toto muzstvo bude sehráno, bude na svém hristi porázet daleko lepsí muzstvo,nez je zrucské, ale cekejme, az bude vyresena otázka propujceného hriste mestem Ledcí u príslusných úradu. Jak brzy - to je ve hvezdách.
HAVLÍCKOVY HLASY (list ceskoslovenské strany socialistické pro jihovýchodní Cechy) ze dne 8. kvetna 1926
A pro zajímavost dodávám, jak stejný zápas muze okomentovat jiný novinár.
S. K. ZRUC - S. K. LEDEC 7 : 1. Hráno ve Zruci dne 24. kvetna za mírné prevahy domácích. U Zruce podala dobrý výkon levá strana útoku. Branky: Velis 4, Pospísil, Vilt, Brecka. Soudcoval dobre p. Zadák.
SOCIÁLNE DEMOKRATICKÉ PODVYSOCKO (casopis csl. Sociálne demokratické strany pro okres kutnohorský, uhlírskojanovický a cáslavský) ze dne 28. kvetna 1926
Dle dobových materiálu pripravil - ok
Kdyz jsem jeste chodil do skoly v Ledci nad Sázavou, tak mne ucil jak Eduard Doubek starsí, tak i mladsí. A hovorili i o rece Sázave, která je nezamenitelnou dominantou mesta. První hovoril mj. o Stvoridlech a o tom, ze i ve výsi 20 metru nad soucasnou hladinou jsou balvany obrousené podobne jako v nynejsím koryte. Druhý pak hovoril o tom, ze Sázava puvodne pramenila a tekla jako dnesní Sázavka ústící do Sázavy ve Svetlé n. S. Nebyla tedy rekou, jak ji nyní známe.
V roce 1965 sepsal Ota Zouplna zajímavou knihu s jednoduchým názvem S á z a v a a vydal ji Orbis. Kazdopádne má krásné snímky i zajímavý text. Ale jak to vlastne s tou Sázavou je?
Kazdopádne jsme se ucili, ze Sázava pramení z Velkého Dárka. Ale kde se tento velký rybník vzal? Kupodivu jeho vznik se klade uz roku 1480 a je o celých sto let starsí nezli známý Rozmberský rybník. A byl u toho Viktorin, kníze minsterberský, syn krále Jirího z Podebrad, který si za zenu vzal Zofii Ptáckovou z Pirkstejna. Zofie mimo Rataje prinesla venem i Polnou. Jemu prenechal zdárský kláster pusté místo Darsko na zalození rybníka.
I tak je zálezitost pramenu ponekud slozitejsí. Puvodne byl povazován za jeden z pramenu reky Cikhájský potok pramenící pod Zákovou horou (810 m nad morem), který zanedlouho stací napojit rybník Strz a Konventní rybník. Západne od Zákovy hory pod Sindelným a Kamenným vrchem (802 a 801 m n. m.) pramení potok Struzný. Ten práve napájí Velké Dárko, kdyz západne lezí jeste Malé Dárko. A aby tomu nebyl konec, tak na východní strane Dárka ústí Karlovský potok.
Tak jsme tedy u Velkého Dárka, odkud pramení Sázava. Její tok je témer ve smeru sever - jih a stací napájet nekolik rybníku : Nový, Zelezný, Stríbrný, Pilský a Bránský (kam se vlévá Cikhájský potok). Teprve tehdy dosáhne Zdáru nad Sázavou. Jeste stací pribrat potok Staviste. Je tedy situace s prítoky a rybníky na horním toku Sázavy více nez slozitá. A práve ve Zdáru n. S. se reka stácí a nabírá západní smer.
Jakkoliv je u nás Sázava velice známou rekou, kupodivu v naucných slovnících a encyklopediích v Nemecku (Brockhaus, Meyers Lexikon) ci Anglii (Encyklopedia Britanica) není o ní ani zmínky. Avsak u nás odkazy jsou a dosti se od sebe lisí. Prosím, zde jsou ukázky :
Reka ve strední cásti CR, délka 225 km, plocha povodí 4349 km2, prumerný prutok 25 m3/sek. Pramení ve Zdárských vrsích, tece prevázne k západu, hlavní prítoky zleva Zelivka a Blanice.
(Diderot 1990)
Jinde je uvedeno, ze je to prítok Vltavy v Cechách, temení se u Vojnova Mestce a po toku 213 km padá u vsi Sázavy proti Davli do Vltavy.
(Malý naucný slovník asi z prelomu minulého století).
Slovník Univerzum Odeon 2001 : jsou podobné údaje, avsak navíc je prítok zleva uvedena Slapanka a zprava Sázavka.
Geografický místopisný slovník Akademia Praha 1993 uvádí : tok ve stredních Cechách, délka 224,6 km, prumerný prutok 25,2 m3.
Není tedy divu, ze výse jmenovaný autor monografie o Sázave píse : "Reka, která nepramení?" Je velice obtízné zjistit, jak to bylo s tou Sázavkou, o níz hovoril prof. E. Doubek. Avsak popisuje se, ze nekterí geografové se zminují o tom, ze toky Zelivky a Blanice smerovaly k severu a posléze vznikla Sázava, která jejich toky radikálne zmenila. Kdysi me v Ledci n. S. ríkal prítel Vladimír Vávra, jemuz jsme ríkali Absolon a jenz se zabýval zálezitostmi jeskynárství a spolupracoval s odborníky, následující. Podle neho puvodne ústila Zelivka do Sázavy pod Septouchovem. Prý se delaly pokusy, ze se v Certových derách obarvila voda fluoresceinem a údajne se zabarvení objevilo az v jezírku v septouchovské jeskyni. Nyní, kdyz je napusteno jezero zelivské prehrady, tak asi je tento kdysi tradovaný údaj lichý.
Ale jak to bylo se Sázavou pred 10 milióny lety? Jak doslo k tem omletým balvanum ve Stvoridlech, které jsou 20 metru nad hladinou? Tak o tom je uz vedcum - geologum dost známo. Tehdy situace v ceské kotline vypadal následovne : Existovalo Podkrusnohorské jezero sahající od Chebu az po Ústí nad Labem a kdy neexistovaly jeste Krusné hory a voda odtékala do Nemecka. Na jihu Cech existovalo velké jezero v místech Ceských Budejovic. Tehdy protékala Ledecskem tzv. Pradávná Sázava, která tehdy byla mohutná a která se zaslouzila o ony omleté balvany ve Stvoridlech. Pradávná Sázava se vlévala do Pradávné Berounky nekde mezi Kladnem a Plzní a napájely tak uz jmenované Podkrusnohorské jezero. A kde tehdy byla Vltava? Byla malým potokem pramenícím nekde jizne od Prahy a vlévala se do Pradávné Sázavy. Jestli z této epochy je tvrzení, ze Sázava "ukoristila" Blanici a Zelivku, to jsem neobjevil. A protoze v onech casech pred milióny let docházelo k mocnému zdvihání mas hornin, vznikly nové hory, napr. Krusné, na jihovýchode Ceskomoravské vrchoviny vymílala predchudkyne Dyje kanon s mohutnými vrstvami sterku. A jak to vypadalo se Sázavou? Pred 2 - 3 milióny lety Vltava zmohutnela a stala se mohutnou rekou. Spojila se jak s Praberounkou tak s Prasázavou, které byly kazdopádne mohutnejsí. Pokud jde o tyto poznatky, pak k nim dospeli geologové zkoumající staré rícní a jezerní usazeniny.
A protoze bydlím u Labe a témer denne pres nej chodím ci jezdím, tak v oné dobe bývalo mohutným tokem, který protékal priblizne stejným smerem, jak to známe podnes.
Bezesporu nekoho prekvapím sdelením, ze u nás jeste existuje jedna Sázava, a to Moravská. Pramení u mesta Králíky a protéká severovýchodní cástí Pardubického kraje. U Zichlínku se dostává do údolí, kde je hlavní trat Ceská Trebová - Olomouc. Malebné údolí reky spolu se zeleznicí pokracuje az k Zábrehu na Morave, kde se Moravská Sázava vlévá do reky Moravy. Kdyz se plánoval pruplav Labe - Odra - Dunaj, pak práve tato cást reky figurovala v plánech projektantu.
Tolik k rece, bez níz si nelze Ledec predstavit. Kazdopádne by bylo mozno o nasí milé rece povedet více. Naprosto si neciním nárok, ze jsem napsal vsechno a ze by se to nedalo napsat lépe a podrobneji.
Dr. Miroslav Vostatek
ok
70. narozeniny oslaví
7. 8. Pospísilová Jarmila, Havlíckova 631
11. 8. Bakula Josef, Hradní 717
21. 8. Mojzísová Marie, Soubor 22
25. 8. Veselská Marie, Lipová 324
26. 8. Charvátová Marie, Obrvan 25
75. narozeniny oslaví
7. 8. Brezina Josef, Na Skalce 694
14. 8. Holoubková Marie, Lovcen 651
15. 8. Masková Vlasta, 5. kvetna 1202
80. narozeniny oslaví
1. 8. Nejedlý Karel, Habrecká 373
21. 8. Stencl Bohuslav, Na Zizkove 339
26. 8. Príhoda Vladimír, Zahrádecká 917
K Vasemu Zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
Svatby
Milena Kordulová + Vítezslav Slabý
Erika Korbelová + Ladislav Krátký
Novomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
Narozeni
Jakub Bernad
Kristýna Kolárová
Tomás Koncel
Lenka Veletová
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
Zemreli
Kosárová Miroslava
1923
V polovine srpna odpoledne porodila v polích U Cihelny Alzbeta Brzonová, 28letá zena z Koutu, kloucka. Dopraveni byli do izolace. Matka i malý svetoobcan byli zdrávi.
Upravuje a válcuje se Nádrazní ulice, která byla vydlázdena kostkami a zároven byly upraveny i chodníky.
Aero "L. Bark" se sneslo dopoledne Na Ramech na strniste, a to pro poruchu motoru. Událost prilákala davy místních diváku. Odpoledne, za silného protivetru, odletelo letadlo do Prahy. Denne létají zde aera na Slovensko (jiz o 1 6ráno) a zase zpet.
V nedeli 26. v casných hodinách ranních vyburcováno bylo obcanstvo mesta poplasnými signály hasicskými, a to jiz slehaly vysoko k oblakum plameny z domu paní Freischbergové, kde pozár z neznámých prícin vypukl. Záhy byl zachvácen i sousedící jednopatrový dum, tak zvaný zidovský, velice zchátralý a také dum pana Josefa Reicha. Jen vcasným a rázným zakrocením místního sboru hasicu, pod vedením zdatného velitele Jakubce, bylo zachráneno mesto pred katastrofou. Zmotorizovaná stríkacka se opet velice osvedcila a bylo byl by zapotrebí i druhý takový stroj.
1928
Dne 13. a 15. srpna se mestem prehnaly velké bourky. Nadelaly velké skody a mimo jiné byly náplavami zaneseny vsechny stoky, takze v ulicích stála voda.
Dne 17. srpna zemrela paní Vítková, vdova po hostinském a rezníkovi Frantisku Vítkovi. Jen o den pozdeji, 18. Srpna, byl v novostavbe sokolovny v Ledci pri odstranování lesení padajícím trámem zabit Frantisek Prokop. Týz byl ledecský rodák a majitel domu císlo popisné 114 v Ledci., v nemz provozoval obchod smíseným zbozím. Nedarilo se mu valne, prisel o vsechen majetek a vystehoval se do Ameriky. Po vypuknutí svetové války odjel z Ameriky do Francie, kde dobrovolne vstoupil do vojska jako legionár. Po skoncení svetové války prijel do Ledce jako legionár v stejnokroji francouzské armády. Byl svobodný. Pri novostavbe sokolovny pomáhal jako dobrý Sokol a Cech. Pohreb mel dne 20. srpna. Nábozenského vyznání byl ceskoslovenského. Pohrbu zúcastnily se témer vsechny korporace, nekteré z nich ve stejnokrojích a také velký pocet obcanstva. Na hrbitove pred polozením rakve do hrobu mel rec Jan Seba, vyslanec z Belehradu, rovnez ledecský rodák a italský legionár.
1933
Dne 14. srpna slozila Anselma Vorbachová u mestského úradu cástku 3 000 korun jako dar k uctení památky jejího zesnulého bratra Rudolfa Vorbacha a dala starostovi mesta dispozicní právo k této cástce.
Dne 21. srpna zemrel Josef Uhlír, pekar v Ledci, a to ve stárí sedmdesáti peti let.
1938
Letosního roku rozmohla se ve zdejsím okresu epidemická nemoc dobytka "slintavka a kulhavka", a to takovou merou, ze byly zakázány trhy a tanecní zábavy, aby nemoc stykem lidu nebyla sírena. Mesto Ledec trpí velkou skodu ztracením poplatku z trhu, nebot na trziste bylo privádeno znacné mnozství konu a hovezího dobytka. Poplatky na trzném cinily z jednoho kone 5 Kc., z jednoho kusu hovezího dobytka 3 Kc. a z jednoho selete 1 Kc. Epidemie vznikla zjara a trvala jeste na podzim.
1943
Protoze se zvysuje odber vody z mestského vodovodu tím, ze se na vodovodní sít pripojují stále noví a noví odberatelé a to se projevilo v sussích rocních obdobích nedostatkem vody, rozhodlo mesto postarat se o nový vodní zdroj, který by rozsíril kapacitu vodovodu. Vhodné pomocné prameniste bylo objeveno u samoty Ovcín na katastru osady Veliká (obec Bojiste). S majiteli techto pozemku, pány Tvrdíkem a Charvátem, bylo jednání úspesné a doslo k dohode o vykoupení techto pozemku. Obec se zavázala postavit obema jmenovaným vodovodní prípojky a povolila jim denní spotrebu vody az 25 hl. (Ke stavbe tohoto pomocného vodovodu vsak zatím nedoslo).
ok