| cervenec 2000 |
|---|
Slunecná, ale chladná, tretí cervnová sobota byla opravdu svátecním dnem. Svátecním zejména pro vsechny muzikanty, nebot v tento cas se uz léta slaví Den hudby. V nasem meste se tento svátecní cas násobil jeste jednou významnou oslavou. Pan Karel Ruzek, dnes uz muzeme ríci, ze nestor místních (a nejen místních) muzikantu, totiz slaví v letosním léte své významné zivotní jubileum 70. let zivota. A práve 17. cervna mu jeho záci pripravili malou oslavu v místní sokolovne. Hodne muzikantu, hodne dobré muziky, to byly dve velmi príjemné hodiny strávené v místní sokolovne. Kdyz jsme si na záver vsichni zazpívali "tu nasi písnicku ceskou", zalesklo se v mnoha ocích pár slzicek. Dva následující príspevky nám príjemnou oslavu hudby i srpnových narozenin pana Karla Ruzka priblízí více.
Jeho osobu není nutno dlouze predstavovat, ledecská verejnost ho dobre zná. Vzdyt v Ledci nad Sázavou pedagogicky pusobí od r. 1959 (soucasne i v Praze) a behem této doby vychoval celou radu dobrých muzikantu. Dvaadvacet z nich, tech nejlepsích, pokracovalo ve studiu na konzervatori a hudbe se venuje profesionálne. Nekterí pusobí v nasich spickových hudebních telesech. Ze trídy ucitele Ruzka je i bezpocet "obycejných" muzikantu provozujících hudbu v mnoha místních kapelách. S výsledky jeho práce se setkáváme kazdorocne pri koncertech dechového orchestru, který zalozil jiz pred 35 lety. Krome verejného úcinkování orchestr reprezentuje ZUS na ruzných soutezích a vzdy priveze nejaká ocenení. Nejvyssí trofej, tzv. Zlatou strunu, mladí muzikanti získali na mezinárodním hudebním festivalu v polské Bydhosti.
Za tuto zásluznou a nelehkou práci panu uc. Ruzkovi podekovali pri sobotní slavnosti ve svých projevech reditelka ZUS Jana Laudátová a starosta mesta Karel Urban. Vyzdvihli prínos jeho úsilí pro mesto i siroké okolí a popráli jemu i mestu samotnému, aby muzikantskou stafetu predával jeste po mnoho let a mladým muzikantum se pod jeho vedením dobre darilo.
Vyvrcholením celé oslavy bylo spolecné vystoupení vsech záku uc. Ruzka soucasných i tech bývalých. Pri záverecné smesi lidových písní si zazpíval nejen oslavenec, ale i vsichni prítomní v sále.
Dekujeme panu uciteli za krásný koncert a prejeme mu do dalsích let mnoho zdraví a neutuchající energii pri výchove dalsích muzikantu. Podekování patrí i Mestu Ledec n. S. za pomoc pri zajistení oslavy.
Alena Kederová, ZUS
Po ctyrletém trvání VOS v Ledci probíhala koncem cervna uz druhá absolutoria, tedy záverecná hodnocení studentu této skoly. V letosním roce absolvovali studenti jak se zamerením na ekonomiku, tak i na strojírenství. Zkouska sestává z odborných predmetu, cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Letosní rok byl výjimecný v tom, ze se k záverecným zkouskám dostavily hned dve trídy absolventu. O studium na této skole je znacný zájem. Skola muze dle narízení otevrít jenom jednu trídu a nedá se ríci, ze se jedná jenom o tzv. "zklamané uchazece o vysoké skoly", kterí se sávají frekventanty tohoto studia. Samozrejmostí pro studium na této skole je maturita, která sama o sobe je predpokladem pro studium na vysoké skole. Absolventi VOS vsak mají pred ostatními znacný náskok ve vedomostech a konec koncu i ve zralosti pro studium zvoleného oboru. Letosního roku je uz tretina absolventu VOS prijata na studium ve strojírenských oborech.
Ne vsichni absolventi mají ambice studovat na vysoké skole. Získáním absolutoria dostávají studenti místo mezi stredoskoláky a vysokoskoláky. Významne snadneji se zarazují prímo do práce. Ve tretím rocníku mají totiz pulrocní souvislou praxi a nekterí z nich velmi casto zustávají u firem, kde zacínali svoji odbornou praxi. Pul roku je dostatecne dlouhá doba pro to, aby si i firma udelala obrázek o tom, koho si bere.
Jinak skola chystá dost významné zmeny studijních oboru, mj. k výchove úredníku státní správy, ale zejména obor strojírenství zamerený na výpocetní techniku, informatiku a výuku internetu. Od prístího skolního roku se pocítá s tím, ze studenti budou mít k dispozici internet i po vyucování, a to zdarma! Skola je po této stránce, tedy výpocetní techniky, velmi dobre vybavena. Studentum je k dispozici na ctyricet výkonných pocítacu.
Obor strojírenství je preci jenom více "muzskou" zálezitostí, ale díky ekonomickému zamerení je tu dostatecné uplatnení i pro dívky. Dá se ríci, ze rozlození studentu je tu, co se pohlaví týká, pul na pul.
Predsedou komise pri absolutoriích je uz druhým rokem profesor CVUT v Praze pan docent Vladimír Nemec, který úroven studia na této skole hodnotí velmi vysoko. Má pro to velmi dobrá srovnání z obdobných zarízení, která navstívil a konec koncu i ve srovnání s rádnými studenty CVUT. Rozhodne ríká, ze lepsí absolventi VOS Ledec jsou srovnatelní se studenty jejich fakulty. Pan docent Nemec zná Ledec a tuto cást Posázaví uz desítky let a má k tomuto kraji velmi blízký vztah. Velmi se mu tu líbí, presto si myslí, ze tu preci jen po soumraku, kdy se zavrou obchody - "trochu chcíp´pes". Vztahy VOS s tak vyspelým pracovistem, jakým jiste CVUT je, jsou jen ku prospechu. Zejména ku prospechu vsech studentu.
Blahopreji vsem absolventum a preji jim nejen dobré zdraví, ale také
hodne radosti a uzitku z nabytých vedomostí.
Dle informací Doc. Ing. Vladimíra Nemce CSc. a Mgr. Radomíra Nulícka zpracoval OK.
Dnem 1. cervence 2000 nabývá úcinnosti zákon c. 328/1999 Sb. o obcanských prukazech a zákon c. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech. Dochází tak k významným zmenám pri vydávání obcanských prukazu a cestovních dokladu.
Obcanský prukaz vydává okresní úrad, v jehoz obvodu je obcan hlásen k trvalému pobytu. Obcan muze zádat o vydání nového OP u kteréhokoliv okresního úradu nebo obecního, mestského nebo místního úradu povereného vedením matrik.
U 15-letých obcanu, kterým je vydáván první OP, je nove zavedena povinnost predlozit krome rodného listu, 2 fotografií, také tzv. "Osvedcení o státním obcanství", které vydává výhradne p. Budíková, pracovnice referátu vnitrních vecí Okresního úradu v Havlíckove Brode. Z tohoto duvodu je pro tyto obcany výhodnejsí vyrizování prvního OP prímo na OkÚ v Havlíckove Brode.
Nove se zavádí v OP podpis obcana. Je proto nutné, aby 15-letý obcan vyrizoval vydání OP spolecne se svým zákonným zástupcem. Obcan je povinen pozádat o nový OP pri skoncení platnosti OP, pri kazdé zmene trvalého pobytu, pri zmene stavu atd., a to do 10 dnu ode dne, kdy ke zmene doslo.
Upozornujeme, ze nesplnení povinnosti stanovené obecne závaznými predpisy o obcanských prukazech je prestupkem, za který lze ulozit pokutu do výse Kc 1000,-.
Blizsí informace získá obcan na MeÚ Ledec n. S., odd. evidence obyvatel, císlo dverí 108, kde bude mozno pozádat o vydání výse uvedených dokladu.
J. Horajsová
Mesto Ledec nad Sázavouprostrednictvím zivnostenského odboru Mestského úradu v Ledci nad Sázavou
upozornuje ze zivnostenský odbor (obecní zivnostenský úrad MÚ) provádí v souladu s
usnesením Mestské rady v Ledci nad Sázavou c. 3.2000/27/MR-s) po dobu sesti
mesícu, tj v dobe revizi vsech zádostí o pronájem obecního bytu, zarazených dosud do seznamu uchazecu a soucasne zavádí novou evidenci. Dosud evidované zádosti podané do 29. 2. 2000 budou 1. 9. 2000 bez výjimek vyrazeny ze seznamu uchazecu o pronájem bytu v Ledci nad Sázavou, neobnoví-li se do 31. 8. 2000 novou formou podání (tiskopisy jsou k dispozici na obecním zivnostenském úradu MÚ). Na nové zádosti bude doplneno datum puvodního podání. |
Zivotní jubilea se pravidelne tvorí a cím jsou ta zivotní jubilea s vyssím císlem, tím více jsou cenena. Tato císla nejen jubilanty, ale téz prátele a známé nutí k zamyslení. K zamyslení nad tím, jaká byla ta predchozí a k úvahám a práním pro ty dalsí, která nás cekají a pro která si prejeme se jich dockat a dozít. Oslavy výrocí pak se vesmes pripravují k tem, jak se ríká kulatým. Vesmes se pripravují a slaví v kruhu rodiny jubilanta a jeho blízkých známých. V dnesní den je tomu vsak jinak. Oslavy sice pripravili známí a prátelé, ale ta dnesní má být nejen oslavou, ale téz setkáním lidí, kterí mají potrebu krome gratulace téz slozit dík a poklonu jubilantu panu Karlu Ruzkovi uciteli hudby. Predevsím od nich to bude nefalsované a plne prátelské setkání s clovekem, který sice nejdríve musel sám venovat plno úsilí, aby tak receno se muzikantskému remeslu naucil. Mel to stestí, ze mel talent, vuli a osobní radost ze setkání s hudbou. Pak jiz mel jen krucek k tomu, aby toto umení trvale a celozivotne uchvátilo jeho osobnost a vedlo jej ke snaze v dospelých letech toto umení ucit a predávat mladým.
Pusobení pana Karla Ruzka je v nasem mikroregionu tak výrazné, ze zde za léta jeho pusobení pod jeho dozorem vyrostly rady zdatných muzikantu. Ne pro vsechny se vsak toto umení stalo profesionálním, ale zcela urcite v kazdém z nich zanechalo trvalou lásku k hudbe a moznost, alespon ve volných chvílích si pro sebe zahrát skladby, které vyjadrují vnitrní pocity a prozitky, které predevsím uvnitr vytvárí uklidnení a pocity prinásející radost. Toto pusobení pana Karla Ruzka tak vyvolalo potrebu tohoto dnesního setkání obzvláste pri prílezitosti jeho jubilejních 70. narozenin. My vsichni jsme mu dnes svojí úcastí prisli dokázat, jak vysoko si ceníme jeho daru umet predávat a ucit hudbe. Vubec si dovoluji vyslovit prirovnání, ze pan Karel Ruzek je "Kmochem" Ledecska, který také venoval své nadání ve prospech výuky dalsích.
Vázení prátelé, nyní, v záveru mého vystoupení, mi dovolte, abych za sebe a nejen Vás prítomné, ale za vsechny obcany regionu, ve kterých jméno Karel Ruzek vyvolává pojem, slozil hold a blahoprání nejen jeho jubileu, ale predevsím jeho odvedené práci. Proto Vám, pane uciteli, preji nejen k výrocí, ale predevsím do dalsích let, pevné zdraví, osobní pohodu a nekonecnou radu tech, kterí Vás pozádají, abyste je vasemu umení a trvalé lásce k hudbe ucil.
Dekuji a blahopreji Vám!
Karel Urban
starosta mesta
O DUSTOJNOU REPREZENTACI SKOLY A MESTA se postaral zák Základní skoly v Nádrazní ulici z Ledce n. S., který se v letosním roce zúcastnil postupové souteze v zemepisu. Po vítezství v místním kole se probojoval do oblastního kola ve Zdáru nad Sázavou, kde byl rovnez první. Toto umístení jej opravnovalo k úcasti na celostátním kole geografické olympiády v Brne, kde v silné konkurenci skoncil na velmi lichotivém devátém míste. V záveru skolního roku Martina prijal starosta mesta, aby mu osobne poblahoprál, predal dárek a podekoval. K blahoprání sympatickému klukovi se pripojuje i redakce Ledecských novin, verím, ze o jeho úspesích nepíseme naposledy.
OK
V areálu Domova mládeze VOS a ISS strojnické v Ledci nad Sázavou byla ke 30. cervnu ukoncena výstavba nového víceúcelového hriste s umelým povrchem, které bude slouzit nejenom zákum této skoly k provozování kolektivních sportu házené, kosíkové, odbíjené a tenisu.
Postaveno bylo jenom z usporených prostredku skoly nákladem presahujícím 1,5 mil. Kc v rámci fondu rozvoje investicního majetku. Pro realizaci jsme získali souhlas jak od SÚ v Havlíckove Brode, tak i od MeÚ v Ledci n. S. Jako dodavatel byla vybrána firma Investik ze Zlína, na výstavbe se vsak podílely i firmy z Ledecska. Za vsechny bych rád jmenoval, vzhledem ke kvalite odvedené práce, firmu HELDR pana Semíka z Lestiny.
Nase skola usiluje jiz od r. 1996 o výstavbu telocvicny a uceben. Prestoze je tomuto zámeru dávána na SÚ priorita (zádná ze stredních skol v Ledci n. S. nemá telocvicnu), nepodarilo se nám doposud získat pro toto investicní prostredky. Vznikl by zde tak ucelený skolní i sportovní areál.
Vzhledem k potrebnosti nabídnout nasí mládezi moznost naplnování volného casu sportovní cinností (vyuzívat jiz mnohou nase FIT-centrum), rozhodli jsme se práve pro tuto investici. Veríme, ze se hriste stane vyhledávaným sportovistem, ze ledecská verejnost ocení jeho prospesnost a ze se zde jeho návstevníci budou chovat jako sportovci a slusní lidé.
Ing. Miloslav Palán
reditel skoly
Balonová showFestival regionálního zivota24. 29. cervence 2000 Program: ráno 5.30 príprava ke startu, 6.00 start Lety pouze brzy ráno a vecer! Festival regionálního zivota
PROGRAM NAVÍC: ctvrtek 27. 7. 13.00 18.00 hodin DEN FREKVENCE 1 souteze, povídání, písnicky, hry o zajímavé ceny pátek 28. 7. 9.00 18.00 DEN PARDUBICKA v amfiteátru bohatý kulturní program a prezentace Pardubicka sobota 29. 7. 9.00 18.00 opet kulturní program a prezentace Chrudimska, navíc také prehlídka historických vozidel. |
Slávek Poborský
zástupce starosty
Potretí v tomto roce se dne 28. cervna seslo Mestské zastupitelstvo v Ledci nad Sázavou ke svému rádnému zasedání. Na programu jednání bylo schválení mestské vyhlásky c. 1/2000, informace o stavu príprav plynofikace mesta, informace o vyrízení zádostí o dotace ze státního rozpoctu, návrh na doresení výstavby objektu obchodu a sluzeb, majetkoprávní úkony mesta a diskusní príspevky obcanu. Tech se tentokráte seslo v obradní síni MeÚ nebývalé mnozství.
Desítka obcanu z Vrbky se dostavila na jednání MZ s kritickými pripomínkami k postupu mesta pri prevodu vodovodu ve Vrbce do správy VaK a.s. H. Brod. Tímto úkonem dochází v prvé rade k nepríjemnému zdrazení poplatku za dodávku vody na úroven okresního prumeru, pricemz kvalita vody za tímto prumerem prý výrazne pokulhává. Koncem roku 1999 doslo na verejném vodovodu k havárii, jejíz odstranení si vyzádalo náklady ve výsi 18.000,- Kc. Tyto náklady byly MeÚ promítnuty do vyúctování za dodávku vody ve Vrbce a výrazne zvýsily cenu vodného za rok 1999. Obcané z Vrbky proti tomuto postupu MeÚ protestovali, pozadovali vysvetlení, nápravu a odmítali výrazné zvýsení ceny za dodávku vody uhradit. Nesouhlasili téz s prevodem vodovodu na VaK, vyjádrili nespokojenost s prístupem MZ k potrebám jejich obce. Starosta mesta pan Urban spolecne s cleny mestské rady a s odbornými pracovníky MeÚ reagovali na kritiku obcanu vysvetlením situace kolem verejného vodovodu ve Vrbce. Vodovod zustává nadále v majetku mesta a o jeho provoz se od 1. 7. 2000 bude starat odborná firma VaK a.s. V jejich silách je napravit v brzké dobe neutesený stav verejného rozvodu vody v obci a mesto je pripraveno poskytnout na tyto opravy potrebné financní prostredky. Mesto Ledec n. S. svým pridruzeným obcím poskytuje a hradí provoz verejného osvetlení, stará se o údrzbu komunikací, prispívá na dopravní obsluznost, zajistuje provoz skolních zarízení ve meste i pro záky z pridruzených obcí, provoz obradní a smutecní síne, svoz domovního odpadu a sluzby soustredené v budove MeÚ. Na tyto "malickosti" obcané Vrbky ve své kritice pozapomneli. Starosta mesta je vyzval k dalsí komunikaci a podekoval jim za jejich úcast na jednání MZ.
Práce spojené s plynofikací mesta zapocnou v Ledci n. S. v polovine cervence 2000 a budou ukonceny v kvetnu 2001. Jejich realizací je poverena firma Kubík, a.s., Litomysl. Ta má jeste letos polozit páterní rozvody plynu ve meste a zahájit práce na prívodu plynu od Bratcic. Prípravné práce pro územní rozhodnutí na prívodní trasu plynovodu jsou ukonceny. Vyzádaly si projednání a uzavrení 1 300 smluv o vecných bremenech s majiteli pozemku, po nichz trasa plynu prochází. V soucasné dobe probíhají ve meste práce spojené s instalací hlavních uzáveru plynu na stavební objekty. Skrínky oznacené HUP zdobí jiz nejednu fasádu ci plot. Prípojku plynu do vcas instalované skríne HUP hradí dodavatel plynovodu. Pozdejsí instalace a pripojení HUP po ukoncení rozvodu plynu ve meste by sla k tízi odberatele. Náklady na prípojku se pohybují mezi 10 20 tisíci korun. Ceskomoravská plynárenská spolecnost a.s. (nový název puvodní Privátní ceské plynárenské a.s.), která je dodavatelem plynovodu pro nase mesto, hodlá ve meste zrídit téz své servisní a zásahové stredisko. Tyto informace podal clenum MZ investicní reditel spolecnosti dr. Srsen. O postupu pri instalaci HUP krátce pohovoril starosta Bratcic ing. Uhlír.
Oprava strechy západního krídla hradu zapocne 24. 7. 2000 a má být ukoncena 31.10.2000. Ve výberovém rízení na dodavatele stavebních prací byla vybrána firma Sláma s.r.o. Jindrichuv Hradec. Náklady na opravu strechy budou dosahovat témer miliónu korun a budou z poloviny kryty dotací z OkÚ a ze stresního fondu památkáru.
Oprava budovy ZS Komenského se uskutecní jeste v tomto roce. Zádost mesta o dotaci ze státního rozpoctu byla vyslysena a mestu byly poskytnuty na tuto akci 2 mil. Kc.
Výstavba víceúcelového hriste s umelým povrchem u ZS Nádrazní je dalsí akcí mesta, na kterou se podarilo získat dotaci ve výsi 1,440 mil. Kc. Mesto Ledec n. S. bylo vybráno spolecne se 40 obcemi ze 499 podaných zádostí. Mezi techto 40 obcí byla rozdelena dotace v celkové výsi 40 mil. Kc. Puvodní hodnota vsech predlozených projektu dosahovala cástky 651,7 mil. Kc a pozadavky na dotace 301,6 mil. Kc. S prípravou obou akcí musí mesto zapocít okamzite, nebot se jedná o dotace pro rok 2000!
Objekt obchodu a sluzeb na Husove námestí je pred dokoncením. Verejné toalety budou otevreny jiz 10. 7. 2000, otevrení informacního centra je plánováno na 1.10.2000. Výstavba objektu byla puvodne uvazovaná jako spolecná akce mesta a firmy ELKOMPLEX. Behem výstavby vsak doslo v dusledku platných právních predpisu ke zmene puvodního zámeru a celá akce byla provedena pouze v rezii mesta. V soucasné dobe není v silách firmy ELKOMPLEX dostát svých puvodních závazku pro dostavbu objektu, proto starosta mesta predlozil MZ návrh na dofinancování celé stavby z prostredku mesta. Objekt bude dokoncen, zkolaudován mestem a stane se jeho majetkem. Puvodne vymezené prostory v patre budou pronajaty firme ELKOMPLEX, které bude nabídnuto predkupní právo na odkoupení vymezené jednotky v objektu na období do roku 2004. Protiváhou této nabídky bude závazek firmy ELKOMPLEX pro umoznení vstupu do patra objektu pres schodiste v její budove. V tomto duchu bude pripraven návrh smlouvy, která bude podrobena kontrole clenu MZ a kontrolní komisi MR.
Informacní centrum v nove vybudovaném objektu se bude zrejme zabývat cinnostmi spojenými s provozem mestského muzea, kina, synagogy, pozdeji mozná i knihovny, bude poskytovat internetové a kopírovací sluzby, poskytovat informace turistum, organizovat kulturní akce ve meste. Konkrétní nápln cinnosti informacního centra a jeho personální obsazení bude predmetem dalsího jednání.
Vyhláska c.1/2000 "O znaku a praporu Mesta Ledce nad Sázavou" definuje podmínky jejich pouzívání vcetne nutné evidence, úplaty a sankcí, které mají prispet k nastolení váznosti a úcty k temto mestským atributum a zamezit jejich zneuzívání.
S dalsími projednávanými body cervnového zasedání MZ se muzete seznámit na jiném míste techto novin, ci na úrední desce mestského úradu.
Stanislav Vrba, clen MZ
Ve stredu 28. cervna 2000 byla na ledecském námestí otevrena prodejna Jednoty Sázavanka supermarket. Po rozsáhlé rekonstrukci, zvládnuté v rekordne krátkém case se tak obcanum a návstevníkum mesta otevrela nová prodejna na evropské úrovni. Prodejní plocha se zvetsila o 520 m2 a do letosních Vánoc bude otevrena v patre dalsí velká prodejna nepotravinárského zbozí. Predseda Jednoty ing. Vladimír Stehno pri slavnostním zahájení podekoval vsem za dobre odvedenou práci I. stavební Havl. Brod, s.r.o., vedoucímu prodejny Frantisku Fialkovi a vsem zenám, které se zaslouzily o vcasné dokoncení a otevrení prodejny.
Supermarket je zarazen do obchodního retezce TIP, coz by melo prinést pro zákazníky i cenové výhody.
-fp-
Jedná se o tri telegrafní formuláre ze dne 21. 12. 1918, na nichz jsou nalepeny pásky papíru s textem. Tehdy se pouzíval systém "HUGHES", predchudce dálnopisu. Telegram byl odeslán z Ceských Budejovic. Na uvedených blanketech je toho moc, co zajímá nejen historika, ale i filatelistu. Pro historika Ledce nad Sázavou je bezesporu pozoruhodné, ze mezi jmény význacných osobností jsou i dva ledecstí rodáci, a to dr. Lev Sychrava a Jan Seba. Jiste není u nás mesta, které by se tím mohlo pochlubit, snad mimo Prahy. Dále byly telegramy prepraveny skautskou postou, kterou tehdy organizoval zakladatel cs. skautingu prof. Antonín Benjamin Svojsík v Praze. Táboril jiz pred 1. svetovou válkou se skauty na Valovech u Lipnice (byl tam i mladický Jirí Wolker). Skauti tehdy zajistovali kurýrní dorucování korespondence pro státní a tehdy úplne nové úrady. Na první cásti telegramu jsou tedy nalepeny skautské známky 10 a 20 haléru s pretiskem "príjezd prezidenta Masaryka" a príslusným razítkem "Posta skautu Praha * 1918" s místem na dopsání data. Hodnota takovýchto postou proslých dopisu, lístku ci telegramu dosahuje cen s peti nulami a musí být vzdy zkousena znalcem. Jsou totiz padelky. Bohuzel i tento dokument je v zahranicí, nastestí v rukách krajana.
Presidium ministerské rady Praha
+ cs Ces. Budejovice 11 cs 201 20 4 55 od =
Prijízdejí: pan president Masaryk s paní dcerou, Clement Simon, minister
Francie v Praze, generál Piccione, velitel ceskoslovenského armádního sboru
v Itálii, plukovník Sir Thoma(s) Montgomery Cminghame baronet predstavitel
hlavního stanu britské armády pro zeme ceskoslovenské a jihoslovanské
v oficielní suite pana presidenta jsou Miroslav Borinov Plesingr, sekretár
ceskoslovenského ministerstva zahranicních vecí, dr. Ivan Markovic, sekretár
ceskosl. minist. zahr. vecí, redaktor ceskoslovenské samostatnosti
(zpravodaj) oba v zast. min. zahr. zál., Jaromír Spacek, major ceskoslov.
nár. rady pro Rusko, vojenský pobocník presidentuv Jan Seba, major 6.
ceskosl. str. pluku, ceskoslov. voj. attasé v Ríme. Vladimír Chalupa,
major ceskosl. str.(eleckého) pl. vojenský plnomocník ceskosl. ministerstva
války pri stábu ceskoslov. arm. sboru v Itálii, dále jedou sebou dr. Lev
Sychrava, býv. hl. redaktor Ceskoslovenské samostatnosti, Císar, osobní
sekretár presidentuv dr. Svarc, ceský zurnalista z Ameriky, sekretári
francouzského ministra jsou Hua a Lander eau, v stábu generála Piccione
jest 5 dustojníku italských a 6 ceských = Zahradník ministr zeleznic+ ------
Tolik dobový dokument se vsemi nedostatky telegramu, ale bezesporu doklad o významném postavení dvou nasich rodáku z Ledce nad Sázavou.
Dr. Miroslav Vostatek
Nejdríve k príspevku na provoz telefonní úcastnické stanice. Jedná se o fakultativní dávku sociální péce, která je urcena k úhrade základní mesícní sazby za pouzívání telefonní úcastnické stanice. V souladu s § 43 Vyhlásky MPSV c. 182/1991 Sb. mohou príspevek na provoz telefonní úcastnické stanice poskytovat poverené obecní úrady, a to sociálne potrebným tezce zdravotne postizeným obcanum nebo obcanum starsím 70 let, kterí zijí osamele. Výse príspevku muze cinit az výsi plné úhrady základní mesícní sazby za pouzívání telefonní stanice.
Vzhledem k fakultativnímu (nezávaznému, nepovinnému, prenechanému k vlastnímu uvázení) charakteru dávky, je na úvaze správního orgánu, aby na základe konkrétních znalostí o zadateli a místních pomeru (umístení bytu ci rodinného domu apod.), rozhodl, zda obcana bude povazovat za osamelého. Za osamele zijícího obcana lze povazovat osobu, která zije v byte (rodinném domku) sama.
Krome toho je nezbytné pri rozhodování o priznání dávky vycházet rovnez z ustanovení § 73 zákona c. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpecení, a i v prípade príspevku na provoz telefonní úcastnické stanice zjistovat, zda zivotní potreba obcanu (uzívání telefonu) není dostatecne zajistena jejich príjmy. Príjmové pomery by mely být i podkladem pro stanovení výse dávky.
K príspevku na zvýsené zivotní náklady podle § 42 Vyhlásky MPSV c. 182/91 Sb., odstavec (4). Obcanum pouzívajícím trvale ortopedické, kompenzacní nebo jiné pomucky, mohou poverené obecní úrady poskytovat príspevek na zvýsené výdaje související s pouzíváním techto pomucek, a to az do výse 200,- Kc mesícne. Jedná se opet o fakultativní charakter dávky. Tento príspevek lze poskytovat na výdaje související s pouzíváním techto pomucek (napríklad zvýsené výdaje spojené s opotrebením odevu pri pouzívání vozíku, berlí, protéz, zvýsení elektrické energie pri pouzívání koncentrátoru kyslíku, zvýsení spotreby mycích a pracích prostredku u stomiku apod.). Pri rozhodování o zádosti je treba posoudit skutecné výdaje, které zadateli trvalým pouzíváním ortopedické, kompenzacní nebo jiné pomucky vznikají v souvislosti se sociální situací zadatele a jeho rodiny.
Zádosti k poskytnutí nekteré z výse uvedených dávek jsou k dispozici na Mestském úrade v Ledci nad Sázavou, odbor sociálních vecí a zdravotnictví.
J. Forst
Pojem pravda hrál v dejinách naseho národního spolecenství vzdy neprehlédnutelnou roli. Dokladem toho je heslo "Pravda vítezí" na prezidentské standarte. Historická role tohoto pojmu bezpochyby ovlivnila vznik jiného hesla "Pravda a láska zvítezí nad lzí a nenávistí", uzívaného po jistou dobu Václavem Havlem. Pojem pravda se stal také podnetem k vyslovení skeptické otázky rímského místodrzitele v Judsku Pontia Piláta: "Co je pravda?"
Co vsechno jiz bylo lidmi lidem prezentováno jako pravda, tedy jako to co skutecne platí, je mozno to prijmout jako verohodné a zachovávat tomu osobní vernost? Jiz dávno se lidé naucili ovládat a vyuzívat úcelové manipulace s pojmy. I zminované heslo prezidentské standarty je výsledkem manipulace. Vzniklo z vyznavacského zvolání: "Pravda Páne zvítezí!" Ne tedy pravda toho ci onoho, pravda té ci oné skupiny, ale pravda Páne, pravda Bozí. Uvedu jeste jeden príklad takové manipulace, heslo: "Pokoj lidem dobré vule". I jeho puvodní znení je jiné, sirsí a upresnující: "Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vule." Obe tato zvolání mají krestanský puvod a jsou reflexí realistického pohledu na cloveka. Proto ne jemu, ale Tomu, který nás stvoril pripisují pravdu i dobrou vuli. Je na míste priznat, ze dejiny usvedcují i ty, kdo se hlásili ke Kristu ze zproneverení se temto výrokum, jejich zmanipulování a následného zneuzití.
Na slova toho, který "vsechny lidi znal a nepotreboval, aby mu nekdo o nekom ríkal svuj soud, nebot on sám dobre vedel co je v cloveku", na Jezísova slova: "Proto jsem prisel na svet, abych vydal svedectví pravde, a kazdý, kdo je z pravdy, slysí muj hlas" odpovedel Pilát ono relativizující: "Co je pravda?" Neslo mu totiz o pravdu, nýbrz o úcel, který sledoval. Lidský úcel, zámer a cíl se nebojme hledat za vypustením prívlastku Páne v heslu prezidentské standarty i v preznacení výroku o dobré vuli. Jsou to zrejmé ukázky toho, jak si clovek prisvojuje právo rozhodovat co je pravda a kdo má ci nemá dobrou vuli. Nebojme se v této rovine vnímat i ono revolucní heslo o pravde a lásce vítezící nad lzí a nenávistí. I ono vyvolává otázku o cí pravdu a o jakou lásku v nem jde? Jezís mluví o pravde podstatne jinak, ríká: "Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí". Ano ve svetle jeho slov a cinu poznáme pravdu o sobe samých. To bude ono osvobozující vítezství pravdy Páne v nás, jehoz konecným cílem není cloveka pokorit a nechat lezet v prachu zeme. Ruku v ruce s víteznou pravdou Páne se k cloveku sklání i zachranující Bozí láska. Je na kazdém z nás, cemu dáme prednost, k cemu se prikloníme, zda alibisticky zvolíme Pilátovo: "Co je pravda?", nebo se vzdáme falesné sebejistoty a ztotozníme s jedním z Jezísových ucedníku, který osvobozen pravdou Páne a zachránen Bozí láskou vyznal: "Pane, ke komu bychom sli? Ty más slova vecného zivota".
(K památce mistra Jana Husa, upáleného pred 585 lety v Kostnici).
Jan Hálek, duchovní církve ceskoslovenské husitské
Dne 1. 6. 2000 byla otevrena prodejna zdravé výzivy (PROBIO) v Kozelské ulici cp. 205 (naproti gymnáziu v patre). Provozní doba prodejny je v pondelí az pátek od 8 do 12 a od 12.30 do 16 hodin, v sobotu od 8 do 11 hodin. Prodejna nabízí siroký sortiment potravin pro zdravý zivotní styl. Své potraviny zde naleznou diabetici, lidé trpící nemocemi srdce a cév, onkologictí pacienti. Potraviny pro bezlepkovou dietu uvítají lidé, kterí tyto potraviny objednávali z ruzných koutu republiky. Osoby trpící chronickými zánety, poruchou metabolismu nebo imunitního systému mohou vyuzít prírodní komplexní programy, které mohou stabilizovat jejich zdravotní problém. Poradenský servis mohou bezplatne vyuzít vsichni obcané, kterí mají zájem preventovat nebo resit zdravotní problém výzivou. Poradenský servis je poskytován kazdou stredu celodenne nebo mozno dohodnout jiný termín na tel.: 0452-622318.
V prodejne je mozno zakoupit susené plody a ovoce, ruzné sladkosti a stávy bez konzervacních prísad a barviv. Na své si prijdou i milovníci caju a cajové keramiky. Cílem provozovny je poskytovat komplexní sluzby pro lidi, kterým zdravý zivotní styl není cizí, ale i podat pomocnou ruku tem, kterí sortiment zdravých potravin jeste do jídelnícku nezaradili a bojí se reakce rodinných príslusníku. Vyzkousejte sortiment prodejny a zjistíte, ze zdravé potraviny mohou být dobré.
J. Machácek
Na ledecském hrade probíhá az do 30. cervence t. r. výstava fotografií, jejichz autorem je pan Andrej Barla, velmi úspesný a známý kameraman. Narodil se na Slovensku a tam také, v Bratislave, vystudoval Umelecko-prumyslovou skolu obor Fotografie. Zacátkem 60. let, v dobe, kdy prazská FAMU vychovávala nejúspesnejsí reziséry i kameramany, vystudoval u profesora Jána Smoka obor Kamera hraného filmu. Jeste pred dokoncením studií si jej vybral renomovaný rezisér Otakar Vávra jako hlavního kameramana pro svuj celovecerní film Zlatá reneta, který získal na mezinárodním festivalu v San Sebastianu hlavní cenu. Také dalsí film reziséra Otakara Vávry Romance pro krídlovku, byl natocen panem Barlou. Do dnesní doby má na svém konte 31 celovecerních filmu a dalsí desítky a desítky filmu stredometrázních a dokumentárních. V povedomí mnoha diváku jsou jiste úspesné seriály Zlá krev, Cirkus Humberto a Prima sezóna. Také zde stál za kamerou pan Andrej Barla.
Jeho fotografie byly vystavovány jak v nasí republice, tak i v zahranicí a do svých sbírek je zakoupila i Slovenská národní galerie. Soucasne s výstavou v Ledci probíhá výstava v píseckém divadle nazvaná Pár týdnu na Ceylonu I. Ledecstí obcané mají tedy moznost videt práci umelce, jehoz filmy i fotografie okouzlují svojí jedinecností uz po mnoho let.
Jitka Gunaratna
Asi vetsina ctenáru Ledecských novin ví, ze Prátelé Tichého Dotyku poslední pulrok sbírali knihy pro ceské krajany zijící v Srbsku v oblasti Vojvodina. V nedeli dne 21. kvetna 2000 jsme se rozhodli celou zásilku 15 krabic ucebnic, knih, a skolních pomucek odvézt do Bela Cerkve (Bílý Kostel) do Matice Ceské v Srbsku. Do auta jsme jeste pridali humanitární pomoc pro detskou nemocnici v Kosovské Mitrovici.
Díky problémum na hranicích jsme dorazili k Cechum az v pondelí v osm hodin vecer. Zdejsí privítání bylo více nez milé. K ceské národnosti se zde hlásí asi pres dva tisíce lidí. Zjistili jsme, ze Cesi zijící v Bela Cerkvi a okolí uz jazyk ceský zcásti zapomneli, ale strasne se snazí, aby se tradice tohoto jazyka obnovila a predala dalsím generacím. Proto jsme zde domluvili mnoho kontaktu. Napríklad jsme pomohli zprostredkovat tábory pro deti z ceských rodin v Ceské republice.
Nás zajímala predevsím zdejsí knihovna a skola, pro kterou byla nase pomoc urcena. Pohled na knihovnu byl více nez zalostný. Vetsina titulu byla více nez 80 let stará.
Ani trída, kterou tu navstevuje více nez 60 záku není vubec vybavena. Proto jsme byli poteseni ohlasy na veci, které jsme privezli.
Vetsina zdejsích obyvatel jsou zemedelci, drobní remeslníci, soukromníci ci pracovníci zdejsích firem. Ale nechybí zde i lidé, kterí jsou vysokoskolsky vzdeláni. Zivotní situace zde ale není lehká. I oni pocitují v bezném zivote velice tvrde embargo, které je uvaleno na Jugoslávii.
Nase cesta pak pokracovala pres Belehrad do uprchlických táboru nedaleko mesta Cacak. Zde nasi prátelé ze Sdruzení prátel slovanských kultur a jazyku vyzvedli kresby na téma: "Kde domov muj.".
Posledním cílem nasí cesty byla Kosovská Mitrovice, kam jsme prijeli po nekolika kontrolách. Byla to srbská cást, kterou jsme navstívili. Spali jsme zde v detské nemocnici. Musím se priznat, ze jsem zde mel zvlástní pocit. Lezíte na postelích, kde nedávno lezely zmrzacené deti. Clovek si zde nesmí nic pripoustet. Verím tomu, ze bych se zbláznil.
Do nasí republiky jsme se vrátili vporádku v sobotu dvacátého sedmého kvetna. A jelikoz tuto akci podporili mnozí lidé z Ledce a okolí, chtel bych jim tímto podekovat. Doufám, ze nám zachováte i nadále prízen a pomuzete nám pri realizaci dalsích projektu.
Tomás Zdechovský /PTD/
Garant projektu "Srbsko"
Pro historii neplatí "kdyby" a bohuzel se musí brát tak, jak doba a události sly. To platí i o válecných letech, jakkoliv to je nepríjemné ci podle jiných by se o tom nemelo hovorit. Jde o tzv. KLV lagery, které byly v meste dva. Jde o zkratku nemeckého Kinderlandverschickung Lager, v cestine by se dalo povedet, ze to byly tábory pro deti rozmístené v ruzných zemích. Slo o to, ze nemecká mesta byla bombardována, a tedy snahou bylo umístení detí mimo nebezpecná a riziková místa. Tedy doslo k vybudování táboru nejen na území protektorátu Cechy a Morava, ale KLV-lagery byly i v Belgii, Nizozemsku, Dánsku, Madarsku, Slovensku, Polsku atd. V Ledci n. S. byla k tomuto úcelu zabrána Kozeluzna a pak budovy v Háji, v nichz je nyní nemocnice. Byli zde prevázne chlapci, a protoze tehdy byl v nacistické rísi zákon, který narizoval detem od 10 let úcast v Hitlerjugend, pak i v Ledci jsme si toho "uzili" azaz.
Pri návsteve Vídne mne ukazoval muj filatelistický partner sbírky a mj. i dopisu a lístku z KLV-lágru. A mel tam i dopis kupodivu adresovaný do Ledce. Adresátem byl Heinz Selzenmann, K.L.V. Lager BM/235, Wrangelschulle Ledetsch an der Sasau, Haus Hay. Odesilatel Haptmann Cambrai K., Kr. Teltow, Wünsdorf. K tomu asi následující: Jednalo se o tábor v protektorátu c. 235 a ona Wrangelschulle (Wranglova skola) asi mela svoje opodstatnení v nejaké historické osobnosti. Bylo známo, ze deti byly z Essenu v Porúrí.
Osazenstvo z Kozeluzny docházelo do skoly v Komenského ulici a zabrali dve podlazí tríd v levé cásti budovy. Je pozoruhodné, ze kontakt mezi ceskými a nemeckými chlapci byl nulový a opravdu zili izolovaným zivotem od ceského prostredí. V Háji pak meli dost místa na ucebny a tedy se tam i ucili. Jiste stojí za zmínku, ze v Ledci n. S. zila rodina zeleznicáre Nováka. Meli syna Borise a dceru. Matka byla Nemka a behem války se z Borise Nováka stal Nemec a v uniforme Hitlerjugend chodil v útvaru do skoly.
V kvetnových dnech se do Kozeluzny nastehovali i vojáci a SS-mani a meli tam spoustu zbraní. V té dobe byl v Ledci na nádrazí improvizovaný pancérový vlak, který mel plosinový vagón s protileteckým ctyrcetem. Melo dojít k tomu, ze by meli dobýt Kozeluznu, kde byly zbrane, prý arsenál. Nastestí k tomu nedoslo, protoze jak jsem slysel od úcastníka nebylo mozné sklopit hlavne dela do negativního úhlu, tedy strílet dolu. Ale o tom by jiste mohli povedet více pametníci, kterí byli u toho.
Jak a kdy odesla Hitlerjugend z Háje a Kozeluzny, to uz nevím. Ale tesne po válce Boris Novák jeste v Ledci byl a byl pridelen jako pomocník k hospodári Pejcharovi v místech, kde je nyní Kovofinis. Jezdil tam s konmi a mluvil jsem s ním. Ale dlouho tam asi nebyl a asi nebudu daleko od pravdy, ze celá rodina z Ledce odesla a asi ne dobrovolne.
Tolik k jedné historii, která by nemela zapadnout, i kdyz k tomu muze mít ledaskdo pripomínky. Kazdopádne to patrí do historie mesta Ledce nad Sázavou.
Dr. M. Vostatek
Allianz pojistovna, a. s.Jsme dcerinou spolecností nejvetsího svetového pojistovacího koncernu Allianz AG a úspesne rozvíjíme svou cinnost v Ceské republice Pro rozsírení nasí prodejní síte hledáme
Nabízíme vám kvalitní zaskolení, provizi v závislosti na dosazení produkce, moznost profesionálního rustu, vyuzití dlouhodobých zkuseností materského koncernu.
Allianz pojistovna, a. s., oblastní reditelství Pardubice, |
SBERNA SUROVINPivovarská 1204, Ledec nad SázavouVýkup odpadu papíru, zeleza, nerezi, Smluvní ceny, platba v hotovosti, Provozní doba:
Tel.: 0452/626665 |
V NASEM STUDIU NABÍZÍME:
Tel.: 0602 42 92 37 |
PRODEJ BUKOVÉHO PALIVARozvoz po Ledci n. S. zdarma! |
Zverejnením této pochvaly v Ledecských novinách chceme podekovat firme EVOS HYDRO s.r.o. za vstrícnost a ochotu pri nasem pozadavku na zemní práce. Pozadavek jsme uplatnili na vedení firmy v pátek 2. 6. 2000 v 11 hodin s termínem dohotovení v pondelí ráno 5. 6. t. r. Jednání bylo seriózní s príslibem splnení pozadavku. Uz ve 12.30 prijel bagr a v zápetí nákladní auto a zemní práce mohly pokracovat. I oba ridici (bagrista p. Miroslav Prásek, ridic p. Pavel Malimánek) pochopili, ze nám jde o termín, a presto, ze meli jiné víkendové plány, práci v dobré kvalite vykonali. Jeste jednou dekujeme.
Za VOS A ISS v Ledci nad Sázavou
Petr Drahokoupil
Ani Kenané by nebehali v horku, které panovalo o letosním prvním letním dnu, kdy se také na místním letním stadionu konal uz II. rocník atletického ctyrboje záku ledecských skol "O pohár starosty mesta". Uz slavnostní nástup dával tusit sílu a odhodlání vsech atletu. Soutezivá, ale prátelská atmosféra vládla na vsech sektorech sportoviste. Jen to hrozné horko! Na pocasí, které vládlo, byly výkony vsech sportovcu obdivuhodné. Pan starosta se svým zástupcem a hlavním rozhodcím Petrem Drahokoupilem postupne rozdali více jak sto medailí vítezum v jednotlivých disciplínách a kategoriích. Vyhodnocení hlavní souteze prislo tesne po poledni. Celkovým vítezem se stala, tak jako loni, Základní skola z Nádrazní ulice a bude zase celý rok uchovávat tuto cennou trofej. Dík za tuto zdarilou akci patrí vsem, kterí se podíleli v tomto úmorném vedru na její realizaci. Tedy predevsím pracovníkum Centra DDM, delegovaným pedagogum jednotlivých skol a predevsím vsem závodníkum. Kenané by v tom horku opravdu nezávodili.
OK
Dne 1. cervna se konala pravidelná schuzka místního oddílu Old-skautu, kde jsme privítali jako milého hosta a svého clena bratra prof. Rndr. Petra Vopenku, bývalého ministra skolství ve "vláde národní obeti". Prijel do svého materského oddílu, jehoz je rádným clenem, aby se podílel na programu schuzky v nasí klubovna "Satlava".
Prosli jsme s ním jeste pred schuzkou snad vsechna známá místa ve meste, navstívili nejen hrad s muzeem a výstavou akvarelu malíre Karla Kubícka, ale také jsme nahlédli do bývalé synagogy, která pomalu roste do krásy a ke cti tech, kdo se o její obnovu zaslouzili. Pri zásluzné práci na vnitrním vybavení jsme zastihli pana Josefa Plevu a museli se obdivovat dílu, které svedcí o jeho nevsední remeslné zdatnosti a talentu.
Je s podivem, kolik si jeste nás bratr po dlouhých letech zivota v Praze pamatuje místních obyvatel. To poznal, kdyz jsme vzpomínali nejen na bývalé cleny strediska Junáka, ale také na obcany, z nichz uz bohuzel tolik není mezi námi. Vzdyt treba z druziny vedoucího tábora na zelivské prehrade z devíti clenu zijí jiz jen tri. Tedy i takové to bylo vzpomínání.
Ano, i on mel tenkrát svou prezdívku, jako má vetsina skautu a jako takový se i poznal na staré fotografii v klubovne, kde se nasel se skupinou skautu na slavném "boruvkovém tábore" v Jiricích u Pohorí na Sumave. Vsak si vzpomnel i na to, ze nás tábor byl tesne pri hranici s ruským okupacním pásmem Rakouska, a proto jeho vedoucí usli zatcení, které postihlo vbrzku vsechny vedoucí a jejich zástupce z oddílu, kterí táborili v sumavském pohranicí sousedícím s americkou zónou. Prý za prevadecství. Kdoví? To bylo období, kdy skautské vedení bylo pozatýkáno a skauting zakázán. "Padesátá léta" byla neblahá pro skauty, z nichz mnozí skoncili ve veznicích a pracovních táborech, nebo v Jáchymove. Tak i nás zemrelý bratr prof. Marian Vágner.
Nás bratr si odvází první tu nejstarsí kroniku ze ctyr kronik Old-skautu a uz se tesí, jak si v ní vyhledá nezapomenutelný cas svého skautského mládí v oddílu Vlcat, pri hrách i pri práci mezi místními skauty, ke kterým se ted bude jako "Old" vracet. Zas bude na co vzpomínat a treba neco ze vzpomínek si doplníme pri jeho prístí návsteve na schuzce, na kterou se uz -podle svých slov - tesí.
Za OS 37
Stanislav Kovarík
V uplynulém skolním roce se záci Základní skoly v Nádrazní ulici v Ledci nad Sázavou zúcastnili více nez 30 soutezí a dosáhli velmi pekných výsledku. Soutezili v ceském jazyce, cizích jazycích, matematice, dejepisu, zemepisu, chemii, prírodovede, ve výtvarné, telesné, hudební i technické výchove.
Na 1. stupni nasí skoly deti získaly nejlepsí umístení v okresním kole Malé prírodovedné souteze, kde obsadili 1. 3. místa.
Umístení záku 2. stupne v okresních kolech:
Zák Martin Knytl ze 6. trídy obsadil v celostátní soutezi Zemepisné olympiády v Brne velmi pekné 9. místo.
Máme radost i ze sportovních úspechu záku. V atletickém víceboji "O putovní pohár starosty mesta Ledce n. S." mezi záky plnícími 2. stupen povinné skolní docházky nase skola jiz podruhé obhájila 1. místo a získala putovní pohár a pekné vecné dary.
Podekování za výsledky patrí nejen zákum, ale i vyucujícím, kterí je na tyto souteze pripravovali.
Vedení ZS v Nádrazní ul.
V reckých Athénách se uskutecnily v dubnu 1896 první novodobé olympijské hry, které vyvolal v zivot francouzský pedagog a historik Pierre de Coubertin. Jeho myslenka se ujala, a tak se letos 15. zárí 2000 sejdou sportovci z celého sveta k zahájení XXVII. letních olympijských her v Sydney v Austrálii.
V cem je síla olympijského odkazu, ze se k nemu hlásí lidstvo jeste dnes, mnoho staletí po zániku antických olympiád? Jsou to ideje, které kladne ovlivnily obyvatele dávného Recka, at uz obsahovaly cíle zuslechtení tela nebo spojovaly soutezení se slechetností ducha. Prinásely i nové cenné hodnoty díky soutezení na poli umeleckém.
Hloubka antických ideálu uchvátila prvního nácelníka Sokola dr. Miroslava Tyrse, profesora estetiky prazské univerzity, který vlozil do základu sokolské organizace program opravdu starorecký, helénský. Tyrs vybídl k následování antických vzoru ve svém spisku Hod olympický, který uverejnil v roce 1868, tedy dlouho pred obnovením olympiád.
Sokolské slety byly uskutecnenou Tyrsovou vidinou olympijských her, prizpusobených pro ceský národ. Hold antice a tím i Tyrsovi prinesl Sokol jeste 50 let po svém vzniku na VI. vsesokolském sletu v roce 1912, kde ve slavnostní scéne "Marathon" vystoupilo 1032 úcinkujících. Také scéna "Tyrsuv sen" na IX. sletu 1932 vycházela z antických motivu. To velmi kladne ocenil, stejne jako sokolské slety, kterých se zúcastnil, Pierre de Coubertin, dlouholetý predseda Mezinárodního olympijského výboru.
Nejvetsí zásluhou Sokola je ovsem trvalé prenesení a rozvinutí techto uslechtilých zásad do bezné cinnosti kazdé sokolské jednoty. Silná sokolská organizace ovlivnovala dlouhá léta kladne nejen zdraví, ale i mravní hodnoty národa, kterému tím pomáhala prekonat i tragická údobí nasich dejin.
Na konci minulého století, v dobe obnovy olympiád, sla obe hnutí zdánlive vlastní cestou. Pozdeji se vsak Sokol k novodobému olympijskému hnutí plne pripojil a stal se casem i jeho oporou. O tom svedcí i cetné olympijské medaile, které nasi sokolstí borci privázeli do vlasti, a také pusobení nasich funkcionáru v olympijských i jiných mezinárodních sportovních orgánech.
Tyrsovy ideály antické harmonie tela i ducha kalokagathie uplatnoval Sokol jiz od svého vzniku ve vsem svém konání pod heslem "Ve zdravém tele zdravý duch!"
Dnes znovu pripravujeme nasi mladou generaci nejprve k vsestrannosti, ale soucasne jiz i k nejvyssí sportovní výkonnosti.
Na záver snad jeste dodejme, ze uz nyní se muzeme tesit na pekné výkony sportovcu z celého sveta, které nás zaujmou od 15. zárí.
Stanislav Matejek
Tri vzpomínky na tri vzácné a krásné osobnosti naseho kraje
Jsou lidé, pro které je podzim zivota odpocinkem, oddechnutím, casoprostorem nicnedelání. Ale poznal jsem i takové, kterí svého stárí umeli vyuzít, stále byli platni své obci a rodine, stále nám beze slov predávali své zkusenosti. Jedním z nich byl i Václav Rocek z Chrenovic, který zemrel 1. kvetna (jaká výsada!) t. r. ve veku nedozitých 86 let. Byl to muz vyssí, útlé postavy, neobycejné, prímo udivující vitality, který do poslední chvíle pracoval. Do poslední chvíle svého zivota také rád jezdil na zájezdy poznávat svet. Vídal jsem ho v Ledci na námestí a obdivoval jeho starosvetskou eleganci. Totiz, cesta mezi lidi, do mesta, pro nej nebyla nudnou vsedností, ale svátecní událostí, spolecenskou prílezitostí. K setkání, pokoukání a poklábosení. Oblékl se do satu, vylestil boty, nasadil kloboucek a vyrazil. Poznal jsem ho také v jeho domovské vsi, jak krmil králíky, jak ukazoval fotografii hasicského druzstva z r. 1935 a ríkal, ze jiz je poslední zijící pametník.... Vyprável o svém zivote soukromého sedláka, o trapicství ledecských bolseviku, o tom, jak mu vzali kone i pole. Vyprável, jak tesknil za svojí sedláckou, tvrdou, ale milovanou prací, a za ukradenými pozemky, které mu odkázali predci. Nemohl se tenkrát smírit s tzv. trídní nespravedlností.
Po roce 1990 a az do samé smrti hlídal chrenovický kravín, kterým me také jednou provázel. I tato práce se mu stala chloubou, radostí, ukazoval mi telata, jmenoval je jménem ("támhleten hodnej to je Bohousek, tenhle bejcek je zase Jarda, tady Lysinka..."), ríkal ze se v noci zádných chuligánu nebojí, ukazoval svoji prostou místnustku s kanapem a chlubil se také vyhlídkou do sirokého kraje. A pak rekl: "Kdo to tu po mne bude jenom delat?" Kdyz Václav Rocek zemrel, nasli v kapse jeho saka papírek s písnemi, které si prál slyset na poslední pozemské ceste. Ty zvlástne teskné melodie ted zní z chrenovických strání az do nekonecné vecnosti a vyhrávají vsem spravedlivým na cestu.
V pozehnaném veku nedozitých 88 let tise zesnul obdivuhodný muz, jedna z velkých osobností naseho mesta, clovek pevného charakteru a siritel humoru a radosti, pan hoteliér Augustin Herout. Potkával jsem ho pri jeho pochuzkách se psem, jak se prochází po brehu reky Sázavy a nemohl si nevsimnout jeho nevsedne vyklenuté bezvlasé hlavy a vysokého cela. A také mírne promácklého ocnicového oblouku. Vyprável mi, jak ho jako malého kluka kopl kun. Pan Herout pocházel z Lipnice, tam se jako malý chlapec málem utopil, tam také jako malý potkával Jaroslava Haska a jeho kumpány (vykládal rád o jejich povedených kouscích), tam se jako skolák úcastnil spisovatelova pohrbu. Na Lipnici poznal svojí pozdejsí manzelku, která se stala jeho oporou a pomocnicí a se kterou zalozili navzdory vsem tezkým dobám opravdu príkladné manzelství a pevnou rodinu. Tatínek pana Herouta byl kolár, který si poctivou prací usetril peníze a v Ledci na námestí koupil hotel. Pomalu ho zacal zvelebovat, jenze prisel osudný den, 2. cerven r. 1926 a celá strana námestí i s Hotelem Herout vyhorela. Pan Herout vzdy vyprável, jak jako malý videl onen osudný den z lipnického hradu kour a pomyslel si: To horí nás podnik! Podarilo se jim vsak hotel postavit na nohy a brzy obnovit chod. Augustin Herout se vyucil císníkem a v peclive vedeném podniku zacal pracovat. Dobové fotografie interiéru Hotelu Herout vyprávejí o úrovni podniku presvedcive. Také se sem ráda sjízdela prazská klientela a v lokále nechybeli ani významní umelci - malíri otec a synové Panuskové, spisovatel a cestovatel Z. M. Kudej a jiní. Kudej se stal osobním prítelem manzelu Heroutových, casto u nich také bydlel, za pivo panu hoteliérovi - vsichni mu ríkali Gustíku - venoval i s dedikací svoji knihu atd. Po válce (sovetstí osvoboditelé hotel sproste vykradli) vsak prisly tezké doby - ve meste tolik oblíbený podnik pana Herouta zestátnili. Samotné majitele nechali z milosti bydlet v budove, snad aby videli to hruzné upadání kvality jeho bývalého hotelu. A navíc ho soudruzi poslali pracovat jako kotelníka do panelárny. Jenze pan Herout se ani tam nenechal idiocií otrávit. Poznal jsem ho v panelárne jako student-brigádník a mohu potvrdit, ze vse bral s úsmevem a zivotní kríze si nadlehcoval vtipem. Devadesátá léta pak prijímal s nadejí, ale s obavami. Vsímal si, jak jeho remeslo upadlo, jak se okrádá a sidí a s nostalgií vzpomínal na své prvorepublikové zacátky. Vidím pana hoteliéra Herouta, jak stojí ve dverích svého podniku a uctive vítá zákazníky: "Tak vás tu pekne vítám, milé panstvo."
18. cervna naposledy vydechla vzácná paní a na svuj vek neuveritelne vitální zena Antonie Tvrdíková z Belé. Paní hostinská z krásné venkovské hospody. Paní hostinská pracovitá a srdecná, k hostum, mladým i starým, pozorná a uctivá. O její zivosti by mohl vyprávet muj prítel, který mel v její hospode zcela nedávno svatební vyhravacku a s paní Tonickou (tak se jí v obci ríkalo) ostosest vytácel. Od prvního setkání mi pripomínala onu moudrou senkýrku Siduri z Eposu o Gilgamesovi. Umela vyprávet i rozmlouvat s hosty. Rád jsem do jejího cistého podniku chodil. Po smrti svého muze, hostinského a rezníka, hostinec sama vedla a byla radost ji pri práci pozorovat. Jak kmitala a co behem mziku stihla (vázat na sále dusickové kytky, cepovat v lokále pivo, nasypat slepicím, uvarit si obed atd.). Z nekolika príhod v belské hospode zazitých i z jejího pestrého vyprávení jsem napsal povídku, která je obsazena v práve vyslé knize Ceské feferony. Paní Tonicka snad v zivote zádného zákazníka neosidila, naopak, mám dojem, ze vsem prála. Vzpomínám si, jakou vrstvou sádla mi namazala chleba. I proto se tam clovek cítil tak domácky, prímo domovsky. Potvrzuje mi to ona moudrost, podle níz bezpecný prostor nevytvárí jen vkusný interiér, ale predevsím láskyplné srdce obyvatele-hostitele. Vzpomínám si na její mírný usmev, na její vyprávení o válce, o nemeckých kontrolórech, o tancovackách, o osudech rozlicných lidí. Hostinec a jeho paní byly zivou kronikou vesnice, svedky mnoha událostí, vypraveci príbehu, kterému se ríká lidské dejiny. Svoji povídku o paní hostinské jsem zakoncil takto: "Pane Kolomazník, tady máte pivo zadarmo. A az budu mít pohreb, tak hrajte pekne a dlouho," poprosila Tonicka a sla do sálu vázat listopadky.
Lidé jako Václav Rocek, Augustin Herout a Tonicka Tvrdíková neumírají, pouze poodstupují do ticha.
Vzpomínal Milos Dolezal
Cyklistou, tj. ridicem nemotorového vozidla, se muze automaticky stát kazdý, kdo dovrsí 10 let. A pritom i cyklista je ridic. Smí jezdit v silnicním provozu, na silnicích s houstnoucím provozem, v preplnených ulicích mest. Díte mozná trochu zná pravidla, jimiz se má rídit, ale zcela urcite je neumí beze zbytku aplikovat v bezném silnicním provozu, mimo jiné i proto, ze nemá dostatek zkuseností. V silnicním provozu jedno spatné rozhodnutí, jedna chyba nebo chvilkové zaváhání muze zpusobit velké nestestí. Svedcí o tom i stále nepríznivejsí statistika dopravní nehodovosti.
Je zcela logické, ze s prípravou na "prezití" v podmínkách moderního sveta dopravy je nutno zacít co nejdríve v rodine i ve skole.
Jednou z forem dopravní výchovy na skolách základních i zvlástních je porádání dopravních soutezí. Príprava detí na tyto souteze a úcast v nich muze znamenat velký prínos pro vztah detí k motorismu, pro pochopení vsech zákonitostí dopravy a dodrzování partnerských vztahu v silnicním provozu. Mají být prostredkem k tomu, aby se detem umoznilo co nejbezpecneji vniknout do silnicního provozu.
Na Zvlástní skole v Ledci nad Sázavou se jiz stává úcast v dopravních soutezích cyklistu tradicí. Záci, kterí nejlépe uspejí ve skolním kole, vytvorí sesticlenné druzstvo, které reprezentuje skolu v kole okresním. Nase skola jiz po nekolikáté vyslala do letosního okresního kola, konaného 25. 5. 2000 v Havlíckove Brode, druzstva dve. Uspela na výbornou. Stejne jako loni obsadila první a druhé místo v konkurenci ostatních zvlástních skol okresu Havlíckuv Brod. Pred vítezným druzstvem vyvstal úkol hájit barvy okresu v kole oblastním.
Vsichni postupující pristoupili k tomuto závazku velmi odpovedne. Znovu trénovali, aby v peti soutezních disciplínách obstáli co nejlépe. Testy z pravidel silnicního provozu, jízdu zrucnosti, první pomoc i technické dovednosti opakovali témer kazdý den. Orískem byla pátá disciplína jízda po dopravním hristi, kde je kontrolováno a bodováno nejen dodrzování pravidel silnicního provozu, ale je také nutné projízdet stanovisti v urceném poradí. A protoze nám chybí dostupné funkcní detské dopravní hriste, snazili jsme se vse zvládnout alespon teoreticky.
Oblastní kolo se uskutecnilo 14. 15. 6. 2000 v krásném prostredí Autokempinku Konopác u Hermanova Mestce. Druzstvo ve slození Jana Viktorová, Eva Havlícková, Adam Vosyka, Michal Bajer, Radek Cech a Petr Horník bojovalo velmi statecne. Museli se poprat nejen s nárocnými úkoly, ale i s velkou trémou. V konkurenci 10 nejlepsích druzstev z celého kraje skoncili na velmi pekném 4. míste a prozili dva hezké slunecné dny plné napetí, ale i koupání a zábavy. Jiste také vykonali dalsí krok k tomu, aby silnicní provoz byl pro ne o neco bezpecnejsí. Aby neohrozovali sebe ani jiné, aby si umeli poradit, umeli pomoci.
Vzdyt máme-li pripravit deti pro zivot, pak je musíme predevsím naucit, jak si zivot zachovat.
Jana Krajícková
ucitelka ZvS
5. 6. Znackovým mikrofonem Kenwood si obohatil svou aparaturu neznámý "diskzokej", kdyz jej ukradl z kanceláre manipulacního skladu Lesní spolecnosti v Ledci.
Vetsí hodnotu mela ukradená vrtacka, která se neznámo kam ztratila z areálu Východoceských vodovodu a kanalizací v Ledci.
6. 6. Ani velmi frekventované místo na trznici "pod mostem" neodrazuje zlodeje, aby tu nepáchali svoji nekalou cinnost. Pod rouskou tmy tu tentokráte byla "vybrána" drogerie. Ztratilo se tu zbozí za témer deset tisíc korun. To bude zlodej chodit vymydlený a navonený nejméne rok.
Ponekud zvlástním zpusobem vyznával lásku neznámý ctitel majitelce Mazdy J. S., kdyz jí do laku jejího autícka vyrýval monogramy.
7. 6. Pekne se napakovali. K ránu zjistila policejní hlídka, ze se kdosi vloupal do benzínové cerpací stanice na výpadovce do H. Brodu. Ztratily se tu cigarety, cukrovinky, záznamník s faxem celkove za 33.000 korun.
Na 34. kilometru trati Ceských drah (u Ostrova) doslo k odcizení telekomunikacního kabelu v hodnote 1.500 korun. Pohnutky tohoto cinu jiste nebyly komunikacní.
8. 6. Marení úredního výkonu naplnil J. R. z Ledce, kterého policejní hlídka zadrzela kdyz rídil auto bez ridicského oprávnení ridicský prukaz mu byl docela nedávno odebrán.
Jako na manévrech to v ten den vypadalo u Hnevkovic. To kdyz bylo zjisteno vloupání do pohostinství U Tomku. Po rozsáhlé akci byli pachatelé dopadeni. Na otázky vysetrovatelu odpovídali jazykem, jakým se mluví za Uralem. Akce byla zrejme drazsí nez jejich lup za patnáct stovek.
Moc prátelskými pohledy se nemerili dva úcastníci dopravní nehody v Kozelské ulici J. P. ze Sechova na motorce Suzuki a J. L. z Ledce s osobním autem. Bodejt by se tvárili, kdyz skoda byla více nez 20.000 korun.
10. 6. Drahé pivo v Prosíckách. Draho prislo obcerstvení ridice Felicie, kterou zaparkoval pred hospodou v Prosíckách. Nez polkl pár dousku, kdosi neznámý mu poskodil stresní okno jeho auta, coz vychází bratru na 1.500 Kc.
Halasnou soukromou diskotéku porádali v rodine J. v Haskove ulici. S jejich veselím nesouhlasili sousedé, kterí pomocí policie udelali nocnímu rádení prítrz.
13. 6. Ve 21 hodin bylo v Havlíckove Brode vyhláseno pátrání po pohresované osobe, kterou nebyl nikdo jiný nez z techto stránek nám dobre známý J. P. z Ledce. Brzy na to byl blízko svého bydliste také zjisten a vrácen tam, kam patrí.
14. 6. Azylanti se zase nepohodli. K castým stretum dochází v azylovém dome v Cechove ulici mezi rodinami S. a H. Tentokrát doslo i k fyzickému napadení, kdyz pan H. vehementne bránil svoji druzku I. K.
Divím se, ze se diví. Velmi udivena byla paní J. C. z Ledce, kdyz na botník pred svým bytem odlozila svuj mobilní telefon Motorola a on se uz po pulhodine vyparil. Divíte se také?
15. 6. Jako scéna z akcního filmu vypadal stret dvou osobních aut u Hnevkovic. Pri predjízdení skodovky pana J. P. z Ledce Citroenem neznámé poznávací znacky tu doslo k opakovanému bocnímu stretu. Kdyz se neznámý ridic pobavil ujel.
Jako filmová hvezda v Chrenovicích vystupoval J. K. z Havírova, kdyz se policistum odmítl legitimovat a nahlásil jim falesné jméno. Duvod k zatajování skutecného jména mel pádný, lustrací bylo zjisteno, ze je po nem vyhláseno celostátní pátrání a výtecník byl eskortován do Ostravy. Pikantní na tom je, ze ani takoví drsní chlapíci neztrácejí smysl pro humor. Falesné jméno, kterým se predstavoval bylo dost príznacné Holomek.
15. 6. Náusnice ze zlutého kovu dosud lezí na mestském úrade, kdyz ji sem predal nálezce G. H. z Ledce. Ceká tu na majitelku (dost mozná i na majitele), aby opet mohla spojit své sperky do páru.
16. 6. Velmi drze a rutinovane si pocínal zlodej, který za plného provozu ukradl z prodejny Sázavanka elektroniku za 3.500 Kc.
17. 6. Dámského prádélka paní O. P. z Ledce se zachtelo neznámému cunákovi. Hebké textilie za tisíc korun se ztratily z prádelní snury.
18. 6. Jakoby odporného sexu nebylo dost. V tento den doslo v Ruzové ulici k závaznému trestnému cinu znásilnení. Ruzové vzpomínky nebude mít na tuto událost slecna M. V. z Ledce, kdyz tu podlehla chtíci témer ctyricetiletého násilníka z Kladna. Nastestí jej policie vcas odhalila a alespon na nejaký cas mu prekazí jeho mrzké choutky.
20. 6. Cerná zver byla prícinou havárie osobního vozidla prazského návstevníka naseho kraje. Jeho setkání s "prírodou" ho prislo na dvacet tisíc a navíc divoké prase musel odevzdat Mysliveckému spolku v Jedlé.
Ponekud pozde reagoval na ztrátu penezenky J. P., kterou mel údajne ztratit v baru Prádelna pred peti (!) dny.
22. 6. Doslo k poskození zámku u vchodových dverí budovy kanceláre VRCHA a. s. v Jedlé. Vandal si nic dalsího neodnesl, jen skodil za 600 korun.
Vázná dopravní nehoda se stala v Podolí. Ridicka skodovky J. P. tu srazila motocyklistu V. R. Nepozornost zpusobila tezká zranení nebohému motocyklistovi.
25. 6. Stastná byla majitelka V. K., kdyz jí byl dorucen ztracený mobilní telefon, který se dopoledne vsedního dne povaloval pred Sázavankou.
26. 6. Pro trestnou cinnost byl pred Okresní soud v Havlíckove Brode predveden M. J. z Hnevkovic.
Paní B. H. z Koutu oznámila policii, ze její manzel se nechová tak jak sliboval pred oltárem. Do telefonu kricela, ze treba ted ji zrovna bije!
Vázení "hlohovstí obcané". Je s podivem, ze tak drobná zpráva této rubriky, otistená v minulém císle LN, vyvolá tak obsáhlý komentár plný záste a zloby. Je zrejmé, ze vase sousedské vztahy jsou opravdu vázne naruseny. Rozhodne se v nasich novinách nechceme vyhýbat polemice a dávání prílezitosti "druhé strane", ale pro to je dulezité, aby se autori príspevku rádne podepsali a mohli svá stanoviska rádne obhájit. To se v vasem prípade nestalo a jsem presvedcen, ze vás dopis není stanoviskem vsech hlohovských obcanu.
OK
1. 6. Jednotka PS Ledec n. S. likvidovala pozár popelnice v ulici Sázavská. Pozár byl uhasen pomocí vysokotlakého proudu z vozidla Camiva.
5. 6. Pomoc pri pozáru v obci Ostrov u Bohdance (okres Kutná Hora). Jednotka PS vyjela s vozidlem T 815 na meziokresní pomoc k pozáru rodinného domu. Pozár vypukl po úderu blesku do okapu na budove. Jednotka provádela hasení a evakuaci bytového zarízení.
9. 6. Cerpání vody ze zatopených sklepních prostoru v Haskove ulici. Voda vnikla do sklepa zpetným vytékáním vody z kanalizacní jímky.
16. 6. Jednotka PS vyjela k pozáru balíku slámy v obci Vlkanov. Ohen byl uhasen pomocí vysokotlaku.
19. 6. Odstranení vosího hnízda v detském tábore ve Stvoridlech.
22. 6. Dopravní nehoda u podniku SUDEX. Jednalo se o stret osobního vozidla s motocyklem. Místní jednotka PS zajistila vozidla proti pozáru a odstranila pomocí sorbentu uniklé provozní náplne.
27. 6. Odstranení vosího hnízda z pudního prostoru v rodinném dome v Zahrádecké ulici.
| 1. 7. | Vohlmutová Emilie, Soubor 6 |
| 18. 7. | Flégrová Marie, J. Haska 569 |
| 21. 7. | Hniková Zdenka, Ke Stínadlum 555 |
| 22. 7. | Jára Karel, Zoufalka II 927 |
| 25. 7. | Milácek Zdenek, Zahrádecká 912 |
| 25. 7. | Bejcek Ludek, Zd. Fibicha 685 |
| 31. 7. | Hoskovec Jaroslav, Pod Stínadly 838 |
| 4. 7. | Bezdek Zdenek, J. Haska 616 |
| 19. 7. | Vadinská Vlastimila, Habrek 17 |
| 19. 7. | Bocek Josef, Spojovací 610 |
| 22. 7. | Safránková Bozena, M. Majerové 660 |
| 30. 7. | Krandová Anna, Hrncíre 28 |
| 22. 7. | Vondráková Marie, 5. kvetna 1202 |
| 23. 7. | Faltová Anna, Pivovarská 479 |
| 25. 7. | Klimesová Frantiska, Hlavácova 554 |
| 23. 7. | Nováková Anna, Hrncíre 2 |
| 19. 7. | Sebek Augustin, Hurka 243 |
K Vasemu zivotnímu jubileu Vám prejeme prozití dalsích dnu Vaseho zivota ve zdraví a spokojenosti.
| 1. 6. | Beladová Tereza, Zoufalka II 1021 |
| 17. 6. | Brezíková Veronika, Havlíckova 61 |
| 17. 6. | Kodetová Sona, Zahrádecká 1124 |
| 18. 6. | Vanek Adam, Fibichova 782 |
Vázení rodice, s radostí vítáme narození Vaseho detátka a prejeme Vám i jemu, aby vyrustalo ve zdraví a k vseobecné radosti.
| 27. 5. | Sechovec Jaroslav (1945), M. Majerové 656 |
| 8. 6. | Keller Frantisek (1916), J. Fucíka 898 |
| 15. 6. | Horácková Marie (1920), J. Wolkera 834 |
| 15. 6. | Herout Augustin (1912), Husovo nám. 140 |
| 17. 6. | Cekal Marek (1974), J. Fucíka 848 |
| 17. 6. | Prchal Josef (1923), B. Nemcové 753 |
| 3. 6. | Prchalová Ilona, Hradec 35
Pekárek Frantisek, Ledec n. S. 824 |
| 10. 6. | Kolomazníková Jana, Svetlá n. S. 967
Kysela Petr, Svetlá n. S. 967 |
| 17. 6. | Mgr. Krajícková Jana, Ledec n. S. 406
Ing. Jaroslav Hroch, Svetlá n. S. 600 |
Novomanzelum prejeme do spolecného zivota hodne lásky, porozumení a spokojenosti.
1870
V cervenci roku 1870 byl vydlázden díl ulice Svatotrojické od mostku ke
kostelu, az k domu cp. 199 v Ledci.
1885
V cervenci byly zrízeny v budove mestanského spitálu (cp. 145) v prvním
poschodí ve ctyrech místnostech a chodbe nové rákosové stropy a celá budova
natrena cementovou barvou.
V budove c. 16 byly otevreny záchodky se samotovými rourami.
1925
Byl odprodán státní obecní pozemek u továrny na kartáce, patrící Rudolfu
Moravcovi (bývalá sirkárna) o výmere 628 m2 za 3.140 Kc. Na tomto
pozemku a na cásti sousedního byl státem postaven dvoupatrový obytný dum
k ubytování státních úredníku.
V dome c. 16, patrícímu obci, byly provedeny opravy, zrízena zasedací sín a kanceláre pro mestský úrad, který byl dosud umísten v císle 1, patrící hotelierovi, panu Frantisku Chocenskému. V cp. 16 byl az dosud umísten berní úrad a berní správa.
1930
Pocátkem cervence bylo prikroceno k vnitrní oprave kostela sv. Petra a
Pavla. Poslední opravy v interiéru kostela byly v roce 1883. Po dobu oprav
byly bohosluzby konány ve hrbitovním kostele.
1940
Narízení o dvojjazycnosti se zostrují a 24. 7. je vydáno uz i narízení, ze
také oznacení obchodu, zivností a vsech poulicních nápisu musí být
provedeno nemecko-cesky.
Vliv války se také projevil ve stavebním ruchu v nasem meste. Byly podniknuty jen dve vetsí stavby. Obchodník Jan Hitnaus (Riegerovo nám. 74) si postavil vilku na konci Postovní ul. (cp. 520) a postovní zamestnanec J. Sukdolák dokoncil stavbu rodinného domu na konci Havlíckovy ulice (cp. 511).
1945
Ledecstí branci se dostavili k odvodu 28. cervence 1945, aby tak splnili
svou cestnou povinnost. V 7 hodin ráno vysel od postovního úradu pruvod,
nejmohutnejsí, jaký nase mesto kdy pri odvodech videlo, aby za zvuku hudby
dosel k Husovu pomníku na námestí, kde branci vyslechli proslov predsedy
MNV Emila Cecha, jemuz za brance odpovedel farár CCS Vladimír Václavek.
Odtud se pruvod odebral k hotelu Sázava, kde se odvody konaly. Ze 170
ledecských brancu bylo jich 166 odvedeno. Po slození slibu odesli tito
opet pruvodem k Husovu pomníku, kde za zvuku hymny byl na pamet obetí II.
svetové války polozen venec. Vecer byl sovetskou armádou na pocest nasich
odvedencu porádán tanecní vecírek v sokolovne.
Do nekterých kostelíku na nasem okrese byly navráceny zvony, které byly nasimi lidmi v Praze v nekolika skladistích ukryty pred znicením. Zvony z Ledce sice nalezeny nebyly, ale zato byla mestu vrácena neposkozená pametní kniha, která také musela být ve válce odevzdána.
Revolucní události r. 1945 znemoznily vetsí stavební podnikání ve meste. Koncem ledna byla sice dána do provozu drevená lávka u jatek, jak uz bylo uvedeno, ale jinak se stavební ruch omezoval spíse jen na opravy a prípravu k provádení nákladnejsích prací. Dne 10. cervence zakoupilo mesto dum cp. 231 (Goldsteinova vila zakoupena od dedicu) pro prozatímní umístení ucnovské skoly a této byla také po mensích vnitrních úpravách predána 21. zárí. Toto umístení melo být ale pouze provizorní.
1950
Dne 6. cervence zemrel Antonín Reitmayer (65 let), reditel strední skoly
v.v., výborný ucitel a známý místní osvetový pracovník. V posledních letech
svého zivota byl sbormistrem peveckého sokolského souboru.
1955
V prvním týdnu cervence doslo konecne také k úprave silnice na Heroldove
nábrezí, která byla celá (az do Vilémovic) vyasfaltována. Tím skoncila na
nejfrekventovanejsí výpadovce z Ledce éra bláta a prachu. V téze dobe byla
také vyasfaltována vozovka k Habreku, a to od zeleznicního prejezdu v ulici
Komenského, az na okraj mesta, celkem v délce 1 kilometr.
1960
O prázdninách zacala prestavba a vnitrní úpravy budovy bývalého okresního
soudu, která se po reorganizaci uvolnila pro skolské úcely. Adaptací bylo
získáno 8 tríd. Ani tím se vsak nezrusilo smenné vyucování. Provádela se
také generální oprava dvanáctiletky. Venkovní omítky si vyzádaly cástku
100 000 korun.
OK