| leden 2002 |
|---|
S prvními dny roku 2002 preji vsem obcanum naseho mesta krásný rok, plné zdraví, zivotní optimismus a nezlomnou vuli plnit predsevzetí, která jste jiste mnozí v záveru minulého roku prijímali. Je také mou milou povinností podekovat vsem za uprímná a krásná prání at jiz osobní ci písemná.
Karel Urban
starosta mesta
Popráli jsme si vsechno pekné, hlavne zdraví, nekterí z Vás i Bozí pomoc a ochranu. Ty z Vás, kterí mají dobrou vuli, bych chtel pozádat, aby se nelekli prekázek a snazili se vsemozne promítnout svou dobrou vuli do svých cinu, které - jakkoliv se mohou zdát malé - se nakonec svými dusledky obrátí ve prospech nás vsech. Preji Vám ,ale i sobe, abychom v letosním volebním roce dokázali více vykrocit k pravde. Protoze politici (i my komunální) musí umet priznávat chyby. To je základ pro obnovení duvery ve správu vecí verejných, je to cesta k náprave techto chyb. Preji nám vsem, abychom v sobe nacházeli sílu k nalézání pravdy, abychom si ji z pohodlnosti nebo vypocítavosti nenahrazovali jejím úcelovým obrazem. Preji sebeduveru vsem, kterí svou úctu k pravde myslí uprímne. Preji vsem, aby ze sebe setrásli spatnou náladu a na prvním míste preferovali smysluplnou práci.
V mnoha regionech nasí zeme stále vystupuje do popredí problém nezamestnanosti, vsichni voláme po posílení práva a zákona, s napetím sledujeme zda dosavadní prípravy ke vstupu Ceské republiky do Evropské unie se provádejí s patricným durazem a vázností. Stydíme se za svého predsedu vlády, jak nevhodne spolecensky vystupuje. Zjistujeme, ze reforma verejné správy je prozatím navrzena tak, aby vládní strana predevsím umístila úredníky ze soucasných okresních úradu (okresní úrady ukoncí svou cinnost v prosinci tohoto roku). Poznali jsme, ze reforma postrádá pocátecní proklamace navrhovatelu, ze se totiz verejná správa více priblízí obcanum.
Preji vám vsem, abychom se více poznali a stále komunikovali. Aby se postupne vytvárely mezi námi základy spolupráce tak, aby subjekty verejné, obcanské i podnikatelské zacaly pracovat ve prospech svého mesta, mikroregionu a kraje a samy se chopily iniciativy v podmínkách trzního hospodárství. Jen tak muzeme vstoupit mezi demokratické zeme Evropské unie.
Slávek Poborský
místostarosta
Noci, v níz na obloze hvezdy zárí
A tmou jejich svetlo prorází,
Blízí se k sobe spocítanými kroky,
Dva roky strídají se ve strázi.
My vsichni v novorocní svaté noci,
V níz staré mení se a mnohé ozívá,
Prejeme pokoj a mír celému svetu,
V nemz myslenka zlá at rychle umírá.
Antonín Arnold
Zelva muze zít az 150 let, sup 117 let, indický slon muze zít az 77 let, úhor 55, kun 40, lev 30, kocka 27, ale doba kazdého z nich se jednoho dne skoncí.
Jenom clovek, který zije 8O let je schopný osvobodit se od toho casu a zvítezit nad ním. V tom je nase síla a odpovednost. Musíme udelat vsechno, aby nase smrtelnost a nesmrtelnost byly spojené.
V prvním víkendu roku 2002 se konalo uz III. Putování za Betlémskou hvezdou na ledecském námestí. Pocetné návstevníky zdarilé akce sice lákalo slunícko, ale uz záhy kazdý poznal záludnosti letosní (respektive lonské) zimy. Ze stiplavý mráz neublízil zlému Herodovy se vseobecne cekalo, ale ze ho statecne ponesou Tri králové (i ten cerný vzadu), to se necekalo. Trpelivé publikum vystálo po skoncení hry frontu, aby se podívalo do jeslicek na "Jezíska", který od jektajících králu rozdával siroké úsmevy.
Dne 8. února 2002 se od 2000 hodin uskutecní v prostorách místní sokolovny spolecenská akce. Nosným programem tohoto vecera bude módní prehlídka Renaty Panské z Ledce. V nekolika blocích tu predvede svou módní kolekci pro rok 2002, v které predstaví od detských modelu pres teenagerskou módu, a to sportovní, spolecenskou, extravagantní az po dámskou kolekci kostýmu, kabátu, zakoncenou vecerními róbami. Presto, ze módní trendy jsou predevsím výsadou zen, své zastoupení tu budou mít i muzi.
Krome výrobku Renaty Panské zde také uvidíte svetry z dílny od paní Hrncírové z Pacova a nové modely z pujcovny svatebních satu paní Práskové ze Svetlé nad Sázavou.
Proste bude tu na co koukat, ale také tu bude k poslechu dobrá muzika. Tedy nezapomente, ze druhý únorový pátek bude v Ledci zasvecen móde.
Renata o móde
Renata Panská pochází z Prostejova, kde se vyucila jako pánská krejcová a poté vystudovala nástavbové studium. Dnes je návrhárem, konstruktérem a technologem odevní výroby.
Sití se venuje profesionálne jiz sedm let, praxi zacínala v OP Prostejov a po prestehování si v Ledci zavedla zakázkové krejcovství, které si za dobu své existence naslo jiz svuj okruh zákazníku.
Svou tvorbu jiz v Leci predvedla dvakrát, zejména to byla móda pro mladé lidi. V zakázkách se ale, jak sama ríká, casteji setkává s módou pro klienty stredního veku.
Ráda svoji práci zuzitkuje v plné míre, coz v praxi znamená modely nejen navrhnout a usít, ale predevsím je vhodne predstavit jak siroké verejnosti, tak i firmám z "branze". K tomu jiste prispeje výse uvedená pozvánka na tento galavecer.
Rádi bychom podekovali vsem rodicum a detem, kterí se prisli podívat 5. 12. na certovské a mikulásské radovánky do MS 28. ríjna, a tak mohli spolecne s námi oslavit 10. výrocí zalození nasí materské skoly.
Den byl velmi citový a plný zázitku. Deti se na certa velmi tesily a pritom se neustále ujistovaly : "A budes me drzet?". Nakonec zjistily, ze cert byl celkem veselý neposeda a navíc jim s Mikulásem prinesl spoustu dárku. Krome kalendáre s cokoládou dostaly deti balícek z nasí kuchyne a dárecky, které si samy vyrobily. Nejvetsí prekvapení byl spolecný dárek pro vsechny deti - prenosná klouzacka. Deti se podílely i na výzdobe celé materské skoly. Za pomoci paní ucitelek stríhaly, lepily, vybarvovaly a malovaly, a tak na nás odevsad vykukovali roztomilí certíci.
Paní ucitelky pripravily i ruzné výchovné koutky - hudební, výtvarný, logopedický, nemeckého jazyka, telovýchovy, hry na zobcovou flétnu, odborné literatury. Tím rodicum predvedly ruzné pomucky pro nasi výchovu a cinnosti.
Nás den byl opravdu zdarilý a plný radosti.
Zamestnanci MS 28. ríjna
Uplynul sotva rok od historického postupu volejbalistu ledecského gymnázia do regionálního finále a volejbalisté o sobe dali znovu porádne vedet. Jako kazdý rok se druzstvo gymnázia úcastnilo stredoskolských her ve volejbale a opet se mezi silnou konkurencí dokázalo prosadit.
Okresní kolo bylo opet kvuli velkému poctu druzstev rozdeleno do trí základních skupin, které se hrály ve Svetlé n.S., v Havlíckove Brode a v Chotebori. Vítezové techto skupin se pak utkali o postup do regionálního kola. Ledecské druzstvo se jelo podívat do Svetlé. Zde na nás cekala druzstva Gymnázia Svetlá n.S. a ISS Svetlá n.S. V prvním utkání proti ISS jsme nepodali nijak presvedcivý výkon proti zrejme nejslabsímu souperi, ale i tak jsme pomerne v klidu utkání vyhráli. Druzstvo Gymnázia Svetlá n. S. se oproti minulému roku posílilo. Tento druhý zápas jsme zvládli o mnoho lépe nez první a mohli jsme se tesit do Havlíckova Brodu.
Okresní finále se hrálo o týden pozdeji. Svou úcast si krome nás vybojovala druzstva OA Havl. Brod, SPSS Havl. Brod, SOU Chotebor.
První zápas proti SPSS HB jsme vyhráli az v napínavém tiebreaku. K druhému zápasu jsme pak nastoupili proti SOU Chotebori - velkému kandidátu na postup. V tomto zápase jsme podali jeden z nejlepsích výkonu pri nasem volejbalovém putování a naprosto presvedcive jsme vyhráli, kdyz ve druhém setu nejsilnejsí souper dokázal uhrát pouhých 14 bodu. A to v tomto druzstvu hrálo hned nekolik závodních hrácu. Poslední utkání proti OA HB pak uz bylo pouze nasí exhibicí. Mohli jsme se tesit z úcasti v regionálním kole.
Regionální kolo se konalo opet o týden pozdeji, a to v Trebíci. Do místa konání jsme odjeli brzy ráno mikrobusem. Hrálo se v moderní hale skoly SSST Trebíc. Spolu s námi sem prijelo dalsích pet vítezu kol okresních. Turnaj byl rozdelen do dvou skupin po trech druzstvech. Do skupiny jsme byli vylosováni s Gymnáziem Moravské Budejovice a Gymnáziem Humpolec. Abychom mohli hrát o postup do republikového turnaje, museli jsme skupinu vyhrát. Hned k prvnímu utkání jsme nastoupili proti Moravským Budejovicím. A jak se pozdeji ukázalo, proti nejlepsímu druzstvu tohoto turnaje. Prohráli jsme jednoznacne a zcela spravedlive, utkání jsme nezvládli technicky ani takticky. Slabou náplastí pak bylo jednoznacné vítezství nad druzstvem Gymnázia Humpolce. Druhé místo ve skupine nám umoznilo hrát pouze o celkové tretí místo v turnaji. Cekal nás ale souper, kterého si z nás snad nikdo neprál - druzstvo SOU z Velkého Mezirící v cele s juniorským reprezentantem CR T. Dolezalem. První set byl zcela v nasí rezii a necekane snadno jsme vyhráli 25:16. Ve druhém setu jsme navíc vyuzili sílu reprezentanta CR Jirího Drahokoupila. Set byl vyrovnaný az do konce, kdy bylo úspesnejsí druzstvo Velké Mezirící. Opet nás cekala nervy drásající bitva v tiebreaku. V prubehu jsme si vytvorili tríbodové vedení, které se souperi v koncovce podarilo stáhnout. Obe druzstva predvádela volejbal velmi dobré úrovne. Z tohoto klání nakonec vyslo vítezne druzstvo Gymnázia Ledec nad Sázavou a prekvapení bylo na svete! Turnaj zakoncil souboj o úcast na republikovém finále mezi druzstvy gymnázií z Moravských Budejovic a Jihlavy, které vyhrálo druzstvo Moravských Budejovic.
Tretí místo v regionu - to je vizitka ledecských volejbalistu, o tri prícky výse nez minulý rok. Takový úspech se rozhodne necekal, i kdyz druzstvo bylo slozeno prevázne ze závodních hrácu.
Sestava:
Jirí Drahokoupil (kapitán), Martin Píbil, Dusan Hoskovec, Michal Sramka, Vojta Mastálka, Josef Nádvorník, Petr Grivalský, Lubos Petrus
Mgr. Sárka Vopenková
Gymnázium Ledec n.S.
Míra nezamestnanosti v mikroregionu Ledec nad Sázavou k 31.12.2001 ciní 4,88 %, coz je 237 uchazecu o zamestnání (z toho 142 zen). Prumerná míra nezamestnanosti v okrese Havlíckuv Brod je 5,45 %. V lednu roku 2001 byla na ledecsku nezamestnanost 5,31 %, v prubehu roku poklesl pocet nezamestnaných o 38 obcanu.
Prímo ve meste Ledec nad Sázavou je 135 uchazecu o zamestnání, míra nezamestnanosti je zde 4,45 %.
Pocet volných pracovních míst na ledecsku ciní v soucasné dobe 19 míst. Ve volných místech prevazují delnické profese. Nyní pripadá na jedno volné pracovní místo priblizne 10 uchazecu o zamestnání.
Struktura uchazecu o zamestnání se dlouhodobe nemení: 16,61 % tvorí absolventi, 16,45 % obcané se ZPS.
Kdyz jsem posílal do ledecských novin svuj clánek o problémech na ledecském víceúcelovém hristi, chtel jsem kousnout do tohoto kyselého jablka, o kterém se u nás ve meste mluví a chtel jsem svoji kritikou rozhýbat resení problému, které tam bezesporu jsou. Na nic jsem neplival, nic jsem neprehlízel, jen jsem upozornoval, ze hriste, kde se nedá hrát fotbal ani házená, je v nasem meste neúcelné. Potesila mne reakce velkého mnozství lidí, kterí mi vyjadrovali svoje sympatie a souhlas s tím co jsem napsal. Tvrdili, ze konecne nekdo napsal to, co si oni myslí a nekterí dokonce meli strach, abych nemel problémy. Byly mezi nimi podnikatelé, duchodci, bezní obcané a dokonce i nemálo ucitelu (i telocvikári), ale hlavne sportovci, kterí vedí o co jde. Vsem za tuto podporu dekuji. V rámci objektivity priznávám i telefonát jednoho duchodce, který mi rekl ze jsem starý trouba, který jeste zádné hriste nepostavil a kritizuje ostatní. Má pravdu.
O to víc jsem byl zvedavý na reakce z radnice. Myslel jsem si, ze me nekdo zastaví na meste nebo mi zavolá, vyvede me z omylu nebo se me zeptá jak bych si to predstavoval. Nic se nestalo, nikdo nereagoval az pouze radní pan Kouba v prosincových ledecských novinách. Pro svuj clánek si zrejme vzal vzor v Rudém Právu osmdesátých let a z mícu padajících za plot udelal politický problém, ze mne skudce spolecnosti, protoze jsem si dovolil kritizovat neco co se má oficiálne obdivovat, do jednoho pytle ke mne prihodil vsechny, kterí v senátních volbách volili jinak nez by si On predstavoval a prezentoval nás jako puvod problému ve meste. Pan Kouba uvedl, aniz by pouzil jediný argument, ze muj clánek byl zavádející a neobjektivní, ale to prece muze posoudit kazdý sám. Vzdyt fakta jsou pouze jedny. Na jedné strane cena (témer 9 miliónu), na druhé strane kazdý muze sám zhodnotit co bylo za tyto peníze postaveno a jak to slouzí. Nechci polemizovat zda nám toto hriste nekdo závidí. Urcite to ale nebudou sveteláci , kterým v centru stojí tri hriste s atletickou dráhou za 7 miliónu. Souhlasím s panem Koubou, ze problémy na hristi jsou resitelné, ale proc je proboha uz pul roku nikdo neresí. Vzdyt stací pár tisíc na síte a hriste je plne funkcní. Budu nase radní podporovat v kazdé investici do sportu a budu jim za ní vdecný, ale musí se budovat setrne a úcelove.
Jak z jiné doby mi pripadala poznámka, ze svým postojem pomáhám delat z Ledce vesnici. To snad ne pane Koubo !!! Prece kulturnost obce se nepozná podle toho, ze si vsichni vsechno vzájemne chválíme. Budte demokrat nejenom v názvu Vasí strany.
Asi bych tento názor, který plne respektuji, nechal bez odezvy, ale nemuzu vsak prehlídnout krátkou veticku v tomto clánku, která se me osobne dotkla a kvuli které písu dalsí clánek. Pan Kouba napsal v jedné vete:.deset házenkárských profesionálu (coz je cca 1% oproti zákum skol).. Nevím jestli tento nesmysl zde byl uveden úmyslne, nebo pouze z neznalosti reality. Ledecský oddíl házené v soucasné dobe navstevuje 2-3 krát týdne priblizne 120 chlapcu a devcat (coz zase není tak málo) a venuje se jim sest dobrovolných trenéru, kterí za svoji práci s detmi a za cas strávený na hristi nedostanou ani korunu, spís naopak. To ale pan Kouba dobre ví, stejne jako práve on nejlíp ví , ze to tak není v Ledci ve vsech sportech.
V záveru clánku pisatel prirovnal muj postoj k postoji obcanu ve volbách do senátu. Osobne me také mrzí, ze ing. Palán nebyl zvolen senátorem, ale povazuji to za svobodnou volbu vetsiny obcanu a tak to také respektuji a nedovolil bych si za to obcany kritizovat, nebo dokonce to vydávat jako studnici ledecských problému. To je trosku nefér, ale i takový jsme my ledecáci.
Slibuji, ze se jedná o muj poslední clánek o tomto problému, at uz se na hristi deje cokoliv, at o mne napíse kdokoliv cokoliv. Jsem optimista a verím, ze az ustoupí jesitná pýcha, objeví se okolo hriste nové síte a hriste bude doopravdy víceúcelové.
Dekuji Ledecským novinám za uverejnení mých dvou clánku a vsem preji hodne zdraví a stestí v novém roce.
Jan DRÁPELA
ledecák
Dne 18. prosince nám v pecovatelském dome nase pecovatelky pripravily predvánocní besídku s pohostením. Vánocní koledy nám prisli zahrát a zazpívat deti ze souboru "Nadeje" a "Základní umelecké skoly". Bylo to moc hezké!
Zároven dekujeme zástupcum naseho mesta p. starostovi Urbanovi, p. Poborskému, p. Ing. Bartovi, p. Forstovi a p. predsedovi svazu duchodcu p. Brozovi, ze si udelali cas a prisli se pobavit mezi nás.
Pan Forst se zároven rozloucil, nebot odchází do duchodu a tak mu také dekujeme, ze mezi nás chodil, pomáhal a radil, kdyz bylo treba. Doufáme, ze Ing. Barta jej bude následovat a udrzovat tu castejsí návstevu u nás.
Jeste jednou vsem dekujeme i nasim pecovatelkám za pekné posezení a prejeme jim vse nejlepsí v roce 2002, hlavne hodne zdraví, které je to nejdrazsí co máme.
Cechová Vera
Zacalo to o letních prázdninách. Návsteva ucitelek u nás doma. Na skolu jsem v prázdninovém rozjarení uz dávno zapomnel, co to muze znamenat? "Vojto, pojd sem", zavolala máma, "letel bys do Norska?" "Coze? No, ano ano". Napetí z tvárí ucitelek zmizelo a prislo na radu vysvetlení.
Nase skola v Komenského ulici uz byla nekolikrát za poslední roky cinnosti v mezinárodním hnutí Na vlastních nohou poctena návstevami vzácných hostu. I mesto si muze vzpomenout na americké studenty Jills, kterí pred dvema lety v ledecském kostele zpívali v predvánocním case. Deti, které patrí k nejaktivnejsím stonozkám, jezdí kazdý rok za odmenu do Lucerny v Praze na Vánocní stonozkový koncert a na Vánocní msi do nekterého ze známých prazských klásteru. A letos byla nase skola vybrána z 1500 stonozkových skol, aby jeden z jejích záku reprezentoval hnutí v Norsku. Presne receno chlapce, který umí zpívat, ucí se anglicky a "umí se slusne chovat" - jak rekly ucitelky, a nebojí se letet letadlem. Rozhodnutí padlo na mne - z 250 chlapcu zrovna já! Ne, ze by to nepotesilo. Mám se naucit tri písne v anglictine - vsechny o prátelství a pomoci mezi detmi. Skladatelem je norský hudebník Arne Bendiksen. Zvládnu to. Budu zpívat na oslavách usporádaných v Oslu u prílezitosti 100. výrocí predávání Nobelovy ceny míru.
6. prosince 2001 vecer jsem odlétal spolu se sedmi ceskými detmi, ctyrmi detmi ze Slovenska a ctyrmi z Bosny do norského Osla v doprovodu dvou neznámých ceských ucitelek. Poznávacím znamením pro vsechny, kterí jsme se poprvé setkali na ruzynském letisti, byla cedule se stonozkou.
V Oslu jsme pristáli ve 2230 a autobus nás dovezl na ubytovnu, která se stala na sest dnu nasím norským domovem. Denne jsme zkouseli se skladatelem Bendiksenem a celým peveckým zborem, který mel 60 clenu. Krome nás jeste ? Kanadanu a ? Noru.
První zkouskou celého sboru bylo vystoupení pro pracovníky Ligy proti rakovine a ve firme, která sponzoruje stonozkové hnutí. Byli jsme také zazpívat na ceském a kanadském velvyslanectví. Krome koncertních písní kazdá skupina zazpívala svoje národní koledy.
Mezi zkouskami a vystoupeními jsme se osmelovali a snazili se navázat komunikaci. Nejsnáze to slo se Slováky. Bylo príjemné, ze si rozumíme, ze mezi námi není jazyková bariéra.
V sobotu nám za odmenu usporádali výlet do areálu zimních sportu se známými skokanskými mustky v Holmenkollenu a na lod, která je muzeem norského polárníka Roalda Amundsena. Paráda.
V nedeli jsme absolvovali velkou zkousku v Oslospektru, budove, ve které bude koncert na pocest udelení Nobelovy ceny míru. Nejvíce jsme se tesili na generálku s "hvezdami". V úterý odpoledne zkouska, vecer vystoupení. Neco úchvatného. Dlouhé pódium pres celý obrovský sál. Na jednom konci uvádí Meryl Streep, na druhém konci se v prítmí pripravujeme my se slavným Paulem Mc Cartneym. Atmosféra v sále byla úzasná, lidi stáli, tleskali a zpívali s námi. Po písni Never be alone jsme se pridali k operní pevkyni Barbare Hendrixové. Videl jsem i herce M. Douglase a známé osobnosti politického sveta a královskou rodinu. Zázitek na celý zivot.
Do Prahy jsme se vrátili ve stredu vojenským speciálem. Videl jsem, jak zakladatelka hnutí paní Bela Gran Jensen je spokojena s nasím vystoupením. S Nory a Kanadany jsme se rozloucili v Oslu, ale se Slováky az v pátek v Lucerne, kde jsme zazpívali nasim ceským stonozkovým kamarádum na Vánocním koncerte.
Rozloucili jsme se. Ale prátelství, které jsme navázali, slibne pokracuje. Prostrednictvím esemesek uz plánujeme letní setkání nekde na vode. Bud pojedem Sázavu nebo Berounku. Vojta Pekárik z CSA, jeden z dospelých clenu výpravy, nám slíbil pomoc s uskutecnením. Tesím se.
Never be alone - nikdy nebud sám
Vojta Skvaril, 9. B
ZS Komenského, Ledec n. S.
Okresní vlastivedné muzeum Havlíckuv Brod
Havlíckuv dum
Miroslav Krofián
O B R A Z Y
Karel Kubícek
14. leden 2002 - 28. únor 2002
Otevreno : Po - Pá 900 - 1200 a 1300 - 1600 hod.
Slávek Poborský
místostarosta
V polovine prosince se uz po tretí sesli mladí literáti a výtvarníci, aby prevzali ocenení za tématické souteze O cenu starosty mesta za rok 2001. Poprvé byla tato soutez rozdelena na dve kategorie - do 14 let a od 14 do 18 let. Výtvarníci zpracovávali téma reky Sázavy. Prestoze se zdálo, ze námetu pro tento místní fenomén by mohlo být více nez dost, porota konstatovala (rovnez návstevníci výstavy v Centru DDM), ze soutez byla ze vsech trí rocníku nejslabsí, a to nejen neúcastí(?) Základní skoly z Nádrazní ulice. Ti, kterí se tesili na obrázky ozdoby naseho kraje, byli vetsinou zklamáni, nebot nezvládnutá technika i banální námety vykonaly své. Tak z celé výstavy opravdu vynikla jen práce slecny Rozenské. Pro porádek uvádím ocenené v obou kategoriích.
| Kategorie do 14 let | Kategorie nad 14 let |
|---|---|
| 1. Jarosová Barbora ZS Kom. | Rozenská Michaela Gy |
| 2. Bártová Petra Gy | Smejkalová Markéta ZS Kom. |
| 3. Smejkalová Andrea ZS Kom.; | Laudátová Jitka ZUS |
| Vilimovský Vladimír ZS Kom. |
Slozitejsí to nepochybne meli "spisovatelé". Jejich námet: Kdybych byl (a) starostou, byl docela tezký úkol. Po místních kolech na jednotlivých skolách dostala porota do rukou radu zajímavých prací, zejména vynikly ruzné pohledy tvurcu na práci prvního muze na radnici (ostatne to muzete posoudit sami na jiné stránce Ledecských novin). Ale i tady porota slozená ze zástupcu jednotlivých ledecských skol konstatovala trochu "pád" oproti letum minulým. Snad to bylo opravdu tím málo chytlavým námetem. Poradí ocenených v literární soutezi:
| Kategorie do 14 let | Kategorie nad 14 let,/th> |
|---|---|
| 1. Polanská Magda Gy | Krikava Vojtech Gy |
| 2. Dokoupilová Dita ZUS | Tvrdíková Jana Gy |
| 3. Fiegerová Eliska Gy | Hejdová Irena Gy |
V príjemné atmosfére prevzali ocenení laureáti hodnotné ceny z rukou starosty pana Karla Urbana. Ocenení za letitou dobrou práci v literárne dramatickém krouzku se dostalo i paní Marii Zajícové. Za úcasti príbuzných ocenených, porotcu i predstavitelu mesta tak byly rozdány poslední ceny pro mládez za rok 2001. Prehled soutezí i témata pro letosní rok si prectete i na stránkách LN. Tak kdo vystoupá letos nejvýs?
OK
Vítezná povídka ze souteze "O cenu starosty 2001".
Je podzim. Slunecní paprsky, které uz jen slabe hrejí, probleskují mezi nazlátlým listím. Dnesní den jakoby ani nepatril k tem predeslým. Obloha bez mrácku, vítr jen slabe pofukuje a pohrává si s listím, které uz se neudrzelo na stromech. Lepsí den pro pohreb si vybrat nemohli. Jsem jim za to vdecný. Myslím, ze i hrobník je rád, ze nemusel kopat hrob v desti a v té príserné zime, která zvláste v posledních dnech, nepríjemne zalézala za nehty. Takové pocasí jsem mel za zivota rád, navzdory svému tvrzení, ze podzim nesnásím. Stojím oprený o sloup a z povzdálí pozoruji pohrební pruvod, který práve prochází branou hrbitova. Na bráne je nápis: "Co jsme my, budete i vy". Ríkám si: "Tak to sedí". Tak to je vázne úlet: já se dívám na svuj vlastní pohreb. Prislo celkem dost lidí. I kdyz mám pocit, ze vetsina jen ze slusnosti k pozustalým. Kvuli mne tady bude pocítám tak deset, mozná patnáct lidí, víc urcite ne. Jsou to prátelé z dávných let mých stredoskolských a vysokoskolských studií. Jiné prátele jsem v poslední dobe ani nemel; ostatne není se cemu divit, politiky nemá nikdo rád. Zvláste pak politiky, jako jsem byl já. V myslenkách se vracím zpátky a premýslím o tom, co me vlastne dostalo az sem, na hrbitov. Na hrbitov mesta, kterému jsem nekolik let vládl. Ono to "vládl" zní dost vznesene, ale prakticky jsem byl jen loutka, která si hraje na to, ze vládne.
Ríká se, ze politika dostane cloveka nahoru. U me tomu bylo práve naopak. Zlomovým okamzikem, kdy se zrejme rozhodovalo o mém dalsím osudu byl den, kdy jsem se rozhodl kandidovat do zastupitelstva. Byl jsem mírne receno rozladený situací ve meste. Vadilo mi, ze se zde nic nového nestaví, ze chodníky a silnice jsou ve spatném stavu, ze je tady vysoká kriminalita. Vadila mi zkorumpovanost lidí, kterí jsou ve vedení mesta a urázelo me, jak tito lidé nepokryte prosazují své zájmy. Uz me proste nebavilo jen tak necinne prihlízet a nic s tím nedelat. Kdyz jsem se o tom bavil se svými práteli vsichni se mnou souhlasili a dokonce prislíbili, ze pokud budu kandidovat, tak me pujdou volit.
Povzbuzen temito událostmi jsem se rozhodl a v nastávajících volbách se mé jméno objevilo na kandidátce jedné politické strany. Predpokládal jsem, ze jako straník budu mít vetsí sance. Moje predpoklady se ukázaly jako správné. Za nekolik týdnu jsme oslavovali - byl jsem zvolen do Mestského zastupitelstva. Nejvetsí podíl na mém vítezství mela nejspís nálada panující ve meste, která byla silne neprátelská vuci soucasnému vedení. Lidé zrejme lákalo to, ze jsem jeden z nich, ale hlavne to, ze me prakticky neznají. Dalsí oslavy se konaly, kdyz me zastupitelé zvolili starostou. Bylo to sice o jeden hlas, ale to mi v ten okamzik nevadilo. Az cas ukázal, jaký vliv tato volba mela na muj budoucí osud.
Ihned po nástupu do funkce, jsem se chtel, pln elánu, vrhnout na zlepsení situace ve meste. Ovsem hned na prvním jednání zastupitelstva jsem poznal dusledky mého zvolení. Rada byla rozdelena na dva tábory: jeden se mnou a jeden proti mne. Nastestí cást, která byla se mnou, mela o jednoho clena více, takze pri hlasování jsme meli vzdy navrch. Po zkonstatování faktu, ze mestská kasa zeje prázdnotou, nastalo rozhodování, jak ji naplnit. Nakonec bylo rozhodnuto o odprodeji pozemku v okrajové cásti mesta. V tento okamzik nastalo to, o cem jsem vzdy slýchal jen ze sdelovacích prostredku - lobování. Na koupi techto velice lukrativních parcel byly tri zájemci. Sít benzinových cerpacích stanic, sít hypermarketu a jedna realitní kancelár. Bylo samozrejmé, ze pozemky budou prodány tomu, kdo nabídne vyssí cástku. Den po uverejnení nabídky mi vsak telefonovali z vedení politické strany, jejímz jsem clenem, a pod jejímz jménem jsem kandidoval a bylo mi sdeleno, ze je bezpodmínecne nutné, aby parcely získal jiz zminovaný hypermarket, at prý se neptám na duvody a prosadím tento obchod. Po zavesení jsem ohromene sedel a hledel do zdi. To, co me vzdy nejvíc na politice vytácelo, se ted týkalo i me, ale byl jsem rozhodnut postupovat v zájmu mesta a jeho obcanu. Na druhý den ráno jsme uz meli první cenové nabídky, pricemz nejvyssí cástku byla ochotna zaplatit realitní kancelár. A vzápetí jsem mel návstevu. Prisli za mnou zástupci majitelu obchodu ve meste a sdelili mi, ze nové obrí nákupní stredisko by je odsoudilo ke krachu. Podle nich je v zájmu mesta, aby zde tento hypermarket nebyl. Slíbil jsem, ze jejich argumenty posoudíme. Mel jsem tedy dve moznosti. Bud prodat pozemky realitce, címz bych vyhovel obchodníkum a zároven bych jednal v zájmu mesta, nebot tento zájemce nabízel nejvíc, a nebo vyhovet své strane a pristoupit na nabídku hypermarektu, címz bych ale zájmy mesta poskozoval. Bylo to velmi vysilující, navíc jsem mel tezké financní problémy (koupil jsem si auto na leasing a ted jsem nemel na splácení), coz mi na klidu a vyrovnanosti taky nepridalo. Za nekolik dní jsem byl opet navstíven skupinou obchodníku a byla mi nabídnuta nemalá suma, jestlize zamezím výstavbe nového obchodáku. Pod vlivem okolností, jsem úplatek prijal. Parcely byly prodány realitní kancelári. Okamzite, jak zpráva pronikla do tisku, jsem byl informován predstavitelem své politické strany, ze to byla nejvetsí chyba, jaké jsem se dopustil a ze toho jeste budu litovat, ale nastestí se v tomto smeru nic nedelo. Mezi tím jsem se porád utesoval, ze jsem vlastne udelal to, co bylo v zájmu mesta a ze ten úplatek byl jenom postranní zálezitost. Zarekl jsem se ale, ze uz nikdy korupci nepodlehnu. To ovsem nebylo vubec lehké; financní nároky na zivot, který jsem já a moje rodina vedli, velice casto prevysovaly nase príjmy. Asi za rok jsem opet jeden úplatek prijal, ale tím to zdaleka neskoncilo. Rekl jsem si: "Brali ti pred tebou, proc bys nebral taky". A zacal jsem se na úplatky dívat jako na beznou cást svých príjmu. Mé dávné zásady a vize, jak pretvorím mesto a vymýtím korupci a kriminalitu vzaly rychle za své. Mela vsak prijít událost, která me za toto jednání potrestá.
Zrovna se resil prodej velkého domu prímo na námestí. Pocítalo se s prodejem jedné bance. O tuto budovu ovsem projevoval zájem jeste nekdo jiný. Navstívil me vysoký, stíhlý muz v cerném obleku v doprovodu dvou bodyguardu a sdelil mi, ze má o koupi tohoto domu zájem. Zalhal jsem mu, ze o prodeji jiz bylo rozhodnuto a ocekával jsem opet tucnou sumu jako odmenu za prosazení toho, co pozadoval. Mé ocekávání se vyplnilo, muz vytáhl z kapsy obálku a podal mi ji pres stul. Rekl jsem mu, ze vse jeste zvázím a dám mu vedet. Podekoval mi a odesel. Chvilku mi vrtalo hlavou, kdo byl onen muz. Pozdeji jsem se dozvedel, ze je to majitel nekolika nocních klubu v nasem meste a okolí. Za okamzik jsem ho ale pustil z hlavy. Otevrel jsem obálku a cástka uvnitr me nepríjemne prekvapila. Takové peníze si sice prumerný obcan vydelá priblizne za jeden rok, ale já uz jsem byl natolik zhýckaný, ze mi to pripadalo málo. Navíc opet sílily politické tlaky, aby byl onen dum prodán bance. Vse tedy nasvedcovalo tomu, ze ve meste bude nová bankovní pobocka. Ovsem jeste pred tím, nez bylo o prodeji rozhodnuto, mi opet telefonoval onen muz a zopakoval mi svou nabídku. Mám pocit, ze najisto pocítal s tím, ze udelám, co chce. Usuzuji tak z jeho mírne hysterického hlasu, kdyz jsem mu oznámil, ze budova se prodává bankovnímu domu. Zacal se do telefonu vyjadrovat nelichotive na mou adresu. Porád kricel neco o tom, ze jsem podrazák a ze budu jeste litovat (to uz jsem nekde slysel). Zavesil jsem a pustil to z hlavy.
Moje poklidná a dobrá nálada vsak trvala jen velmi krátce. Odpoledne mi volala Katerina (moje puvabná zenuska), jestli se mi náhodou neozvala Simona (nase dcera), prý jeste neprisla ze skoly. Ríkám jí, ze neozvala, ale at je klidná, urcite se jen nekde zapovídala s kamarádkou. Manzelka odvetila, ze to není mozné, protoze vsechny její kamarádky jsou uz doma. Zacínala se me zmocnovat panika, nebot jsem si vzpomnel na onoho podivného chlapíka a jeho slova. Rekl jsem Katce, at chvilku pocká, ze uz jedu domu. Vzal jsem si kufr, kabát a sel jsem. Ve dverích úradu me zastihl poslícek, ze prý má pro me zásilku do vlastních rukou. Prevzal jsem od nej obálku a podepsal mu nejaká lejstra. Po príchodu domu jsem obálku otevrel. Ocekával jsem nejaké úcty ci faktury. Jaké vsak bylo moje prekvapení, kdyz na me místo úredních listin z obálky vykoukl jenom jakýsi dopis. V tomto dopise mi bylo oznámeno, ze neznámí únosci mají moji dceru a ze jiste vím, co mám delat pro to, aby se jí nic nestalo. Otocil jsem se a okamzite jel zpátky do práce. "Snad jeste zastihnu vsechny v práci", ríkám si. Byl jsem odhodlán svolat zastupitelstvo a prosadit prodej domu na námestí tomu chlapíkovi v cerném. To se mi ovsem nepovedlo. Proti mému návrhu hlasovali i ti, kterí byli obycejne na mé strane. Koukali na me dosti podezrívave, ze se snazím prosadit tak nevýhodnou investici, kdyz je navíc navýsost jasné, ze by tím pádem v centru vzniklo zarízení, jehoz existence nemá na povest mesta zrovna dobrý vliv. Nicméne mi slíbili, ze o veci popremýslí a zítra se bude konat nové jednání. Nezbývalo tedy, nez pockat do zítrka. Rozjel jsem se proto co nejrychleji domu, abych byl na blízku Katce, která z toho byla na zhroucení. Nasel jsem ji jak sedí v obýváku a s ocima opuchlýma od slz hledí do prázdna. Chtel jsem neco ríct, ale najednou se mi nedostávalo slov. Sedl jsem si mlcky vedle ní a premýslel. Ríkal jsem si: "Proc se to muselo stát zrovna me". Okamzite mi vsak na mysli vytanulo rcení: "Kdo seje vítr, sklízí bouri". Porád jsem si vsak nechtel svuj díl viny pripustit. "Stejne je to tvoje vina", tato Katcina slova jako blesk protnula to desivé ticho. "To ty, s tou svojí politikou. Kvuli tobe je ted Simona mozná mrtvá." Slova mojí zeny se mi zarývaly hluboko do mozku. Pak se najednou zprudka postavila a vykrikla: "Ty hajzle, já te tak nenávidím!". Potom se sesula zpátky do kresla. Odnesl jsem ji do loznice a polozil na postel. Okamzite usnula vycerpáním. Zato me nebylo dopráno odpocinku. Neustále jsem precházel po pokoji a v usích mi znela její slova: "To ty, ty za vsechno muzes!". Potreboval jsem se odreagovat. Vzal jsem psa a vyrazil do ted uz spís ranních ulic mesta. Kdyz jsme procházeli kolem toho domu, kvuli kterému to vsechno bylo, na chvilku jsem se zastavil. Náhle me prepadl hrozný vztek, nebo spís nutkání svalit vinu na nekoho jiného. Popadl jsem dlazební kostku válející se opodál a mrstil jí vsí silou proti výloze v prízemí. Samozrejme se okamzite vysypala. V okne o patro výs se objevila necí rozespalá hlava: "Chuligáni, ani v noci nemuzete dát pokoj?!". Radsi jsem zmizel. Doma jsem padl na pohovku a v tu ránu usnul, aby me vzápetí vzbudilo nepríjemné rincení budíku. Chvatne jsem na sebe naházel nejaké nepomackané oblecení, políbil zenu a hnal se do práce.
Po ceste jsem si jen tak ve spechu procítal cerstvé noviny a pri pohledu na titulní stranu me zamrazilo. "Zkorumpovaný starosta" znel titulek. Pod tím byla sáhodlouhá reportáz, v níz byly dopodrobna vylíceny detaily této aféry. Zajímalo by me, kde vzal ten pisálek tak podrobné informace. Sakra: Odhodil jsem noviny s tím, ze nejdulezitejsí je ted prodat ten dum tomu, kdo ho chce, aby pak propustil moji dceru. Doufal jsem, ze zastupitelé jeste noviny necetli. Bohuzel cetli a ihned po príchodu mi dali jasne najevo, ze muj návrh neprojde a také to, ze jako starosta jsem skoncil.
Vrátil jsem se do své kanceláre, sedl si do kresla a tupe zíral do prázdna. V duchu jsem si promítal vsechny zlomové okamziky svého zivota. Porovnával jsem své pocity s okamzikem, kdy jsem do tohoto tezkého, kozeného kresla usedl poprvé a s tím, jak v nem sedím ted - naposled. Konecne jsem si uvedomil, co se to se mnou vlastne stalo. Na pocátku jsem mel chut a elán vsechno zmenit. Chtel jsem odstranit korupci a menit vsechno to spatné. Nakonec jsem ale dopadl tak, jako vsichni prede mnou. Bylo mi z toho zle. Sáhl jsem do baru pro láhev skotské a porádne si loknul. Tímto zpusobem jsem rozjímal az do pozdních odpoledních hodin. Vstal jsem a dopotácel jsem se k oknu. Koukám ven, tohle je to mesto, které jsem chtel zmenit k lepsímu a místo toho jsem byl spís jeho zhoubou. Prepadl me najednou pocit marnosti, marnosti nad vsím. Mel jsem pocit, ze muj zivot uz nemá cenu a ze by bylo pro vsechny lepsí, kdybych tady nebyl. Byly to zcestné opilecké úvahy. Najednou jsem se otocil a jako bych byl úplne strízlivý jsem dosel ke svému stolu, otevrel jsem zásuvku a vyndal svoji pistoli, kterou jsem si zakoupil asi pred tremi lety pro obranu. Byla nabitá. Natáhl jsem ji, odjistil. Chvilku jsem se na ní jeste díval. Najednou jsem nevedel jestli chci opravdu umrít. Pak jsem si ji bezmyslenkovite prilozil ke spánku a stiskl spoust.
Musím zkonstatovat, ze smrt nebolí. Divné, ale je to tak. Vubec nic jsem necítil. Vlastne mé vzpomínky na dobu ihned po výstrelu jsou dosti mlhavé; vzpomínám si jen, ze jsem videl svoje telo padat na desku stolu a následne na zem. Potom uz nevím nic. Moje první myslenky po procitnutí patrily Simone. "Paneboze, co kdyz jí neco udelají", zachvátila me hruza. Nastestí krátce po té, co pronikla na verejnost zpráva o mé sebevrazde, byla moje dcera nalezena zivá v lesíku nedaleko za mestem. Uz jim k nicemu nebyla a taky to asi nebyli zádní zabijáci - nastestí. Az ted jsem si uvedomil, co vsechno jsem mohl svým dobrovolným odchodem ze sveta zpusobit. Brr! Mrzí me, ze jsem je tady musel nechat, ale snad to obe pochopí.
No a ted tu tak stojím oprený o sloup a sleduji, jak obcané pohrbívají svého starostu. Starostu, který privedl jejich mesto do nezávideníhodné situace. Starostu, jenz delal presný opak toho co jim nasliboval v predvolební rezi. Nastestí ke mne byli shovívaví. Mozná mi i odpustili.
Je hezky. Jsem rád, ze si vybrali tento den.
Vojtech Krikava
Gymnázium
K 1. lednu 2002 má Ledec a integrované obce následující pocet obyvatel :
| Muzi | Zeny | Celkem | |
| Habrek | 83 | 78 | 161 |
| Horní Ledec | 166 | 171 | 337 |
| Ledec nad Sázavou | 2 672 | 2 727 | 5 399 |
| Obrvan | 55 | 42 | 97 |
| Soubor | 25 | 27 | 52 |
| Sychrov | 2 | 5 | 7 |
| Vrbka | 33 | 41 | 74 |
| Celkem | 3 036 | 3 091 | 6 127 |
Predvánocní kolotoc i silvestrovské radovánky máme ve zdraví (snad) za sebou, mozná i bilancování starého roku. Konecne jsme zase jednou prozili bílé a setsakra mrazivé vánocní a novorocní svátky. Na prahu tohoto nového roku je treba se zamyslet a udelat nová predsevzetí. Vzdyt má-li se neco zmenit, musí kazdý z nás zacít od sebe. Spolecnost se pachtí za penezi, majetkem, spolecenským postavením, ale jiné hodnoty, které vyznávají moudrí lidé od nepameti
Nase uspechaná doba jim prílis nepreje. Jakoby se nejak vytratila vzájemná úcta, respektování cloveka clovekem, laskavé slovo, úsmev - a to si predstavte, ze nás letos cekají nekolikeré volby. Kéz bychom je zvládli bez malomestských emocí, nastrádané zloby, pýchy - hlavne prozírave a moudre.
Rádi bychom vám na stránkách Ledecských novin prináseli jen dobré zprávy, ale lidské zití a pocínání uz je takové, ze toto prání zustane zrejme "jenom prání". Kazdopádne privítáme vetsí spolupráci s Vámi - ctenári. Rádi otiskneme Vase postrehy a názory, ne vsak vzkazy anonymní, nepodepsané nebo se smyslenými jmény, vhozené kdesi pod dvere.
Nový rok 2002 je pred námi. Je jako cistý, bílý papír, dosud nepopsaný událostmi. Redakce Ledecských novin Vám ze srdce preje, abyste tyto stránky popisovali v plném zdraví a svezesti, abyste se k temto "zápiskum" v budoucnu rádi a s hrdostí vraceli. Ona ta prání jsou vlastne jako predsevzetí. Tak jaké bylo na Nový rok to Vase?
A slibuju, ze od zítra prestanu!
A slibuju, ze od zítra zacnu!
OK
V záveru lonského roku (2001) vyhovel Státní fond rozvoje bydlení predchozím zádostem mesta (jiz od r. 1998) o pridelení 9 bj. v ul. 28. ríjna se státní podporou. Protoze byla s potrebným predstihem zajistena projektová dokumentace (ATING - ing. Belohradský), vydáno stavební povolení, vybrán zhotovitel (firma ATOS) vc. uzavrení smlouvy o dodávce, byla 20. 12. 2001 uzavrena príslusná smlouva o poskytnutí dotace z prostredku SFRB na výstavbu nájemních bytu.
Predmetem výstavby bude 9 bj. pristavených ke stávajícímu nájemnímu domu cp. 400 v ul. 28. ríjna. Celkové rozpoctové náklady ciní 9 890 tis. Kc, státní podpora bude 2 880 tis. Kc. K dofinancování tedy zustává 7 010 tis. Kc. Vzhledem k tomu, ze mesto nebude dofinancovávat tuto výstavbu do 100 % nákladu tak jako v jiných mestech (Chotebor, Svetlá nad Sázavou), bylo rozhodnuto o zalození stavebního bytového druzstva, které by následne bylo investorem akce a celkové financování by se skládalo ze státní dotace sdruzené mestem a dále z prostredku SBD - zájemcu o bydlení (clenové SBD) a hypotecního úveru SBD. Velikosti bytu jsou 1x (1+1) 46,6 m2 (pro telesne postizené) - cena cca 920 tis. Kc., 4x (1+1) 44,5 m2 o cene cca 880 tis. Kc a 4x (2+1) - 65,6 m2 - cena cca 1 300 tis. Kc. S ohledem na státní dotaci se bude jednat o nájemní byty prevoditelné do vlastnictví po 20 letech, s majoritním podílem Mesta Ledec nad Sázavou.
Zájemci o výstavbu výse uvedených bytu se mohou hlásit a informovat na oddelení investic MÚ Ledec nad Sázavou.
Bohumil Svoboda,
ved. OI, MÚ Ledec n. S.
Na pozvání Ceské krestanské akademie zavítal do Ledce nad Sázavou 12. prosince lonského roku RNDr. Jirí Grygar, CSc. V ledecském kine zaujal více nez 200 posluchacu s prednáskou "Prelom tisíciletí - hrozba ci nadeje". Po skoncení se nám s ním podarilo zaznamenat následující rozhovor:
V minulém století jsme byli svedky ohromného rozvoje vedy a techniky. Nestala se víra v Boha pro vedce soucasnosti prezitkem?
Vedecké objevy vedly zejména v 19. století radu badatelu k takovému presvedcení. Tvrdili, ze mohou pomocí jednoduchých zákonu mechaniky popsat celou slozitost sveta a pritom se obejít bez biblické predstavy o stvorení. Také marxisté verili, ze veda postupne dokáze vysvetlit veskeré dení v prírode i ve spolecnosti. Tedy, ze ve svete kolem nás neexistují veci vedecky nepoznatelné. Vetsina lidí si myslí, ze vedci zastávají takový názor i dnes.
Jak se na svet dívá veda nyní?
Ve 20. století doslo v hlavních oborech prírodních ved k prevratným objevum. Obecná teorie relativity, kvantová mechanika a genetika ukázaly, jak naivní byly nase predeslé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru jako gigantického vecného orloje, který pekne tiká proto, ze do sebe zapadají nejaká ozubená kolecka. Predeslá vedecká pýcha tak vzala patrne jiz definitivne za své.
Presto si mnoho lidí myslí, ze veda dokáze vse vysvetlit!
Ne tak docela. Prírodní vedy nám dávají odpoved na otázky, které zacínají sluvkem "jak". Jak neco funguje, jak je to sestrojeno, jak se to vyvíjí. Ale tytéz prírodní vedy jsou neobycejne spatným nástrojem, kdyz chceme odpovídat na otázku typu: "proc". Prírodní vedy nikdy neposkytnou jednoznacnou a vycerpávající odpoved na vsechny otázky. To, co je vlastne krásné na prírodních vedách, je nekonecný proces poznání.
Je vubec mozné tajemství vesmíru nejak odhalit?
Cím více svuj obor vedec studuje, tím více zasne, cím více se rozsiruje jeho vlastní poznání, tím obtíznejsí je pro nej cokoliv presne popsat. Veda nemuze zvítezit nad prírodou, protoze vzdy je mozné polozit dalsí nezodpovezenou otázku. Potrebujeme potrebu hledat odpoved také jinde nez jenom ve vede. Podle mého osobního mínení, tato druhá cást poznání sveta - hledání odpovedí na otázky typu "proc" - je vyhrazena nábozenské víre.
Tedy veda a víra?
Jeste donedávna se ríkalo, ze vetsina vedeckých pracovníku se uz dávno prenesla pres nábozenské predsudky a jsou zastánci materializmu. Kdyz se vsak podíváme na velké fyziky tohoto století, mozná s prekvapením zjistíme, ze to byli casto lidé hluboce verící. Pres poznání, kterého dosáhli - anebo spíse práve proto - si zretelne uvedomili, ze se jenom dotýkají hlubokých tajemství, které nás nedokonalý lidský mozek nemuze zcela poznat a pochopit. Výstizne to vyjádril nemecký fyzik ALBERT EINSTEIN, tvurce teorie relativity a nositel Nobelovy ceny: "Na celém svete je skutecne jen jediné místo, kde není ani stopa temna. Je to osobnost Jezíse Krista. V nem se pred nás postavil Buh nejzretelneji".
Nebrání víra pokroku v poznání?
Verící prírodovedec je mozná v jisté výhode, ze poznává Boha nejen subjektivne jako kazdý jiný clovek, ale také prostrednictvím predmetu svého bádání, jímz je vzdy urcitý uzoucký výsek poznání kosmu, od hvezd po morské hvezdice, od prenosných chorob po prenos zárení ci genetické informace. Troufám si tvrdit, ze verící prírodovedec muze dnes svou víru v Boha oprít také o kvalifikovaný údiv nad podivuhodným rádem materiálního sveta.
Rozhovor pokracoval behem zpátecní cesty do Prahy. Dr. Grygar mimo jiné hovoril o svém bývalém kolegovi, ale také bohuzel bývalém príteli z Ceskoslovenské televize Vladimíru Zelezném. Svého casu spolecne tocili populární "Okna vesmíru dokorán". O tom snad nekdy príste.
RNDr. Jirí GRYGAR, CSc. se narodil v roce 1936. Studoval fyziku na Prírodovedecké fakulte MU v Brne a astronomii na Matematicko - fyzikální fakultu UK v Praze. Pracoval nejprve v Astronomickém ústavu CSAV v Ondrejove, potom Fyzikálním ústavu CSAV v Rezi. Od roku 1991 pracuje v sekci elementárních cástic Akademie ved Ceské republiky v Praze - Libni.
Jaroslav Poborský
16. - 22. února 2002
V dobe jarních prázdnin pro nás okres se koná tento atraktivní lyzarský zájezd. Jeho cena je 5 580 korun, v cemz je zahrnuta doprava, ubytování, polopenze, pet dnu lyzování (+ 110 eur na vleky, které musí kazdý hradit sám). Informace k tomuto zájezdu získáte u paní L. Novákové na telefonech:
0604/ 16 13 02
0452/ 62 63 13
Rada nasich spoluobcanu se zájmem sledovala sérii televizních adventních koncertu, jejichz výtezek je urcen pro charitativní úcely. Je potesitelné, ze mezi ty, kterí se k této aktivite priradili, byli záci a rodice III.A ZS Komenského - Barborka. V rámci své vánocní besídky vybrali 1880 korun. Tuto cástku poslali na konto posledního televizního adventního koncertu roku 2001. Nezbývá nez jim podekovat, ze ve velebném case Vánoc podali svou pomocnou ruku.
TB
23. února 2002
Sokolovna Ledec n. S. od 20 hodin.
K tanci i poslechu hraje populární Melodie,
predtancení i bohatá tombola.
To vsechno ceká na návstevníky
této spolecenské události.
Predprodej vstupenek je v prodejne
SPEKTRUM na Husove námestí.
Zápis detí do prvních tríd pro skolní rok 2002/ 2003 do Základní skoly v Ledci nad Sázavou se uskutecní ve dnech 25. - 26. ledna 2002
Zápis bude soucasne v budovách skoly v Barborce a v Nádrazní ulici.
V pátek 25. ledna bude zápis probíhat v dobe od 14 do 17, 30 hodin., v sobotu 26. ledna od 8 do 10 hodin.
Do Základní skoly v Ledci nad Sázavou se zapisují deti z Ledce a z techto obcí:
Vrbka, Habrek, Obrvan, Soubor, Hamry, Ostrov, Hradec, Horní Hradec, Kozlov, Olesná Lestina, Sychrov, Sacany, Kríze, Belá, Jedlá, Dobrá Voda, Chrenovice, Trpisovice, Konkovice, Rejckov a prilehlé osady, Kouty, Bojiste, Veliká, Vilémovice, Pavlov, Bohumilice, Sechov, Premilovsko, Hlohov, Prosícka, Nezdín, Kamenná Lhota.
K zápisu se povinne dostaví jeden z rodicu s dítetem, které do 2. 9. 2002 dovrsí sest let veku. Výjimecne mohou být zapsány i deti mladsí. K zápisu je treba rodný list dítete a obcanský prukaz jednoho z rodicu.
| Uvedeno do provozu : | 28. kvetna 2001 |
| Parcelní císlo - plocha : | 69/1 - 2386 m2 |
| Porizovací cena celkem : | 8 860 000,-- Kc |
| Státní dotace MSMT CR : | 1 440 000,-- Kc |
| Náklady hrazené Mestem : | 7 420 000,-- Kc |
Problémy po uvedení do provozu
Cvicná lezecká stena : Rada detí po docílení vrcholu objevila nový svet. Nejprve blízký strom s jablky od souseda, pozdeji je to celá zahrada, kde postupne sklízí úrodu. Zed z betonových tvárnic znemoznuje kontrolu pro správce. Pri konfliktu s majiteli nemovitosti deti tvrdí, ze hledají míc.
Konstrukce pro splh : Prehozením splhacího lana za zed si deti umoznují návrat do hriste ze sousedovy zahrady.
Plochy hriste celkove : Pres celkový zákaz pronikají deti na plochy hriste s jízdními koly, prohánejí se mezi ostatními detmi, jezdí pres skateboardové prvky. Pro polytanovou dráhu jsou velice nebezpecné brzdné stopy obzvlást s drapákovými plásti. Az po nekolikamesícním vykazování techto cyklistu z hriste správcem, se situace zklidnuje.
Hriste pro malou kopanou a házenou : Celkové oplocení o výsce 3 m, s navýsením 2 stran na 5 m sítemi, se jeví predevsím pro malou kopanou jako nedostatecné. Míce prepadávají velmi casto do prostor sousední nemovitosti, kde jsou rozbíjeny okrasné keramické prvky v zahrade. Míc se dostává pri otevrených balkonových dverí az do bytu. Míce drázdí majitelovi psy a obzvláste detem vstupujícím do zahrady bez dozoru majitele, hrozí vázné riziko úrazu. Pro cetnost prípadu, a pro absolutní ztrátu soukromí, odmítají majitelé míce vydávat.
Objekt správce, toaleta pro úcastníky na hristi : Jediný problém zpusobuje neexistence vnejsího zdroje pitné vody, nebot deti, které s sebou nemají finance na nákup nápoju, pijí z vodovodní baterie nad umyvadlem, a tak podlaha v toaletce a prístupové chodbe je vesmes stále mokrá.
Obecné problémy : Hriste je téz navstevováno skupinami detí, které mají jiné zájmy nez je sportovní vyzití a tytéz skupiny pronikají na hriste po uzavrení areálu, az muselo dojít k pozádání na Policii CR o obcasný nocní dohled. Tyto skupiny pusobí konflikty na hristi, mají strety se správci. Skodí i v okolí areálu, predevsím u telocvicny.
Nápravná opatrení : Navysovacím plutkem na hranicní zdi za lezeckou stenou se ztízil prístup detí na strechy sousední nemovitosti a do zahrady. Toto opatrení neresí otrhávání plodu ze stromu u této hranicní zdi. Trvale nekonfliktním resením by bylo odstavení lezecké steny od hranicní zdi, její zdvojení a doplnení této lezecké steny skluzavkou.
Je známo resení a melo být jiz dávno provedeno na úprave konstrukce pro splh, které znemozní prehození lana do sousední zahrady.
Je technicky vyreseno navýsení oplocení u západní steny hriste pro malý fotbal a házenou, kdy dojde k navýsení o 8 m výsky. Soucasná sít bude posunuta také na východní cást tohoto hriste, kde dosud navýsení není. Nová sít je zhotovena a je na MÚ, vcetne napínacího lana a závesných karabin.
Záver : Bohuzel resení pripomínek prostrednictvím Ledecských novin je resením pro verejné mínení, nikoliv vsak pro skutecné resení problému hriste. Na strane Mesta je na vine vleklost resení zmínených problému, kdyz konecné návrhy úprav byly dohodnuty pocátkem zárí a mne nezbývalo nez rozhodnout o docasném zákazu malé kopané.
Porovnáváním nákladu naseho hriste a toho ve Svetlé (dle údaju v tisku je porizovací hodnota cca 7 600 000,-- Kc) není mozné pro rozdílné konstrukcní pojetí, napr. polytan a umelá tráva. Kvalita naseho povrchu není srovnatelná s povrchem oválu ve Svetlé, toalety a nasvetlení hriste nemají vubec! Zásadní rozdíl vsak je v puvodním terénním reliéfu, kdy velikost naseho hriste sla vytvorit za pomoci operných zdí, kterých je 235 metru v porizovací hodnote 2,3 mil. Kc. Terénní reliéf pro hriste Svetlé je v zásade rovina, a to jeste s dalekými rovinnými presahy a moznostmi. Jsem presvedcen, ze nás prostor je maximálne vyuzit a zhodnocen a trvalá prítomnost detí na nem v odpoledních, ale i vecerních casech letních dnu napovídá, ze místo bylo zvoleno správne. Vyuzívání skolami je predevsím na telocvikárích, pokud o nedostatcích budou hovorit jinde, tak jen ke skode jejich a nasich detí. Prostrednictvím vedení skol umíme resit zatím vsechny problémy, které se vyskytovaly ve vsech sférách skolství, byt postupne v rámci financních mozností.
Co se týce skolních telocvicen, kdy v krátké dobe bude zprístupnena detem a verejnosti telocvicna skoly v ulici Komenského chci pripomenout, ze obe nase telocvicny slouzí v odpoledních casech, o sobotách a nedelích bez jakékoliv úplaty TJ Kovofinis. Velká telocvicna, vzdálená od nového hriste 20 metru je denne pripravena pro TJ nejen svou plochou 18 x 36 m, ale téz celým podlazím saten, toalet a sprch, vcetne cca 3-4 m3 ohráté vody. Sportu v Ledci pomáháme téz financne, podle nekterých ne mnoho. V rozhovoru s predsedou TJ Kovofinis v minulém týdnu, kdy prisel na radnici za úcelem podekování za celkovou pomoc, které si celý kolektiv vedení TJ velice vází, zustává Mesto Ledec jejich nejvýznamnejsím sponzorem. Odcházel s ujistením, ze tomu tak bude i nadále a také s podekováním vedení Mesta vsem, kterí sport v Ledci udrzují v aktivním stavu kdy bez nároku na odmenu venují nespocet hodin pro rozvoj a docilování kvalitních výsledku. Pro toto hodnocení není rozhodující zda jsou výkonnými sportovci ci cinovníky, kterí zabezpecují chod a materiální podmínky. Já to pri této prílezitosti ríkám proto, ze z nasí strany není problémem o vsech potrebách sportu v Ledci nejen diskutovat, ale téz prijímat vecná resení. A takovéto postupy vám nabízíme k docílení soucasných i budoucích potreb sportu v Ledci nad Sázavou.
Karel URBAN
starosta mesta
Týden po konání 1. Plesu lidí dobré vule jsem byla pozádána hlavním poradatelem akce o sepsání podekování ostatním poradatelum a sponzorum plesu a téz o príspevek do místních novin zachycující prubeh i prípravy plesu. Úcastnila jsem se jak plesu, tak i jeho príprav, a mela tedy pro takový clánek dostatek informací a cerstvých zázitku. Peclive a strízlive jsem volila slova ve snaze po maximální objektivite. Snazila jsem se v krátkém príspevku postihnout veskeré aspekty akce, vyzdvihnout zásluhy poradatelu, upozornit na vylepsené prostredí sokolovny, pochválit zdarilý prubeh plesu a jeho prospesnost. Jedinou nadsázkou mého clánku byl dovetek "plesající" pod mým podpisem - to pro zpestrení.
Od redakce Ledecských novin, která muj clánek v prosincovém vydání spolecne s Podekováním otiskla, jsem se z nepochopitelných duvodu dockala posmesného oznacení "plesající paní s tocící se hlavou". V nepodepsané Poznámce redakce, psané zargonem vhodným snad jen do policejních zápisku, se autor ci autori zabývají obhajobou cinnosti Informacního centra, distancují se od úcasti mesta na organizaci akce 1. Ples lidí dobré vule, aby o sest stránek dále tento ples zaradili do výctu akcí mestských! Cinnost Informacního centra jsem pritom ve svém clánku nikterak nekritizovala (to si ponechávám pro príste), pouze jsem se zmínila o potízích poradatelu s predprodejem vstupenek, který Informacnímu centru sverili. Nic víc, nic mín.
Jsem pravidelnou ctenárkou nejen Ledecských novin, ale i Cesty Vysociny a deníku DNES. S radostí a pýchou ledecacky vyhledávám clánky o nasem meste. Té radosti si vsak po pravde prílis neuziji a nemývám casto duvod být pysná. Takových clánku v nejctenejsích periodikách naseho mesta objevuje opravdu poskrovnu, spíse jako safránu. Zde, si myslím, je ta pravá parketa Informacního centra a tiskového odboru mestského úradu, tam by mely venovat obe instituce svoji patricnou pozornost, zviditelnovat svojí cinností a svými príspevky nase mesto v okolním svete, hlavne nyní, v období rozhodování o poverených obcích III. stupne. V prosincovém vydání Ledecských novin se pak, na místo neadekvátní reakce na muj dovetek "plesající", zabývat treba i takovou "malickosti", jakou byly desáté narozeniny vlastního mesícníku!!!
Nevím, koho jsem svým clánkem popudila, proc se mi dostalo takového nelichotivého oznacení, nezádám proto omluvy, pouze verejne konstatuji a priznávám, ze se mi mozná na plese pri tanci trochu hlava zatocila, ale nekdo jiný má na té své máslo.
Iveta Vrbová
Mesíc prosinec v místním policejním obvodu probíhal pomerne poklidne. Vánocní svátky zrejme vykonaly své - lidi mají tendenci být na sebe vlídnejsí a vstrícnejsí. Ani mimorádná prosincová zima, která nás v techto krajích casto "zaskocí", neprinesla prílis dopravních konfliktu. Jen se proslýchalo, ze rodinu nejmenovaného místního vysokého komise nedostatecne ochranoval sv. Kristof (jinak patron ridicu), ale vse nastestí dopadlo dobre. Spolu s policisty místního obvodu Vám prejeme, milí ctenári, abyste se v novém roce vyvarovali vsech konfliktu, aby tato rubrika nemusela být tak obsáhlá, abychom se na to lidské pocínání mohli dívat spíse z té veselejsí stránky. Hezký rok 2002.
OK
70. narozeniny v listopadu oslaví:
8. 1. Pokorný Frantisek, Pod Stínadly 815
14. 1. Brozová Hedvika, Zahrádecká 950
30. 1. Syrovátková Anna, Na Zizkove 367
Hýlová Zdenka
Knytlová Stanislava
75. narozeniny
5. 1. Slosrová Helena, J. Haska 605
7. 1. Sindelárová Marie, Havlíckova 418
20. 1. Laudátová Emilie, A. Jiráska 784
Hánecková Jarmila
Dusková Zdenka
80. narozeniny
1. 1. Radosová Zdenka, Hrncíre 43
26. 1. Malimánková Josefa, Podebradova 483
K Vasemu zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Krízová Katerina
Nováková Klára
Dlouhý Petr
Vorlícek Dominik
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
Zemreli
Cervenák Václav
Kahanec Jirí
Vanásek Jan
Stejskalová Marie
Johanes Miroslav
Zinková Tereza
Trpisovská Marie
Pecha Karel
Svatby
Miroslava Zítková a Ivan Sildberger u
Novomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
1422
6. - 10. ledna se stretla husitská vojska pod vedením Jana Zizky z Trocnova s vojskem Zikmundovým u Kutné
Hory, Habru a Havlíckova Brodu. Vítezná bitva u Habru zmenila ústup krizáku v útek a zakoncila krízovou
výpravu proti Cechum, jez zapocala v polovine listopadu 1421.
1912
Dne 14. ledna 1912 o ctvrt na devet vecer byl zdejsí kraj svedkem zajímavého zjevu prírodního. V tu dobu za
úplného bezmracné oblohy a silného mrazu -18°C, ozárena byla pojednou krajina pronikavým svetlem, jakoby
silne zablesklo a vzápetí následovalo hromové dunení, které asi dve minuty trvalo, stále sláblo, az na jizní strane
zaniklo. Lidi tvrdili, ze nad Ledcí létala ohnivá koule, nechávajíc po sobe ruznobarevnou stopu. Velikost koule té
byla v té výsi co letela jako talír, byl to meteor. Priletel od severu a zmizel na jihu. Zima roku 1911/12 byla velmi
krutá, bylo málo snehu, ale velké mrazy. Led byl neobycejne silný, ale pri jarním tání ztratil se témer
nepozorovane.
1922
O novém roce bourlivá vichrice, ledy odpluly. Pak mrazíky a sníh.
Prestaly mrazy i zimní sporty. Pivovarský potok bourí a prodírá nový led reky. Pri trhání skály na silnici k Dolním
Královicum zahynul bývalý ruský legionár Josef Jelínek, zenatý delník. Ruskem a Sibirí se dostal stastne do
Vladivostoku, pak kolem sveta domu - a zde jej zasáhl neúprosný osud. Obec horlive svází kámen do parcíku za
dívcí skolou ke stavbe hasicské kolny a garáze autobusu. Proti stavbe a proti kácení lip rekurz dr. Rossla soud k
zemskému úradu. V druhé polovine ledna velice kruté mrazy.
1927
Dne 18. ledna konána schuze mestského zastupitelstva. Predsedal starosta mesta Josef Krivohlavý. Udeleno
právo domovské lékárníku Janu Votavovi s rodinou.
Schválena parcelace pozemku nad Kozeluznou na stavební místa, podle návrhu Ing. Zdenka Fisera. Policejnímu
strázníku Frantisku Kadlecovi, udelena definitiva. Zádost firmy Josef Kulík v Ledci n. Sáz. o udelení koncese k
výrobe, rozvodu a prodeji elektrické energie nedoporucena k príznivému vyrízení, z duvodu, ze mesto má vlastní
Elektrárenský podnik, který postacuje. Na doplacení Husova pomníku zaradí se obnos pet tisíc Kc. do
mimorádného rozpoctu na rok 1927.
V tomto roce zemrel Karel Servais, velmi starý kloboucník v Ledci n. Sáz. Byl príslusníkem církve ceskoslovenské. Pohrební obrad vykonal biskup Procházka z Hradce Králové za velké úcasti obecenstva. Pohreb byl dne 24. ledna 1927.
1932
Dne 14. ledna konala se schuze mestského zastupitelstva. Projednán obecní rozpocet na rok 1932. Schodek
rozpoctu rádného ciní 407 213 Kc a bude uhrazen 176 % prirázkou k dani cinzovní, 350 % prirázkou k daním
ostatním, 30 % zvlástní prirázkou, sanacní zápujckou a úrokem z této sanacní zápujcky. To vse vynese 236 405 Kc,
takze zustane jeste neuhrazený schodek 170 808 Kc. Zemský výbor bude dozádán o poskytnutí príspevku z
vyrovnavacího fondu na tento neuhrazený schodek. Schodek rozpoctu mimorádného ciní 1 622 050 Kc a bude
uhrazen zápujckami. Tyto rozpocty schváleny 17 hlasy proti 12 hlasum. Zadány firme Ing. Antonín Chramosta
zemní práce pro vodovod a kanalizaci v dome urceném pro okresní úrad. Jednáno o staroceské pouti, která bude
konána v den svatého Petra a Pavla dne 29. cervna. Priznáno domovské práva Marii Vopenkové z Hradce.
Dne 25. ledna udeleno povolení Anne Hauzerové k prestavbe a prístavbe vyhorelé parní pily.
1942
Protoze reditelství post hodlá v nasem meste vystaveti svým nákladem budovu postovního úradu, bylo zahájeno
rízení, které by zajistilo vhodné stavební místo. Jako vyhovující byl shledán dum cp. 227 v Kozelské ulici, po jehoz
zbourání by s prilehlou zahradou byla získána vyhovující stavební parcela. Výsledek jednání s majiteli
domu - bratry Filipovými - byl príznivý a dum se zahradou za 65 000 korun zakoupen s tou podmínkou, ze
vsechny výlohy s prevodem nemovitosti spojené uhradí mesto Ledec n. S.
Prevzetím rozdelovny jatecného dobytka (jatek) bylo mesto nuceno vyhoveti narízení nadrízených úradu a postarati se také o stáj k ustájení jatecného dobytka. Byla proto uzavrena dohoda s majitelem domu cp. 62 Frantiskou Pechovou a nájemcem Karlem Kotousem ml. o uvolnení a pronájmu potrebné stáje. Bylo rozhodnuto, ze úpravu stáje, která si vyzádá asi 7 000 korun, provede samo mesto.
Krome této úpravy provedla obec v léte jeste mensí opravy v mestském nadacním chudobinci. Jednalo se hlavne o zrízení koupelny, na coz místní odbor charity prispel cástkou 2000 korun.
1947
Také se projevil nedostatek nejakého skladiste jako strediska sberu odpadových hmot, jejichz sberem bývají v
nasem meste nekolikráte do roka poverovány skoly. (Sbery bývají dosti úspesné. Tak napr. dne 21. 3. sebrali záci
gymnázia pres 12q tkanin aj.) - Zástupci naseho mesta jednali proto s Zidovskou nábozenskou obcí v Kolíne o
zakoupení staré synagogy Na Potoce. Jednání nebyla dokoncena, ale budova zacala být pouzívána obcí jako
skladiste.
A trebaze stavební podmínky nebyly nikterak príznivé, bylo provedeno i nekolik staveb soukromých: Václav Cernický, holic, udelal nástavbu prvního poschodí domu cp. 310; rezník Josef Tvrdík provedl prestavbu domu cp. 81; na námestí vystavel vulkanizér Karel Spacek místo starého domu Ksíkalova (cp. 66) dum nový a konecne v Postovní ulici vystavel si nový dum (cp. 546) MUDr. Bohumír Smejkal.
A jeste jedna príhoda stojí za zmínku. Pri nové instalaci sbírek nasel kustod ledecského muzea Eduard Doubek, st., ucitel v Ledci nad Sázavou retízek k hodinkám, který patril Karlu Havlícku Borovskému. Byl pri nem prilozen zápis, z nehoz vyplývá, ze pred zatcením a odvezením do Brixenu uschoval si Havlícek dulezité listiny ve Valecove (u Okrouhlice) u správce Tichého. Paní Sibylla Tichá, jejíz sestra Mína byla provdána za bratra Karla Havlícka Borovského, byla pri Havlíckove zatcení a jí dal Havlícek tento retízek na památku. Tato zjistení potvrdila sl. M. Zemanová, pravnucka paní Tiché, dcera Josefa Zemana, reditele sklárny ve Frantiskodole.
OK