| listopad 2001 |
|---|
Kdyz jsem hledal motiv pro listopadové vydání nasich novin, napadly me tradicní podzimní výlovy, které jsou tak typické pro nasí krajinu v tomto smutném podzimním období. Ani jsem netusil, jaká stastná náhoda mi v tomto smeru pomuze. Husarský kousek se totiz povedl nestorovi místních rybáru, panu Václavu Záviskovi. V poslední ríjnový den letosního roku, za krásného slunecného pocasí se mu podarilo ulovit vskutku parádní kousek. Reka Sázava vydala v Zahájí jeden ze svých pokladu - prekrásnou stiku. Zvíre (v techto dimenzích to jinak pojmenovat nemohu) merilo úctyhodných 105 centimetru a vázilo na deset kilo. Boj s dravcem, který se mimochodem nechal nalákat na okouna, zacal uz pred polednem a i tak zkusenému rybári dal silne zabrat - ostatne pri pohledu na fotografii se není co divit. Ve finále panu Záviskovi pomohl kamarád, pan Jirí Dlouhý.
Reka Sázava sice prisla o jednoho letitého ducha svých nescetných tuní, ale za to udelala velkou radost svému letitému kamarádovi a ochránci - Vaskovi Záviskovi. Ten za desítky let svého rybarení zná brehy zdejsí reky více nez dobre, stejne jako celou radu "lidí od vody". Hrdý a spokojený úsmev majitele obrí stiky je na míste. Redakce Ledecských novin (kterých je pan Záviska pravidelným ctenárem a kritikem), spolu se vsemi kamarády stastnému lovci ze srdce blahopreje.
OK.
Za starých casu pekávaly se v domácnostech "dusicky", coz bylo pecivo z kolácového testa, s rozinkami a mívalo zpravidla tvar holenní kosti (hnát). V domácnostech se rozzínaly svícky v den 2. listopadu, v den Dusicek, a to za kazdého neboztíka jednu. Nekde býval zvyk rozsvecovat lampicky s knotem, a to po dobu dvou dnu a tyto lampicky horely pres den i noc. V jiných regionech se ustálil takový zvyk, ze se rozsvecovaly svícky i za zivé. Která svícka nejdríve dohorela, ríkalo se, ze onen clovek nejdríve zemre. Komu svícka vydávala kour, verilo se v poveru, ze bude nemocen.
V listopadu se konávaly podzimní pouti, a to martinské a katerinské, které bývaly peclive pripravovány. Na Martina se pekly martinské rohlíky, ohnuté do podkovy a sypané mákem. Znak podkovy byl zvolen proto, ze Martin nechodil pesky, nýbrz jezdil na koni. Ríkalo se, ze na svatého Martina kourí se jiz z komína, husa nejpekneji zpívá a vsude "bílo" bývá.
Kdyz dést mi tluce do oken
Pan listopad podzimem volá z polí.
Z mlhy se probouzí kazdého rána den
A hojí rány, jez mne v srdci bolí.
Podzimní, barevné listí k zemi padá,
Tón vetru spodní v mlze zní;
Zlato a nach, - a smutek na zahradách
V sedi tech vsedních dní.
Asi padesátka dní nás delí od chvil, kdy budeme mít po radostných i hektických chvílích vánocních svátku. Bude nás cekat dlouhé období cekání na první jarní slunícko. Zkrátka - zlomí se dalsí kalendární rok, tentokrát uz zcela jiste strízliveji, bez démonizujících výroku o výjimecnosti zmeny století a tisíciletí. Stejne prirozene jak plyne cas, budou Vám uz v lednu 2002 k dispozici Ledecské noviny. Nezapomente tedy na jejich vcasné p r e d p l a t n é, které se nemení, zaplatíte tedy za dvanáct císel LN roku 2 000 120,- korun, vcetne postovného. Rádi také privítáme Vase podnety a pripomínky a samozrejme také príspevky. Dobrou prílezitost máte jeste letos, a to pro obohacení naseho vánocního císla, jehoz uzáverka je 30. listopadu. Tesíme se na Vasi spolupráci - a nezapomente, predplatné je výhoda i jistota.
OK
Jak zjistíme, ze doslo k závazné mimorádné události
O vzniku mimorádné události, která muze ohrozit zdraví a zivoty obyvatel, jsou lidé vyrozumeni prostrednictvím sirén a následne tísnovými informacemi v rozhlase, televizi, hlásením místního rozhlasu, pomocí pojízdného vozu s megafony a pod.Co delat, kdyz zazní siréna
Zvuk sirény znamená vzdycky nejaké nebezpecí. Siréna varuje. Její zvuk pripomíná, ze doslo k neocekávané události, která ohrozuje zivoty obcanu, majetek a zivotní prostredí a ze bude nutné se ukrýt nebo opustit ohrozený prostor, poprípade zahájit záchranné práce nebo splnit jiná narízení, která vyhlásí starosta, okresní úrad nebo krajský hejtman. Sirény jsou spolehlivým prostredkem varování obcanu pred nebezpecím, ale varovný signál, který ohlasuje nebezpecí, je nutné odlisovat od signálu, kterým se provádí akustické zkousky sirén. Akustické zkousky jsou oznamovány predem a konají se pravidelne v poledních hodinách.Pri vyhlasování poplachu existují ctyri ruzné druhy signálu podle délky ci tónu sirén:
Kolísavý tón po dobu 2 minut znamená "katastrofa" - vyhlasuje se v prípade, ze doslo k ohrození zivota ci zdraví v dusledku
zivelné pohromy (krome zátopové vlny), havárie s únikem nebezpecných látek ci jiné mimorádné situace velkého rozsahu. Za
válecného stavu signál znamená konec vzdusného poplachu.
Trvalý tón po dobu 2 minut znamená "vseobecná výstraha" - vyhlasuje se v prípade, kdy muze dojít k ohrození zivota a zdraví
v dusledku pohromy, havárie a úniku nebezpecných látek. Za válecného stavu znamená vzdusný poplach.
Prerusovaný tón po dobu 2 minut znamená "nebezpecí zátopové vlny" - vyhlasuje se v prípade náhlého protrzení hráze vodní
nádrze a vzniku zátopové vlny nebo zátopových vln v dusledku prívalových destu.
Prerusovaný tón po dobu 1 minuty nebo prerusovaný tón o délce signálu 25 sekund znamená "pozární poplach".
Kdyz uslysíte sirénu a nejedná se o akustickou zkousku:
Jak získáme dalsí informace
Nejnovejsí a nejdulezitejsí informace o prubehu mimorádné události a pokyny k chování obyvatelstva prinásejí televizní a rozhlasové stanice a místní rozhlas. Pro prípad, ze se prerusí dodávka elektrické energie, je dobré mít u sebe rádiový prijímac na baterie, který lze naladit na pásmo VKV (FM), na kterém se tísnové informace vysílají.
Co udeláme, kdyz jsme vyzváni k evakuaci
Pokyn k evakuaci, kdy bude nutné co nejrychleji po varování opustit ohrozený prostor, bude predán z krizového stábu obyvatelstvu v ohrozených místech formou tísnové informace, zpravidla s vyuzitím lokální rozhlasové stanice VKV. Budete-li vyzváni k evakuaci z ohrozeného prostoru, je treba si pripravit evakuacní zavazadlo, do kterého patrí trvanlivé potraviny, pitná voda, predmety denní potreby, miska, príbor, doklady, peníze, pojistné smlouvy, cennosti, rádio s bateriemi, toaletní potreby, léky, svítilna, náhradní odev, plástenka, prikrývka, kapesní nuz, zápalky. Detem dáme do kapsy lístecek se jménem a adresou. Kocky a psy bereme s sebou. Ostatní zvírata zásobíme potravou a vodou. Proverte, ze i Vasi sousedé vedí o narízené evakuaci.
Pred opustením bytu je treba uhasit otevrený ohen v topidlech, vypnout elektrické spotrebice (mimo lednicek a mraznicek), uzavrít prívody vody a plynu, vzít si evakuacní zavazadlo, uzamknout byt a na dvere dát oznámení, ze jste byt opustili, a dostavit se na urcené místo k evakuaci. Vzdy je nutné respektovat narízený zpusob evakuace, aby nedoslo ke zbytecné panice nebo dopravním problémum.
Jak si chráníme dýchací cesty a povrch tela pri krátkodobém pobývání v zamoreném prostredí
Pri havárii se muze stát, ze obyvatelé budou muset urcitou dobu pobývat v zamoreném (kontaminovaném) prostoru nebo jím projít. V tom prípade je nezbytne nutné chránit cesty dýchací a povrch tela. Je to mozné i v prípade, ze doma nemáme ochrannou masku a ochranný odev, a to pomocí improvizované ochrany. K ochrane dýchacích orgánu se muze pouzít vodou navlhcená rouska zhotovená z kapesníku, rucníku, uterek apod. Hlavu chráníme cepicí, kloboukem, sálou ci kuklou tak, aby vlasy byly úplne zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila téz celo, usi a krk. Oci si chráníme brýlemi (lyzarskými ci motoristickými), ruce rukavicemi. K ochrane tela poslouzí oblek, kombinéza, sako, kalhoty, plást nebo plástenka do deste. Nohy si chráníme nejlépe vysokými botami nebo holínkami.
Jakým zpusobem je zajisteno varování obyvatelstva a komunikace s ním v nasem meste:
Pro resení krizových situací v nasem meste jmenovala rada mesta krizový stáb. Mesto má pripraven i neverejný "havarijní plán", ve kterém jsou popsán úkoly a cinnosti mesta a jeho stálých i dobrovolných slozek (hasici, zdravotní sluzba, policie). Príjemcem vyrozumení o mimorádné události je mesto, které pak zajistí vyrozumení obyvatel vsech mestských cástí a rozhodujících organizací na území mesta. V prípade nebezpecí krizový stáb vydá potrebné instrukce a bude informovat obyvatele, co mají delat, jaké jsou jejich povinnosti a zpusob resení a postup prací na odstranování následku. K tomu bude vyuzit místní rozhlas, kde není zaveden, budou obyvatelé informováni jiným zpusobem (napr.spojkami). Komunikaci mezi krizovým stábem a verejností bude v prípade mimorádné události zajistovat urcený clen krizového stábu. Podle zákona v prípade krizové situace musejí média poskytnout prostor informacím pro obyvatelstvo, pro prípad hrozící krizové situace je mesto vybaveno sirénami. Mesto Ledec nad Sázavou nemá zádný stálý úkryt. Plán ukrytí je zpracován a pocítá v dobe vyhlásení nouzového nebo válecného stavu s ukrytím osob v podzemních prostorech budov. Prostredky individuální ochrany , tj. ochranné masky pro obyvatele, zajistuje stát podle nové koncepce vlády pouze pro skoly (deti do 15.let veku), zdravotnická a sociální zarízení. U ostatních obcanu se pocítá s tím, ze si ochranné masky zakoupí sami.
Podrobnejsí a ucelenejsí informace o problematice civilní ochrany v Ledci nad Sázavou se pripravují.
(zpracováno za pouzití materiálu MV a HZS)
J. Kubistová MÚ
Slávek Poborský
místostarosta
Dne 23.10.2001 se v Ledci nad Sázavou konala dalsí schuzka clenu Sdruzení obcí Posázaví. Schuzky se zúcastnilo 17 zástupcu obcí. Program byl nárocný a byly projednány tyto body :
V úvodu vystoupil Ing. Klatovský, který privítal vsechny prítomné a ujal se projednání smlouvy o dílo s RAAV Vysocina. Sdruzení schválilo cenu za dílo ve výsi 83.300,- Kc. Zaznela zde i rada kritických výtek. Predbezné návrhy smlouvy, tak jak bylo dohodnuto na minulé schuzce nebyly vetsine clenu sdruzení vcas doruceny. Dále bylo dohodnuto, ze právní formu Svazku obcí dopracuje JUDr. Prokopová ze Zdáru nad Sázavou a bude rozeslána vsem clenum tohoto sdruzení do 9. 11. 2001. Pokud budou k tomuto zpracovanému návrhu pripomínky, mají obce moznost reagovat do 16. 11. 2001.
Celkový stav úctu Sdruzení obcí Posázaví je 305 000,- Kc. Prítomní clenové se dohodli na nutnosti rychlého vyfakturování príspevku do sdruzení.
Na dotaz p. Mokrého se rozvinula diskuse o moznosti dotisku stávajících cyklistických map Posázaví. Mapy citelne chybejí obci Nízkov a Sázava. V soucasné dobe nebude dotisk realizován. Dotisk bude realizován na základe doplnení RAAV Vysocina do pololetí roku 2002. Dále byl predstaven reklamní materiál firmy DMD a.s. Ing. Jirího Raka. Jedná se o materiály slouzící k propagaci cyklotrasy Posázaví.
Ing. Bretislav Dvorák
Myslenka "Evropské jízdy" se zrodila v roce 2000 jako sjednocující prvek série informacních aktivit realizovaných ve venkovských lokalitách a mensích mestech regionu Ceské republiky na základe zadání odboru komunikacní strategie Ministerstva zahranicních vecí CR.
Nase mesto navstívila posádka Evropské jízdy v pátek 5. ríjna 2001. Hovorili s vedením radnice a pracovníky Infocentra, pozdeji pak na námestí s ledecskými obcany. Vsem osvetlovali nás plánovaný vstup do Evropské unie. Diskutující meli zájem o vse co nám tento vstup prinese a co bude stát nás. Pres vsechny pro i proti to jiste bude prínos pro celou nasí republiku a v ní zijící obcany. Vzdyt jen námitkou lze jmenovat príliv zahranicních investic, zrusení kontrol na hranicích, moznost pracovat v zahranicí, zúcastnit se projektu na zvýsení ochrany zivotního prostredí, spolecnou bezpecnostní politiku a mnoho dalsích výhod ale i povinností.
Zatím je do spolecenství zapojeno patnáct evropských státu. U nás probehne referendum a to ukáze, zda nasi obcané budou se vstupem do EU souhlasit.
F.P.
CRo má v soucasné dobe studio v Jihlave, kde pracují 2 redaktori. Spustení samostatné stanice pro Vysocinu je pripravováno na frekvenci 87,9 (nyní CRo Brno), pravdepodobne od zacátku prístího roku. Je koncipována jako zpravodajsko-publicistické rádio s prísným cílením na aktuální dení v regionu. V Ledci nad Sázavou je príjem frekvence 87,9 velmi dobrý (stereo). Telefon : 066/730 13 78, e-mail : jihlava@rozhlas.cz.
Na Husove námestí v prostorách nad informacním centrem pronajal Mestský úrad firme Elkomplex prostory k vyuzití. V techto dnech zde byla otevrena prodejna s elektroinstalacním materiálem, kde se nabízí témer 2 500 polozek pro elektromontéry a i pro obcany. Je zde mozno zakoupit od baterií a zárovek pres cca 60 druhu kabelu a vodicu az po drobné elektrické spotrebice. Specialitou jsou zde i prvky zabezpecovací techniky, sledovací kamery, merící prístroje a dalsí polozky umoznující jejich instalaci. Velký výber je i ve svítidlech. Pri dodávkách boileru, sporáku a akumulacních kamen je mozné provést po dohode i montáz vcetne dovozu.
Na záver bonbónek - v cásti prodejny je zde oddelení Rempo Holoubek Pardubice, které nabízí pracovní a ochranné prostredky jako jsou montérky, obuv, brýle, bundy, umývací a cistící prostredky. Na objednávku je mozné dodat i desky z plastických hmot, polykarbonátu, velké balení barev a redidel, zebríky, stafle, kolecka a dalsí potreby pro remeslníky.
Zajímavostí je, ze je toto první prodejna v Ledci nad Sázavou vytápená tepelným cerpadlem vzduch-vzduch. Firma Elkomplex nabízí soucasne montáz tohoto klimatizacního zarízení i pro dalsí zájemce.
Prodejna je verejnosti k dispozici Po - Pa od 7 - 15.30 hod. Tak neváhejte a proverte si zda tu není neco i pro Vás.
Vznik samostatného Ceskoslovenska v roce 1918 dnes pamatuje jen hrstka tech dríve narozených. V dobách 1. republiky tonula mesta v záplave vlajek, dnes se dají spocítat na prstech jedné ruky. Kazdopádne si dnes uz snad nikdo neuvedomuje, kolik bylo zmarených zivotu a obetí i utrpení, aby toto datum bylo v kalendári cervene vyznaceno. Pripomenme si tedy i jméno rodáka z Kamenné Lhoty Jana Starosty. I jeho obet je jednou z desetitisícu, na kterou bychom meli vzpomenout práve v techto dnech.
Jan Starosta byl prostým clovekem a jeho povoláním bylo, ze byl kocím. Narodil se roku 1880 a v dobe 1. svetové války mu bylo 34 let. Narukoval do Cáslavi ke 12. Zemebraneckému pesímu pluku (nemecky to bylo tehdy takto : K. k. Landwehr Infanterie Regiment Nr. 12 - dulezité bylo ono K.k. = Císarsko královský, tedy rakouský. Kdyby tam bylo K.u.k., pak by to byl Císarský a královský, tedy neco jako pluk rakousko-uherský. Do jakých absurdit toto "a" vedlo, o tom svedcí dobové doklady.) Ale k Janu Starostovi. S plukem byl odtransportován na ruskou frontu. Jako tisíce nasich krajanu, tak i on nechtel bojovat za císare pána a tak se snazil dostat k Rusum. Bohuzel jeho pokus nevysel. Dobové doklady z Okresního archivu v Havlíckove Brode o prípadu hovorí strucnou úrední mluvou.
V prípisu zaslaném Okresnímu soudu v Ledci nad Sázavou se hovorí o trestní veci vedené proti Janu Starostovi. U soudu c.k. 1. Domobranecké pesí brigády bylo vedeno trestní rízení proti Janu Starostovi, narozeném v Kamenné Lhote roku 1880, povoláním kocím a pesákovi c.k. Zemebraneckého pesího pluku c. 12. Slo o zlocin zbehnutí k nepríteli a porusení povinnosti ve strázní sluzbe podle § 183-194-231 Dne 7. února 1916 byl v obci Bereszy, okres Kremienec v Rusku uznán vinným a odsouzen k trestu smrti zastrelením, kterýzto rozsudek byl vykonán. Zároven mu bylo zabaveno jmení. Tolik spis odeslaný od c.k. Zemského soudu v Praze, oddelení IV.
Je velice obtízné k tomu neco dodat. Snad jen to, ze slo o smrt zbytecnou, zpusobenou rakouskou justicí. Pripomenme si tedy jednoho z tech, kterí kdysi zili mezi námi.
Dr. Miroslav Vostatek
Je úterý 24.9.2001. Po celé Ledci nad Sázavou, stejne jako i v jiných mestech Ceské republiky, nabízejí studenti stredních skol a zde naseho gymnázia zlutá plastová srdícka. Oslovení chodci, kterí projeví o koupi zájem, prispejí minimální cástkou 20 Kc na výstavbu nové transplantacní jednotky kostní drene v Praze v Motole. Dárce svuj príspevek prímo vkládá do zapeceteného sácku, obsahy vsech sácku po ukoncení prodejní akce budou secteny a predány Obcanskému sdruzení ZIVOT DETEM.
Ptáte se, proc zase prispívat? Vzdyt vám nic nechybí a momentálne jste úplne zdraví, hrave zvládáte kazdodenní nárocný zivot a lékare nepotrebujete. Mozná presne tohle si ríkali i ti, kterí v tuto chvíli zápasí o zivot a potrebují nutne pomoc. Nepíse se to hezky, ale kdo z nás ví, kdy bude potrebovat podat pomocnou ruku?
Stejne tak jako loni, tak i letos se trída III.B naseho gymnázia rozhodla pripojit k celorepublikové akci. Trojice studentu se pri rozdávání srdícek setkávaly s ruznými prístupy lidí. Mnozí reagovali kladne a z jejich ochotných pohledu jsme mohli videt, ze darovat cást ze své penezenky jim není cizí. Ovsem setkali jsme se i s odmítavým prístupem, kdy se lidé obhajovali: "Jdu práve na nákup - nemám peníze!" Nás ale techto nekolik " skrblíku " neodradilo a podarilo se nám získat celkem 22.543, 20 Kc, vsem dárcum dekujeme. Je to príjemná cástka, a tak jsme rádi, ze jsme se tímto zpusobem mohli do pomoci zapojit.
Jana Laudátová
studentka III.B ledecského gymnázia
Zákon c. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvetvích, který nabyl úcinnosti 1. ledna 2001, novelizoval v § 102 zivnostenský zákon.
Ve vázaných zivnostech ve skupine 207: chemická výroba byl doplnen obor zivnosti:
"Nákup, prodej a skladování zkapalnených uhlovodíkových plynu v tlakových nádobách, vcetne jejich dopravy"
Prukazem zpusobilosti je úplné strední vzdelání na strední odborné skole technického smeru zakoncené maturitní zkouskou a pet let praxe v oboru.
Zivnostenské oprávnení vydávají okresní zivnostenské úrady.
V prechodných ustanovení výse uvedeného zákona je uvedeno, ze pokud fyzické ci právnické osoby provádející nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynu v tlakových nádobách, vcetne jejich dopravy, nepozádají o vydání zivnostenského oprávnení na tuto cinnost do jednoho roku ode dne nabytí úcinnosti tohoto zákona, jejich oprávnení k podnikání zaniká.
Tato zivnost byla a v soucasné dobe jeste je provozována na predmet podnikání "koupe zbozí" nebo "obchodní cinnost", pokud podnikatel prokáze zivnostenskému úradu provozování zivnosti a bude splnovat odbornou zpusobilost, bude mu prukaz zivnostenského oprávnení vydán bezplatne.
Prípadné dotazy zodpovíme a informace Vám podáme na telefonu 0452/626210 linka 127 - Mestský úrad Ledec nad Sázavou, Odbor správní, sociální a organizacní - oddelení správní - obecní zivnostenský úrad. Blizsí informace podá Okresní úrad Havlíckuv Brod, referát okresní zivnostenský úrad, tel. 0451/471126.
Bohuslava Vondrusová
vedoucí správního oddelení
Ceský svaz chovatelu Ledec nad Sázavou spolu s Okresní organizací Havlíckuv Brod usporádali ve dnech 6. - 7. 10. 2001 velkou výstavu drobného zvírectva. Soucástí výstavy byla soutez nejlepsích chovatelu z okresu Vysociny (HB, JI, TR, PE a ZR). Tato soutez kraje Vysocina se poprvé v historii konala na území okresu Havlíckuv Brod. Svým rozsahem byla výstava dosud nejvetsí akcí v historii ledecského chovatelství. Vystaveno bylo více nez 1 000 králíku, 141 voliér drubeze a 92 voliér holubu. Výstavy se zúcastnilo 152 vystavovatelu ze vsech koutu CR.
Výsledky krajské souteze :
| odbornost |
| králíci : | 1. Havl. Brod | 2. Zdár n.S. | 3. Jihlava |
| holubi : | 1. Havl. Brod | 2. Trebíc | 3. Zdár n.S. |
| drubez : | 1. Jihlava | 2. Trebíc | 3. Havl. Brod |
Celkové poradí :
Jelikoz chovatelé okresu Havl. Brod získali vítezství potretí v rade, získali putovní pohár definitivne do vlastnictví. Je to potesující úspech chovatelu z okresu Havl. Brod.
Dále se soutezilo o ceny venované MeÚ Ledec nad Sázavou pro nejlepsí chovatele v jednotlivých odbornostech, pro nejlepsího mladého chovatele výstavy. Cena starosty mesta Ledec n.S. byla urcena pro nejúspesnejsího chovatele ledecské organizace.
Nejlepsím mladým chovatelem se stal prítel Zdenek TRONÍCEK ml. z Mnísku pod Brdy.
Nejlepsím chovatelem králíku byl vyhodnocen Zdenek TRONÍCEK st. také z Mnísku pod Brdy. (otec a syn)
Nejlepsí chovatel holubu : Miroslav KUCERA z Horních Redic (okres Pardubice).
Nejlepsí chovatel drubeze : Miroslav HORÁK ze Znojma.
Hlavní cenu, cenu starosty mesta Ledec nad Sázavou, získal prítel KAFKA Jaroslav z Chrenovic na králíky Vídenské sedé.
Výstave poprálo i pocasí, zhlédlo jí témer 1.000 návstevníku, deti do 15 let mely v rámci propagace chovatelství volný vstup. Ke spokojenosti prispela jiste i chovatelská tombola, stánek s obcerstvením i koncert malé lidové hudby. Znacný zájem byl i o prodejná zvírata, behem výstavy více nez 1/3 exponentu zmenila svého majitele. Záverem je nutno podekovat vsem, kterí prispeli ke zdaru této významné chovatelské akce, predevsím MeÚ Ledec n.S., sponzorum, vystavovatelum i návstevníkum. Tesíme se na setkání pri dalsí výstave v ríjnu 2002.
Výstavní výbor ZO Ledec n./S.
S ruznými pocity (mnohdy s trochou hysterie, vyvolané zejména medii), prijímalo obyvatelstvo breznové scítání lidu, domu a bytu. Jaro dalo zapomenout na emoce a podzim prinásí první výsledky tohoto scítání. Pro vetsinu lidí asi nebude veliké prekvapení, ze nás ve státe celkove ubývá, konecne to lze vypozorovat i z nasich spolecenských rubrik. Rodí se velmi málo detí a obyvatelstvo stárne. Ze statistických údaju jsem pro vás vybral nekteré zajímavé ukazatele z naseho mesta, ale i z vybraných okolních obcí. Nez se zadíváte na "nase" tabulky, porovnejte jak je tomu v Cesku:
| ROK | POCET OBYVATEL | PODÍL ZEN |
|---|---|---|
| 2001 | 10 292 933 | 51, 2 % |
| 1991 | 10 302 215 | 51, 5 % |
| 1980 | 10 291 927 | 51, 5 % |
| 1970 | 9 807 697 | 51, 6 % |
| 1961 | 9 571 531 | 51, 5 % |
| Mesto, obec | obyvatelstvo celkem | muzi | zeny | zeny v % |
|---|---|---|---|---|
| Havl. Brod | 24 481 | 11 925 | 12 556 | 51, 3 |
| Ledec n. Sáz. | 6 169 | 3 060 | 3 109 | 50, 4 |
| Bojiste | 254 | 134 | 120 | 47, 2 |
| Hnevkovice | 574 | 275 | 299 | 52, 1 |
| Horní Paseka | 72 | 3 | 35 | 48, 6 |
| Hradec | 233 | 115 | 118 | 50, 6 |
| Chrenovice | 173 | 89 | 84 | 48, 6 |
| Kouty | 195 | 99 | 96 | 49, 2 |
| Kozlov | 139 | 69 | 70 | 50, 4 |
| Kozlí | 752 | 377 | 375 | 49, 9 |
| Ostrov | 115 | 56 | 59 | 51, 3 |
| Pavlov | 125 | 65 | 60 | 48, 0 |
| Prosícka | 127 | 62 | 65 | 51, 2 |
| Vilémovice | 206 | 104 | 102 | 49, 5 |
OBYVATELSTVO PODLE VEKU
| Mesto, obec | Obyv. celkem | 0 - 14 | 15 - 59 | 60 + | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| muzi | zeny | celkem | muzi | zeny | celkem | |||
| H. Brod | 24 481 | 4 039 | 8 027 | 8 047 | 16 074 | 1 790 | 2 576 | 4 366 |
| Ledec | 6 169 | 935 | 2 104 | 1 956 | 4 060 | 476 | 696 | 1 172 |
| Bojiste | 254 | 52 | 81 | 70 | 151 | 23 | 28 | 51 |
| Hnevkovice | 574 | 94 | 180 | 172 | 352 | 43 | 85 | 128 |
| Horní Paseka | 72 | 6 | 22 | 17 | 39 | 12 | 15 | 27 |
| Hradec | 233 | 38 | 75 | 69 | 144 | 24 | 27 | 51 |
| Chrenovice | 173 | 27 | 54 | 42 | 96 | 19 | 31 | 50 |
| Jedlá | 63 | 4 | 24 | 20 | 44 | 6 | 9 | 15 |
| Kamenná Lhota | 251 | 55 | 78 | 67 | 145 | 22 | 29 | 51 |
| Kouty | 195 | 32 | 57 | 59 | 116 | 20 | 27 | 47 |
| Kozlov | 139 | 9 | 42 | 41 | 83 | 15 | 22 | 37 |
| Kozlí | 752 | 127 | 241 | 18 | 459 | 67 | 99 | 166 |
| Ostrov | 115 | 23 | 33 | 34 | 67 | 8 | 17 | 25 |
| Pavlov | 125 | 27 | 39 | 32 | 71 | 12 | 15 | 27 |
| Prosícka | 127 | 25 | 40 | 37 | 77 | 11 | 14 | 25 |
| Vilémovice | 206 | 24 | 73 | 62 | 135 | 18 | 29 | 47 |
Výsledky podle obcí a jejich cásti
| Obec, cást obce | Obyvatelstvo celkem | Z toho zeny |
|---|---|---|
| Ledec n. S. | 5 196 | 2 615 |
| Habrek | 156 | 76 |
| Horní Ledec | 586 | 302 |
| Obrvan | 94 | 41 |
| Soubor | 53 | 27 |
| Sychrov | 7 | 5 |
| Vrbka | 77 | 43 |
2. 12. 2001 oslaví MS 28. ríjna Ledec nad Sázavou 10. výrocí zalození.
Prijdte toto milé výrocí oslavit s námi!
Kdy? 5. 12. (streda) - DEN OTEVRENÝCH DVERÍ - od 6.15 do 16.00 hodin.
Výrocí spolecne oslavíme certovskými a mikulásskými radovánkami.
Velice se na Vasi úcast tesíme! Nezapomente s sebou vzít hlavne Vase deti.
Zamestnanci MS 28. ríjna
Mezi letosními vyznamenanými pri prílezitosti výrocí vzniku samostatného Ceskoslovenského státu byl i významný zahrádecký rodák Mons. ThDr. PhDr. Karel Vrána. Prezident Václav Havel mu udelil vyznamenání za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Karel Vrána se narodil 24. srpna 1925 v dnes jiz zatopeném mestecku Zahrádce. V roce 1945 odesel studovat do Ríma. Po komunistickém puci mu byl znemoznen návrat domu. V Ríme zalozil Ceskou krestanskou akademii, pusobil jako dlouholetý rektor papezské koleje Nepomucenum, prednásel teologii v italském Beneventu, filozofii na univerzite v Neapoli a na Lateránské univerzite v Ríme. Patrí mezi výrazné postavy ceského exilu a katolické církve.
Po návratu do vlasti prednásel i na prazské Karlove univerzite. Je autorem rady filozofických knih vydaných u nás i v zahranicí. Ledecáci si ho pamatují z jeho nedávné zajímavé besedy v synagoze. K jeho vyznamenání mu ze srdce gratulujeme.
Frantisek Pleva
11. zárí Den senioru oslavili vsichni dríve narození v ledecské sokolovne opravdu v dobré nálade.
Po úvodním privítání místostarostou Slávkem Poborským se témer 150 senioru za doprovodu hudby pana Hradeckého roztancilo i rozezpívalo, ze i místostarostovské faldy mely co stacit.Ti, kterí letosní Den senioru slavili doma, a bylo jich ze Svazu duchodcu více nez polovina, mohou jen litovat.
dokumentární knihy "Osudy politických veznu Havlíckobrodska 1948 - 1989" probíhá ve vsech knihkupectvích naseho Havlíckobrodského okresu.
Tento dokument doporucujeme kazdému, zvláste uvedomelým rodicum, kterí mají zájem, aby jejich deti a vnoucata byla po prectení této knihy poucena, v jakých pomerech zili lidé za komunistického rezimu v nasí zemi, zejména v letech padesátých. Omezování osobní svobody a zastrasování bylo tehdy na denním porádku, neprávem byli odsuzování do veznic nejen obcané, kterí dali svuj nesouhlas se stávajícím rezimem najevo, ale i zemedelci za nesplnení nekdy nesmyslných dodávek svých výrobku, byli zde souzeni za neprítomnosti i lidé, kterí utekli do emigrace a jejich majetek byl zkonfiskován. O techto vsech z Choteborska, Pribyslavska, Svetelska, Ledecska, Haberska, Vilémovska a Havlíckobrodska vydává tato kniha své svedectví. Dále je doplnena otisky tajných sdelení tehdejsí STB, jsou zde i kopie vystehovávacích dekretu rodin sedláku urcených do vyhnanství. Nechybí zde i dopis na rozloucenou napsaný nevinným clovekem hodinu pred jeho popravou
První vydání této dokumentární knihy bylo pred nedávnem brzy vyprodáno, byl tedy proveden dotisk tohoto prvního vydání s malým jeste prídavkem a v techto dnech je v doprodeji ! Dalsí dotisk jiz nebude a proto doporucujeme zájemcum navstívit tato knihkupectví : v Havlíckove Brode "Vysocina" a "Divizna", v Chotebori J. a M. Safránek, v Pribyslavi "Kniha" na Bechynském námestí, ve Svetlé nad Sázavou "Luna" p. Kreibich, paní Bedrnícková, v Ledci nad Sázavou "Kniha - papír" na námestí, v Golcove Jeníkove "Luna" (tato prodejna zasle knihu téz i na dobírku), v Habrech v trafice pí Pertlová, téz je kniha k prodeji na obecním úrade v Uh. Príbrami, ob. úrade ve Vilémove a u pana F. Sysra v Horním Strudenci i u p. M. Ruzicky ve Vilémove.
K.P.V.
(Z kroniky Old-skautu - 15. zárí 2001)
Slunce nad Melechovem vstávalo do mlhy, ale jeho kulatá tvár prece jen se snazila tou clonou nahlédnout k Zemi, utrápené dlouhotrvajícími desti a - snad - prislíbit zmenu k lepsímu. Byl by to div divoucí, aby po tolika dnech, ba týdnech destu, vetru a nepohody, práve ten dnesní mel znamenat zmenu. Jeste na Melechove byla hustá mlha. A prece se den vydaril
U Orlovské myslivny v lesích na Lipnici, jsme zastihli bratra Kopeckého-Billa ze Svetlé, který pripravoval celou akci jubilejního 10. rocníku "Setkání na Orlovech". S ním se vracíme zpátky k Wolkerovu památníku v blízkosti místa prvního táboriste Svojsíkových skautu a ocekáváme príchod ostatních úcastníku, kterí jdou na místo setkání z Lipnice.
Kdyz konecne vsichni dorazili, zapískal bratr Bill jako hlavní poradatel, povel k nástupu pred památníkem, který byl ozdoben vlajkou porádajícího oddílu "ALBATROS". Kruh utvorilo triatricet bratrí a sester, kterí sem prisli uctít památku 63. výrocí úmrtí bratra zakladatele, prof. A. B. Svojsíka. Nejpocetnejsí skupinou byli Svetelstí, pocetná skupina kutnohorských Old-skautu, také my z Ledce, zastoupena Praha a dalsí - i kdyz mnozí nám jiz chybí. Vetsinou starí známí a verní, kterým tradice zalozená zakladatelem skautingu u nás stále cosi ríká.
Kutnohorský bratr Valda zorganizoval sborový zpev Orlovských setkání, slozený na melodii písne amerických námorníku. Potom bratr Bill vzpomenul - a s ním vsichni ostatní - minutou ticha památku obetí teroristického útoku na americká mesta. Dál uz pokracoval hodnocením smyslu i významu tohoto jubilejního setkání a jeste pozádal bratra Sonnyho z Ledce, aby se pripojil vzpomínkou na události dávného vzpomínkového setkání na tomto míste pred jedenatriceti lety, jehoz byl - jako jediný z letosních prítomných - prímým úcastníkem v roce 1970.
Bylo to vyprávení o setkání úcastníku vubec prvního skautského tábora, porádaného ABS práve zde, na historickém táboristi; o setkání dosud zijících úcastníku po osmapadesáti letech. Príbeh nekolikadenní cesty pesky z Prahy. Dlouhých sest dní, za kazdého pocasí, od 23. do 28. cervna 1970, za vedra i nepohody putovali starí clenové druziny Jelenu pod svojí vlajkou a strídave táhli podivné vozidlo, na kterém meli svoje tábornické potreby. "Kolosáne", které tvarem pripomínaly severské sáne na dvou kolech. Pro tu cestu od zizkovské reálky, dávného pusobiste prof. A. B. Svojsíka je vyrobil docent MUDr. L. Filip - skautským jménem "Brácha".
Sli z Prahy - Vinci, Maka, Marabu, Orion, Uncas, Vlk, Brácha a dalsí clenové Svojsíkova oddílu. Stará druzina Jelenu, z nichz tenkrát nejmladsímu bylo dvaasedesát a nejstarsímu dvaasedmdesát let. Dnes uz sedí vsichni opet spolu u nebeského táboráku.
Ale vypravování pokracuje : neco podrobností z toho setkání - i taková vzpomínka, jak na kresle vyrobeném skauty z Havlíckova Brodu, pred táborovým kruhem s vysokou hranicí ukoncenou symbolem slunce, byl na sedátku polozen skautský klobouk A. B. Svojsíka, který ochotne zapujcila jeho rodina pro tuto prílezitost.
Horel tenkrát vecer táborový ohen, ale dlouhou cestou unavení bratri odesli brzo spát. Jen omluvu jeste vyrídili bratra nácelníka - táty Plajnera - kterému Stb úcast zakázala. Jako vzácnou památku na ten ohen, který hrál az do rána, mají ledecstí Old-skauti dosud uhlík, o kterém prohlasují, ze stále jeste doutná. Zda ano, ci ne - nebo jen ozivlou vzpomínkou?
Gillwelským kruhem spojených rukou, za zpevu skautské hymny, procházel pak signál stisku jako pozdrav, symbol i slib bratrského a sesterského spojení. Po rozchodu se slo k myslivne, kde dávno pred lety psal A. B. Svojsík svoje "Základy". Tam byla pripravena rada upomínkových predmetu i obcerstvení a pak jen druzná zábava, nez se postupne vsichni loucili a zacali se rozcházet s príslibem "opet za rok.."
OS 037 Ledec
St. Kovarík
Poslední ríjnový den zavítala do naseho mesta MUDr. Zuzana Roithová, senátorka, místopredsedkyne KDU - CSL, bývalá ministryne zdravotnictví vlády Josefa Tosovského. Besede s obcany na radnici v Ledci nad Sázavou predcházelo setkání s reditelem okresní nemocnice v Havlíckove Brode a s primárem brodské psychiatrické lécebny.
Podvecerní beseda byla nejen o zdravotnictví. Paní senátorka zmínila nepríznivý demografický vývoj, kdy kazdý rok je nás v republice o 10 tisíc méne a nase populace je stále starsí.
Na jednu zenu pripadá pouze 1,1 narozených detí. Tento trend nelze bagatelizovat a zmínila konkrétní návrhy pro podporu rodin s více detmi.
"Musíme výrazne podporit ty rodiny, které jsou pro spolecnost prínosem, rádne pracují, rádne vychovávají deti. Nepodporovat lenochy, kterí zijí z rodicovských dávek. Pozitivní diskriminace Rómu znamená dávat jim více nez ostatním, zejména ve vzdelání na 1. stupni základních skol. Dávat jim rok od roku vetsí sociální dávky jsou pro spolecnost, ale i pro ne samé, vyhozené peníze," rekla Zuzana Roithová.
Prítomné príjemne prekvapila znalostí místních zdravotnických pomeru. "Luzek v lécebnách dlouhodobe nemocných je v republice zalostne málo a bylo to práve za Tosovského vlády, kdy jsme schválili navýsení luzkových kapacit v Háji ze stávajících 77 na necelou stovku. Jak mám informace, Mesto Ledec nad Sázavou za prispení státního rozpoctu toto zarízení razantne rekonstruuje".
V záveru besedy vyjádrila presvedcení, ze v Ledci nad Sázavou není urcite naposledy, protoze práve Sázavu jako "lodickárka" si kazdorocne neodpustí.
Slávek Poborský
V podvecer 17. ríjna 2001 se stonozkové deti a verejnost sesli s velitelem ceských jednotek SFOR majorem Dusanem Rybanem a zakladatelkou mezinárodního hnutí Na vlastních nohou Belou Gran Jensen. V úvodu príjemného setkání podekovali detem za obetavou práci pro toto hnutí, které za dobu své cinnosti vydelalo 70 mil. korun pro potrebné. Minulý rok byly peníze získané za prodej detských výrobku a vánocních prání pouzity na nákup ctyr sanitek pro detská oddelení bosenských nemocnic. Muzeme být vsichni pysní na ceské vojáky v misi SFOR, kterí spolecne se stonozkovými detmi postavili a vybavili jednu bosenskou skolu.
Major Ryban nás seznámil s cinností a zivotem vojáku v Bosne. Díky jeho vyprávení jsme získali jiný pohled na dulezitost této mise, nebot nasi vojáci plní nejen své vojenské povinnosti, ale zároven pomáhají místním lidem. Paní Bela Jensen vyprávela nezapomenutelné zázitky pri predávání sanitek, skoly a setkání s bosenskými skoláky. Behem besedy oba odpovídali na dotazy detí i dospelých.
Byla to dalsí zdarilá stonozková akce a príjemne strávený vecer.
Stonozky ze ZS Komenského
OK
Behem mesíce ledecstí hasici 5x zajistovali podezrelou obálku.
Ve dnech 9. - 14. 10. 2001 se uskutecnila první schuzka koordinátoru a úcastníku projektu Bridges - Mosty v belgickém Arendonku. Název projektu symbolizuje budování mostu mezi lidmi a národy Evropy. Za nasi skolu se jí zúcastnily Jitka Gunaratna a Vendula Pajerová. K puvodním ctyrem zemím - k Belgii, Spanelsku, Portugalsku a k Ceské republice -se pripojilo jeste Nizozemí.
Na schuzce se úcastníci dohodli na konkrétních úkolech, které budou studenti zpracovávat, a na jejich vyuzití k propagaci jednotlivých zemí. Studenti kazdé zeme se napríklad predstaví ostatním partnerum a zároven získají stejné údaje od svých zahranicních partneru.
Pri setkání se starostou mesta Arendonku predaly úcastnice schuzky z Ledce nad Sázavou dar starosty mesta pana Urbana.
Prístí schuzka koordinátoru probehne koncem kvetna v Ledci nad Sázavou. Soucasne by mela probehnout výstava kreseb a fotografií mostu zúcastnených zemí. S uciteli z jednotlivých zemí pojede vzdy i nekolik studentu, kterí budou ubytováni v rodinách zahranicních partneru.
VOS a ISS je jednou ze stredních skol v Ledci nad Sázavou. ISS je urcena pro záky, kterí úspesne ukoncili 9.trídu základní skoly. Vznikla spojením strední prumyslové skoly strojnické a stredního odborného uciliste strojírenského v roce 1994. VOS je urcena pro studenty, kterí úspesne vykonali maturitní zkousku na strední skole a vznikla v roce 1996. Zrizovatelem skoly je Ministerstvo skolství CR. Studium na ISS je bezplatné. Na VOS se platí skolné ve výsi 3000,-Kc za skolní rok.
Pro výuku studentu i ucnu je skola velmi dobre personálne i materiálne vybavena. Vyucují zde pouze plne kvalifikovaní ucitelé a mistri . Skola má k dispozici jazykovou ucebnu, která slouzí k výuce anglického a nemeckého jazyka. Dále dve ucebny výpocetní techniky, ucebnu pro psaní strojem, ucebnu automatizace, ucebnu pocítacové podpory obrábecích stroju a dve ucebny s videotechnikou, FIT centrum se saunou a fiktivní firmu. Soucástí skoly jsou i dílny, kde je na 50 ruzných obrábecích stroju, brusírna a svárecí skola. Pro studenty i ucne muzeme zabezpecit i ubytování a stravování.
Nase skola venuje velkou pozornost výuce výpocetní techniky, která prolíná vetsinou odborných predmetu ve studijních oborech, zejména vsak v oboru strojírenství. Tento obor bude mít i od prístího skolního roku zamerení na informacní a výpocetní technologie. Z predmetu, které se zde budou vyucovat vybírám namátkove : práce s internetem, pocítacová grafika, pocítacové modelování, pocítacové síte a dalsí. Získali jsme téz certifikát od firmy Autodesk Academia, který osvedcuje vysokou kvalitu výuky výpocetní techniky . Nasi studenti i ucni mají volný prístup k výpocetní technice a k internetu i v dobe mimo vyucování.
Vedle maturitního vysvedcení a výucního listu mohou vsichni nasi studenti a ucni získat za výhodných podmínek i ridicský prukaz skupin A, B.
Ve strojírenských oborech je pak mozno získat svárecský prukaz a certifikát Autodesk Academia.
V oboru management - verejnosprávní cinnost je mozno vykonat státní zkousku z obchodní korespondence.
Skola organizuje téz lyzarský kurz pro vsechny studenty i ucne, dále pak odborné exkurze, návstevy divadel a skolní výlety.
Skola má partnerské skoly v Belgii, Holandsku, Portugalsku a Spanelsku.V rámci výmenných pobytu mohou studenti i ucni tyto zeme navstívit.
Ve skolním roce 2002 - 2003 nabízí nase skola následující studijní a ucební obory :
I) Strední odborná skola :
1) studijní obory - ctyrleté denní , zakoncené maturitní zkouskou
II) Strední odborné uciliste
1) studijní obory - ctyrleté denní , zakoncené maturitní zkouskou
2) ucební obory - tríleté denní, zakoncené výucním listem
3) nástavbové studium - tríleté dálkové : pro absolventy ucebních oboru zakoncené maturitní zkouskou
III.Vyssí odborná skola :
- tríleté denní, zakoncené absolutoriem a titulem diplomovaný technik diplomovaný ekonom ( podle zamerení)
- ekonomika a management podniku se zamerení na :
Podrobné informace o výse uvedených oborech lze získat na reditelství skoly nebo na internetu : www.vosiss.cz.Vsechny rodice i záky srdecne zveme téz na den otevrených dverí, který se koná v pátek 23. listopadu 2001 od 8.00 do 16.00 hod. na Domove mládeze.Zároven zveme vsechny záky i jejich rodice na akci Internet, která se koná 26. - 30. 11. 2001 na Domove mládeze od 14.30 do 17.00 hod. Po celou dobu akce bude prístup na Internet zdarma.
Základním zájmem skoly je nabízet takové studijní a ucební obory, které poskytnou zájemcum o studium kvalitní vedomosti a dovednosti , tak aby se nasi absolventi dobre uplatnili v praxi.
Mgr. Radomír Nulícek
Integrovaná strední skola, odloucené pracoviste v Ledci nad Sázavou, Na Pláckách 644, si bude v nadcházejícím období pripomínat jubileum - ctyricet let svého trvání.
Po celou dobu své existence zajistovalo samostatne teoretickou výuku, odborný výcvik i mimoskolní výchovu svých záku. Nejprve od roku 1962 v oboru opravár zemedelských stroju pro potreby zemedelství okresu Havlíckuv Brod, pozdeji od roku 1964 pro celý tehdejsí Východoceský kraj. Pracoviste bylo tehdy soucástí STS (strojní a traktorové stanice), odtud stále pretrvávající oznacení "TRAKTORKA". Od 1. zárí 1996 pusobí jako odloucené pracoviste ISS Svetlá nad Sázavou. Za dobu své existence pripravilo ledecské pracoviste stovky odborne pripravených pracovníku pro siroké uplatnení v hospodárské praxi. Jeho absolventi nacházejí uplatnení v prumyslových podnicích, zejména strojírenství, servisních a opravárenských firmách, zemedelských farmách nebo lesnictví. Absolventi oboru kuchar-císník (kucharka-servírka) nacházejí své uplatnení v oblasti cestovního ruchu, pohostinství, verejného stravování a sluzbách. V soucasné dobe je na odlouceném pracovisti v Ledci nad Sázavou zajistována výuka techto ucebních oboru:Odloucené pracoviste v Ledci nad Sázavou má vytvorenu potrebnou základnu pro teoretickou a odbornou prípravu, mimoskolní cinnost, vcetne ubytování záku. Pro záky je zabezpeceno ve vlastním ucnovském provozu stravování, pro ubytované záky také stravování celodenní.
Obory jsou koncipovány tak, aby absolventi nasli uplatnení v podmínkách trzní ekonomiky, vc. moznosti samostatného podnikání. Úspesní záci mohou pokracovat v nástavbovém studiu, zakonceném maturitou. Nadaní mají tak sanci studovat i na vysokých skolách, prípadne vyssích odborných skolách. Maturanti s výucním listem mají tak jeste sirsí moznosti praktického uplatnení, napr. v oblasti logistiky, marketingu, prí rízení výrobní sféry a treba i na úseku kontroly jakosti a kvality v souladu se zavádenými normami EÚ.
Soucástí skoly jsou pracoviste pro odborný výcvik - dílny, v nichz je zajistována výuka pri opravách osobních a nákladních automobilu, traktoru a dalsí zemedelské a lesnické techniky.
Záci oboru kuchar-císník se zdokonalují ve své odbornosti nejen ve cvicných skolních provozech, ale i na konkrétních akcích pro verejnost - svatbách, podnikových akcích, slavnostních vecírcích apod. Rovnez mají moznost se seznámit s ruznými typy restauracních provozu, hotelu a provozovnami verejného stravování. Záci se tak mohou zúcastnovat odborného výcviku i v blízkosti svého bydliste.
Na nasi skole Vás vsak uvítáme kdykoliv podle Vasich casových mozností.
Telefonické spojení na ISS Na Pláckách - 0452/620696.
Zamestnanci ISS OP Ledec nad Sázavou
se uskutecnila v polovine ríjna na místní radnici. Po dvou mesících tu vyvrcholila Slavnost prvního plamene v Ledci, nebo-li napojení vysokotlakého plynovodu Bratcice - Ledec na plynovod spolecnosti Transgas, a tím i dokoncení plosné plynofikace mesta. Spolecnost CMP a. s., spolecnost GVS GmbH a mesto Ledec tímto chteli presvedcit, jak velký význam plynofikace pro mesto má.
Soucástí této oslavy byla i soutez o nejvzdálenejsí dolet balónku. Doruceny byly odpovedi z nejruznejsích mest republiky. Nejvzdálenejsí karta dolétla za srpnového slunecného pocasí pres sto kilometru, az do mesta Turnova. Výherkyní hlavní ceny, jízdního kola se stala paní Jana Dvoráková, na druhém míste se umístila paní Martina Vopenková a konecne tretí cenu získali Veronika a Tomás Pajerovi (Tomás se nám zabehl a k slavnosti se nedostavil). Hodnotné hodinky jim jiste budou na dlouho tuto událost pripomínat. Prevzetí cen na mestském úrade melo slavnostní ráz a atmosféru príjemného a prátelského setkání. Vsem výhercum samozrejme blahoprejeme.
OK
Lyzarský oddíl TJ Kovofinis, CENTRUM - Dum detí a mládeze a Jízdní kola Ledec n.S. usporádali v sobotu 13. 10. 2001 jiz 42. rocník Behu Septouchovem. I letos se v kategoriích zeny a muzi vytrvalci bezelo o cenu starosty mesta Ledce nad Sázavou, který venoval pro víteze hodnotné ceny. Zeny bezely 2000 m a cenu získala Jarmila Machacová ml. (cas 8:27) bezící za domácí lyzarský oddíl. Muzi vytrvalci meli trat dlouhou 8000 m a z ceny se radoval Václav Ozana (29:10) z AO Nové Mesto n. M. Závody jako kazdorocne se darí pripravit s cenami pro první tri místa v kazdé kategorii za vydatné pomoci sponzoru z Ledce n.S.. Letosní rocník behu se uskutecnil za krásného teplého podzimního pocasí, které prilákalo celkem 115 startujících a dalsí príznivce prespolního behu. Jen skoda, ze propagace v místních skolách, i kdyz propozice mely vsechny skoly vcas, nebyla zrejme maximální. Poradatelé pamatují doby, kdy místní skoly mezi sebou závodily hlavne v zákovských kategoriích, která bude úspesnejsí. Ale v posledních letech souperily a hlavne vyhrávaly, az na výjimky, oddíly z jiných mest. Vsem ledecským závodníkum dekujeme za úcast a dosazené výsledky a nezbývá, nez si prát jejich vetsí úcast na techto tradicních pekne pripravených závodech.
Ing. P. Banýr
Umrel hospodár. Sedlák. A atsi se to slovo zdá dnes zastaralé, prímo z ucebnice dejepisu, platí o nem plne. Bylo mu 84 let. Josef Hemmr z Rachyne c.p.13 byl vysoký, ramenatý muz, zádné tintítko. A jeste nez vychodil obecnou skolu v Písti, drzel uz v rukách pevne otcovy kone a pole kolem rodné usedlosti se mu stávaly kazdodenním úhorem. A on jim zustal verný celý zivot. To je dar!
Umrel sedlák, ale kdo dnes ví, co to vubec obnáselo být hospodárem. Za války i za komunistu v padesátých letech. Dodávky, kontroly, buzerace, sikanování. A k tomu pripoctete kazdodenní starost o rodinu a dum, dobytek a kone. Snad jedine s krestanskou vírou a trpelivostí, které se ucil od trávy, stromu a vcel, mohl zasít a vubec cokoli pestovat. S trpelivostí, která vás prenese pres dlouhou zimu, sucha, neprízen. S vírou, která vás ucí pokore pred rádem sveta a posiluje na ceste v tezkých dobách. Josef Hemmr byl trpelivý krestan, který se neumel hrbit pred zádnými, hnedými ci rudými, mocipány, trebaze jeho rodine zivot ztrpcovali jak jen mohli. Napríklad jeho dceri bylo znemozneno jako díteti kulaka studovat.
Umrel sedlák, kterému bylo dopráno celý zivot pracovat rukama na rodných hroudách, mezi ovocnými stromy, polními kvetinami a se svými konmi. Rozumel jim jako málokdo a tak rád o nich vyprável! A konské trhy, v Pelhrimove, v Ledci, Benesove ci jinde - to byl jeho svet! Také si prál, aby mu muzikanti na pohrbu zahráli "Uz mi kone vyvádejí..."
Umrel sedlák príkladného manzelství, farník a prítel P. Josefa Toufara, který jej v roce 1940 oddával v zahrádeckém kostele. Muz pevný, i ve stárí srdecný a laskavý, nebojácný a s jiskrou v oku rád vyprávející o svých "konských dobrodruzstvích" (neco z nich prineseme ve vánocním císle Ledecských novin). Platily o nem verse biblického Zalmu 93 : "Kdo jsou zasazeni v dome Hospodinove,/ pokvetou v nádvorích naseho Boha./ Jeste ve stárí budou prináset uzitek,/ zustanou stavnatí a svezí,/ aby hlásali jak spravedlivý je Hospodin, má skála/ v nemz není nepravosti."
V den pohrbu, 25.10. 2001, prisli do jezovského kostela sv. Lucie Josefu Hemmrovi príbuzní, známí i sousedé podekovat a slavnostne jej vyprovodit do jiného svetla. Slysel jsem starsí paní, která nad jeho hrobem ríkala: "Pane Hemmr, dekuju vám za to, ze jste byl tak spravedlivej a cestnej." Ríjnové slunce se v ten den mírne pokládalo na jezovské stráne a do korun starých lip. Spadlé listí pomalu zacalo tlít a mokvat. Plachty polí se zvedaly a s sumením lesu septaly písen svému vernému príteli, dobrému hospodári Josefu Hemmrovi.
Milos Dolezal
V úterý 30. ríjna byly prázdniny a zavrená telocvicna, tak jsme si s dorostem ledecské házené dali sraz na hristi "pro vsechny", abychom i my vyzkouseli pýchu ledecské radnice, o které jsem uz cetl hodne oslavných clánku. Zarazilo mne, ze krome nás na hristi vubec nikdo není a brzy jsem pochopil proc.
Kdyz jsme si chteli s klukama dát fotbálek na rozbehání, slecna správcová nás upozornila, ze fotbal se zde hrát nesmí. Neveril jsem vlastním usím, ale spís jsem slecnu litoval, kdyz tuto vetu musí opakovat stokrát denne a sama ví, ze to je nesmysl. Tak jsme se vrhli na házenou. Behem nekolika minut jsme meli 3 míce na zahrade prilehlé vilky. Majitel nám míce odmítl vydat a odkázal nás, at si je vyzvedneme zítra na matrice mestského úradu. Chápu, ze je nepríjemné denne podávat desítky mícu, ale tezko pochopím logiku, proc se míce vydávají na mestském úrade. Kdyz jsme v zápetí prisli o ctvrtý míc, radeji jsme to sbalili a odesli. Takze nejen fotbal, ale ani házená není ten pravý sport pro toto hriste. Proto, kluci z Ledce, az se budete nudit a neznáte pravidla kosíkové a nemáte lodicku na lovení volejbalového míce ze Sázavy, nebojte se prijít. Kdyz si vezmete stopky a pásmo, muzete celé odpoledne behat 50 m a skákat do dálky.
Kdyz vím, ze za podobnou cenu penez stojí v Písku vytápená oblouková hala, ve Svetlé tri hriste, tak hriste v Ledci, kde nejsou záchody, ani satny a nedá se pouzívat pro mícové sporty, mi za témer devet miliónu pripadá spís jako porádná ostuda, nez jako duvod k pochvale. Mozná by stálo za to, prestat se tlouct do prsou a udelat vsechno pro to, aby jedno z nejdrazsích hrist ve strední Evrope plnilo svuj úcel a bylo doopravdy pro vsechny.
Jan DRÁPELA
Házená Ledec
Houbari si letosní sezónu opravdu dobre uzili (mnozí dosud uzívají) jak se patrí. I ti méne zkusení dobre vedí jak rafinované úkryty houby vyhledávají, ale to co prinesl pan Václav Vopenka (síritel zprávy z Ledecských novin na Kralovicku - konkrétne na Kolibe ve Studeném) bylo vskutku kuriózní. V pohozené láhvi nasla jeho dcera vrostlého hriba (zátka byla samozrejme dodána dodatecne). Nebyl to sice zádný macek, ale hlavu rovnal, co mu láhev dovolila. Jestli to bylo teplo nebo libé výpary, které se z hrdla linuly, to uz se nikdy nedozvíme. Jisté vsak je, ze pan Vopenka, jeho rodina i kamarádi letos z okolních lesu vytahali pekných pár kosu hribu a jeste k tomu takovouhle raritu. A pak nezávidte!
OK
Nedílnou soucástí adventu je stavení betlému. První historicky dolozený betlém byl na Vánoce roku 1223 a nebyl to betlém ledajaký. Zásluhu na této tradici má sv. Frantisek z Assisi, který byl na Vánoce roku 1223 na ceste z Ríma do svého klástera v Assisi. Na ceste se rozhodl rekonstruovat príchod Bozího Syna podle biblického príbehu - nalezl v lese jeskyni, vytvoril jeslicky se senem, privedl oslíka a ovecky. Slouzil msi pred místními obyvateli, kterých se prý mnoho seslo a ti rozsírili tuto tradici dál a dál az dorazila do Cech.
V prubehu 16. století se zacaly stavet v Cechách jeslicky v kostelích a jezuitských kolejích. První barokní se objevily v roce 1562 v prazském Klementinu. Pozdeji se zacaly betlémy stavet i v rodinách. Tyto lidové betlémy se staly zajímavou sberatelskou kuriozitou. Informacní centrum navázalo kontakty s muzeem v Príbrami a Jindrichove Hradci a pripravilo zajímavou výstavu betlému. Výstava bude otevrena slavnostní vernisází 1. prosince 2001 v 15:00 hodin ve zdejsí synagoze. Predstaví se zde pres padesát betlému z ruzných materiálu a regionu Cech. K videní budou i ruzné vánocní ozdoby, pohlednice, formy na cukroví a jiné. Výstava bude otevrena i na Nový rok. Zájemci se mohou prijít podívat i o vánocních svátcích, kdy zde bude otevreno vzdy odpoledne. Infocentrum zve sirokou verejnost k návsteve této zajímavé výstavy.
Jak si jiz jiste valná vetsina kulturních nadsencu vsimla, v Ledci se objevil nový amatérský divadelní soubor. Vzhledem k tomu, ze v nasem krásném meste se divadelních predstavení moc neuskutecní (nastestí funguje dramatický krouzek), jsem byla potesena, ze prvotní nadsení Lukáse Kobrleho (zakladatel, rezisér, herec) nijak prvním predstavením nevyprchalo, ba naopak mi prijde, ze jeho zápal pro vec se jen zvýraznil. Jeho krédem je: alespon jedno predstavení mesícne, a protoze samotný ledecský divadelní soubor nemuze pokazdé odehrát novou inscenaci, pozval i nekolik jiných divadelních souboru s jejich programem, takze je nabídka divadelních predstavení mnohem pestrejsí, za coz patrí Lukásovi velký dík.
Bohuzel jsem nevidela vsechna predstavení, která se konala v sále ledecského gymnázia, predevsím me pak mrzí, ze jsem nemela moznost shlédnout muzikál Stenata, se kterým zde hostovalo jihlavské divadlo NaKopTyjátr. Ale z tech dvou, která jsem mela moznost shlédnout se vyklubaly dva pekné podvecery.
Na první predstavení me nalákala moznost shlédnout dnes jiz kultovní hru divadla Járy Cimrmana: O zivote a díle Járy Cimrmana, hranou dne 17. kvetna t.r. Nejdríve jsem mela trochu obavy pred návstevou tohoto kusu, který je zejména jedinecný výkony hercu z DJC, ale po konci predstavení jsem pochopila, ze minimálne Filip Zenísek muze konkurovat svým jevistním projevem takovým hercum jako Ladislav Smoljak nebo Zdenek Sverák. Ani ostatní herci se nemeli za co stydet.
Vrcholem kulturní sezóny ledecska se ale pro me stalo predstavení Dáblova krása. Opet se rezie ujal Lukás Kobrle, který dokázal svuj tým hercu privést k vynikajícím výkonum. O tom jiste svedcí i to, ze jsem videla predstavení, které bylo jiz nekolikátou reprízou a rozhodne nemuzu tvrdit, ze bych se v jevisti pro jeho prázdnotu nejak ztrácela. Skvelý byl opet Filip Zenísek, tentokrát v roli Fausta. Dokázal presvedcit o prerodu osobnosti starého, zivotem unaveného a nastvaného muze v mladíka srsícího elánem, nápady a radostí ze zivota, v mladého muze, který si není schopen pripustit nejaké prekázky a zpet zase vyzrát v muze, který si uvedomuje, ze láska a prátelství jsou dulezitými cástmi nasich zivotu, za které je nutno bojovat.
Dalsím hercem, který se bájecne zhostil své role, i kdyz malické, byl Jan Cihlár. Svojí mimikou a recí tela dokázal behem nekolika chvil upozornit na mentálne poskozenou osobnost hrabete Ferdinanda. Bájecne zde pak i vyznel kostým hrabete, který jako jediný nebyl civilním oblecením, a pomohl tak jeste více zduraznit odloucenost duse hrabete od dusí "zdravých" lidí.
V zenském obsazení zazárila predevsím role Markétky, kterou hrála Anna Horáková. Dodala své postave to, co se od ní obecne ocekává: skromnost, prirozenou krásu, pochopení pro lidské omyly a víru v lásku, která hory prenásí.
Tomás Dolezal coby Mefistofeles dosvedcil, ze i dábel je leckdy lidstejsí nez sám clovek. Zuzana Krajícková, která si zahrála roli hrabenky Olivie, zase poukázala na to, ze ne vsechny zeny jsou krehká stvorení, a ze umí opravdu bojovat se zbranemi, které muzi casto ani nejsou schopni postrehnout. Svojí pochvalu si jiste zaslouzí i sluzebná (Vendula Rajdlová) a mlcenlivý, zato pilne pracující strázný (Jan Vacek).
O kvalite tohoto predstavení muze presvedcit i cena, kterou za toto dílo dostala Cinoherní Skupina Gymnázia Ledec v Jihlave na divadelním festivale.
Na záver nemohu nedodat, ze se velmi tesím na dalsí predstavení tohoto souboru a preji vsem clenum CSGL mnoho úspechu v dalsí tak slozité ale presto krásné cinnosti.
Jana Fotrová
Srdecne dekuji vsem príbuzným a známým, kterí mi na sklonku mesíce ríjna blahopráli k mým narozeninám. Velmi si vázím prízne a prání pevného zdraví, které ve svém veku jiste potrebuji nejvíce. Vsem gratulantum jeste jednou dekuji a preji i jim jenom vse dobré a hodne zdraví.
Franclová Anna
Informacní centrum v Ledci nad Sázavou pripravuje jako kazdorocne zájezd na vánocní trhy do NEMCKA. V tomto roce se podíváme do bavorského mesta REGENSBURG. Zájemci budou mít poslední moznost platit NEMECKÝMI MARKAMI pred prechodem na EURO. Zájezd se uskutecní 3. prosince 2001. Zájemci se mohou jiz nyní prihlásit v Infocentru na Husove námestí. Tel. : 0452/62 14 71
70. narozeniny v listopadu oslaví:
19. 11. Hralová Marie, Jablonová 819
20. 11. Mikula Karel, Na potoce 188
Macek Frantisek
75. narozeniny
6. 11. Prazáková Jarmila, Na potoce 612
12. 11. Pavelka Bohumil, 28. ríjna 549
Motycková Hana
Skalický Ladislav
80. narozeniny
Nulícková Bozena
Dedicová Ludmila
85. narozeniny
4. 11. Vasatová Vlasta, 5. kvetna 1202
21. 11. Vomela Josef, Nádrazní 280
92. narozeniny
14. 11. Nováková Ludmila, B. Nemcové 753
K Vasemu zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Hrubesová Johana
Hroch Jirí
Liska Roman
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
Zemreli
Zinková Terezie
Cervenák Václav
Kahanec Jirí
Vohlmut Jaroslav
Havlín Josef
Pesková Marie
Sukdolák Jirí
Rados Milan
Malý Miloslav
Svatby
Klára Jerábková a Jirí Stastný
Eva Smejkalová a Martin Pavelka
Petra Nesporová a Milos Vavricka
Novomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
1921
V listopadu bylo zruseno omezené cestování do ciziny. Verejnost se uklidnuje. Jinou otázkou pro verejnost je, kdo zaplatí mobilizacní výlohy? Po velké vichrici napadlo neco snehu a prisel mráz. V cp. 276 zahorely saze, ale hrozící nebezpecí ohne bylo v zárodku zazehnáno. Tím se predeslo zhoubnému pozáru, který letos po vlasti tolik skod zpusobil, a to pro abnormální sucho a horko.
Dlouholetý sluha berního úradu Tuma zemrel 15. listopadu v kancelári, ranen mrtvicí. Mel krásnou smrt, a tak odesla opet jedna milá, typická osoba. Chodil vzdy s dýmkou.
V záveru mesíce mrzne na sucho a zacíná první ledování u Kozeluzny. Celkove je velmi málo vody.
1931
Dne 19. listopadu konala se schuze mestského zastupitelstva. Jednáno o stavbe domu pro okresní úrad. Bude provedena rádná kanalizace v ulici od novostavby domu pro okresní úrad k domu Okresní nemocenské pojistovny a od parní pily Bohumila Hauzera k hostinci Josefa Skvora. Priznáno domovské právo Antonii Belohlávkové z Bohumilic, Václavu Jelínkovi z Bojiste, Josefu Kandovi ze Zahrádky a Josefu Pilíkovi z Nestic.
Bylo doporuceno, aby Jihoceským podnikum byla udelena koncese k provozování autobusové dopravy na trati Ledec - Rejckov - Dolní Mesto - Krepiny - Kaliste a Humpolec.
Dne 18. listopadu po provedených obecních volbách byla konána ustavující schuze mestského zastupitelstva. Prítomno bylo tricet clenu a vrchní komisar dr. Jindrich Vodicka, jako zástupce okresního dohlédacího úradu. Prítomní slozili slib vernosti republice.
Dále byla provedena volba starosty, dvou námestku a clenu mestské rady. Zvolena volební komise. Volbu rídil nejstarsí clen mestského zastupitelstva dekan Václav Vackár. Nárok na prvního námestka ani na druhého námestka nebyl uplatnen. Prikroceno k volbe starosty podle § 61 volebního rádu nadpolovicní vetsinou z celého zastupitelstva. Z odevzdaných triceti hlasovacích lístku znelo trináct na jméno Josef Basta a sedmnáct na jméno Emil Cech.
Byl tedy zvolen starostou mesta Emil Cech. K dotazu predsedy volební komise prohlásil, ze funkci prijímá, podekoval za duveru a ujistil, ze bude vzdy pracovati pro blaho a rozkvet mesta. Prosil o uprímnou spolupráci vsechny cleny zastupitelstva. Prohlásil, ze pri vykonávání úradu starostenského se bude ríditi Tyrsovou zásadou "Osoba nic, celek vse!". Slíbil slouziti celému mestu, to jest vsem jeho vrstvám. Proslov koncí práním, aby nejlepsí odmenou za práce konané na poli samosprávy, byl príznivý soud dejin.
Prvním námestkem byl sedmnácti hlasy zvolen Rudolf Oliva, holic z Ledce n. Sáz. Funkci prijal. Druhým námestkem zvolen Frantisek Jakoubek, zámecník, sedmnácti hlasy. Funkci prijal.
Mestská rada cítá deset clenu. Pro volbu clenu mestské rady sdruzily se zastoupené strany takto: První skupina: národní socialisté 7 clenu, sociální demokraté 4 cleny, komunisté 3 cleny, národní demokraté 4 cleny mestského zastupitelstva, celkem 18 clenu, která má míti 6 clenu mestské rady, vcetne starosty a obou námestku. Druhá skupina: zivnostníci a obchodníci 6 clenu, Liga proti vázaným kandidátním listinám 1 clen, republikáni 1 clen, lidovci 1 clen mestského zastupitelstva, celkem 12 clenu, která má míti 4 cleny mestské rady. Skupina prvá 18 clenu má starostu dva námestky a k nim zvolila tri cleny mestské rady sedmnácti hlasy Josefa Fenika, Bohumila Sobka a Josefa Parízka; jeden hlasovací lístek byl prázdný. Druhá skupina 12 clenu zvolila dvanácti hlasy za cleny mestské rady Josefa Bastu, Václava Sebora, Jana Skvora a Václava Zácka. Vsichni zvolení clenové mestské rady volbu prijali.
Dne 24. listopadu spáchal sebevrazdu obesením Josef Mizera, vrchní soudní oficiál v Ledci. Byl stár 60 roku.
1936
Dne 12. listopadu se konala schuze mestského zastupitelstva, na které bylo priznáno domovské právo Václavu Trtíkovi ze Sluzátek a Josefu Tesárkovi z Hnevkovic.
Obecní dávka z masa podle dohody ustanovena místním rezníkum pausálem mesícne, a to Václavu Horáckovi 10 Kc., Jaroslavu Jelínkovi 15 Kc., Antonínu Novákovi 10 Kc., Janu Novákovi 95 Kc., Ladislavu Papezovi 50 Kc. Janu Prokopovi 95 Kc., Jaroslavu Peskovi 95 Kc., Josefu Rysavému 15 Kc., Josefu Tvrdíkovi 95 Kc. a Karlu Trískovi 130 Kc. Pausál dohodnut na dobu jednoho roku.
Dne 25. listopadu prijala mestská rada za vodáka pro mestský vodárenský podnik Jaroslava Rottera, který byl na stavbe vodovodu zamestnán u firmy Ing. Dr. Bures, jako dílovedoucí. O toto místo zádalo 12 uchazecu. Mestský vodovod jest z nejvetsí cásti postaven. Pracuje se jeste na kanalizaci, kladení vodovodního potrubí a úprave komunikace v Havlíckove ulici.
1946
Do sluzeb MNV byl od 23. listopadu 1946 prijat také nový lesní dozorce v polesí Háj, protoze lesní Alois Reichman rozvázal 1. brezna 1946 s mestem sluzební pomer. Z uchazecu, jichz bylo celkem sest, byl vybrán Antonín Pajer a stanoven mu rocní plat cástkou 19.269,60 Kcs. Krome toho bude dostávat rocne 18 m3 palivového dreva v cene 1.350 Kcs, osacení (cca 1.200 Kcs) a naturální byt v hájence (600 Kcs).
Znacne vysoké rozpocty byly zavineny jiste i tím, ze na jare 1946 bylo objednáno nové rozhlasové zarízení a dokonceno preklenutí potoka Hutního a Hrncírského, jakoz i investice spojená se zrizováním gymnázia. (Na zakoupení budov pro gymnázium a na adaptaci techto si mesto muselo vypujcit u Okresní zálozny hospodárské v Ledci n. S. 2 mil. Kcs).
Na podzim (21. listopadu) na návrh financní komise rozhodlo plénum MNV, aby predsedovi MNV byla od 1. ledna 1947 zvýsena odmena za výkon sluzební funkce na 1.500 Kcs mesícne (dríve 1.000 Kcs), splatných vzdy prvního dne v mesíci, a tem referentum, které také výkon funkce zaneprazdnuje, aby podle uvázení MNV byli odmenováni rocní odmenou 7.200 Kcs.
V podzimních mesících byla také úspesne vyrízena jedna zádost naseho mesta, kdyz rada ZNV v Praze ve své schuzi dne 13. ríjna 1946 se usnesla zríditi v nasem meste vseobecnou verejnou okresní nemocnici. Splnení této tuzby nebylo vsak jenom vyplnením prání dneska, nýbrz jiz mnohem drívejsí doby. Vzdyt uz dríve byl zdejsím obcanem Ruzickou zrízen nemocnicní fond a z tohoto roku 1915 zakoupen pozemek, bývalé trziste u Adámkovy rokle, kde je dnes ucnovský internát.
Dne 22. ríjna doslo k ponekud nezvyklé príhode - loupeznému prepadení. Vecer v 18.45 h. pribehl na policejní stráznici p. Semerád, zel. zrízenec, bytem v Cechove ulici cp. 77, a hlásil, ze u nich v dome u Frantiska Fialy, krejcího a majitele konfekcní prodejny, byl lupic, který si revolverem vynutil volný odchod s odevy, které v kráme odcizil. - Po vysetrení bylo ihned zahájeno pátrání a uz 24. ríjna byl lupic dopaden v Kolíne.
1951
Z iniciativy zemedelské komise bylo na jare zahájeno zalesnování Tulachovy stráne (strán mezi lomem ve Velké stráni a mestem). Soucasne bylo podél silnice do Háje vysázeno 120 vlasských topolu. Vsechny zalesnovací práce udelali za vedení svých ucitelu brigádnicky záci gymnázia, kterí se pri práci po trídách strídali.
Dosavadní obecní lesy (Háj, Brezina, Septouchov) zustávají zatím majetkem mesta a pod jeho správou, i kdyz nadacní lesy (zámecké) prevzal stát. Proto také ministerstvo zemedelství pridelilo zámecké objekty (Horní Ledec, c. 1) Ceskoslovenským státním lesum, n.p. Praha. (Oficiální predání bylo dne 2. brezna. - Umístení muzea ve 2 místnostech severního krídla hradu zustává).
V roce 1951 narodilo se v Ledci n. S. 22 detí, snatek uzavrelo 44 snoubeneckých dvojic (v celém obvode) a zemrelo 17 ledecských obcanu.
OK