| duben 2001 |
|---|
Otevrete teticko, darujte mi vajícko, ptáte-li se jaké beru, inu, víte na mou veru cervené ci beloucké, je mi stejne miloucké, ze vsak barvy patrí k sobe, vajícka mi dejte obe zlatá teticko!
Vpravde historická návsteva ze staronového Jihlavského kraje se uskutecnila ve ctvrtek 22. brezna 2001. Pozvání prijal hejtman tohoto kraje pan ing. Frantisek Dohnal. V obradní síni mestského úradu besedoval nejen s vedením tohoto úradu, ale i se zúcastnenými starosty z okolních obcí a nekolika okresními novinári. Resily se predevsím aktuální problémy, z nichz vyniká chystané nové územní usporádání. Podstata resených problému vyplývá z projevu starosty, pana Karla URBANA, který pretiskujeme.
Vázený pane hejtmane,
nyní mi dovolte, abych na úvod setkání vyslovil pár myslenek k dení v oblasti státní správy a samosprávy a také ke tvorbe nových kraju. Myslím, ze to budou veci, které jsou Vám známé, nebot jste clovekem, který v roce 1990 byl prvním starostou historicky významného mesta Jihlava v porevolucním období. Já jsem v té dobe byl zástupcem starosty, nebylo to období lehké, ale z mého dnesního pohledu bylo spíse selankou k období, které prozívám nyní. V tu dobu se tvorily nové zákony, vyhlásky, vedle toho platily zákony predrevolucní a rada se jich, musím priznat, vyskytuje dodnes.
Ve svých myslenkách hodnotím tuto etapu jako období, které probehlo v nadsení a v obecné spolupráci na úrovni obcí a mest. Vy v té dobe jste se snazil vytvorit sdruzení obcí Vysociny, kam se nase mesto prihlásilo jiz v roce 1992. Byl jste významným aktivistou v názoru o potrebe zrusit okresní úrady a skoncilo to neúspesne. Bylo potreba dalsích sesti let, aby vzniklo sdruzení obcí a mest, pro nekoho dobrovolné, pro nekoho nedobrovolné, ve vytvorení kraje Jihlava. Nase mesto a veskeré obce spádového obvodu Ledecska s tím problém nemely. I kdyz ukoncení cinnosti okresu ledecského bylo po roztrhání tohoto útvaru do ctyr okresu a trí kraju po roce 1960 velmi bolestné. Nebylo vsemu vsak konec a postupne z naseho mesta bylo odsunuto témer vsechno co spoludotvárelo zivot v tomto meste a prinejlepsím zde byly zachovány okresní pobocky. Ale jiné cásti okresu na tom byly hur. Pro vytvorení svihovské vodní nádrze pod heslem: "Pitná voda pro Prahu" zaniklo nejen romantické údolí reky Zelivky, ale zanikla téz zcela rada mest a obcí na toku této reky násilným vystehováním a znicením rodných míst s následným zatopením. Slovy ledecského básníka a spisovatele pana Milose Dolezala konala se zde "socialistická potopa", a tak po staletí srostlé a komunikující sousedství lidí bylo roztrzeno ctyricetikilometrovým predelem s jedním mostem a s prabídným územím mozného rozvoje z duvodu rozsáhlých ochranných pásem. Pripomínám to zde proto, ze se jednalo o stoleté území jednoho okresu, okresu s ctyriceti peti tisíci obyvateli, který byl téz soucástí Jihlavského kraje. Vázený pane hejtmane, je pochopitelné, ze ctyricet let dusledné preorientace vykonalo své. Nicméne rodová blízkost a provázanost mezi lidmi tohoto území existuje a nebylo by dobré na to zapomínat.
Nyní vsak k území nového kraje. Ledecsko se svým územím vzdy patrilo a bude patrit ke geologickému útvaru severního predhurí Ceskomoravské vrchoviny a bývalo v minulosti predevsím bramborársko lnárskou oblastí, oblastí spíse chudou, avsak s prekrásným krajinným koloritem, který má jednoznacne celé toto území. Vzdy vsak úsilí lidí a jeho výsledky byly docilovány vlastní pracovitostí a víme, ze ani v budoucnu tomu nebude jinak. Nemáme potrebu utíkat pro rychlý zisk pod krídla tech bohatsích, protoze to muze být zálezitostí velmi osidnou. My víme, ze nás takovýto postup je sice pomalejsí, ale v jeho záveru musí být pozitivní výsledek. Musím vsak priznat, ze máme obavy z politických hrátek ci úrednických narízení a opatrení vuci nasemu území. Kdo vsak bude chtít úmyslne nase území znehodnocovat, ci poskozovat, si musí být dobre vedom toho, ze se dokázeme takovým snahám úcinne postavit. Pane hejtmane, zminuji to proto, ze nedávné ministersko-úrednické pokusy o tvorbu tzv. malých okresu predevsím od stolu nedostatecne vyhodnocují nase území jak historicky, tak i jeho soucasnou úlohu. Jeví se nám jako jasná snaha vytváret krajská pohranicí se znacným zahustováním a posilováním stredu. Zádám Vás, abyste otázky hranicních oblastí vcetne jejich rozvoje mel na pameti. Nepodarí-li se novým krajským zastupitelstvum zabezpecovat plosný rozvoj kraju, nikdy nebudou moci hovorit o úspechu. Plosný rozvoj území bude dobrý tehdy, kdyz pri dopravní obsluznosti území budou dopravní prostredky oboustranne vytízeny. Takový stav pak jednoznacne povede ke snizování verejných výdaju do dopravní obsluznosti a ty bude pak mozno smerovat napr. i do údrzby komunikací. Ty jsou dalsím velmi bolavým místem celého území. Tezko se nase území muze spokojit se stavem, kdy okres Havlíckuv Brod za ctyricet let své existence nedokázal propojit okresní mesto s nejvzdálenejsím mestem v okrese technicky kvalitní komunikací. Naopak v nedávné dobe doslo k tomu, ze nejdelsí komunikace I. trídy ceskoslovenské republiky c. 18 byla preklasifikována na trídu II. a dostane ji do vínku kraj. Tezko si lze vsak dnes vytváret predstavu, zda tím bude situace lepsí, kdyz v této dobe nic nevíte o zdrojích na tyto potreby.
Vázený pane hejtmane, nebudu dál jiz hovorit o mých predstavách a vizích cerné ci bílé budoucnosti. Stal jste se hejtmanem v nelehkém období. V období bez prostredku, bez úradu, bez vnejsího rozpoctu a dalsích bez a bez. Nicméne zde vidím jednu výhodu, vidím ji v tom, ze je zapotrebí vyuzít tohoto casu pro moznost dukladného seznámení se s územím celého Jihlavského kraje. Velmi Vás zádám, presvedcujte cleny zastupitelstva kraje, ze toto je jejich prvoradou úlohou. Jinak se bude vytváret situace, ze budou hlasovat a rozhodovat o vecech pouze od takzvané zastupitelské zidle ci stolu. Velmi me rmoutila povolební vyjádrení mnohých zvolených, kdy dekovali predevsím volicum svých mest a slibovali jim, ze pri svém rozhodování budou na svá trvalá bydliste predevsím myslet. Pritom jim vubec nedocházelo, ze takováto vyjádrení urází obyvatele rady obcí a mest, kterí nemají a nekdy ani nemohou, své zastupitele v kraji mít. Chci a musím verit tomu, ze snad si postupne uvedomují, ze jsou zastupiteli celého katastru kraje a nekdy i za jeho hranice a ne jen toho se svým stavením ci chalupou.
Jedno me vsak velmi tesí, ze Vy, pane hejtmane, jednoznacne víte o cem je rec a ze pri prijetí návrhu na Vase zvolení jste mel jednoznacnou predstavu o tom co Vás ceká. Mne nezbývá, nez Vám uprímne za dnes vsechny shromázdené poprát, aby ty cíle, které si vytycujete a které ve spolupráci s radou kraje pripravíte, se staly v co nejkratsí dobe reálnou skutecností. Ovsem nejsme zde natolik naivní a víme, ze jste se svým zastupitelstvem vstoupil do nevysychající reky resení problému a potreb.
Celomestská oslava Dne matek se uskutecní ve stredu 9. kvetna 2001 od 13.30 hodin v místní sokolovne. Tradicní program zahrnuje prání nasich nejmensích gratulantu az po kapelu pana Hradeckého. Milé maminky, babicky a paní jste srdecne zvány!
HUMANITÁRNÍ SBÍRKApod patronací Dekanského úradu v Ledci n. S. od 23. do 27. dubna |
Tak takto by se dal nazvat koncert vázné hudby v podání prazských umelcu, který porádá Infocentrum 21. dubna 2001 v synagoze. Vystoupí zde Hanka Skvarilová na soprán, Josef Zámecník na trubku a v neposlední rade Jan Kalfus na cembalo. Na programu budou skladby J. S. Bacha, G. F. Händla, G. B. Viviani, P. J. Vejvanovského a J. Pachelbela. Nenechte si ujít tento jedinecný koncert. Vstupenky si muzete zakoupit v predprodeji v Infocentru na Husove námestí v Ledci n. S.
Po zimní prestávce v prubehu mesíce brezna zahájil dodavatel stavby "Plynofikace mesta Ledce nad Sázavou" východoceská plynárenská firma KUBÍK a. s. stavebne-montázní práce v ulicích mesta.
Celá stavba má být dokoncena podle smlouvy s investorem plynofikace celého mesta Ceskomoravskou plynárenskou a. s., do konce kvetna tohoto roku. Do zimní prestávky dodavatel dokoncil 71% z celkové délky 24.360 m plynovodu a instaloval 62% z celkového poctu 1055 ks prípojek. Vzhledem k nasazenému pracovnímu tempu je reálné splnení plánovaného termínu výstavby.
Ceskomoravská plynárenská a. s. vyuzívá této prílezitosti a zádá vsechny majitele nemovitostí v Ledci nad Sázavou, kterí dosud nemají zhotovený prístresek pro hlavní uzáver plynu (HUP), aby tak laskave ucinili co nejdríve, aby celá stavba mohla být plynule dokoncena.
Zimní prestávky stavby vyuzil investor k vyhlásení souteze a k výberu odborného správce plynárenského rozvodného zarízení, které investor realizuje nebo se na realizaci podílí v regionu Ledec nad Sázavou Bratcice. Vítezem souteze a tedy správcem i budovaného plynárenského zarízení v Ledci nad Sázavou se stala firma Nesetril a syn, stavební a potrubárská firma s.r.o. se sídlem v Pardubicích. Zástupce této firmy bude zároven ve spolupráci s trvalým dozorem investora dohlízet na rádné dokoncení vlastní plynofikace mesta. Rozsah cinností, které bude zajistovat správce plynárenského zarízení je dán uzavrenou smlouvou o dílo mezi provozovatelem (CMP a. s.) a správcem.
Spolecnost Nesetril a syn s.r.o. se predstavuje
Firma Nesetril a syn s. r.o., která byla jiz výse CMP predstavena jako budoucí správce plynovodních sítí v regionu Ledecska je firmou s jiz více nez desetiletými zkusenostmi v oboru výstavby plynovodu vsech tlakových úrovní, RS a ostatních plynárenských zarízení. Za dobu své existence firma vybudovala více nez 400 km potrubí ruzných tlaku a dimenzí. Nyní tvorí základní kolektiv firmy zkusení technici a dalsí odborníci. Vetsina aktivit je soustredena do severoceského, stredoceského a východoceského kraje.
V soucasné dobe je firma zhotovitelem vtl. plynovodu Bratcice Ledec, který bude dokoncen v polovine roku 2001. Ve stejném termínu by mela být dokoncena plosná plynofikace mesta Ledec n. Sázavou provádená jiným dodavatelem.
Nase firma se nyní jiz stará o plynovodní síto a RS v obci Bratcice. S dokoncením a uvedením do provozu vtl. privadece a stl. plosné plynofikace se teziste této cinnosti postupne prenese do Ledce nad Sázavou.
Tam bude s predstihem zrízeno kontaktní místo, kde bude pracovník firmy pripraven poskytnout vsem zájemcum informace a konkrétní a odbornou pomoc pokud jde o vlastní zplynofikování jejich objektu (od domovního uzáveru (HUP) az po vlastní plynové spotrebice), vcetne projektu i provádecích prací.
Slávek Poborský
místostarosta
Dne 15. brezna 2001 v prostorách bývalé zidovské synagogy v Ledci nad Sázavou se uskutecnila vernisáz výtvarných del manzelu Bartuskových. Výtvarníci zijí a tvorí v Úsobí u Havlíckova Brodu a patrí mezi výrazné umelecké osobnosti naseho regionu.
Je zde urcité pravidlo. Umelec musí znát zivot, umení vzívat se. Starí Cínané pred malováním odcházeli do hor, tak jako se u nás prochází skolami. Hory, to je neco víc, voní vichricemi, bouremi, parami, sluncem a myslenkami. Malír nabit dojmy a zázitky, hledá formu, hledá rukopis.
Manzelé Bartuskovi i kdyz jejich technika zpracování je odlisná, mají jedno spolecné. Malují srdcem jako by práve sestoupili z hor poznání.
Ludmila Bartusková po studiu na ekonomické skole zacala svoji umeleckou tvorbu olejomalbou a pres kresbu se dostává ke starému výtvarnému remeslu, k palickované krajce. Ve svých pracích podaných jedine svojí intuicí se opírá o propojení malby s krehkou krásou palickované krajky. S úzasnou lehkostí a citem dokáze kouzlo tvaru protknout jemností a zazehnout jiskru vnitrní poezie. Prozitky a dojmy z del Ludmily Bartuskové jakkoli smyslove intenzivní, nejsou podrízeny nicemu neosobnímu, jsou sobestacné, sebeuzavrené. Své obrázky stylizuje v melancholickou, tesklivou písen s neobycejnou schopností postihnout odrazy citu a deju. Vytvárí monotématickou lyriku bohate instrumentovaných dojmu. Její obrázky uvolnují osobitou poezii a potrebnosti, nastartují volnou fantazii. Pohádkove se snovými výjevy plné harmonie a posvátného kouzla pulzuje a prinásí vnitrní uspokojení.
Malír, grafik Stanislav Bartusek do svého výtvarného díla dokáze vlozit osudy a dení cloveka, vytvárí urcitou filozofii zivota. Syntéza skutecnosti a fantazie, videní a snení, to je typické pro Bartuskovu olejomalbu a zejména grafiku, která v poslední dobe prevládá. Jeho obrazy jsou emotivní s dávkou vnitrního pnutí. Grafika je básnickou sbírkou, spocívající na podkladu exprese a emoce. Dramaticnost umocnuje kompozice jemných barevných tónu. V tvorbe Stanislava Bartuska pulzuje metafyzické pojetí zivota, intermezza, nad jehoz relativností se tycí absolutní duch vse podminující. Jako by pobízely cloveka, aby pronikl do hlubin zivota a poznal jeho tajemství. Vystavené obrazy jsou urcitou vizí snové nálady, vzdy s lehkou príchutí melancholie. Kazdý obraz je svým zpusobem odrazem stavu momentálního rozpolození umelce.
Manzelé Bartuskovi dosti casto vystavují spolecne na výstavách v celé nasí vlasti. Stanislav Bartusek se podílel na ilustraci knihy Marty Urbanové Vizitka nepokoje a v soucasné dobe jsou v tisku dalsí dve sbírky. Umelecká tvorba manzelské dvojice Bartuskových je stále více vyhledávána galeriemi, ale predevsím sberateli a milovníky výtvarného díla.
Jaroslav Kreibich
Po úspesném vystoupení herce Miroslava Cástka s hrou Muz, který sázel stromy v únoru tohoto roku, rozhodla se zdejsí farní rada ve spolupráci s Práteli Tichého Dotyku opetovne pozvat tohoto vynikajícího umelce do prostor ledecského kostela. Hned po vystoupení se domluvilo, ze by pan Cástek mohl prijet s predstavením Popelka nazaretská.
Popelku nazaretskou napsal básník, dramatik a prekladatel Václav Renc, který se po nástupu komunistického rezimu v roce 1948 dostává na seznam neprátelských osob. V roce 1951 je uveznen, aby strávil za dvermi vezení více jak jedenáct let.
A práve ve vezení vzniká pozoruhodné dílo nazvané Popelka nazaretská. Verse, které byly psané na cigaretové papírky a tajne vynásené ze stalinských lágru. Nebo jeste casteji pouze zapamatované a neustálým opakováním nápomocné veznum prezít v nelidských podmínkách.
Rencova Popelka nazaretská je brána jako básnická pocta královne matek Marii, ale také kazdé zene a matce, krácející v jejích stopách. Dnesní kritika toto dílo bere jako jedno z nejlepsích del katolického poválecného proudu reprezentovaného osobnostmi jako Zahradnícek a Reynek.
Predstavení Popelka nazaretská bude k videní v ledecském dekanském kostele dne 1. kvetna 2001 od 18 hodin v podání brnenského herce Miroslava Cástka, který patrí k nejuznávanejsím interpretum tzv. Divadla jednoho herce v Ceské republice.
-toz-
UBYTOVÁNÍ APARTMÁNY3+1 a 2+1 pokoje s vlastní kuchyní a koupelnou Námestí Svobody 106 tel.: 0452/621483
E-mail: ubyt.ledec@atlas.cz |
cestovní kancelár VIA TOUR ing. Zdenka Vacka nabízí zbytek volných míst v zájezdech pro rok 2001. Místa v ostatních zájezdech uvedených v puvodní nabídce jsou jiz zcela obsazena.
Vsechny akce mají místo nástupu i výstupu ve Svetlé n. Sáz. a vztahuje se na ne v plném rozsahu povinné smluvní pojistení ve smyslu zákona c. 159/1999 Sb.!
PARÍZ (18. - 22.5.2001) Petidenní zájezd do francouzské metropole s prohlídkou nejvýznamnejsích památek a mozností návstev napr. Eiffelovy veze, obrazových galerií apod. Pri ceste téz zastávka v Remesi a Norimberku. Cena Kc 3 910,- zahrnuje krome dopravy, pojistení a sluzeb kvalifikovaného pruvodce i dva noclehy se snídanemi v hotelu.
GATTEO A MARE - Prevázne ctyrluzkové apartmány.
Týdenní pobyty s odjezdem 23. a 30. cervna, 7. a 15. cervence, 25. srpna 2001.
Cena od Kc 4 180,- do Kc 4 880,- (podle sezóny). Sleva pri vlastní doprave: Kc 1 200,- / osoba a týden! Cena zahrnuje dopravu, pruvodce, pojistení, ubytování, výlety do S. Marina, Ravenny a Rimini aj.
COSTA BRAVA - Hotel Fortuna *** - Dvouluzkové pokoje, plná penze. Atraktivní písecné pláze.
Desetidenní zájezd (týdenní pobyt) s odjezdem 21. cervna a návratem 1. cervence 2001.
Cena Kc 9 480,- . Cena zahrnuje dopravu klimatizovaným autobusem, pruvodce, pojistení, ubytování, plnou penzi, 2 noclehy cestou, prohlídku Zenevy aj.
Kraljevica a letoviska na Crikvenické riviére - Hotely ** - Dvouluzkové pokoje, polopenze.
Krásná hornatá prímorská krajina, bohatá vegetace, pruzracná voda, malá vzdálenost od domova.
Týdenní pobyty s odjezdem 22. a 29. cervna, 13. cervence, 24. a 31. srpna 2001.
Ceny od Kc 6 180,- do Kc 7 480,- (podle hotelu a sezóny) zahrnují dopravu, ubytování, polopenzi, pruvodce, pojistení. Sleva pri vlastní doprave Kc 1 050,- / osoba a týden. Zvlástní ceny pro deti!
Moznost fakultativních výletu autobusem (napr. na ostrov Krk, do Rijeky, na Plitvická jezera) nebo lodí.
Podrobnejsí informace získáte na tel. císle 0451 / 456655
GSM Paegas 0603 / 929776 nebo 0605 / 842140
Na shledání s vámi se tesí
VIA TOUR, ing. Zdenek Vacek, Dolní Brezinka 73, 582 91 Svetlá nad Sázavou
Mozná jste na ulici nebo ve vasí vsi potkali bílé auto s cerveným znáckem charity. Mozná zastavilo u sousedu a vy jste nevedeli, kdo pravidelne k sousedovic babicce nebo starému pánovi jezdí.
Dovolte, abychom vás seznámili s domácí osetrovatelskou pécí. Mnozí si ji pletou s pecovatelskou sluzbou. Není divu, vzdyt prevázná vetsina nasich pacientu je duchodového veku.
Bezmála l0 let pracuje v Havlíckove Brode a okolí charitní osetrovatelská sluzba - domácí péce v rodinách. Za tu dobu zdravotní sestricky osetrily stovky pacientu. Více nez rok funguje tato péce i pro obcany Ledce nad Sázavou a okolí. Behem lonského roku zde bylo osetreno l00 pacientu.
Smyslem osetrovatelské sluzby není konkurence stávajícím sociálním sluzbám, ale jde o péci odbornou, zdravotní. Za pacientem domu prijízdí zdravotní sestra a v jeho prostredí provede prevazy, píchne injekci, odebere krev a dohlédne, aby pacient uzil léky tak jak má, najedl se a napil. Tyto úkony provádí na základe pozadavku obvodního praktického lékare nebo lékare odborného. Osetrující lékar urcí jak casto a jak dlouho má sestricka u pacienta pobýt a co presne má vykonat. (Podobne jako je tomu v nemocnici, kde sestra také musí vykonat to, co lékar ordinuje). O své práci si musí sestra vést podrobnou dokumentaci a musí pravidelne informovat osetrujícího lékare o stavu a zmene stavu pacienta.
Nemocní pokud to jejich stav dovolí - mohou stonat doma. Kazdý z nás ví, ze doma se snásí bolest a bezmocnost vzdy lépe, dríve se clovek uzdraví. Mezi blízkými se také snáze ze zivota odchází.
Péce je predevsím urcena pro lidi, kterí by byli hospitalizováni nebo umísteni v ústavech a LDN. Péce je urcena i jako pomoc rodine, která se o svého nemocného ci umírajícího chce postarat. Má být také pomocí pro príbuzné, kterí si nevedí rady nebo potrebují pomoci se základní i odbornou pécí o nemocné, nebo si nemohou dovolit opustit zamestnání a pecovat o nemocného. Charita je schopna zajistit péci behem 7 dní v týdnu, ne vsak nepretrzite, a az na výjimecné prípady je nezbytná spolupráce s rodinou ci sirsím príbuzenstvem pacienta. Výjimkou není, ze sestricky dochází do rodiny nemocného i nekolik let. Jindy je péce jen velice krátká - casto v prípadech, kdy clovek prichází domu zemrít. Mnohdy se i relativne tezký stav a snízená pohyblivost vlivem domácího prostredí zlepsí a nekdy je mozno péci i z tohoto duvodu ukoncit.
Domácí osetrovatelská sluzba v rodinách je nabídkou pacientum a jejich rodinám proto, aby kazdý mohl setrvávat doma i v nemoci co nejdéle. Je nabídkou pro obvodní praktické i odborné lékare, aby mohli o své pacienty pecovat doma co nejlépe.
V prípade potreby je mozno kontaktovat stanicní sestru ve stredisku Ledec n. Sázavou nebo osetrujícího lékare pacienta. Péci vzdy indikuje tento lékar a zálezí jen na jeho posouzení, zda tento typ péce je pro pacienta vhodný.
Prejme si ale co nejméne nemocí a trápení. Kdyz uz nemoc prijde, nabízíme aspon malou pomoc k tomu, aby se trable a bolest mohla snáset ve vlastním byte, ve vlastním domecku a mezi svými blízkými.
Behem roku 2000 byla v oblasti pusobení CHOS Ledec n. Sázavou poskytnuta péce l00 pacientum. Zdravotní sestry CHOS osetrovaly pacienty v techto místech regionu: Bohumilice (1), Cíhost, Hroznetín (3), Hnevkovice, Mstislavice, Nová Ves, Zahájí (7), Hradec, Hamry (5), Chrenovice (2), Kouty (3), Kozlov, Lestina (2), Kynice (1), Ledec n. S. (61), Pavlov (4), Prosícka, Nezdín (4), Ostrov (2), Sechov (1), Vilémovice (1).
Mimo region Ledec n. Sázavou byli v rámci CHOS pracoviste Ledec n.Sázavou osetreni pacienti techto obcí: Sázavka (2), Vlkanov (1).
Kontaktní místo:
sestra Petra KRAJÍCKOVÁ,
Habrecká 478 budova polikliniky
tel. 0453 / 624 893; mobil 0603 / 140 322
Porovnáno statisticky je zrejmé, ze je to predevsím mesíc duben, o nemz lze bez rozpaku ríci, ze jeho dominantou jsou Velikonoce. Pro radu ctenáru se jedná predevsím o svátky jara. Pro jiné a k nim se radím jsou Velikonoce jednoznacne spojeny se jménem Jezís Kristus.
Dnes jiz není aktuální otázka, zda Jezís Nazaretský zil a pusobil v konkrétním case a prostoru. Jeho lidskou existenci nepopírají ani nejzarytejsí odpurci víry v Jezíse Krista. Presto mluvení o Jezísi Nazaretském stále není samozrejmostí. Jeho vázne vyslovené jméno vzdy vyvolá vnímatelné rozechvení. Tato skutecnost vypovídá, ze se nejedná o ledaskoho. Biblické svedectví o nem ríká, ze se narodil z zeny a zil v siroké rodine nazaretského tesare.V dospelosti pricházel mezi ruzné lidi a mluvil s nimi. Vzbuzoval u nich údiv i lásku. Setkával se vsak i s nepochopením, nenávistí a neprátelstvím. Problém naseho vztahu k nemu spocívá ve zpusobu, jakým Jezíse vnímáme a jak ho posuzujeme. Pouzíváme k tomu predevsím nase lidská merítka. A zjistujeme, ze nám do nich "nepasuje". Proto na pocátku pri osobním setkání s ním, ci dnes s jeho jménem, se v lidské mysli vzdy vynorí otázka: "Kdo to je?" A ona zustává stále aktuální a naléhavá. Predevsím pro toho, kdo jeste nepodlehl soucasnému trendu zpochybnení vseho. Je zivá i pro toho, koho slozitost soucasného zivota neprimela k "barvosleposti".
Zivot, jehoz jsme úcastníky i aktéry, je propletencem vsemozných a netusených prícin a dusledku. Díky oné velikonocní události, k níz doslo jiz tak dávno v Jeruzaléme, je úcastníkem i aktérem nasí soucasnosti také Jezís nazaretský, nazvaný Kristus. Je odhodlán vstoupit aktivne do naseho zivota. Nezádá po nás, abychom zmínený propletenec zivota sami rozpletli. Ví, ze bychom se pritom neuchránili role soudce svých blizních, která nám nenálezí. To co nám predkládá a nabízí je moznost volby, rozhodnutí, které zcela prevrátí nase zivotní smerování a orientaci. Jsme-li ochotni se jeho nabídkou zabývat, jsme-li ochotni ji prijmout a uverit jemu a v neho, vykrocíme na cestu k odpovedi na otázku: "Kdo to je?"
Kdo tento krok uciní, pozná, ze se pred ním otevírá nový prostor zivota. Je pravda, ze k tomu musí vyvinout nesmírné úsilí. Musí prekonat svoji prirozenost a realitu zivota. Jde o krok do neznáma. Dobre uciní, kdyz nebude tento svuj cin podminovat zázraky. Zkusenost veku vypovídá, ze mnoho z tech, kdo byli jejich svedky, po case pod tlakem prózy zivota upadlo nazpet do nevery a toho co je navýsost aktuální, do modlosluzby mající dnes tolik lákavých podnetu. Zkusme vykrocit tou úzkou cestou, aniz bychom se chovali jako obchodník, který uznává jen vztah neco za neco. Zkusme jenom uverit. Zkusme ucinit rozhodnutí a krok, který muze vzejít jen z nás samotných.
Jan Hálek, farár církve ceskoslovenské husitské
Z lyzarské chaty na Melechove se o víkendu 2. 4. brezna linuly libé tóny. Chatu jsme totiz nakrátko obsadili my nedávno vzniklý pevecký sbor Základní umelecké skoly v Ledci nad Sázavou a usilovne jsme se tu pripravovali na své vystoupení v koncerte Pocta Ant. Dvorákovi. Nebylo to poprvé, kde jsme pod vedením uc. Lenky Korenské vystoupili. Mohli jste nás slyset jiz napr. pri podzimní prednásce o cinnosti ADRY v DDM, pri vernisázi výstavy Deti v ohrození nebo pri Vánocním koncerte ZUS v kostele. Toto pestré úcinkování pri nejruznejsích akcích nám umoznuje siroce zamerený repertoár. Zpíváme témer vsechny zánry od renesancních vánocních zpevu, pres Dvojzpevy A. Dvoráka, Jezkovy písne, swing az po písne soucasné.
(Pozor: Ac fotka ukazuje jen samé dívcí tváre, mekké "i" není ve slovesech chybou nedávno se k nám totiz pridali i tri chlapci vítaná posila! Ale zveme i vás, jste-li záci ci studenti a máte chut si své hlasy cvicit v prima kolektivu, jste vítáni!)
Jitka Laudátová
Uz pri psaní tohoto titulku se me zmocnily malinkaté pochybnosti, které me donutily za nás vykricník dopsat jeste druhé interpunkcní znaménko - otazník. Ano my chceme v Ledci nad Sázavou místo, kam bychom se mohli prijít zasmát komediím a zapremýslet nad váznými hrami. Ale nejsme pouze malý ostruvek nadsencu uprostred more ostatních, kterí podobné zájmy nemají? Nevím. Nejsme pouze nekolik "jiných" lidí, co si prejí v nasem meste vybudovat tu nádhernou atmosféru zárících reflektoru, zaprásených opon a prken, které s trochou stestí a penez znamenají svet? Mám opet pouze odpoved: nevím! Pokud se ale vydám na pomoc k uceným knihám, zcela jiste naleznu odpoved, ze vsechny formy kultury rozvíjejí ci obohacují lidskou osobnost v mnoha smerech a spolehlive dotvárejí IQ jedince....atd. Já osobne si myslím, ze zároven prinásejí kousek stestí a radosti. Vzdyt si polozme otázku: "kam se lidé stahovali, v temných úsecích nasí historie?" Odpoved zní: do divadel. A proc? Protoze postavy na jevisti byly vzdy svými autory staveny pred nejruznejsí záludné problémy, a divák mohl zlomyslne sledovat bezmoc a pachtení tech v maskách, a alespon na chvíli mohl zapomenout na problémy vlastní. Ano, i takovou radost - zlomyslnou - muze divadlo prináset, ale samozrejme i sirokou skálu dalsích radostí....(I kdyz si priznejme, ze ta zlomyslná je nám v nasich zemepisných sírkách nejblizsí.) Proc se smejeme komickým postavám? Protoze si umejí udelat legraci samy ze sebe, dávají nám moznost cítit se nadrazene, a to lidské EGO (klidne se mnou nesouhlaste) potrebuje. Jen se zamyslete, jak dlouho byste se vydrzeli smát, kdyby si v divadle herci dve hodiny delali legraci z vás. Jak s chutí se zasmejeme dortu, který pristane na obliceji pána z nemé grotesky, ale kdyby v divadle rozhrnuli oponu a zacali házet dorty po vás, to byste se zasmáli. Uz to slysím: "Moje nové saty, ....a ta kravata....úplne znicená.." A to jsem jiste jeste mnoho nejruznejsích slov vynechal (zvláste pak oslovování puvodcu satníkové zkázy). Taky vám probehla hlavou ta predstava? Tak to vidíte, kdyz uz pro nic jiného, tak divadlo potrebujeme alespon pro tu zlomyslnou radost.
Na zacátku jsem se sám sebe ptal, jestli nejsme blázni, kdyz chceme vybudovat divadlo, zvláste pak ve meste, kde nemá svou tradici a ani nevíme, zda by nekdo prisel. Ted si sám sobe odpovídám, ze ne, ze to stojí zato, aspon to zkusit. Vy, kdo nesdílíte tento nás optimismus a názor, opustte nás clánek radeji hned, zalistujte novinami o pár stránek dál, nebudeme si dál navzájem kazit náladu.
Pro vás ostatní, (doufám, ze vetsinu) kterí pokracujete ve ctení, mám ted nekolik faktických sdelení, která mozná nebudou príjemná, ale jsou pravdivá. Musíme konstatovat, ze vetsina mest v okolí Ledce, jak vetsích, tak ale i mensích má svá divadla. Vetsí mesta snad jmenovat nemusím, ale z mensích bych chtel jako príklad jednoznacne upozornit na divadelní klub SEM-TAM ve Zruci nad Sázavou, který v soucasné dobe nejenze produkuje vlastní hry, ale zve na svá prkna i jiné divadelní spolecnosti (napr. z Kolína). Výsledkem je to, ze zrucstí príznivci se mohou az nekolikrát do mesíce tesit na nové predstavení. Nekolik jejich krásných a témer vyprodaných predstavení jsem zhlédl, a o to více me zamrzela situace, která panuje v Ledci - meste zajisté vetsím, prý prumyslovejsím a prý kulturnejsím. Usilovne jsme pátrali v kronikách mesta Ledce i v pametích obyvatel a nikde jsme nezískali jediný záznam, ze by kdy v Ledci trvaleji pusobil divadelní soubor. Pritom je to obrovská skoda, protoze Ledec má více nez Zruc jak mozných divadelních prostoru tak potenciálních diváku. Z prostoru jmenujme napríklad ledecskou sokolovnu, která má pro divadelní predstavení podmínky, rekl bych, témer ideální. Presto jsem za krásnou cervenou oponou jeste nikdy nevidel nic víc nez hrající kapelu (v lepsím prípade) ci sedícího diskzokeje (v prípade horsím).
Veríme, ze se nám casem v tomto meste podarí rozjet kulturu do vyssích rychlostních a výkonnostních tríd, ale ted bychom rádi zacali, alespon s tím, co máme k dispozici.
Druhým sálem v Ledci, který je mozno pouzít k divadelnímu predstavení, je sál v budove ledecského gymnázia. A tento sál k dispozici máme, protoze nás divadelní spolek patrí mezi studenty jmenovaného vzdelávacího ústavu a jak vedení, tak mnozí nasi profesori nás v nasem snazení podporují. Nápad tvorby divadla se zrodil uz v hlavickách nasich starsích spoluzáku, kterí dnes uz obývají koleje prazských vysokých skol. Nikdy se vsak nepodarilo hru dokoncit nebo úspesne uvést pro sirsí skálu diváku. Proto vám ted s radostí oznamuji, ze nase divadelní hra byla nedávno s úspechem dokoncena a zbytek uz zálezí jen a jen na vás, zda se stanete nasimi diváky a udeláte tak neco nejen pro sebe, ale i pro kulturní rozvoj svého mesta.
Hra, kterou jsme nastudovali, je volne prepracovaná na motivy hry Johana Wolfganga Goetha: Faust. V nasem pojetí jsme se snazili sestavit napínavý a lehce stravitelný príbeh, který by ovsem nijak nepotlacoval puvodní klasikovy myslenky. Naopak, snazili jsme se tyto myslenky vynést do popredí, aby po nich divák nemusel slozite pátrat ve zmeti slozitých a místy stezí srozumitelných versu. Nechceme, aby se nás divák celou hru zaobíral závaznými myslenkami, zda pochopil ten ci ten náznak ve starobyle prelozeném Goethove díle. Nasím práním je pouze to, aby se divák bavil sledováním príbehu, ti mladsí, aby poznali nenásilnou cestou hrubý obsah klasického díla, který se jím neztratí.... a ti ostatní, aby posoudili nase zpracování. Snad se bude líbit. Hra dostala název "DÁBLOVA KRÁSA". Srdecne vás zveme na nase predstavení, které je vhodné pro vsechny od deseti do sta let. O termínu jejího uvedení budete vcas informováni prostrednictvím vasich novin, ale i na verejných nástenkách a ve vchodech domu. Nás kolektiv nadále pracuje - píseme a pripravujeme pro vás dalsí divadelní hry a uvítáme jakoukoli hereckou nebo scénáristickou spolupráci.
Dovolte mi ted jeste pár slov za mou osobu. Stejne jako nekterí dalsí herci naseho souboru jsem zákem dramatického oboru ZUS v Ledci. Tento obor pripravuje krásné divadelní a poetické vecery na ledecském hrade. Nevím proc, ale vzdy me strasne zamrzí, kdyz uz uz má predstavení zacít a v sále sedí pouze dvacet, nebo pouze tricet lidí.... tricet lidí ze sedmitisícového mesta. Já vás prosím, neberte nám nase ideály a vysoké mínení o obcanech tohoto mesta. Vyuzijte svých prílezitostí a najdete si v dnesním uspechaném svete cas na trochu kultury. Nejsme sice zádné kulturní centrum, ale o to více bychom si meli umet vázit vseho, co se v nasem meste deje.
Dekuji, ze jste nás clánek docetli az do konce a omlouvám se za vsechno premýslení, ke kterému jsem vás donutil. Jménem celého hereckého kolektivu se s vámi tesím na brzkou shledanou.
Lukás Kobrle
autor scénáre
Cinoherní skupina Gymnázia Ledec n. S. se zúcastnila stredoskolského divadelního festivalu JID-20-01 v Jihlave o víkendu 23. a 24. 3. 2001. "Do Jihlavy jsme jeli s neskrývanými obavami," priznává dodatecne autor hry Lukás Kobrle. "A ani po príjezdu nám nebylo prílis do smíchu. Divadlo Na Kopecku se totiz nacházelo v areálu psychiatrické lécebny, coz nekteré kolegy lehce znervóznovalo, ale milé slecny, které nám byly prideleny jako pruvodkyne, nase obavy dokázaly brzy rozptýlit. Dalsí duvod k obavám uz byl daleko pádnejsí: První tri divadelní soubory, které existují mnohem déle nez my a své hry hrály jiste také víckrát, porota úplne rozcupovala. Nase predstavení prislo na radu v sobotu v 19.30. Kdyz jsme kolem pul desáté skoncili, nejistým krokem jsme vyrazili vyslechnout rozborový seminár. (Agresivnejsí kolegové zustali radeji v satne). My ostatní v ocekávání potupné kritiky jsme byli témer v soku, kdyz se preválcování hry nekonalo. Nekolik málo výtek se týkalo zejména technických zálezitostí A v nedeli vecer jsme vezli domu slusnou sbírku ocenení". Diplomy a krásné výrobky klientu jiz zmínené psychiatrické lécebny si domu privezli: Zuzana Krajícková za nejlepsí zenský herecký výkon v roli Olivie, Filip Zenísek za herecký výkon v roli Jindricha a Lukás Kobrle za scénár, rezii a herecký výkon v roli Mefistofela.
P. K.
Dovolujeme si vás pozvat na premiéru hry ocenené jihlavským divadelním festivalem DÁBLOVA KRÁSA. První predstavení se koná ve ctvrtek 19. 4. v 18:30 v sále ledecského gymnázia. První reprízu budete moci zhlédnout hned druhý den v pátek 20. 4. od 19 hodin v témz sále. Predstavení je témer dvouhodinové s desetiminutovou prestávkou, behem níz si muzete prohlédnout profesionální fotografie z jihlavského predstavení, nase fotografie, dokumentující prípravy hry a samozrejme také ceny, které jiz hra stihla získat. Moznost obcerstvení zajistena. Vstupné dobrovolné. Srdecne se tesíme na vasi návstevu a slibujeme, ze jí nebudete litovat.
Cinoherní skupina
Gymnázia Ledec
"OSUDY POLITICKÝCH VEZNU HAVLÍCKOBRODSKA 1948 1989" je název knihy, kterou vydala Konfederace politických veznu v Havlíckove Brode v roce 1999 a byla v krátkém case vyprodána. Upozornujeme vás, ze se pripravuje dotisk tohoto prvního vydání, zel, jiz jen v omezeném poctu. Jedná se o dokument nalezených soudních prípadu obcanu z okresu Havlíckuv Brod, z bývalého okresu Ledec n. S. a Chotebor, kterí byli v dobe trvání komunistického rezimu souzeni soudem v Havl. Brode, v Ledci n. S., v Chotebori, v Jihlave, v Pardubicích, v Brne, v Praze i jinde a byli po roce 1989 plne rehabilitováni s uznáním jako vezni politictí. Jedná se tedy i o zemedelce odsouzené za nedodávky apod.
Cas prodeje dokumentární knihy prinásející pohled hlavne na prípady z let padesátých bude vám vcas opet v novinách oznámen (asi kveten). Prodávat se bude v níze uvedených prodejnách:
Knihkupectví DIVIZNA Havl. nám. 49 Havlíckuv Brod tel.: 0451/44 57 27
Knihkupectví VYSOCINA Havl. nám. 180 Havlíckuv Brod tel: 0451/42 45 40
Knihkupectví J. a M. Safránek, T. G. Masaryka 319 Chotebor tel.: 0453/62 42 20
Knihkupectví, Bechynovo nám. 58 Pribyslav
Knihkupectví M. Bedrnícková, Nádrazní 6 Svetlá nad Sázavou tel.: 0451/45 24 77
Papír-kniha, Husovo nám. 9 Ledec nad Sázavou tel.: 0452/62 62 16
Trafika, Hana Pertlová Habry
Obecní úrad ve Vilémove u G. Jeníkova
Knihkupectví LUNA, nám. T. G. Masaryka 102 Golcuv Jeníkov tel.: 0451/44 21 24 (Tato prodejna v Golcove Jeníkove ochotne zasle knihu na dobírku!)
U vsech jmenovaných prodejcu je mozno si zamluvit knihu predem, coz doporucujeme! Za to, ze upozorníte své príbuzné, prátele i sousedy na existenci této knihy vám vsem dekuje Konfederace politických veznu v Havlíckove Brode.
Frantisek J. Sadílek byl ledecským obcanem, který se proslavil a udelal kariéru v Americe. Narodil se v Ledci nad Sázavou v roce 1851, údajne se tak melo stát v dome c. p. 12. Podle první katastrální mapy mesta z roku 1838 mel císlo dvanáct dum v Pivovarském údolí (dnes c. p. 130). Pravdepodobne zde jeho rodina asi bydlela. Vyucil se ve meste sedlárem, ale práce v tomto chudém kraji moc nebylo, a tak na radu svých rodicu se rozhodl odjet do Ameriky. Vydal se v sedmnácti letech, v únorových dnech 1868, s pocetnou skupinou lidí z Ledecska lodí do Nového sveta.
Cesta po mori lodí jim trvala deset týdnu. Plavba byla prvním strastiplným zázitkem vystehovalcu. Stará drevená lod, kde zili v jedné nevytopené místnosti, a kdyz prisla boure námorníci je uvnitr zavírali. Snad v obavách, ze vyjdou na palubu a zde je smete vlna do more. I strava byla spatná, vse hodne solené a málo pitné vody. Suzovalo je i velké mnozství hmyzu.
Po príjezdu je necekalo nic zázracného a zálezelo na kazdé rodine jak se vyrovnají s novým zivotem. Na západních planinách, kde byly pozemky bez lesu, tak museli stavet svoje obydlí z drnu. Nekterí si jen vykopali díru ve brehu, kterou pokryli strechou z drnu.
Sadílek pracoval po svém príjezdu do Ameriky v Chicagu. Zde se také ozenil s Marica Theresou Jurka. Pozdeji se v roce 1887 prestehoval do Wilberu. Po velmi tezkých zacátcích se stal zámozným clovekem. V letech 1883 1918 zastával i funkci senátora státu unie Nebraska za republikány. Byl okresním archivárem a smluvním univerzitním notárem. Pomáhal ve Wilberu zalozit státní banku. Ve meste zalozil i místní Sokolskou jednotu, kam také chodil cvicit. Za jeho pomoci byl v roce 1929 postaven sest kilometru severne od Wilberu u dálnice c. 103 pomník na památku ceských pristehovalcu, kterí osídlovali toto území. Na pomníku je i ceský nápis "Na památku ceským pionýrum Saline okresu 1929". Byl známou osobností v ceských krajanských spolcích té doby. Casto psal i do krajanských novin "Ceský list" o svém zivote a cestách po svete. Míval i proslovy na poslední ceste zde zijících Cechu. Stále vsak vzpomínal na svoje rodné mesto. Pamatoval na ne i s radou daru pro místní chudé, na stavbu sokolovny (1928), byl i zakladatelem nadace pro podporu chudých studentu a záku místních skol. Kdyz v roce 1933 zemrel, disponovala nadace 44.834 Kc. To nebyl za první republiky malý obnos. Nadace vsak byla zrusena Nemci po roce 1939 a peníze propadly ve prospech státu.
O F. J. Sadílkovi je odstavec s fotografií v encyklopedii Czech Historical Society of Nebraska, Omaha 1929 Compiled by Rosy Rosický.
Byl to významný ledecský rodák, který se prosadil ve svete a ve své dobe pomohl i svému rodnému mestu.
Frantisek Pleva
Kdyz mi bylo sestnáct roku poslali me moji rodice samotného s ostatními cleny výpravy z Ledce do Ameriky. Odjízdeli jsme koncem února 1868 na lodi drevené plachetnici starého provedení, a to z nemeckého prístavu Bremenhaven. Deset týdnu jsme byli na dreveném clunu a cesta pres oceán byla strasná, az mucící. Proud a príval vody dorázel na boky lodi, voda prosakovala po stenách. Behem chladných dnu a nocí byla starost udrzet teplo na lodi. Muzi, zeny a deti, vsichni jsme byli v jedné místnosti. Behem prudkých bourí jsme dvere zabarikádovali ze strachu, ze by nás úder morské vlny mohl prevrhnout do oceánu. Jídlo bylo spatné, nekdy bylo neco konzervováno nakládáním a voda na prídel po trose kazdý den. Horsí byla ta vec, ze tam vsude byl obtízný hmyz, príserný a prímo dorázející. Bojovali jsme s ním a likvidovali jej, protoze nám lezl do záhybu u prádla. Na lodi nebylo ani zádné speciální místo na povesení svého prádla, kosil apod.
Behem veliké boure jsme mohli slyset nárek z kazdé strany. Nekdo kricel, nekdo protestoval, nekdo se modlil a uprostred toho vseho létali spatne pripevnení z jedné strany místnosti na druhou.
Na Velikonoce se témer kazdý oblékl do nejlepsích satu co mel. V nedeli jsem vytáhl svuj kabát z kufru, doufaje, ze ostatní uvidí, ze jsem mel lepsí vybavení nez ostatní clenové výpravy. Byl celý zmackaný, protoze víckrát nez jednou jsem v nem spal, kdyz byla zima. Na palube jsem byl méne nez hodinu. Bylo tam mlhavo a nebezpecí náhlé boure. Chtel jsem jít opet zpátky do dolní paluby a kdyz jsem byl dva kroky od dverí, lod se naklonila na stranu, takze v chvatu jsem se zachytil o panty dverí, a tak nemohl dostat smyk na mokré podlaze. V té chvíli nejaká mladá dívka pricházela za mnou s úmyslem jít dolu dovnitr. Ona byla krok za mnou, kdyz se lod zacala kolébat. Její noha uklouzla a pritom jak padala, roztrhla mne kabát. Ten slabý kabát to nemohl vydrzet, bylo to k pláci. Byl celej roztrzenej az k límci. Nemohl jsem ji obvinovat. Ale pro me to byla veliká ztráta. Muj jediný a pekný kabát byl znicený. Nedovedl jsem si predstavit jak budu vypadat az prijedu do Ameriky.
Za zahran. mater. napsal Stanislav Sukdolák
Kdyz jsem v Ledecských novinách cetl o Joe Smejkalovi a videl jeho fotografii, tak jsem si vzpomnel, kdyz jsem ho v Grandu videl. Otec me asi dvakrát vzal na schuzku ledecských filatelistu, která se konala práve v Grandu a tam jsem ho videl jako nájemce. Je kupodivu zajímavé, ze tehdy bylo to koncem 30. let bylo ve meste dost filatelistu a já jsem byl úplne unesen dojmy. Nejvíce si pamatuji na nedeli, kdy jsem mel moznost videt "poklady" ledecských filatelistu. Bylo to v dobe, kdy uz vysla pretisková série Böhmen und Mähren Cechy a Morava. Videt tehdy pretisk na ceskoslovenské desetikorunové známce Bratislavu, to bylo pro kluka úplne senzacní. Vím, ze mne tam tatínek koupil uz za okupace vydanou leteckou známku 30 hal. s názvem uz Cesko-Slovensko.
Pochopitelne jako chlapec jsem moc lidí neznal. Ale tehdy uz jsem vedel, ze vynikajícím filatelistou byl ze zámku pan Vojtechovský (jeho syn zije v Trutnove a i on sbírá známky). Velkou sbírku mel i ze sporitelny pan Vrzácek. Videl jsem u nej ci nekoho jiného i sovetské známky, které byly pro nás tehdy nevídané. Mel i ony protektorátní pretisky na cs. známkách. Sbíral tehdy i pan Václav Posva (býval i predsedou klubu za války), pak vzpomínán i na pana Fikara, který mel instalatérskou firmu. On mne tehdy dal radu známek a napr. jamajskou známku mám dodnes v albu. Velkým sberatelem známek byl i MUDr. Bohumír Smejkal, dentista Bednár, byli i jiní, které tato uslechtilá zábava pohlcovala ve chvílích volna. Po válce byl v Ledci s filatelií konec. Já si chtel známky menit s cizinou, avsak podmínkou bylo clenství v klubu filatelistu. Nejblizsí klub byl ve Zruci n. S. Já vyuzil pomoci svého strýce, který mne prihlásil do klubu v Pardubicích. Pak jsem mohl posílat známky se zvlástní nálepkou na dopise do ciziny a dostávat odtud protihodnotu. Kdepak mne tehdy napadlo, ze v Pardubicích budu bydlet a dlouhá léta dokonce klubu predsedat
Dr. M. Vostatek
Je vasemu dítku 3 6 let?
Rádi vás uvítáme v nasí materské skole pod poliklinikou ul. 28. ríjna; telefon: 621 695.
V soucasné dobe máme zapsaných 78 detí. V zárí jich nekolik odejde do skoly, a tak je jeste nekolik míst volných.
Co tím získá vase díte?
Co tím získáte vy?
Pokud budete mít zájem, volejte nebo prijdte osobne: Tesíme se na vsechny. Pro kazdé nové díte máme pripravený malý dárecek.
Ucitelky
z Materské skoly v ul. 28. ríjna
Ledec n. S.
Tradice Velikonoc se vyznacuje sebeomezováním fyzických pozitku z konzumacní nadmerné sytosti a bujarého veselí predchozí doby. Postní cas je vymezen od Popelecní stredy po dobu 40 dní a koncí slavností Vzkrísení. Postit se je vecí svobodné vule nikoliv nábozenského násilí. Vsechna velká nábozenství uznávají pust, lokalizují jej zejména do oblasti jídla.
Ale co kdyz se jednalo o opravdovou nouzi? Víte co je "louskat sváby"? Znamenalo to mít nouzi a mít nouzi znamenalo v maximální míre vyuzívat vse, co k obzive lidí "gratis" poskytovala maticka príroda lesní plody, stovík, bukvice. Avsak nejen stravou rostlinnou zivil se opaskem pulený nasinec.
Nekteré kucharky ze 16. století ale i Babicka B. Nemcové ze století uz vlastne predminulého, dokládají pojídání veverek, dusených ve zluté nebo cibulové omácce, prípadne se susenými jablky. Zatímco panstvo bastilo cernou zver, jeleny, srnce, nebo postní ocásky bobru, v okolí Písku a Bzence si pasácci na otevrených ohních opékali sysly. Na Luhacovském Zálesí i jinde delávali polévku, nebo pecínku z jezku. Jsou zachyceny vzpomínky z Pohory u Jevícka, kde prý bývala taková bída, ze tam lidi chytali a varili i záby (dnes se spolu s hlemýzdi objevují na stolech vyhlásených gurmánu).
Je znám i presný popis omácky na hejno vrabcu, ostatne ptáci nebývali jen soucástí kuchyne chudinské. Pri svatební hostine Viléma z Rozmberka se mj. snedlo 5 135 hus, 2 656 kapounu a slepic, 2 050 koroptví, 350 pávu, 30 tetrevu, a 20 688 drozdu, hrdlicek a holubu.
V nejnovejsí ilustrované knize kucharské L. Ondráckové z roku 1925, je recept na polévku pro sest osob z korenové zeleniny, sekané petrzelky, kmínu, zásmazky, dvou syrových zloutku, sesti lzic smetany a 1/4 kg chroustu.
Hezké Velikonoce a dobrou chut!
OK
1. 3.
Hned v první breznový den doslo u Kamenné Lhoty k havárii pana F.R., který neprizpusobil rychlost stavu vozovky a následný smyk poskodil jeho volkswagen cca za 6000 korun. Nastestí se vse obeslo bez zranení.
2. 3.
Prímo pred policejní stanicí byl nalezen svazek klícu, který policisté brzy predali stastné majitelce jejich sousedce.
Ke "staré benzínce" prijel chlap se starou skodovkou, natankoval pohonné hmoty za 600 korun. Na tom by samo o sobe nebylo nic divného, kdyby onen "zákazník" nezapomnel zaplatit. Majitelé pumpy byli z jeho nestoudného chování pohorseni. Ostatne není divu.
3. 3.
Za trestný cin pohrdání soudem bude stíhán pan V.P., který prodal osobní automobil, kterýz byl v zástave na jeho dluhy. Takové pocínání nemají páni soudci prílis v lásce a zmíneného pána asi cekají nepekné chvilky. Obdobne si pocínal jen o tri dny pozdeji pan J.P. také pohrdal.
5. 3.
Na sídlisti Stínadla se zase kradlo. Zlodejský "fajnsmekr" tu v jednom z bytu odcizil zlaté sperky za 24 000 korun. Stopy po vloupání ani po zlodejovi veskeré zádné. Zabezpecte a ochranujte svuj majetek dusledne!
6. 3.
U prodejny v Komenského ulici byla rozbita výloha. Tímto méne obvyklým vchodem následne do prodejny vstoupil neznámý zlodejícek a odcizil tu zbozí za 3 200 korun. Dely se to ale v breznu v sousedství policajtu veci!
7. 3.
Tohoto dne byl pan V.C. tak opilý jarem (rozumej rocním obdobím - ne nejakým dryákem na nádobí), ze na ulici vyvádel a hulákal jako malý Jarda. Jeho pocínání se nelíbilo ani spoluobcanum, natoz policistum, kterí výtrzníka prevezli na vysetrení do nemocnice. Dnes uz pozoruje jaro v zelivské lécebne. Dejte pozor, vesna je nekdy zrádná.
9. 3.
Nasemu mladému spoluobcanovi J.P. se holt v detském ústavu v Senozatech stýská. Opet svým opatrovatelum prchnul, ale oni pro to vubec nemají pochopení a odvezli si jej opet zpátky. V kvetnu vám napísu kolikrát mezi tím J. P. nelegálne navstívil nase milé mestecko.
10. 3.
Velkou smulu mela paní D. S., kdyz zaparkovala svoji skodovku v Háji u Ledce. V nestrezeném okamziku jí neznámý nesika do plechového milácka narazil a poskodil jej natolik, ze zmínená paní si bude muset v portmonce oddelit 10 000 korun na jeho opravu.
11. 3.
V Ruzové ulici byl v nocních hodinách nalezen velmi módní dopravní prostredek kovová kolobezka. Zrejme tu nekdo rázne seknul s hubnutím nebo se rozhodl uzívat neco pohodlnejsího.
12. 3.
Osklive vyhlízející dopravní nehoda se stala na námestí Svobody, kdyz se tu stretl autobus prijízdející od Svetlé s osobním automobilem. Zranení nebyla zádná vázná a nyní se jen setrí míra zavinení obou ridicu.
17. 3.
Nejmenovaná místní dáma si posteskla na policii, ze je omezována její osobní svoboda. Po nekolikerém, více nez intimním sblízení, se jí prestaly líbit vilné návrhy svarného chlapíka a celou vec tedy oznámila. Policie tuto lechtivou zálezitost resí. Já bych dodal, ze se zrejme jedná o první prípad tzv. harasení v Ledci, a to hned v obou hlavách najednou.
18. 3.
Nepekné nocní zázitky meli obcané v ulicích Na Potoce, Hutní a Havlíckove. Parta rozjarených mladých lidí se touto cestou ubírala z místní diskotéky a v jejich vykourených hlavách se zrodil idiotský plán házet kameny do oken spících spoluobcanu. Ve trech prípadech se jim podarilo okna úplne rozbít. Podobné pocínání bychom meli trestat a verejne pranýrovat. Spolupracovat s policií musíme vsichni!
Pan J. M. nasel na Septouchove penezenku s doklady, která byla vrácena jejímu majiteli, panu O.F. Je s podivem, ze se panu majiteli podobná událost prihodila nedávno a poctiví nálezci jeho tobolku vzdy naleznou a naleznou a on ji ne a ne ztratit.
24. 3.
To pan J.V. z Kutné Hory mel vetsí radost (nevíme jestli také vdecnost), kdyz místní obcan T.B. jeho penezenku, kterou nalezl v Haskove ulici, poctive odevzdal, aby se následne dostala do rukou majitele.
27. 3.
Uz toho mela dost paní B., kdyz prisla na policii oznámit, ze její manzílek neplatí výzivné na své dve deti. Prípad je v setrení, ale matce onech dluzných (zatím) 30 000 korun urcite zachází. Hanba.
28. 3.
K porusení obcanského souzití doslo v Olesné. Sousedské spory tu resil Prazák strkáním do staré paní, která následne upadla. Prazský hejsek by ale zaslouzil.
OK
Obcas navstevuji koncerty ZUS, kde se predstavují záci se svým umením. Ve ctvrtek 8. brezna 2001 se k zákum pripojili i ucitelé ZUS a spolecne pripravili pro ledecskou verejnost koncert z díla Antonína Dvoráka.
Nebylo jiste snadné v jednom koncertu obsáhnout tak bohaté dílo, proto je treba vyzdvihnout, ze se ZUS podarilo pripravit koncert (pro vsechny) mimorádne zajímavý.
Chtela bych pochválit dramaturgii koncertu, jejíz nosnou cástí bylo výstizné a kvalitne prednesené pruvodní slovo, které v jednotlivých vstupech citlive provázelo posluchace zivotními osudy velikána. Nutno je také zmínit kvalitní výkony jednotlivých hudebních císel predevsím cistý, procítený zvuk houslí, prícné flétny, sólového i sborového zpevu.
Stastná byla i volba prostredí, ve kterém zaznela Dvorákova hudba, to proto, ze synagoga nabízí komorní prostredí s výbornými akustickými podmínkami.
Myslím, ze vsichni prítomní budou se mnou souhlasit byl to koncert velice vydarený, vsichni jsme odcházeli se silnými emociálními zázitky.
Eva Rajdlová
Za deset let existence mezinárodního hnutí Na vlastních nohou Stonozka dokázaly deti dát tem, kterí to potrebují, více nez 70 milionu korun. Jejich úsilí a vytrvalost obdivuje celý svet.
Prekázkou na ceste stát se rovnoprávnými cleny evropského spolecenství je spatná znalost anglického jazyka. Proto se hnutí rozhodlo prispet ke zlepsení tohoto stavu novou akcí.
Celý rok si budou deti vydelávat na svoji cesko-anglickou knihu "Kdyby vsechny deti sveta", která bude doplnena anglickou nahrávkou na CD a bude slouzit jako doplnková ucebnice anglictiny.
Uz pred Velikonocemi probehne v Ledci n. S. Stonozkový týden. Deti budou vyrábet a prodávat na námestí pránícka a tradicní velikonocní predmety.
Veríme, ze ledectí obcané tuto snahu ocení a jako uz ponekolikáté pomohou stedrým príspevkem.
J. Príhodová, J. Kroutilová,
ucitelky ZS v Komenského ul.
Vzhledem k tomu, ze se v Ledci uskutecní 2. rocník Behu Terryho Foxe, chceme vám pripomenout nekteré údaje, které se této akce týkají.
Organizátorem v nasem meste je CENTRUM Dum detí a mládeze a zástitu prevzal, stejne jako vloni, místostarosta pan Poborský.
Beh Terryho Foxe je dobrovolná humanitární akce a vsechny prostredky získané v jeho jménu jsou dle jeho prání venovány na výzkum rakoviny. Zároven jde o sírení jeho poselství dál, predevsím mezi detmi a mladými lidmi. Dalsím z cílu je osveta v oblasti zdravého zivotního stylu, který pomáhá predcházet onemocnení rakovinou.
Hlavním organizátorem je Ceská obec sokolská, poverená Kanadským velvyslanectvím v Ceské republice. Ostatní zainteresované strany jsou: Liga proti rakovine Praha a Klub Fair Play pri COV.
Z oficiálních výsledku roku 2000 vyplývá, ze pocet zaregistrovaných "behu" byl 231, úcastníku 102.886, výse pripsaných vkladu od úcastníku 4.083.884,40 Kc.
2. rocník v Ledci nad Sázavou se bude konat ve ctvrtek 3. kvetna v 16 hodin na námestí. Beh Terryho Foxe je behem nesoutezním, trat je mozno absolvovat jakýmkoli zpusobem. Chuzí, behem, na invalidním vozíku, na kole, koleckových bruslích, s kocárkem.. ,vzdy podle vlastních sil. Muze se ho tedy zúcastnit kazdý bez omezení obcané vsech vekových kategorií. Symbolizuje se tím myslenka, ze pohyb prispívá ke zdraví a to je z velké cásti v nasich rukou.
Podmínkou startu je vklad, kterým startující podporuje tuto akci a získá nekterý predmet materiální podpory s logem BTF. Nejzádanejsí jsou tricka a celenky. Nejnizsí vklad bude 10 Kc.
Tesíme se nashledanou na startu!
Hana Veletová
(Zdroj : Zásady pro porádání BTF)
Ve stredu 14. brezna 2001 od 13 hodin probehla v Centru dome detí a mládeze pevecká soutez Ledecský slavícek o cenu starosty mesta. Letos jiz 21. rocník.
Po zkusenosti z minulého roku, kdy se souteze zúcastnilo témer 100 záku, byla letos soutez plánovaná do dvou dnu. Jelikoz se do souteze prihlásilo 56 záku, mohla probehnout v jeden den.
Soutez probíhala ve trech vekových kategoriích :
sólisté I. vekové kategorie záci 1. 3. trídy
sólisté II. vekové kategorie záci 4. 6. trídy, prima
sólisté III. vekové kategorie záci 7. 9. trídy, sekunda, tercie, kvarta
Doprovod na hudební nástroj byl mozný, ale hodnocen byl pouze sólový zpev.
Soutez sledoval i starosta pan Urban s místostarostou panem Poborským.
Na konci celé souteze probehlo vyhodnocení a predání cen. Starosta, který soutez materiálne podporuje, predal soutezícím, kterí se umístili na 1. míste v kazdé vekové kategorii hodinky.
Kazdý vítez si mohl vybrat podle svého vkusu. Soutezící, kterí se umístili na 2. a 3.míste, obdrzeli ceny od poradatele souteze a vsichni dostali diplom. Zkrátka neprisly ani ostatní deti, které si odnesly diplomy za úcast. Jiste jsou mezi nimi budoucí vítezové prístích rocníku.
| I. kategorie 1. 3. trídy | ||
|---|---|---|
| 1. | Svobodová Barbora | ZS Komenského |
| 2. | Havel Petr | ZS Komenského |
| 3. | Marková Zaneta | ZS Komenského |
| II. kategorie 4. 6. trídy, prima | ||
| 1. | Stýblová Jaroslava | Gymnázium |
| 2. | Hotovec Daniel | ZS Nádrazní |
| 3. | Stýblo Tomás | ZS Nádrazní |
| III. kategorie 7. 9. trídy, sekunda, tercie, kvarta | ||
| 1. | Mastálková Martina | Gymnázium |
| 2. | Horejsová Martina | Gymnázium |
| 3. | Milfaitová Lucie | ZS Komenského |
Za Centrum DDM
Monika Tvrdíková
|
Milos Podaný ZPRACOVÁNÍ DREVAPabenice 1; 285 43 nabízí:
Tel.: 0604/722417 |
Integrovaná strední skola, odloucené pracoviste v Ledci nad Sázavou, Na Pláckách 644, bude v prístím roce slavit své jubileum ctyricet let trvání. Po celou dobu své existence zajistovalo samostatne teoretickou výuku, odborný výcvik i mimoskolní výchovu svých záku. Nejprve od roku 1962 v oboru opravár zemedelských stroju pro potreby zemedelství okresu Havlíckuv Brod, pozdeji od roku 1964 pro celý Východoceský kraj. Od 1. zárí 1996 pusobí jako odloucené pracoviste ISS Svetlá nad Sázavou. Za dobu své existence pripravilo ledecské pracoviste stovky vzdelaných pracovníku pro siroké uplatnení v hospodárské praxi. Jeho absolventi nacházejí uplatnení v prumyslových podnicích, zejména strojírenství, servisních a opravárenských firmách, zemedelských farmách, lesnictví, ale i v cestovním ruchu, pohostinství a sluzbách.
V soucasné dobe je na odlouceném pracovisti v Ledci nad Sázavou zajistována výuka techto ucebních oboru:
Odloucené pracoviste v Ledci nad Sázavou má vytvorenu potrebnou základnu pro teoretickou a odbornou prípravu, mimoskolní cinnost, vcetne ubytování záku. Pro záky je zabezpeceno vlastní stravování, pro ubytované záky také celodenní stravování.
Zájemcum z rad motoristické verejnosti nabízíme:
Opravy tuzemských i zahranicních osobních automobilu. Mj. opravy brzd, výmenu brzdových desticek a oblození, výmeny oleju a olejových filtru, brzdové kapaliny, zajistuje geometrie vsech znacek automobilu, pneuservis (prezutí, opravy a vyvázení pneumatik), paltest motoru, opravy motoru tuzemské výroby. Dále zajistujeme klempírské práce a serízení svetlometu a prípravu vozidel na technické prohlídky, vcetne její provedení. Rovnez provádíme opravy traktoru a vsech zemedelských stroju. Tyto opravy zajistují záci nasí ISS pod odborným dohledem nasich zkusených mistru.
Pracovní doba je od pondelí do pátku od 6.30 do 13.30 hodin, telefon 0452/620 696
Jan Rajdl
Noviny Vysociny 26. 3. 2001.
V Ledci n. S. v hospode U Konícka predvedl své umení desítkám zvedavých ocí rezbár Josef Cipryán.
Pekne prehnaný! Ve skutecnosti by bylo pár ocím. Nedelal jsem si iluze o zájmu obcanu o umení, a ani muj prítel nemel zájem tvorit pred verejností. Tyto akce delá pouze výjimecne, a to spíse v Evrope. Tam, jak ríká, si toho vází a i odrezek je pro ne suvenýrem na nezapomenutelný zázitek. Nakonec jsem ho presvedcil a muj návrh usporádat výstavu pri tvorbe prijal.
Vstup jsem urcil 20,- Kc, aby mohl prijít kazdý. Musím priznat, k radosti "malých dusicek", ze vybraná suma nepokryla ani procento mých nákladu na tuto akci. Ale videt prekvapení a uznání v ocích tech pár lidí, kterí se prisli podívat a sledovali, jak pod rukama umelce s motorovou pilou, z kusu kmene vyrustá unikátní dílo, je pro mne k nezaplacení. Cekal jsem, ze bude ze strany podnikatelu a majitelu nemovitostí zájem o vystavené drevené plastiky, ale neprodala se ani jedna. Dokonce, a to me prekvapilo nejvíce, se nedostavil ani jediný zástupce obce. Cekal jsem, ze umelce podporí a zakoupí nekterou na prezentaci. Musím ale priznat, ze R. Alexandr prodávající pivo neprezentuje banket s vybranými specialitami a Konícek v usmudlaných montérkách mlátící do lesení ani zdaleka nepripomíná Toma Hankse ve smokingu. A ty ceny! Od 1500,- do 3600,- Kc. Z trznice trpajzlík nadelá parády az az, a kolik závisti a obdivného uznání vzbudím, investuji-li tuto sumu reklama: "Kazdá stará ropucha, má mobil u lopucha" do naprosto nepostradatelného kamaráda vyzvánejícího u táboráku, v hospode, ve verejném dopravním prostredku, v kine, v divadle, na verejných záchodcích, pri krouzení po meste s cigárem v papule a jinde.
Prosím vás, kdo je to? Nejaký drevorubec nestojí informacne kulturnímu centru ani redakci Ledecských novin za cestu na potok. Ze by rodice poslali díte. Prosím vás, za dvacku muze mít kazetu a nahraje-li na ni správný pecky, pustí na plný volume to bude kultury v celý ulici. Nebo mu 25,- Kc pridám a kolik "masa" uvidí v kine. Usetrí-li, má na kolotoc. Mladej ti bude za dvacku celej den cumet na kus klacku a riskovat vlítnutí piliny do oka. Pridá pár petek, koupí marenu a kolik radosti mu udelá az to rozfláká. Rozkopne-li pár zeber náký mátoze co se plete pod nohy a odmení-li se za svuj výkon v kabelce nalezeným duchodem, nebeský raus, vyspelá kultura, ráj na zemi, Evropa.. Za Uralem! Ríkáte si, alespon vidí, ze tady nemá cenu nic delat!
Vubec ne, bude se rezat jeste jednou. Muj nápad "chytil" umelce natolik, ze prijede jeste jednou. Zálezí na tom, kdy sezenu potrebnou cástku. Dopredu oznámím, bude-li akce prístupná verejnosti. Jediný, kdo má zajistenu permanentní vstupenku (dar ode mne), je zák Základní skoly v Barborce Roman Belada, který jediný vydrzel sledovat umelcovu práci nepretrzite celé dva dny. Potom jste zváni k Malému koni. Budete moci si prohlédnout své druhé "Já". Sochy prosím vás, nenicte. Za to jací jsme, drevo nemuze.
Pavel Konícek
BÁJECNÁ DOVOLENÁ ZA SKVELÉ CENY LÉTO 2001PRODEJ LETNÍCH ZÁJEZDU ZAHÁJEN BULHARSKO celé pobrezí
CENY letecky jiz od 8590, díte od 7790 Kc, RECKO ostrov THASSOS STAVROS ostrov THASSOS, STAVROS INFORMACE A KATALOGY:
|
RENOVACE DVERÍ
Navstivte nasí výstavku v Ledci n/S a presvedcte se sami.
|
Informacní centrum zahajuje prodej pobytových a poznávacích zájezdu s cestovní kancelárí FISCHER a. s.. Muzete si u nás zakoupit zahranicní zájezdy do Spanelska, Recka, Itálie, Portugalska, Francie, Slovenska, Madarska a jiných zemí dle katalogu.. Dáváte prednost dlouhým letum a zajímají vás exotické zeme? Pak s cestovní kancelárí FISCHER muzete navstívit Dominikánskou republiku, Egypt, Mexiko, Japonsko a dalsí vyhledávané zeme. Nesmíme opomenout také nabídku tuzemských zájezdu. Ty muzeme rozdelit na pobyty u vody, za zdravím a krásou, podél cyklistických tras, po hrebenech hor, léto s bílým sportem, svet nejkrásnejsí z konského sedla, krajem vinic a sklípku a dalsí. Blizsí informace vám poskytneme v Infocentru na Husove námestí v Ledci n. S.
KVETINOVÁ SÍN RUZEnad poliklinikou (smer sídliste) I NA OBJEDNÁVKU, PRÍPADNE Tel.: 0452/620 501
|
T H U J Ena zivé ploty a ruzné dalsí jehlicnany vám v sirokém sortimentu nabízí, v bývalých okrasných skolkách ve Svetlé nad Sázavou, pan Ladislav Vacek. Tel.: 0451/45 26 67 |
13. brezna 2001 se zúcastnilo sedm záku ZS Komenského ul. v Ledci nad Sázavou predání humanitární pomoci pro Bosnu v rámci mezinárodní akce Svetlo pro Bosnu. Hnutí Na vlastních nohou pomáhá vybavit ctyri trídy základní skoly potrebami a základními pomuckami. Ledecské deti predaly na Vojenském útvaru 4. brigády rychlého nasazení v Havlíckove Brode sbírku výtvarných potreb.
Josef Smejkal
Drábek Jirí
Sláma Lubomír
Zika Jan
Vávrová Ludmila
Zelená Zdenka
Novák Jaroslav
Rauerová Anna
Hrusková Ludmila
Prusa Josef
10. 4. Bilícková Marie, P. Bezruce 1070
11. 4. Jelínková Libuse, 5. kvetna 480
13. 4. Zaloudková Jarmila, 5. kvetna 650
Straka Ladislav
K Vasemu zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
Matej Urban
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
Simková Eva
10. 3.
Cervenková Monika
Pesek Martin
17. 3.
Hrabanová Jana
Moravec Václav
Novomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
1876
V mesíci dubnu vysazena rokle u kríze ku strane silnice obci patrící lesem borovým a vybavená sadbou lesní Velká strán.
1891 Dne 5. brezna 1891 pri velké výsce vody sly ledy. 6. brezna 1891 byla velká povoden a zbylými krámy po brezích byl drevený obecní most pres reku Sázavu strzen trámy, panky vodou odplaveny, jen zábradlí pozustalo, pri komisi dne 8. brezna 1891 c 207 za prítomnosti okr. starosty pana Roberta Hrusi, c.k. stavebního adj. p. V. Cervenky z Cáslavi a obecního starosty pana Jana Kunce a ob. stavební komise, uznáno, ze zasazením nových trámu, panku, stáhnutím zábradlí novými srouby, má starý most, co most prozatímní, býti upraven a nový most zelezné konstrukce na míste, kde domy cp. 83-84 ty zde stojí, do listopadu 1891 zbudován.
Dne 13. a 14. dubna 1891 byly odbývány volby obecního výboru obce zdejsí a zvoleni byli do výboru ve III. sboru: Neubauer Karel - kloboucník, Fiala Josef hostinský, Starosta Antonín jirchár, Adámek Karel hostinský, Perknovský Vilím c.k. postmistr, Antonín Skvor obuvník, Novák Antonín rezník, Ruzicka Josef knihar.
Ve II. sboru: Jan Kokes kupec, Jan Kunc majitel realit, JUDr. Adolf Pentlár advokát, Boh. Neuman kupec, Frantisek Schally pekar, Josef Zadrazil hostinský, Frantisek Peroutka pekar, Jan Loukotka majitel reality.
V I. sboru: Jan Heres hostinský, Bondy Mojzís kupec, Frantisek Hynek obchodník, Moritz Kern kupec, Paclík Karel lékárník, Svoboda Alois kupec, Steiner Frantisek kupec, Sádek Jan c.k. notár.
Pri volbe predstavenstva dne 29. dubna 1891 zvolen za obecního starostu p. Vilím Perknovský c.k. postmistr, za prvního radního p. JUDr. Adolf Pentlár advokát, za druhého radního p. Antonín Starosta jirchár, za tretího radního p. Boh. Neuman kupec, za ctvrtého radního p. Josef Fiala hostinský.
1926
Priznáno domovské právo Janu Aronovi, Frantisku Rýdlovi a Václavu Faltovi. Povolena Okresní správní komisi v Ústí n. Orl. bezúrocná zápujcka 1000 Kc na sest let, na stavbu Ceské mensinové skoly v Dolních Libchavách.
Okresní správe politické v Ledci n. Sáz. se doporucil prevod hostinské koncese od Jana Nováka na Augustina Herouta. Vypsán konkurs na místo úredníka pro mestský elektrárenský podnik.
MUDr. Josef Lustig v Ledci n. Sáz. byl ustanoven mestským lékarem.
Schválen obsah nadacní listy o nadaci Dr. Emerico Steinera z Milána. Úroky z této nadace za rok 1926 k návrhu Jana Skvora obdrzí V. Sonnberg, V. Nemec a J. Horneková.
Polními hajnými pro rok 1926 ustanoveni Josef Málek a Frantisek Svoboda z Ledce n. Sáz.
Mestské zastupitelstvo prejímá protektorát slavnosti odhalení Husova pomníku na námestí ledecském. Podnet k zrízení pomníku dal spolek divadelních ochotníku "Tyl" v Ledci n. Sáz. O financní otázku staral se spolek pro postavení pomníku. Pomník z umelé kameniny postavil sochar Kabes z Tábora. Náklad na postavení cinil na 20 000 korun a byl uhrazen sbírkami, dary a výtezky z divadelních her a slavností.
1931
Dne 2. dubna zemrel v Ledci n. Sáz. Cenek Spurný, soukromník, ve veku 85 roku. Týz byl pred lety spolumajitelem papírny v Podolí u Ledce n. Sáz.
Dne 15. dubna konala se schuze mestského zastupitelstva. Dostavena silnice pod Septouchovem. Podána zpráva ve veci stavby mestského vodovodu. Odlozeno provedení remeslnických prací pro novostavbu domu pro okresní úrad, pro nedostatek penez.
Delnictvo stavební zamestnané na novostavbe tohoto domu zahájilo stávku pro diference mzdové, která vsak brzy byla zlikvidována. Pozaduje se, aby na stavbe byli zamestnáni místní delníci.
1936
Dne 23. dubna na zádost spolku divadelních ochotníku "Tyl", prevzala mestská rada protektorát nad divadelním predstavením "Jízdní hlídka".
Okresní hospodárská zálozna v Ledci n. Sáz., koupila od Lesního druzstva dum císlo popisné 69 tj. hotel "Zlatá Praha", bourá jej a na jeho míste staví nový dum pro hospodárskou záloznu a restauraci. Mesto Ledec n. Sáz. v predchozích letech marne se namáhalo, aby hotel "Zlatá Praha" do vlastnictví získalo. Politické vlivy byly mocnejsí nez pozadavek mesta zákonem oprávnený.
1951
V celé nasí republice rychle pokracuje elektrifikace. Dnes uz pomalu není obce, která by nebyla elektrifikována. Bez proudu zustávají v okrese uz jen nekteré osady a samoty. V r. 1951 dockaly se elektrického osvetlení i "Plácky", poslední cást mesta, kde elektrický proud nebyl dosud zaveden.
Rostoucí elektrifikaci neodpovídá vsak zatím pocet elektráren a mnozství vyrábeného proudu. V dobe spotrebních spicek (zvláste v zimních mesících) bylo proto nutno pristoupit k vypínání elekt. proudu. V Ledci to bývalo nekdy az na 4 hodiny, kdyz byl "vypínací týden". (Jednotlivá místa Jihlavského kraje se ve vypínání po týdnech strídala. Vypínání pokracovalo i v letech 1952 1955. Teprve zapojení elektrárny ve Slapech nepríjemný nedostatek odstranilo).
Stavebních akcí nebylo v r. 1951 tolik. Pracovalo se i nadále na úpravách stadionu a dohotovování Kovo-Finise, jehoz provoz si vyzádal úpravy prístupové silnice. Silnice byla proto pod Septouchovem rozsírena a nove vyválcována. (Na jare 1952 úpravy dokonceny vyasfaltováním).
Zacalo se také s dlázdením ulice Komenského (od trati ke kartácovne).
Z iniciativy zemedel. komise bylo na jare zahájeno zalesnování Tulachovy stráne (strán mezi lomem ve Velké stráni a mestem). Soucasne bylo podél silnice do Háje vysázeno 120 vlasských topolu. Vsechny zalesnovací práce udelali za vedení svých ucitelu brigádnicky záci gymnázia, kterí se pri práci po trídách strídali.
Dosavadní obecní lesy (Háj, Brezina, Septouchov) zustávají zatím majetkem mesta a pod jeho správou, i kdyz nadacní lesy (zámecké) prevzal stát. Proto také minist. zemedelství pridelilo zámecké objekty (Horní Ledec, c. 1) Ceskoslovenským státním lesum, n.p. Praha. (Oficiální predání bylo dne 2. brezna. Umístení muzea ve 2 místnostech severního krídla hradu zustává).
V letosním roce se uz zase cileji zacal rozvíjet ve meste sportovní zivot.
Fotbalový oddíl se celý rok drzel v popredí tabulky II. trídy Jihlavského kraje a hanbu nedelal ani oddíl kosíkové (zalozený na podzim r. 1950), který se v krajské soutezi I. tr. umístil na tretím míste.
Skoda jen, ze cvicení stále moc vadí ta skutecnost, ze v sokolovne se hraje kino a porádají schuze a tanecní zábavy. Jedna místnost je také obsazena sekretariátem okres. výboru Sokola.
K velkým pozárum ve meste v r. 1951 nedoslo. Za to lze dekovat ovsem jen vcasným zásahum místního pozárního sboru.
Prvne zasahoval v pátek dne 23. února po 1 hod. v noci, kdy zacalo horet ve fyzikálním kabinete gymnázia (trám u komína). Prohorel strop a shorely skríne s pomuckami.
OK