| prosinec 2000 |
|---|
Pravidelne posledními dny mesíce listopadu odejde do historie jeden rok cinnosti vykonané práce subjektu uvedených v titulu, pro mesto Ledec nad Sázavou a jeho obyvatele. Vzdy pri zpetném ohlédnutí se jeví uplynulá doba v case, který se dá prirovnat k mávnutí proutku. Nicméne nás názor je ten, ze je co rekapitulovat a hodnotit. Jsme presvedceni, ze na území mesta bylo odvedeno velké mnozství práce a je jedno, zda byla vykonána jednotlivcem, obcanem, ci podnikatelem, firmami a v neposlední rade subjektem Mesto Ledec.
Veríme, ze nase mesto je plné obcanu, kterí nevidí jen úspechy nekde jinde, ale ze jste takoví, kterí umí mít radost predevsím z toho, co bylo vykonáno pro vás, na území, ve kterém zijeme prevázne trvale. Rada prací vsak byla vykonána také pro nase okolí, jeho obyvatele a návstevníky mesta. Je zde mysleno rozsírení sluzeb, vylepsení vzhledu mesta novou výstavbou, opravami a podobne.
Poslední rok druhého tisíciletí byl zahájen zvonením nových zvonu z kostela sv. Petra a Pavla, které poprvé vydaly svuj hlas, aby ve chvíli zanikly v hluku práskajících petard, svistu létajících raket. Nový rok je také vítán pestrobarevným svetlem z ohnostroje. Velké setkání lidí o pulnoci hlavne v centru mesta a velká radost doprovázející tuto oslavu nám predevsím naznacila to, ze jsou chvíle, kdy umíme spolecne a neskrývane radost vyjádrit. Jestli tato radost byla predzvestí pro dobré výsledky v prubehu roku, musíte opet vyhodnotit vy sami. Na nás je, pro toto vydání LN vytvorit sumár práce, který zdaleka ne v úplném prehledu pripomene ty vetsí neopomenutelné ci výrazné výsledky práce kolektivu clenu zastupitelstva mesta vcetne financního vyhodnocení.
Mestské zastupitel. v r. 2000 odsouhlasilo prodej pozemku v hodnote 155.505 Kc 9.495 m2.
Mestem Ledec nad Sázavou byly nakoupeny pozemky v hodnote 1.123.000 Kc 27.573 m2.
Príspevky z rozhodnutí a kompetenci mestského zastupitelstva
| 1. | Elektrárenské a plynárenské sdruzení obcí východních Cech (realizace prevodu akcií VcE) | 22.305,- Kc |
| 2. | Hasicský záchranný sbor (oprava cisternové stríkacky Tatra 815) | 150.000,- |
| 3. | Automotoklub Ledec n. Sázavou (na cinnost) | 50.000,- |
| 4. | Svaz duchodcu Ledec n. Sázavou (na cinnost) | 8.100,- |
| 5. | TJ Sokol Ledec nad Sázavou (na rekonstrukci toalet a sprch v sokolovne) | 70.000,- |
| 6. | Dekanský úrad (na elektronický systém vezních hodin kostela + ozvucení kostela) | 150.000,- |
| 7. | Financní pomoc pro likvidaci následku povodní Obce Poniká | 10.000,- |
| Obec Víchová | 10.000,- | |
| 8. | FOCUS VYSOCINA sdruzení na cinnost v protidrogové prevenci | 15.000,- |
| 9. | Základní skola Komenského v Ledci n. S. (zakoupení pocítace) | 42.000,- |
| 10. | TJ Kovofinis oddíl kopané (na cinnost) | 50.000,- |
| 11. | TJ Kovofinis oddíl házené (na cinnost) | 50.000,- |
| 12. | Ceský svaz chovatelu ZO Ledec n. S. (na cinnost) | 5.000,- |
| 13. | Zvlástní skola Ledec n. S. (na usporádání sportovního turnaje | 2.500,- |
| Do 5.000,- Kc v kompetenci rady mesta | ||
| 1. | Provoz kluziste v ul. M. Majerové | 2.000,- |
| 2. | Kulturní sdruzení "Prátelé tichého dotyku" (na cinnost) | 5.000,- |
| 3. | Základní organizace zdravotne postizených (na cinnost) | 5.000,- |
| 4. | Základní umelecká skola Ledec n. S. (regionál. soutez divadel. souboru) | 2.337,- |
| 5. | ADIVADLO Havl. Brod (literární soutez záku základních skol) | 1.000,- |
| 6. | Dum detí a mládeze Ledec n. S. (náklady na stravování úcastníku recitacní souteze) | 1.232,- |
| 7. | Asociace rodicu a prátel zdravotne postizených detí v CR (na cinnost) | 1.000,- |
| 8. | Základní umelecká skola Ledec n. S. (príspevek k zajistení Dne hudby) | 5.000,- |
| 9. | Dum detí a mládeze Ledec n. S. (zajistení akce Den detí) | 3.500,- |
| 10. | TJ Kovofinis vodácký oddíl (na cinnost) | 5.000,- |
| 11. | Ceny vítezu pri Behu Septouchovem v Ledci n. S. | 5.000,- |
| 12. | Integrovaná strední skola pracoviste Ledec n. S. (príspevek na vydání almanachu) | 3.000,- |
| 13. | Gymnázium Ledec nad Sázavou (tombola maturitního plesu) | 1.000,- |
| Stav k | 30. 11. 1999 | 32.479.000 |
| 30. 11. 2000 | 25.545.000 | |
| UHRAZENO | 6.934.000 | |
| Prístavba domu cp. 400 | 170.000 | |
| Hriste u ZS Nádrazní | 60.000 | |
| Prumyslová zóna | 126.000 | |
| Lesopark Septouchov | 130.000 | |
| Skola Komenského celková rekonstrukce | 520.000 | |
| Bezdrátový mestský rozhlas studie | 21.000 | |
| III. etapa domu s pecovatelskou sluzbou dodatek | 20.000 | |
| Hrad Ledec celková rehabilitace a vyuzití | 104.000 | |
| Hrade Ledec I. etapa západní krídlo | 102.000 | |
| Hrad Ledec II. a III. etapa jizní krídlo a stred | 355.000 | |
| Laborator a endoskopické pracoviste na poliklinice | 1.570.000 | |
| Hriste u ZS Komenského | 4.200.000 | |
| Vybavení knihovny | 40.000 | |
| Príspevky na prípojky plynu k nemovitostem mesta | 100.000 | |
| Leasingová splátka mikrobusu pro dum s pecovatelskou sluzbou | 150.000 | |
| Porízení útulku pro psy | 130.000 | |
| Parkoviste na sídlisti Stínadla | 250.000 | |
| Oprava komunikace v ul. Na Zizkove (prostor u mostárny) | 215.000 | |
| Oprava náteru lávky u nemocnice Háj (vcetne náteru schodiste k Horní Ledci) | 145.000 | |
| Oprava fasády synagogy | 0.000 | |
| Hrad Ledec oprava strechy I. etapa | 1.025.000 | |
| Hrad Ledec oprava strechy II. etapa | 517.000 | |
| Dokoncení chodníku v ul. Lovcen | 660.000 | |
| Rekonstrukce chodníku na starém hrbitove | ||
| zámkovou dlazbou + opravy oper. zdí | 290.000 | |
| Opravy a údrzby movitého a nemovitého majetku drobná údrzba | 1.330.000 | |
| Rekonstrukce strech materské skoly v ul. Stínadla | 520.000 | |
| Rekonstrukce MS v ulici Druzstevní | 250.000 | |
| Dokoncení stavby obchodu a sluzeb vcetne WC (info-centrum + verejné WC + obchodní prostory) | 3.400.000 | |
| Koupe domu cp. 52 | 650.000 | |
| Lesní spolecnost (príspevek na soc. program) | 50.000 |
| Urban Karel starosta (ceny starosty mesta) | 20.000 |
| Spolecnost FINZA (skolství, kultura, telovýchova) | 450.000 |
| MUDr. Kroutil Jaroslav (skolství) | 6.000 |
| Drobní dárci (materským skolám) | 1.000 |
| Z toho: | |
| Vlastní zdroje | 258.000 |
| Sdruzené prostredky obcí a podnikatelu | 749.000 |
Mestem Ledec nad Sázavou hrazeno 653.000 Kc
(Mesto Ledec n. Sázavou hradí 35%, zbytek hradí 17 prilehlých obcí)
| Obrat spolecnosti za I. XI./2000 | 12.267.000 Kc |
| Práce pro mesto Ledec nad Sázavou | 8.769.000 |
| Výkony pro cizí | 3.498.000 |
Porízený majetek nad 5.000 Kc v r. 2000:
| 1. | Stepkovac drevní hmoty | 213.200 (bez DPH) |
| 2. | Pick-up dodávkový automobil | 296.700 (bez DPH) |
| 3. | Rucní paletizacní vozík | 9.270 (bez DPH) |
| 4. | Krovinorez | .373 |
| 5. | Drobný hmotný majetek celkem | 25.890 Kc |
Práve jste dospeli na konec prehledu. Je vsak nutné poznamenat, ze za kazdým názvem a financní výsí není vzdy lehké vystopovat kolik úsilí, casu a práce bylo zapotrebí k dokoncení díla. Jen ten, kdo si vsímá, ci pravidelne sleduje, si dokáze vytvorit úsudek, jak bylo s verejnými prostredky nalozeno. Protoze techto financních prostredku nebude na dlouhou dobu dostatek, je nutné realizovat taková resení, která jsou ve shode s potrebou zivotností díla a s dusledností nad dodrzením technologického postupu vcetne kvality. Nyní nám dovolte zmínit se krátkým komentárem k nejrozsáhlejsí akci na území mesta a tou je plosná plynofikace. Prestoze, zde není Mesto Ledec investorem, tak se zde jedná o dosud nevídaný zásah na celém území mesta, kdy celkový rozsah prací prevýsí 50 mil. Kc. Je velice dobre, ze Ceskomoravská plynárenská a. s. ujednala s dodavatelem stavby velice krátký termín a do konce mesíce kvetna 2001 by mely být témer veskeré práce ukonceny. Nicméne prubeh zimního období ukáze, zda bude mozno v zavedeném tempu prací pokracovat. I tak by mel být naplnen predpoklad, ze pro následné zimní období 2001/02 bude na území mesta priveden zemní plyn.
Zde chceme dusledne upozornit, ze úpravy ci provádení plynofikace u svých nemovitostí je nutno zapocít az v dobe, kdy zemní plyn bude u vaseho hlavního uzáveru plynu. Jedine tak je mozné se vyhnout nepríjemnostem, které bychom z nasí strany neumeli resit. Jiné to bude tam, kde majitel si zachová vícepalivový systém, a tak nebude vubec závislý na jediném zdroji. Vzdy tuto moznost velice zvazujte. Z poslední doby je známa i situace o nepríznivém vývoji cen zemního plynu, proto kazdý by mel zvazovat i tyto otázky. Jediným nezpochybnitelným prínosem této plynofikace zustane výrazné snízení skodlivých emisí, proto budeme vítat kazdé pripojení, které tomuto efektu napomuze. Ale i tak je vzdy nutné mít na pameti predevsím vase ekonomické moznosti.
Uplynulým obdobím nebyly ukonceny i nekteré dalsí rozestavené stavby. Bude pokracovat vestavba dvou nových bytu v Háji a rekonstrukce strech nad stravovacím provozem. Konec kvetna bude casem, kdy skolákum bude predáno spickové víceúcelové hriste, které v mimovyucovacím case bude v maximální míre prístupné veskeré mládezi. Nadále bude pokracovat prestavba a rekonstrukce Základní skoly v ul. Komenského a po prázdninách prístího roku bude zákum a ucitelum vrácena celácást, která byla jimi uzívána do konce letosního ríjna. V ocekávání a prípravách jsou dalsí investicní akce. O jejich zahájení a námi ocekávaném výsledku, ci prínosu vás postupne budeme informovat na stránkách Ledecských novin.
Nyní, pri záveru tohoto vyhodnocení, nám dovolte podekovat vsem obyvatelum mesta za celkove dobré vztahy a mnohým za snahu prispet a pomoci. Také si vázíme zlepsení vzájemných vztahu mezi vedením Mesta a vedením firem na území mesta pusobících, vcetne fyzických podnikajících osob. Jejich výsledky, a ty jsou vesmes pozitivní, jsou prínosem nejen danovým ve prospech Mesta, ale téz prínosem vám, kterí jste u nich v zamestnaneckém pomeru. Nelze si prát v této oblasti nic víc, nez, aby tento príznive vývojový trend pokracoval.
Pro záverecné dny tohoto roku patrí od nás vám vsem podekování za odvedenou práci a také si dovolujeme vyslovit prání, aby i vy, vase rodiny a blízcí jste mohli rocní zpetné ohlédnutí zhodnotit kladne. Stastné a klidné prozití Vánoc, radostne veselé prozití posledních dnu roku 2000, posledního roku 2. tisíciletí, vám prejeme za vedení Mesta Ledec nad Sázavou a jeho zastupitelstvo. Nicméne tímto vase dny nekoncí, a proto i nadále prozívejte nový rok 2001 v plném zdraví, osobní a rodinné pohode.
Karel Urban
starosta mesta
Jaroslav Poborský
zástupce starosty
17. 12.
Vánocní koncert
ZUS v kostele sv. Petra a Pavla.
Zacátek ve 13.30 h.
18. 12.
"Proc Vánoce nechtely být"
predstavení ZUS (dramatický a hudební soubor)
v sále gymnázia
Zacátek v 18.00 h.
18. 12. 21. 12.
Koledy z balkonu MÚ
vystoupení ZUS
Predpokládaný zacátek ve 14.00 h.
20. 12.
Vánocní vystoupení peveckého sboru
v DDM pro rodice a verejnost.
Zacátek v 16.00 h.
21. 12.
"Vecer vánocní poezie"
literárne dramatický soubor ZUS
v sále na hrade zacátek od 18.00 h.
22. 12.
Koncert dechového orchestru ZUS
v sále gymnázia
24. 12.
Koledy z veze kostela sv. Petra a Pavla
od 23.30 h.
CESKÁ MSE VÁNOCNÍ
od Eduarda Marhula zacátek ve 24.00 h.
25. 12.
Vánocní koncert v kostele sv. Petra a Pavla,
pásmo koled prednese soubor
Krestanského spolecenství mládeze v Ledci n. S.
Zacátek ve 14.00 h.
Stejne jako v minulých letech, tak i letos se bude v sokolovne v Ledci n. S. slavit konec roku a vstup do nového tisíciletí silvestrovskou zábavou. Po lonském velmi úspesném vystoupení skupiny"Klasik" z Celákovic, kterou byli úcastníci minulého Silvestra doslova nadseni, jsme tuto skupinu zajistili i pro letosního Silvestra.
Prijdte i vy oslavit konec roku do stále se lepsícího prostredí ledecské sokolovny, kde prozijete velmi príjemne poslední noc roku 2000. Srdecne vás vsechny zvou poradatelé TJ Sokol Ledec n. S.
Predprodej vstupenek je v prodejne "Jericho shop" u pí. Havlové.
Slávek Poborský
zástupce starosty
Mestský úrad v Ledci nad Sázavou upozornuje vlastníky domu v Ledci nad Sázavou, v souvislosti se zákonem c. 158/1999 Sb. o scítání lidu, domu a bytu v roce 2001, na povinnost vlastníka nemovitosti oznacit budovu císly urcenými obcí tj. císlem popisným nebo císlem evidencním s odkazem na § 32 zákona c. 128/2000 Sb. o obcích.
Nove otevrené informacní centrum nabízí pro sirokou verejnost velkou skálu sluzeb. Poskytujeme informace o sluzbách ubytování, stravování, jízdních rádech, tistení dokumentu z disket, inzerci, predprodej vstupenek a prístup na internet pro verejnost. Zájemci se mohou informovat o sluzbách poskytovaných ve meste. Prodávají se zde mapy, pruvodce a odznaky, pripravuje se i kopírování vsech dokumentu a skenování. V informacním centru je také mozno získat veskeré informace o kulturním dení ve meste i okolí. Zájemci si zde mohou také vyzvednout kulturní programy vsech akcí na daný mesíc, informace o zájezdech do divadel a dalsích pripravovaných akcí. Turistum v letních mesících téz nabídneme zhlédnutí videofilmu o Ledci nad Sázavou a okolí. Provádíme i sber amatérských filmu, zhotovení velkoformátových fotografií, foto z fota, puzzle a ctyrportrétu z prinesených negativu. Tyto sluzby pro nás zajistuje renovovaná firma FotoStar z Teplic.
V novém roce bude mít stredisko ve správe kino, synagogu a muzeum na hrade. Také v techto zarízeních se pripravuje rada zmen a realizace nových nápadu. V mestském muzeu pujde o rozsírení výstavní plochy a vystavení nových exponátu z depozitáre muzea. Otevírací doba muzea bude prizpusobena podobne jako na hradech a zámcích od dubna do ríjna. Pro zájemce bude zprístupnena vyhlídka z hradní veze. Plne budou vyuzívány prostory synagogy pro koncerty a výstavy, z nichz první je pripravena na leden 01. I v kine se pripravují zmeny v programu a rádi bychom zde porádali prehlídky filmu, a to nejenom celovecerních.
V budoucnu se pripravuje vydání vlastních propagacních materiálu, vhodných zvláste pro návstevníky naseho mesta v ruzných jazykových mutacích. Zveme vsechny obcany k návsteve naseho Informacního centra na Husove námestí, kde nás najdete Po Pá 8.00 - 12.00 a 12.30 16.00, v letních mesících budeme nase sluzby poskytovat i v sobotu. Zájemci o nekterou z nasich aktivit se mohou informovat na telefonu 0452/621 471 nebo vyuzít nasí mailové adresy is@ledec-net.cz.
Frantisek Pleva
Jak se slusí a patrí na generace lidí prelomu tretího tisíciletí, zádná velká sláva se neobejde bez rádného tresku "rachejtlicek" a petard vseho druhu. I my v nasem meste onu silvestrovskou slávu privítáme ohnostrojem ze skal, na nichz truní nás hrad. Veríme, ze hvezdný rej a traskavý rachot prispejí k radostné a stastné pulnoci, která nás prenese do nového roku, do nového tisíciletí.
ve chvílích, kdy se vám nase noviny dostávají do rukou, vrcholí prípravy na nejkrásnejsí svátky roku Vánoce. Jiste jste uz ochutnali (pres zákaz) letosní vánocní cukroví, odskrtáváte si z dlouhých seznamu úkoly, které jste uz pro zdar letosních svátku splnili a vztekáte se nad temi, které zrejme nesplníte vubec. Nelamte si s tím ale tolik hlavu, spíse se zamyslete víc nad úklidem v dusi, nez nad tím fyzickým, který s bourlivou pravidelností obrací v tyto dny nase domovy naruby. Vánoce jsou spíse o klidu, soustredeném rozjímání, o radosti, o prízni nejblizsích.
Na vasem trhacím kalendári zbývá doslova pár listu a vsichni jsme zahlcováni informacemi o magii císel, o prechodu do nového tisíciletí a s tím spojených kouzel. To uz máme za sebou, loni jsme si podobných katastrofických scénáru uzili az az. Ono to vsechno bude více v nás, v lidech, jak se budeme chovat, jak se budeme snazit ostatne se to dá vysledovat ize stránek nasich novin.
Az se vám do ruky dostane první císlo Ledecských novin roku 2001, mimochodem uz desátý rocník tohoto periodika, budete mít za sebou vsechny radosti i strasti spojené s prelomem kalendárního roku, tentokráte dokonce zmíneného milénia, (vcetne silvestrovské kocoviny) a budete se radovat z prodluzujícího se dne i výplaty, která alespon cástecne zacelí vánocní a silvestrovské "rány".
Mne nezbývá, nez vám podekovat za prízen a vyslovit dve prání: At jsou pro vás Ledecské noviny dobrý pruvodce zivota v nasem meste i kamarád, který vás pravidelne navstevuje!
At co dobrého vás v prístím roce ceká, to at vás rozhodne nemine!
A jedna dobrá zpráva na záver. Predplatné Ledecských novin na rok 2001 si muzete zajistit za stejnou cenu, tedy 120,- korun na rok!
Za redakci - OK
Ceská krestanská akademie vás srdecne zve na koncert Prazského katedrálního sboru, který se uskutecní 7. ledna 2001 od 16.30 hodin v kostelesv. Petra a Pavla. Za rízení regenschori Josefa Ksici budou v doprovodu varhan predvedeny skladby J. S. Bacha, L. V. Bethovena vcetne pásma nasich i zahranicních koled.
TJ Sokol Ledec nad Sázavou porádá "Vánocní posezení clenu Sokola", které se bude konat ve ctvrtek 14. prosince 2000 od 16.30 hodin v sokolovne. Pro úcastníky setkání bude pripraveno obcerstvení.
Výbor TJ Sokol srdecne zve vsechny cleny TJ, ale predevsím prispívající cleny, aby byli také informováni o cinnosti nasí TJ Sokol.
Stanislav Silhan
starosta TJ Sokol Ledec n. S.
Jsou veci, které se dají velmi tezko vyjádrit slovy a uz vubec ne penezi. Myslím, ze práve takové je prátelství, které vzniklo mezi skolami a mesty Saint Jean de Monts a Ledec nad Sázavou.
Na pocátku tohoto prátelství bylo nekolik dopisu pri hledání partnerské skoly, první návsteva zástupce francouzské skoly u nás, a pak uz první zájezd nasich studentu do puvabného bretanského mestecka Saint Jean de Monts, které lezí prímo na pobrezí Atlantského oceánu.
Nadsení, s jakým se vrátily deti z prvního zájezdu, se nedá popsat. Následovala stejne úspesná návsteva francouzských studentu u nás a prátelství se upevnilo. To bylo pred ctyrmi lety.
Ve dnech 13. - 21. 10. 2000 se jiz potretí vydal autobus s 26 studenty ledecského gymnázia ke svým vzdáleným francouzským prátelum. Odjízdeli jsme v pátek 13. 10. 2000 v 16:00 hod. Po dlouhé a vycerpávající ceste, která byla zpestrena návstevou nekolika nádherných zámku na Loire (Chambord, Chaumon, Amboise), jsme v sobotu kolem 18. hodiny konecne dorazili do vytouzeného cíle. Cekalo nás vrelé privítání a pohostení na pude skoly, a pak uz si kazdého studenta odvezla hostitelská rodina do svého domova.
Pocátecní obavy z neznámého prostredí a z jazykové bariéry se brzy rozplynuly a vsechny deti se v nových rodinách cítily výborne.
Francouzstí prátelé pro nás pripravili pestrý program. Dopoledne se nasi záci úcastnili výuky ve skole a odpoledne jsme obdivovali zajímavosti této oblasti. Mezi nejkrásnejsí místa patrí bezesporu ostrov Noirmoutier, který je dostupný pouze pri odlivu, a prírodní rezervace Daviaud. Nemohli jsme vynechat ani plavbu lodí na ostrov L´ile d´Yeu. Nasi záci byli rovnez prijati na radnici v St. Jean de Monts, kde predali dary starosty mesta Ledec nad Sázavou a zúcastnili se mensí recepce.
Celý pobyt v St. Jean de Monts ubehl velmi rychle a v pátek 20. 10. 2000 jsme se ráno vydali na cestu k domovu. Slzy, které se objevily pri loucení, behem cesty oschly, vzdyt jsme meli pred sebou jeste celou Paríz. Behem jediného dne v Parízi jsme si prohlédli vetsinu nejvýznamnejsích památek, vystoupili jsme az do tretího patra na Eiffelovu vez, projeli jsme se lodí po Seine a prosli si nocní Champs-Elysées.
Myslím, ze tyto zájezdy jsou velmi prospesné jak pro rozvoj jazykových znalostí, tak pro rozvoj osobnosti studentu. Ucí se poznávat zivot a kulturu jiných zemí a národu, navazovat kontakty v neznámém prostredí a stávají se samostatnými a schopnými postarat se sami o sebe.
Príprava a organizace takového zájezdu není vubec jednoduchá a klade velké nároky jak na pedagogy, tak i na studenty. Výsledný efekt vsak stojí zato. Studenti se naucí toleranci a porozumení, obetují kousek svého pohodlí a volného casu pro druhé, coz jsou v dnesní dobe velmi vzácné hodnoty.
Bylo nám ve Francii moc hezky a uz se tesíme, az na jare privítáme nase francouzské prátele doma a budeme je seznamovat s krásami nasí vlasti. Máme urcite také co nabídnout.
PaedDr. Ilona Dokoupilová
profesorka Gymnázia v Ledci nad Sázavou
V blízké budoucnosti projde vzdelávací proces zásadní zmenou. Zatímco v soucasnosti je kladen duraz na mnozství údaju, které si studenti musí zapamatovat, v budoucnu bude vyucování zamereno na to, aby studenti byli schopni vyhledat, zpracovat a pouzít získané informace. Pri získávání techto dovedností se stane výpocetní technika nedílnou soucástí výchovne vzdelávacího procesu.
Na Vyssí odborné skole (VOS) a Integrované strední skole (ISS) strojnické v Ledci nad Sázavou je proto venována výuce výpocetní techniky maximální pozornost. V prubehu nekolika let byly vybudovány dve ucebny výpocetní techniky, které jsou vybaveny moderními pocítaci propojenými do síte. S pocítaci se muzeme setkat i v odborné ucebne automatizace, ve cvicné firme a v odborné ucebne, kde jsou pocítace propojeny s obrábecími stroji. Skola kazdorocne venuje znacné financní prostredky k modernizaci výpocetní techniky tak, jak si to soucasný trend vyzaduje.
Výuka výpocetní techniky probíhá ve vsech maturitních oborech. V prvním a ve druhém rocníku se studenti naucí ovládat bezné uzivatelské programy vcetne textového editoru a excelu. V dalsích rocnících se pak venují aplikovanému vyuzití výpocetní techniky.
Ve studijním oboru strojírenství, který je od letosního roku zameren na výpocetní a informacní technologie, jde zejména o vyuzití výpocetní techniky pri výuce pocítacové grafiky, pocítacového modelování, pocítacových sítí a základu programování. Dále v predmetech automatizace a pocítacové podpore výroby.
Ve studijním oboru management je výpocetní technika vyuzívána v úcetnictví, personalistice, ve mzdové agende, v technice administrativy a ve cvicné firme.
Samozrejmou soucástí výuky v maturitních oborech je i výuka internetu, na který je skola pripojena. Orientacne se s výpocetní technikou seznámí i ucni v ucebních oborech.
Na skole mají nasi studenti i ucni volný prístup k výpocetní technice a k itnernetu i v dobe svého volna. Zámerem skoly je zvysovat podíl výpocetní techniky i v dalsích vyucovaných predmetech.
Mgr. Radomír Nulícek
Predpokládám, ze vsichni tusíte oc tu pujde, zvláste kdyz pripomenu, ze toto vydání Ledecských novin je dvanácté v tomto roce, tudíz vánocní. Ano, bude rec o rybe, která se u nás stala symbolem Vánoc stejne tak, jako treba stromecek a vánocní cukroví. Ze to tak neberou vsichni, o tom vás presvedcí následující citace od tolik úspesných poradatelu nedávné olympiády v Sydney Australanu:
"Kapr je kostnatý, nevalné chuti a bahenního zápachu. A strasne rychle se mnozí. Zkrátka takový plevel mezi rybami, co se hodí na hnojení, ale rozhodne ne k jídlu. Ti Cesi musejí být ale divný národ, kdyz neco takového pojídají dobrovolne, a jeste k tomu ve svátek."
Dodnes není zcela jasné, kdy presne a odkud se k nám kapr dostal, zrejme z Asie, snad z Cíny. Jisté vsak je, ze Cesi jej znají a s prestávkami mají na jídelnícku uz minimálne deset století. Nejvetsího rozvoje dosáhlo rybníkárství v 16. století, naopak hned o století pozdeji se uz ryby definitivne staly jen výsadou vrchnosti. Rozvoj rybníkárství byl jen logickým vývojovým trendem s pribýváním obyvatelstva prestaly stacit ryby z jezer, rek a potoku, pro mnichy byly zase jedním z mála mozných pokrmu v postním období a rybníky slibovaly jejich nepretrzitou zásobu.
Mozná, ze práve ve spojení tradice postního jídla a postupne vymizelé dulezité cásti lidového jídelnícku lze hledat odpoved na otázku, proc se práve kapr stal hlavním jídlem pouze prílezitostne, v dobe svátecní, a nakonec vlastne o Vánocích. Jeste v druhé polovine 19. století byl kapr na stedrovecerním stole totiz jen výsadou zámozných rodin. A vy si nenechte vzít svuj symbol Stedrého dne ani vzdálenými Australany. Doufám, ze letosní vánocní kapri nebudou jen pro zámozné.
OK
7. ledna 2001 od 13.30 hodin Tri králové Kaspar, Melichar a Baltazar budou vyprávet u vánocního stromu na ledecském námestí o svém putování za betlémskou hvezdou.
Ze svých koní oznámí zvest o narození Dítete krále v betlémské jeskyni. Zivý betlém s Jezískem, Josefem, Marií a pastýri s oveckami, bude svedkem predání daru Trí králu.
Tak jako v lonském roce, zvu vsechny, kterí chtejí obnovit tradici putování Trí králu. Verím, ze deti, mládez i dospelí v dobových kostýmech"putování" podporí. Sraz úcastníku je na dekanství od 13 hodin.
Slávek Poborský
V roce 1955 zemrelo nekolik známých ledecských obcanu, o mnohých jsem se na stránkách Ledecských novin zmínil, ale bezesporu nejznámejsí z nich byl spisovatel Zdenek Matej Kudej, který dlouhá léta zil v nasem meste a byl znám nejen svým rázovitým humorem, ale i tím, ze velmi casto nebyl zcela strízlivý, byla to opravdová figurka mesta.
Ackoliv nebyl ledecským rodákem (narodil se 24. listopadu 1881 v Horicích v Podkrkonosí), prilnul k posázavskému letovisku a k Posázaví vubec. Dríve nez tu vsak zakotvil trvale, prozil velmi dobrodruzný zivot. Po vyloucení ze sedmé trídy príbramského gymnázia ucil se sice nejaký cas v lékárne v Pacove a v Sadské, ale zádnou zkousku neslozil a nestal se tedy lékárníkem, jak je o nem obcas uvádeno. Touha po dobrodruzství a cestování jej privedla v dvaadvaceti letech do Hamburku, kde v prístavní krcme náhodou vyhrál v kostkách lodní lístek do New Yorku. Rozjel se skutecne do Ameriky, kde prozil sest let, která také pripomíná ve svých prvních knihách (Bídné dny, Mordovna, Mezi dvema oceány aj.). Po návratu z Ameriky (r. 1912) se rozhodl k ceste do Ruska, kde vsak zazil veliké rozcarování. Zcela bezduvodne byl carskou policií zatcen a dríve nez byl vyhosten zpet do Rakousko-Uherska, prodlel pres pul roku v ruských vezeních (kniha Hostem u bátusky cara). Cestování jej neopustilo ani po návratu z Ruska. Jeste pred 1. svetovou válkou cestuje se svým prítelem Jaroslavem Haskem Posázavím (Ve dvou se to lépe táhne, Kdyz táhne silná ctyrka), po válce pak na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Kudej si nikdy nepripoustel starosti o nejaké stálé zamestnání. Vsechna byla jen prechodná a krátkodobá. Byl prodavacem, delníkem, úredníkem i redaktorem, ale nejvetsícást svého zivota prozil jako nezávislý spisovatel a prekladatel. Sám napsal na ctyricet knih, ale jeste více jich prelozil (z rustiny a anglictiny).
K Ceskomoravské vrchovine mel Kudej vrelý vztah. Jezdil sem casto uz pred 1. svetovou válkou, zvláste do Dolních Kralovic, kde zil jeho bratr Jan. Kdyz se po válce na Lipnici trvale usadil jeho prítel, malír Jaroslav Panuska a po nem v roce 1921 i Jaroslav Hasek, stává se tento kraj trvalým pusobistem i Kudejovi. Stálý byt mel sice v Ledci (nejdéle u paní Anny Krupickové, Havlíckova ul. 161), ale místa pobytu stále strídal, nebot pobýval krátkodobe u svých prátel v okolí a nejeden zimní mesíc prozil pod "protektorátem" primáre Melichara v humpolecké nemocnici.
V zárí 1952 opustil Ledec a prestehoval se do Litomysle, kde dokoncil svou dobrodruznou pozemskou pout dne 8. prosince 1955.
OK
24. srpna 2000 se dozil mons. dr. Karel Vrána, prední ceský teolog, filozof, esejista a rodák z nedaleké zatopené Zahrádky, petasedmdesáti let. A v prosinci oslavuje kulaté knezské jubileum. Jeho osobnost pripomínáme dvema clánky.
Karlu Vránovi blahopreji z dálky: Predstavuji si monsignora vzdycky vzprímeného, stojícího jako pastýre, oporu, dobrotivého ochránce, pomocníka, rádce. Setkání s Karlem Vránou prirovnávám k zastávce pod stinným stromem na vyprahlé ceste za letního vedra. Z chládku se uklidneni rozhlízíme vukol, krajina libá, co nám vlastne pripadalo v parnu tak úmorné? Stejne mizí za rozhovoru s Karlem Vránou pochmurné obavy, zjasnují se obzory, sunoucí se za hranice viditelného a slysitelného. Není divu, ze se básník Ivan Divis utíkal se svými strastmi ke Karlu Vránovi, ze na jeho dopis cekával. Korespondence s monsignorem Vránou mu prinásela útechu a povzbuzení za strmého putování trním a hlozím. Proc trním a hlozím? Starosti Ivana presahovaly osobní okruh, byly vesmírné, na rozmluvu s ním stacil málokdo.
Za námi prisel Karel Vrána v padesátých letech do Sand im Taufers v jizních Tyrolích, kde jsme bydleli u Hellwegru. V sousedství pobýval u prátel Pater Petrík, který se tehdy pohyboval kolem mnichovské stanice Radia RFE, znal mého manzela i mne a spolubratra Karla za námi, ceskými známými privedl. Cekali spolu pred vchodem do zámecku: knez Petrík neveliký, svetlovlasý, obrýlený a vrtivý, velebný pán Vrána, vzhledný mladý muz s cernými vlnitými vlasy, vysoký, pevný jak lamzelezo z hor. Nase prátelství se vzápetí rozvíjelo: muj manzel se narodil v Brixenu a vzpomínky na výstavné mesto - biskupské sídlo, na idylickou skolní dobu, na rajské pobyty v nedaleké vsi Slzenbaumu ho neodbytne pritahovaly do krajiny detství. Karel Vrána mel pokojík ve Weitentalu u pana ucitele. Scházívali jsme se v léte v Tyrolích pravidelne kolem Sterzingu, Brunecku, v St. Konstantinu pod Schlernem. Karla Vránu a mého manzela spojovala jak oblíbená alpská údolí, tak spolecné názory a zájem o filozofii. I nase deti rády vídaly Don Carla, který se k nim sice strýckovsky nesklánel, ale presto je chápal, bral je vázne. Vedely také, ze nakonec pecu kazdou sobotu z máku, který kvetl a uzrál na poli u Vaudoies a který nám ve velkém pláteném pytlíku na podzim dodal Don Carlo - ani takovou obtíz nepovazoval za malichernou.
Karla Vránu - Pavla Zelivana jsem také potkávala na stránkách casopisu a novin, do nichz jsme oba prispívali, v Perspektivách prejmenovaných z Promen (za redaktorství moudrého dr.Radimského - Petra Dena), v rímském Novém Zivote, tu a tam ve Svedectví, snad i v australském Novém Domove, americkém Hlasu Domova, ve Sklizni. Ctení, psaní a vydávání knih patrilo krome povolání nedelitelne k samozrejmým cinnostem Karla Vrány. Mel vliv na vydavatelský program Krestanské akademie v Ríme, kterou zalozil a kde vycházely také preklady Dawsona, Gertrudy von le Fort, Hopkinse aj. V edici poezie Vigilie se objevil Zdenek Rotrekl, Milada Soucková, nepreslechnutelný Pavel Javor - dr. Skvor z Kanady, zahrmel Jan Zahradnícek se zasveceným úvodem Karla Vrány, vysly eseje Rio Preisnera a Jana Cepa. Vránuv styk s autory se neomezoval na papírový. Janu Cepovi s zenou Primerose a detmi Klárkou a Janem umoznil prázdninový pobyt v tyrolském Kastelruthu, v Tyrolích organizoval kulturní sympozia, s dr. Skalickým spolupracoval v edici Studium. Po návratu domu se krátce podílel na redakci porevolucních Souvislostí. Císaruv Mim v Souborných spisech V. Rence se zaskvel ze svitavského nakladatelství Trinitas, kde Karel Vrána spolupusobí.
Snadnejsí je bezpochyby vypocítávat vydavatelské zásluhy Karla Vrány nez hodnotit jeho vlastní spisy. Vyzdvihnout bych chtela alespon Vránuv rozbor velkolepého videní Theillarda de Chardin o vývoji Stvorení, jehoz (i jiné moderní prírodovedce) Vrána priblízil ceskému ctenári. Bývá-li Vránovu slohu vytýkán lyrismus, je to práve dukazem oúcasti citu, o snaze uhodnout presne odstín, neublízit, neprestrelit, sdelovat výstizne.
Karel Vrána strávil mládí na Ceskomoravské vrchovine, kde se narodil. Protoze je muz netruchlící, odpoustející, z radosti zijící, odchodem (nuceným!) do ciziny domov neztratil, nýbrz rozsíril, má vlast evropsky rozmáchlou. Prednásel filozofii na univerzitách v Ríme a Neapoli, teologii v seminári v jihoitalském Beneventu (odtud pojmenování Don Carlo a napínavé zkazky, které pan profesor Vrána vyprável o divech víry: zklamaný a rozlícený Jizan, jehoz nebesa nevyslechla, popadl svecený obraz, postavil v poli, zacílil, prostrelil a z vyobrazeného Srdce vytryskla krev. Stalo se v zemi, kde kohouti krácívali v procesích....). Byl rektorem koleje Nepomucenum v Ríme, zotavovával se v Tyrolích, s neprístupnými Cechami se spojoval alespon za návstev sestry a svagra. Porozumet si dovede na zcela rozlicných místech s praruznými lidmi: s hodnostári, s umelci, s teology, s polskými reholnicemi, hospodarícími v bohosloveckém ucilisti, s vedci, se sedláky ze sousedství. Pamatuji si, jak býval hosten na alpské objízdce v nejzapadlejsích cípech podhurí, zván na chléb se slaninou, sklínku vína a pohovor!
Stred rozevlátého Vránova domova, rodná obec Zahrádka u Ledce nad Sázavou, uz není na mape Cech. Byla zatopena, obetována na stavbu zelivské prehrady. Z mestecka Zahrádky zbyl jen zavrený kostel s románským portálem, kol dokola obrostlý lesem. V povedomí stárnoucích obyvatel trvají uplynulá zahrádecká léta, pesiny k milým, vlastní domky, rodinné události... Práce Karla Vrány je sice doma vydatným mlcením obklopena, není vsak "nicivou vodu" zaplavena, je cástecne prístupná a zcela sledovatelná. Prejeme mons. Vránovi, aby jeho cinnost ve stínu nezustávala, nýbrz stín na vyprahlých cestách skýtala. A jeste mnohá tvurcí léta, aby jeho dílo rostlo a dál posilovalo!
Gertruda Gruberová, malírka a spisovatelka, Rosenheim
Jeden z mých nejranejsích, velice zive uvedomovaných zázitku je bourání prastarého trhového mestecka Zahrádky. Píse se zacátek sedmdesátých let, vyrustám ve vsi patrící do zahrádecké farnosti a jednoho dne s rodici scházím silnickou od vrchu Safranice do údolí, do Zahrádky, v jejímz stredu stojí románský kostel sv. Víta. Pamatuji se, jak smutní, strhaní lidé kolem nás krompáci a palicemi pomalu bourali své domy a statky, ve kterých jejich rody pobývaly po mnoho staletí. Bourat byli nuceni, nebot z rozhodnutí strany a vlády se na nedaleké rece Zelivce mela uskutecnit stavba století, vodní socialistická prehrada - potopa a mestecko tak muselo ustoupit. Vzpomínám si na praskání rozlamovaných krovu, na viditelné rozrusování té pospolitosti, které se ríká obec, comunio. Az pozdeji jsem si uvedomil, ze v té chvíli bylo se zemí srovnáváno také domovské stavení Karla Vrány, c.p.1 a v nem zrejme rozstípávána jeho rodná kolébka. V otci Vránovi se nesmazatelne a hlubinne usadil tón tohoto vysocinského místa, prestoze z nej brzy odesel do sveta. Ta stredoevropská obec byla pevne zabydlena v rádu vesmíru a její spolecenství, osazenstvo, tvorilo málem rodinný celek, kruh originálních a samorostlých strejcu a tetek, sahajících od kováre pana Tulacha, který trhával zuby, pres tanecního mistra Milácka az po osobnost obetavého kneze a otcovského prítele Josefa Toufara, pozdejsího cihostského mucedníka, který mel na zivotní cestu otce Vrány velký vliv.
Karla Vránu jsem nejdríve potkával ve vypráveních a vzpomínkách. V kraji a rodine (Vondrovi a Vránovi byli blízcí prátelé) se na nej vzpomínalo srdecne, jako na "naseho Karlíka." Poté, na konci osmdesátých let, se ke mne dostaly nekteré z jeho textu a nakonec jsem poznal a sprátelil se i se samotným otcem Karlem. Prijal me bez rozpaku, velkoryse, jako jednoho ze spolecné domovské obce. A díky jeho pobídkám se mi jeho druhá vlast, Itálie, stala postupne tak blízkou a prátelskou. Poznal jsem v nem nejenom presne a bystrozrace formulujícího a evropsky zabydleného Pavla Zelivana (pseudonym se zretelným echem na rodné konciny), hluboce pouceného ve vede, kulture a filozofii, ale predevsím drahého, pomáhajícího, vzdy blízce stojícího cloveka. A tu jsem si uvedomoval, ze jeho vnitrní obec není zborena a zatopena, ale ze naopak stále pevne drzí, budována jako hrad v nitru, pohromade v zivé, tvorivé svobode. Vzdy, kdyz si ríkám slova z jedné básne Vladimíra Holana: "Vsude tam, kde se jeho poutnická hul dotkla zeme, ozval se hlas nekterého z mrtvých...." tane mi na mysli práve otec Karel Vrána. Poutník a ozivovatel, který nám otevírá tajemství evropského ducha. Odkrývá nase spolecné rodové koreny, predstavuje tváre tech dávných mrtvých a presto svým odkazem zivoucích! A vyprovází nás smerem k domovu, do té jedné jediné a jedinecné zahrady, Zahrádky Bozího království.
Milos Dolezal
Jeste jednoho velikána nasí kultury z naseho kraje (Z. M. Kudeje pripomínám na jiném míste tohoto vydání LN) si v tento cas pripomeneme. Pred sto padesáti lety se narodil Zdenek Fibich.
Svetlo sveta spatril 21. prosince 1850 v osamelé myslivne nedaleko vesnicky Vseborice, jez lezela na ceste z Dolních Kralovic do Zruce nad Sázavou. Není mnoho míst, která by byla schopna tak silne vstoupit do vedomí cloveka, jako jeviste Fibichova narození a jeho raného detství. Krása krajiny a mnohonásobné duchovní tradice kraje jiste ovlivnovaly citlivou dusi prístího umelce. Príroda - a v ní zase predevsím les - se mu stala zivotní nezbytností a v pozdejsích letech nad jiné silným inspiracním zdrojem.
Krásné bylo prostredí prírody, která obklopovala Fibichuv domov, krásný byl i tento domov sám. Vyplýval ze zivotní vyrovnanosti a uvázlivosti Fibichova otce Jana Fibicha, lesmistra a pozdeji lesního rady knízete Auerspergra, tak jemné a hlubokým rodinným a kulturním smyslem nadané Fibichovy matky Marie, rozené Romischové, dcery malého továrníka z Vídne. Domácnost Fibichových byla blahobytná. Nescházelo v ní nic z toho, co vytvárí zivot spokojený a klidný, ba prímo bezstarostný.
Ne vsechno v prístím Fibichove zivote bylo takové. Uz jako známý umelec, který ale nenasel dostatecné zázemí v Praze, odesel do Vilna (ruské gubernské mesto), kde mu jeho zena Ruzena (rozená Hanusová) porodila v lednu 1874 dvojcata - Elsu-Ruzenu a Richarda. Radost se brzo zmenila v trvalou bolest: chlapec zemrel hned v den narození a záhy se ukázalo, ze narození detí tezce otráslo zdravím matky. Vrátil se z nehostinného mesta zpet do Prahy, kde zakotvil uz na celý zbytek zivota. Jeho nadeje se nesplnily: az do konce svých dní nacházel vzdy více zklamání a ústrku nez úspechu a uznání. Z jeho díla nejvíce zlidovela cást orchestrální skladby V podvecer, nazvaná pozdeji Poem. Zemrel 15. ríjna 1900.
OK
Srdecne dekujeme za krásný zázitek pri usporádání nasí diamantové svatby Mestskému úradu v Ledci nad Sázavou a zvláste pak panu starostovi Karlu Urbanovi a vsem, kterí se na obradu podíleli.
Také dekujeme za projevené blahoprání zástupkyním CCK.
Manzelé Strakovi
Rádi bychom vás seznámili s chystaným projektem Tríkrálová sbírka, která probehne mezi 4. a 7. lednem 2001. Hlavním organizátorem akce probíhající v celé republice je Ceská katolická charita. O celém projektu budou informovat sirokou verejnost celorepubliková media.
Hlavním cílem sbírky je získání financních prostredku na podporu, rozvoj a provoz sociálních sluzeb, na pomoc rodinám, lidem a detem v nouzi.
Chceme vás tímto pozádat o podporu a pomoc pri organizování Tríkrálové sbírky. Usporádat tuto sbírku v celém okrese v tak krátkém casovém období je pro nás organizacne a technicky nemozné. Prosíme o získání dobrovolníku, kterí by chteli pomoci a prispet tak ke zdárnému výsledku této charitativní sbírky.
Zámerem je vytvorit skupinky koledníku Trí králu (s vedoucím starsím 18-ti let) a v den slavnosti chodit po ulicích s koledou . V Ledci n. S. probehne tato akce v pátek 5. a v sobotu 6. ledna 2001. V tento cas vás osloví Tri králové v dobových kostýmech, abyste prispeli na tuto charitativní akci. Místne tuto akci zajistuje ledecská oblastní charita.
Podrobnejsí informace o sbírce a cinnosti Oblastní charity získáte na této kontaktní adrese:
Oblastní charita Havlíckuv Brod
Bozeny Nemcové 188
580 01 H. Brod
Tel.: 0451/ 426 070
E-mail: caritas@quick.cz
V záveru ríjna prinesly agentury zprávu, ze v 86 letech zemrela v rakouském Salzburgu herecka Lída Baarová. Byla prazskou rodackou, narodila se 7. zárí 1914 a jmenovala se Ludmila Babková.
Pri zacátcích své filmové kariéry si zmenila jméno po príteli svého otce, spisovateli J. S. Baarovi, na Ludmilu Baarovou.
V roce 1935 nastoupila k ní do sluzby jako pokojská z Ledce Marie Pírková (provd. Plevová). Jako osmnáctileté devce z chudé rodiny musela jít do sluzby v Praze, aby uzivila sebe i matku, která v té dobe nedostávala zádný duchod. Zde jí tehdejsí pracovní úrad doporucil k Líde Baarové. Dodnes vzpomíná na její prepychove zarízenou vilu na Hanspaulce, kde v polovine bydleli její rodice a v druhé polovine ona. Casto prijímala návstevy a hlavne pány z rad politiku, umelcu, hercu a ctitelu. Ve sluzbe tak poznala radu tehdejsích populárních lidí. Ti jí nosili velké kytice kvetin a nejvíce ruze, které mela nejradeji. Chodívávala k ní její sestra Zora Babková, která téz hrávala ve filmech pod pseudonymem Zora Janu. Sestra byla o sedm let mladsí a ukoncila svuj zivot v roce 1946 skokem z okna. K sebevrazde jí dohnala nepodlozená obvinení její sestry z kolaborace, která jí ale nebyla dokázána.
Kdyz odjela herecka natácet filmy do Nemecka nebo nekam dál od domova, vzdy se celý dum cistil, vse se muselo jenom blýskat, a tak práce bylo hodne. Paní Plevová na ní vzpomíná v dobrém, dostávala dobrý plat, jídlo a obcas i nejaký dárek, vcetne starsího oblecení. Pozdeji se ale vdala a vrátila se zpet do Ledce, kde zalozila rodinu a dosud zde zije. Na památku dostala od Lídy Baarové mimo jiné i fotografii s venováním, kterou zde otiskujeme.
F.P.
Nad krajinou tise popadávaly první snehové vlocky, kdyz jsme prijízdeli do Stanice ochrany fauny v Pavlove. Dostali jsme pozvání od zdejsích ochranáru ke zhlédnutí mládat vydry rícní, která je v nasí republice chránena jako silne ohrozený druh. Prímo ve stanici se nás ujali p. Josef Herout a p. Frantisek Kunc, kterí nás zavedli k vydrímu výbehu. Shodou okolností práve pred Vánocemi zde mají dva hezké ctyrmesícní samecky. Jeden ze samecku je velmi prítulný a nazývají ho "Matýsek". Matýsek pochází z jizních Cech a druhé vydrí mláde je z Kutnohorska. V soucasné dobe nejsou jeste tak velcí, ale jak jsme se od ochranáru dozvedeli, dorustají az do délky jednoho metru. Vzhledem k tomu, ze mají Matýska od malicka, podarilo se jim ho ochocit tak, ze se nechá od ochranáru chovat, i kdyz nekterého sem tam cvakne svými ostrými zoubky do ruky. Ve výbehu si hraje s gumovým mícem, chytá ryby, obcas vleze i do budky, odkud si prohlízí návstevníky. Jeho kolega jiz tak prítulný není, toho jiz zamestnanci do ruky vzít nemuzou. Vetsinu dne totiz stráví ve své budce a návstevníku se spíse bojí. V dospelosti budou oba vypusteni s povolením rybáru do volné prírody v Beskydech ci Jesenících. Ve vedlejsím výbehu zije dalsí statný vydrí jedinec, nazývaný "Styxík". Ten se stal jiz velkou filmovou hvezdou, nebot si zahrál v nekolika filmech, a to i v zahranicních. Nejsou zde sami, v nocních hodinách k nim tajne prichází vydrí návsteva od nedaleké reky Sázavy.
Pri prohlídce nám pracovníci ukázali krome roztomilých vyder také radu dalsích zvírátek, predevsím ptáku. Dostávají se sem casto po svém zranení nebo je sem prinásí lidé, kterí je najdou.
Ve zdejsí stanici jsme si pripadali jako v malé zoologické zahrade. Ta je posazená v krásné prírode v podhurí Zebrákovského kopce a vrele ji muzeme doporucit vsem milovníkum zvírat.
Ochotní pracovníci nám sdelili, ze mohou rodice se svými detmi zvírátka navstívit i o vánocních svátcích.
Ze stanice jsme odjízdeli plni krásných zázitku ze setkání se zvíraty a jejich ochránci.
KaH
I kdyz Sdruzení zdravotne postizených v Ledci nad Sázavou je pouze príspevkovou organizací a disponuje jen omezenými financními prostredky, snazí se pro své cleny v rámci svých mozností zajistit kulturní a spolecenské akce.
V mesíci listopadu jsme pro své cleny usporádali dve.
1.11. - Zájezd do Horáckého divadla v Jihlave na predstavení Tristan a Isolda. Pekný kulturní zázitek si z nej odneslo 40 nasich clenu.
24.11. -Beseda s pohostením v malém sále sokolovny. V dobré pohode se tu seslo 45 nasich clenu, mezi kterými byla i 95letá paní Franclová. Zábavu obstarala hudba Hradecanka, pri které doslo nejen na zpev, ale i na tanec.
Vzhledem k tomu, ze toto byla poslední akce v letosním roce, prejeme vsem clenum pekné Vánoce a do roku 2001 dobrou pohodu a hlavne pevné zdraví.
Výbor SZdP v Ledci nad Sázavou
TRIANGLKatalogový prodej domácích spotrebicu na splátky s 0% navýsením nove i prodej nábytku a zlata Kontaktujte zprostredkovatele:
ST: 8.00 10.00; 14.00 16.00 h.
I VY SE MUZETE STÁT ZPROSTREDKOVATELEM! |
Zdravotní pojistovna METAL-ALIANCEdivize Cechy, Cermákova 1951, 272 01 Kladno Tel.: 0312/620 090, 91 nabízí svým pojistencum na rok 2001
Zdravotní pojistovna METAL-ALIANCE zajistuje svým pojistencum slevy:
Ledec nad Sázavou, Habrecká 450 (poliklinika) ÚREDNÍ HODINY:
|
|
Hradec c. 67 Ledec nad Sázavou 584 01 Firma Unimont J.C.K. s.r.o. otevrela 1. 12. 2000 PUJCOVNUelektrického prenosného náradí znacky HILTI Dále nabízíme v nasí nové pujcovne STAVEBNÍ MECHANIZACI Provozní doba: Kontakt: |
BÁJECNÁ DOVOLENÁ
PRODEJ LETNÍCH ZÁJEZDU ZAHÁJEN
|
HODINÁRSTVÍ - ZLATNICTVÍ
|
NEJLEVNEJSÍ POVINNÉ RUCENÍCeská podnikatelská pojistovna a. s.Kontaktní místo: Havlíckova 186, ST: 8.00 - 10.00; 14.00 - 16.00 |
KOUPÍMchatu nebo rekreacní pozemek v okolí Tel.: 02/22 075 101. |
PRODÁMbyt 2+1 II. kategorie, 2 sklepy, telefon, Cena dohodou. |
VYMENÍMbyt 2+1 II. kategorie, 2 sklepy, telefon, Tel.: 0606 221 652 |
Pred vánocními svátky se krade. A krade se hodne, a to nás "vánocní kapsárské zne" teprve cekají. Vseobecne se dá ríci, ze zlodeji nejsou zádní cicmundové, ze jejich zpusoby i technika jsou profesionální. Stopy po jejich vniknutí do bytu muze odhalit az odborná expertíza. Jen doufám, ze po prectení tohoto sloupku budete vsichni preci jen trochu pozornejsí a méne duveriví. Odmenou vám bude, ze za vase peníze nebude nakupovat dárky nekdo úplne cizí.
1.11. Kdosi velmi obratný odcizil z bytu ve Wolkerove ulici paní E. Z. tisícikorunu z její odlozené kabelky.
2.11. Soukromý zemedelec F. N. z Ostrova prisel o témer dva tisíce korun, kdyz mu neznámý zlodej odcizil baterii z jeho zaparkovaného traktoru.
3.11. Zlodeji se nevyhýbají ani pomerne frekventovaným místum, jakými jsou treba úrady. Tak se na Mestském úrade v Ledci jednomu z úredníku ztratila penezenka a veskeré osobní doklady. Celková skoda je za dve tisícovky a pachatel fuc.
Bez ridicáku bude letosní vánocní svátky trávit devatenáctiletý T. H. z Ledce, který tohoto dne notne "pozil" a následne se rozverne projízdel se svoji skodovkou po meste. Jeho euforii prekazili az policisté pri náhodné silnicní kontrole.
4.11. Za Habrekem doslo k vázné dopravní nehode, kdyz se tu stretl s vozem Seat V. K. z Benesovska s odbocujícím traktorem. Nestastný stret mel za následek prevrácení osobního vozu a zranení spolujezdkyne I. K, která musela být prevezena do nemocnice. Události museli asistovat i místní hasici.
6.11. Z návstevníka naseho mesta. S. L. z Ovesné Lhoty se vyklubal povedený ptácek. Nejprve se nechal obslouzit v Restauraci a denním baru pana Backovského, kde prekvapenému personálu sdelil, ze nemá na zaplacení. Po nezbytném policejním zadokumentování témer neprodlene stejný kousek zopakoval v restauraci Centrál. Skoda jen, ze takové hosty není mozné vsadit na pár hodin do klády, aby si je místní restauratéri mohli dobre zapamatovat.
10.11. Za velmi nejasný oznacili odborníci vstup do bytu neznámého lapky u M. V. v ulici M. Majerové. Ke skode majitelu si odnesl financní hotovost 22 000 korun. Za to by byl uz hájícek vánocních stromku.
12.11. Volby nevolby se skoro identickým zpusobem kradlo jen o kousek dál u L. D. Hotovost darebák nenasel, tak odnesl sperky a nebylo jich málo. Skoda je za více nez 40.000 korun.
15.11. Jeste nedávno místní policajt okusil na vlastní kuzi, jaké to je být okraden. Pred jeho domem pres noc zmizela jeho renaultka a dodnes o ní nikdo neví. Poskozený tak prisel o 140.000 korun.
Nezvaným, ale castým hostem v nasem kraji je slovenská rodina Sztojku. Vetsinou provozují neoprávnený prodej (tentokrát to bylo v Kozlove a prodávaly se hrnce), ale ani dalsí povedené kousky nejsou této rozvetvené rodine cizí.
Z neuzamcené kanceláre firmy VITS (v areálu bývalého Kovofinise) se z neuzamcené kanceláre ztratil mobilní telefon a digitální fotoaparát. Vse bratru za 45.000 korun. Jak prosté! Listopadový slágr pokracuje -- neznámý zpusob vniknutí do bytu, neznámí hosté. To vsechno oznámil pan N. z Obrvane, kdyz zjistil, ze jeho domácnost je chudsí o 32.000 korun na hotovosti.
19.11. V Haskovce bylo opet zivo. Prestoze tu nebyl zaznamenán pohyb medveda, nasel obyvatel jmenované ulice, pan Z. M., v nedeli ráno pekne podrápanou svoji drahou skodovku. Selma nedopadena.
20.11. Opet neznámý poberta odcizil z bytu v ulici 28. ríjna financní hotovost. Dárky bude zrejme obstarávat v Amsterodamu, nebot si v tomto byte "zapujcil" stovku guldenu a na cestu jeste nejakou tu ceskou "vatu".
Na místní policejní stanici byla predvedena paní M. S. z Hlohova, která byla obvinena z poskozování vozidla (ve zmínené Haskove ulici vsak nebyla).
Od 23.11. se pohresuje pan D. K. z Ledce, který v uvedený den odjel se zbozím (a zrejme i s vetsí financní hotovostí) na sluzební cestu smer Kolín - Praha. Auto sice bylo pozdeji objeveno v centru hlavního mesta, ale jeho majitel se dosud neozval. Kazdá vase informace k tomuto smutnému prípadu bude vítána.
27.11. Na zdejsím sídlisti Stínadla byla panu D. V. z Bohdance odcizena zadní SPZ jeho Formana. Na co ji kdo mohl potrebovat musí rozresit snad jen Nejvyssí.
28.11. Na Zizkove byl za asistence policie, hasicu a záchranné sluzby otevren byt paní M. K. Stalo se tak na upozornení souseda. Paní byla nastestí nalezena zivá a s drobnými poraneními prevezena do nemocnice. Dobré sousedské souzití mozná zachránilo paní K. zivot. Alespon jedna dobrá zpráva.
Horsí to uz bylo v rodine V. S., kde syn, zatím jen slovne, napadl svého otce a vyhrozoval mu újmou na zdraví.
29.11. Dalsí baterie vzala za své, kdyz ji neznámý zlodej ukradl z areálu firmy Intex.
Nezvyklou duveru (prostotu?) projevil pan J. R. z Ledce, kdyz po dvacáté hodine otevrel neznámému návstevníkovi, který - svete div se - mel zrovna v tu chvíli zízen. Za projevenou ochotu se neznámý rychle zacal odvdecovat. Ohrozoval hostitele nozem, ukradl mu koruny, marky, mobilní telefon a nádavkem si nejakou tu korunku vybral z jeho kreditní karty. Nakonec z toho bylo hnedle 50.000 korun. Pro duverivce ideální ctvrt k bydlení - stalo se na Zoufalce.
OK
4. 11. Jednotka PS vyprostila uveznené kote v silu ZD Kozlí
4. 11. Dopravní nehoda osobního automobilu SEAT IBIZA za obcí Habrek
5. 11. Dopravní nehoda osobního automobilu S-OCTÁVIA u obce Kouty
6. 11. Pozár osobního automobilu u domova duchodcu v obci Smrcná. Jednalo se o S-105
6. 11. Spadlý strom pres vozovku u obce Hradec
7. 11. Spadlý strom pres vozovku u obce Rejckov
7. 11. Uvízlý kamion bránící provozu v Ledci n. S. Podolí u Sudexu.
7. 11. Dopravní nehoda osobního automobilu LADA u Bohumilic
9. 11. Otevrení bytu ve Svetlé n. Sázavou, jehoz majitel nereagoval na výzvy
12. 11. Dopravní nehoda osobního automobilu S-Forman u obce Hradec
13. 11. Likvidace srsnu v pudním prostoru v obci Pavlov
18. 11. Otevrení bytu ve Svetlé n. S. Majitel nereagoval na výzvy. Po otevrení bytu byl nalezen mrtev
28. 11. Otevrení rodinného domku v ulici Na Zizkove, kde byla zranená jeho majitelka
28. 11. Olejová skvrna na vozovce v ulici Cechova v Ledci nad Sázavou.
| Holoubek Lubomír |
| Rýdl Miloslav |
| Fulín Jan |
| Sukdolák Stanislav |
| Svoboda Jaroslav |
| Nápravníková Eva |
| Urbanová Jirina |
| Kaczmarková Vlasta |
| Rados Milan |
| Eder Frantisek |
| Svobodová Marie |
| Langer Jaroslav |
| Lásová Marie |
| Dokoupilová Anna |
K Vasemu zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
| Marta Prusová Josef Kosík |
Novomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
| Buchal Václav |
| Palánová Natálie |
| Andrlová Michaela |
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
| Miksícek Frantisek |
| Masínová Anna |
| Pajerová Marie |
| Bíla Oldrich |
| Malimánková Frantiska |
| Krajícek Jaroslav |
Za purkmistra pana Václava Perknovského, kupce z cp. 74 v Ledci, byl zakoupen obecní dum cp. 16 pri drazbe dne 22. prosince 1865 za cástku 3575 zlatých.
1925
Byla dokoncena elektrizace mesta nákladem 440.000 korun, kterou provedla firma Bartelmud a Donát. Energie je odebírána od Jihoceských elektrárenských podniku v Ceských Budejovicích. Nákupní cena 1 kw svetelného proudu ciní 1,90 Kc.
Byl prijat tretí policejní strázník do sluzeb mesta. Stal se jím obuvník pan Frantisek Kadlec.
Telocvicné jednote Sokol v Ledci byla udelena podpora 15.000 korun, dríví a kámen na stavbu místní sokolovny.
1930
Úprava Podebradovy ulice byla zadána staviteli Frantisku Vorlíckovi ofertním rízením za 11.000 korun.
1935
19. prosince byl biskupské konzistori v Hradci Králové sdelen písemný pozadavek, aby duchovní správou zdejsího dekanského úradu byl poveren dosavadní oblíbený administrátor páter Josef Sulc, jehoz milá povaha a srdecný styk s obcany mesta dávají záruku, ze bude zachován velmi dobrý a srdecný pomer duchovní správy ke vsem príslusníkum mesta.
1950
Zrízení komunálního podniku v Ledci (v polovine r. 1950) zmensilo pocet zamestnancu MNV a cástecne i hospodárskou agendu. V záveru tohoto roku melo MNV sest kancelárských sil a jim byly prideleny vsechny referáty; Rudolf Tobolka (vedoucí úredník), Jarmila Mendlová, Jaromír Vodrázka, Josef Vladyka, Josef Vopenka, Václav Sebek. K uvedeným pribyl jeste Josef Bobek, který se vrátil z vojenské sluzby a který byl jmenován vedoucím úredníkem v oddelení duchodu. Krom toho po prechodnou dobu pracovaly na MNV jeste dve výpomocné síly, a to paní Kácalová a paní Klofácová. Stalo se tak proto, ze na MNV byly od roku 1950 vyhotovovány obcanské prukazy.
1955
11. prosince zemrel Frantisek Janouch (86 let), reditel skoly ve výsluzbe, otec spisovatele a prekladatele Jaroslava Janoucha.
1960
K 15. prosinci byla se souhlasem nadrízených orgánu uzavrena mlékárna, která denne zpracovávala 15000 litru mléka. Výroba byla zabezpecena mlékárnou v Havlíckove Brode, kam také odesli nekterí zamestnanci. Rovnez byla uzavrena jatka a celý provoz centralizován v Havl. Brode.
Po zrusení ONV, Okresní bezpecnosti, soudu, atd. v Ledci preslo nejvíce zamestnancu do n. p. Kovofinis a na okresní orgány v Havl. Brode. Cást jich presla do Kutné Hory, Benesova a Pelhrimova. Osm pracovníku tehdejsího ONV se stalo tajemníky národních výboru v obcích.
V tomto roce melo mesto 1025 bytu. Pribylo 36 bytových jednotek v Haskove ulici a sest rodinných domku. V rámci územní reorganizace byly bytovým úcelum navráceny dva byty pro OV CSM a OV CSCK. Presto je evidováno na dve ste zádostí o byt.
V dusledku nové úpravy kraju byla zrízena autobusová linka Ledec - Hradec Králové a také pravidelná autobusová doprava do okresního mesta (H. Brod), a to 4x denne. Pribyla i jedna místní linka - do Kozlova.
V záveru roku je veliká poptávka po elektrických chladnickách a televizorech.
5. prosince zemrel v nemocnici v Humpolci ve veku 64 roku Josef Bobek, zamestnanec Mestského národního výboru v Ledci.
Mesto Ledec má 3997 obyvatel, místní klub duchodcu má 180 clenu a jeho predsedou je Bohuslav Rocek.
1965
Pred vánocními svátky dostalo 21 rodin od stavbaru pekný dárek. V druzstevní výstavbe bylo dokonceno 21 bytových jednotek, které byly ihned predány do uzívání.
Ve stárí 79 let zemrela dne 25 prosince Bozena Baklová, nejstarsí ledecská divadelní ochotnice, která byla pri zrodu divadelního souboru v roce 1907. Vytvorila radu postav, z nichz nejúspesnejsí byla její Babicka od B. Nemcové.
OK